4 C 85/2024

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím, s odůvodněním, že dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím www.flexifin.cz a klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvoufaktorového ověření. Žalovanému byly poskytnuty standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru, ty odsouhlasil a poté návrh smlouvy odsouhlasil kliknutím na „podepisuji“, následně byly žalovanému dokumenty zaslány na emailovou adresu. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, žalobkyně v žalobě uvedla obecné principy zkoumání, tedy že zkoumala počet členů domácnosti, měsíční příjmy, výdaje, skutečnosti, které žalovaný sdělil, dále byl žalovaný lustrován v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, v registru neplatných dokladů, v registru PČR hledaných osob, v registru politicky aktivních osob, ve výpisu katastrálního rejstříku a interní historii klienta, bylo dotazováno CNCB, NRKI a BRKI. Žalobkyně dále vycházela z informací z AISP, kdy na základě souhlasu žalovaného, předloží třetí strana (banka) informace o platebním účtu a transakcích. Žalobkyní ověřena čistá výše měsíčního příjmu činila [částka]. [adresa] 500 Kč byla vyplacena dne [datum] na účet č. [č. účtu]. Úvěr měl být splacen do [datum], žalovaný však žalobkyni nic neuhradil. Pro případ prodlení byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z jistiny. Žalobkyně ji požaduje pouze za prvních 90 dnů prodlení, od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Žalovaná částka [částka] se skládá z nesplacené jistiny [částka] a z poplatku za poskytnutí úvěru [částka]. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z částky jistiny a poplatku ode dne [datum] do zaplacení.[právnická osoba] výzvě soudu týkající se konkrétních důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr žalobkyně podáním ze dne [datum] předložila výpis z účtu žalovaného ze systému Kontomatik, k účtu č. [IBAN], tedy jiného, než na který byla částka úvěru vyplacena, a znovu zopakovala obecné principy zkoumání, uvedla že čistý příjem žalovaného činil [částka] a odkázala na výpis z bankovního účtu žalovaného.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. Za splnění podmínek § 115a z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád(dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s§ 101 odst. 4 o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů, když žalovaný k tomuto neměl námitek a žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě.4. Z popisu základních vlastností spotřebitelského úvěru a ze smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalobkyně jako věřitel na straně jedné a žalovaný jako dlužník na straně druhé. Žalovaný byl identifikován jménem, příjmením, rodným číslem, dále byl uveden trvalý pobyt, e-mail, telefon a číslo účtu [č. účtu]. Smlouvou byl sjednán úvěr ve výši [částka], který měl být vyplacen na účet uvedený v záhlaví smlouvy, RPSN bylo sjednáno na 1 740,46 %, poplatek byl sjednán ve výši [částka]. Celkově měl žalovaný zaplatit [částka], a to do dne [datum]. Smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, žalovaný byl ověřen prostřednictvím BankID.5. Z přehledu bankovních transakcí bylo zjištěno, že dne [datum] byla z účtu žalobkyně provedena platba [částka] ve prospěch účtu [č. účtu].6. Z obecných principů posuzování a filozofie byly zjištěny pouze obecné skutečnosti k posuzování úvěruschopnosti a deklarování individuálního posuzování klienta.7. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalovaný byl posuzován dne [datum], byl zjištěn počet členů domácnosti 1, počet členů domácnosti s příjmem 1, výše výdajů na půjčky [částka], výše výdajů na bydlení [částka], nezbytné výdaje [částka], ostatní zbytné výdaje [částka], příjem uvedený spotřebitelem [částka], ověřený příjem [částka], vypočítané minimální výdaje [částka], rezerva pro výdaje [částka], disponibilní příjem [částka], závěr posouzení úvěruschopnosti: úspěšné.8. Z výpisu z účtu žalovaného za období [datum] -[datum] bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [č. účtu] je žalovaný, kdy nebylo zjištěno, že by žalovanému plynul nějaký stálý příjem ze zaměstnaní, a již vůbec ne v částce kolem [částka], na výpise z účtu jsou vždy platby ve prospěch účtu, a to v řádech desetitisíců ([částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], to vše z účtu [jméno FO] č. [č. účtu] – rodinný příslušník). Dále z výpisu poskytnutého bankou bylo zjištěno, že žalovanému z účtu odešlo několik plateb v řádech desetitisíců, nepojmenované platby, i pojmenované pro jiné úvěrové společnosti ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]., [právnická osoba], [právnická osoba]). Z uvedeného výpisu rovněž vyplývá, že dne [datum] byla na účet žalovaného připsána platba [částka] z účtu žalobkyně. A téhož dne i další půjčka ve výši [částka] od společnosti [právnická osoba] Na začátku období výpisu z účtu žalovaného byl jeho zůstatek [částka], na konci období [částka], přičemž celkové příjmy byly [částka] a celkové výdaje [částka].9. Z výpisu z účtu ze systému Kontomatik v období [datum] až [datum] vyplývá počáteční i koncový stav účtu [částka]. Mezi příjmy se objevuje v posledních měsících před uzavřením smlouvy o úvěru příjem od [právnická osoba]. v částce [částka] ([datum]), v částce [částka] ([datum]), v částce [částka] ([datum]), v částce [částka] ([datum]), v částce [částka] ([datum]), v částce [částka] ([datum]), v částce [částka] ([datum]), v částce [částka] ([datum]), v částce [částka] ([datum]) a v částce [částka] ([datum]). Další příchozí platby jsou převody z vlastního účtu, jiné nepojmenované platby, příchozí platby od příbuzných, drobná půjčka [právnická osoba]. [částka] dne [datum]. Mezi výdaji se nejčastěji objevují platby v obchodech, platba vyúčtování O2 a neoznačené odchozí platby, dne [datum] nájem září ve výši [částka], dne 18 9. 2023 nájem ve výši [částka], [datum] nájem ve výši [částka], [datum] částky [částka] a [částka] pro [právnická osoba] označené jako ostatní úvěry, 13 9. [částka] pro [právnická osoba] na účelně vynaložené náklady na vymáhání, [datum] 2 086,22 Kč pro [právnická osoba] označené jako ostatní úvěry, [datum] 4 000 Kč a [částka] pro [jméno FO] bank na ostatní úvěry.10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a z podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl upomínán před podáním žaloby o úhradu nesplacené částky.11. Závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od [datum] (dále „o.z.“), dále zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.12. Dle § 419 o.z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o.z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.13. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o.z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.14. Dle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o.z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době (…).15. Dle § 1725 o.z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.16. Dle § 84 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.17. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], dle kterého: „Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává: „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění: „… součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění: „Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci [Anonymizováno] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] o předběžné otázce položené Okresním soudem v [adresa] tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno], je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci [Anonymizováno] - [Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum].18. Dle § 2991 odst. 1, 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Ohledně povinnosti zabývat se výdaji žalovaného a nespokojit se pouze s jejich tvrzenou výší odkazuje soud na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podle kterého věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. (…) V rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], Nejvyšší soud dovodil, že bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet. (…) Nemůže se prosadit právní závěr odvolacího soudu, že předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru tím, že měla „dostupné informace z interních a externích databází“, zejména bankovního a nebankovního registru, za situace, kdy se spokojila pouze s informacemi od žalovaného, jež neověřovala a ani nezjišťovala údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti – jeho právní posouzení je v této části nesprávné a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o.s.ř. byl uplatněn důvodně. Dovolací soud uzavírá, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s odbornou péčí, která předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. V nyní posuzovaném případě porušení povinnosti žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného je dáno již tím, že si údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti od žalovaného neobstarala a spoléhala pouze na statistické údaje, aniž zohlednila konkrétní poměry žadatele o úvěr.21. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu jako spotřebitelskou smlouvu. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy povinen vyžádat si od žalovaného sdělení o veškerých příjmech, které měl prokázat a dále si vyžádat přehled výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit. Žalobkyně soudu předložila vyplněný formulář a výpis z účtu, ze kterého nevyplývá ani žalovaným uváděný příjem [částka] a nejméně výdaje na nájem ve výši [částka] měsíčně. Příjmy žalovaného z výpisu z účtu Kontomatik vyplývají za posledních 5 měsíců před uzavřením smlouvy v celkové výši [částka], kdy uvedené odpovídá v průměru [částka]. Oproti výpisu o posouzení úvěruschopnosti tak výše ověřeného čistého měsíčního příjmu je cca o [částka] nižší, výdaje na bydlení, pokud platba nájemného v sobě obsahuje i spotřebu energií, je nejméně o [částka] vyšší než uváděná, rovněž výše pravidelných výdajů na půjčky nejméně u společnosti [jméno FO] bank byla v září a říjnu 2023 ve výši [částka], oproti započítávané částce [částka]. Nezbytné výdaje ve výši [částka] odpovídají stravnému 1 osoby žijící v samostatné domácnosti za 1 měsíc. Žalovaný tak měl průměrný čistý příjem [částka] a průměrné základní výdaje (nájem, nezbytné výdaje, půjčka u [právnická osoba]) [částka], nepočítaje do toho splátky jiných půjček ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]., [právnická osoba], [právnická osoba]). S téměř nulovými zůstatky na účtech tak žalovaný nebyl schopen zapůjčenou částku [částka] vrátit s navýšením o dalších [částka] do 30 dnů od poskytnutí půjčky.22. Ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v uvedených ustanoveních zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.23. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že příjmy a výdaje žalovaného nebyly žalobkyní řádně ověřeny, neboť soudu toto nebylo prokázáno. Existuje několik informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele, které jsou poskytovateli nebankovních úvěrů využívány k prověření úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z čl. 8, čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno], přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval, jak je ostatně uvedeno shora, Ústavní soud v nálezu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] /18, či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Nesplnění povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření dlužníka věřitelem dostatečně, nebo poskytnutí úvěru i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Povinností žalobkyně je přitom zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace poskytovatel úvěru po žalovaném vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jaké konkrétní informace byly žalovaným sděleny, a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho dospěl k tomu, že žalovaný je dostatečně solventní. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Pokud žalobkyně není v tomto ohledu schopna splnit svoji povinnost uvést pro rozhodnutí významné skutečnosti (§ 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř.), ani plnit důkazní povinnost (§ 101 odst. 1 písm. b), § 120 o.s.ř.), neunesla v tomto procesní břemeno tvrzení ani důkazní. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru.24. Poskytnutá jistina činila částku [částka], žalovaný nic nezaplatil. Bezdůvodné obohacení žalovaného tak činí částku [částka], proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.25. V podmínkách projednávané věci nebylo žádným z účastníků tvrzeno (a ani jinak nevyšlo v průběhu řízení najevo) cokoliv o tom, že by v možnostech žalovaného nebylo vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve lhůtě, která byla žalovanému poskytnuta ve výzvě ze dne [datum], která byla žalovanému prokazatelně odeslána dne [datum]. S přihlédnutím k délce úložní doby na poště a požadované délce lhůty k zaplacení 3 dnů, jež marně uplynula dnem [datum], vznikla žalovanému povinnost dle § 1970 občanského zákoníku k zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky jistiny (bezdůvodného obohacení) žalobkyni, a to ode dne následujícího po splatnosti, tedy od [datum]. Ve zbytku žalobního nároku soud žalobu zamítl, a to s ohledem na shora uvedené ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť dle judikaturního vývoje je smlouva považována za absolutně neplatnou, a soud k tomuto musí přihlédnout i bez návrhu.26. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství ke dni vydání rozhodnutí (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 2717/08). Žalobkyně požadovala zaplacení částky [částka] + zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně, tedy ke dni vydání rozhodnutí kapitalizováno na [částka], tedy celkovou částku ve výši [částka], přičemž úspěšná byla co do částky [částka] na jistině a [částka] na úrocích z prodlení z částky [částka] ve výši 14,75 % ročně od [datum] ke dni vydání rozhodnutí, tedy v částce [částka], tj. v rozsahu 68,24 %, žalobkyni tak přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 36,48 %. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku [částka] a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem dle vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů (advokátní tarif), konkrétně ustanovení § 14b odst. 1, když žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy po žalovaných vymáhá v různých řízeních vedených u zdejšího soudu úhradu dluhu ze spotřebitelských smluv o úvěru a tyto žaloby se liší pouze v osobě žalovaného, výši dlužné částky a době splatnosti. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby do [datum] činí částku ve výši [částka]. Zástupci žalobkyně náleží odměna za celkem [hodnota] úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem a sepis žaloby, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši [částka]. Dále zástupci žalobkyně náleží režijní paušál ve výši [částka] (3x100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna zástupce žalobkyně částku [částka]. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21 %, a kdy se jedná o částku [částka], pak náklady řízení žalobkyně včetně uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka] činí částku ve výši [částka]. Dle čistého úspěchu ve věci jí bylo na náhradě nákladů řízení tedy přiznáno [částka].27. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.