Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

6 C 113/2022

Rozhodnutí v této věci (2)

Soud: Okresní soud ve VyškověDatum rozhodnutí: 3. 6. 2026Č. j.: 6 C 113/2022-327Samosoudce: JUDr. Pavel Vrcha MBA,Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 17. 8. 2026Předmět řízení: uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemkůECLI:CZ:OSVY:2026:6.C.113.2022.1
lhůtyprávnická osobadokazovánínáhradní pozemeknáhrada nákladůpozemkový úřaddovolánípozůstalostznalecký posudekodvolánínáklady řízenípřevzetí majetkumajetekdědické řízení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (537) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Rozsudek ze dne 3. 6. 2026

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o převodu pozemků podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále již „zákon o půdě“), tohoto obsahu:„Česká republika – , Jméno žalovanéIČO: , IČOse sídlem [Adresa žalované] (dále jen ‚převodce‘)a[Jméno žalobkyně], narozená [rodné přijmení] [Datum narození žalobkyně], bytem [adresa] (dále jen ‚nabyvatel‘)uzavírají podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ‚zákon o půdě‘) tutosmlouvu o převodu pozemků:I.Česká republika – [Jméno žalované] jako převodce spravuje mimo jiné nemovitost (dále jen ‚pozemky‘):- parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa];- parc .č. [hodnota] zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa].II.Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě, plynoucí z rozhodnutí Ministerstva [Anonymizováno] – Pozemkového úřadu [Anonymizováno] ze dne 6. 1. 2009, č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno].III.Na uspokojení nároku nabyvatele (zůstavitele) dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatele pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí, a nabyvatel je přejímá do svého vlastnictví.IV.Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně součástí, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí:Převodce: Nabyvatel:Česká republika – [Jméno žalované] [Jméno žalobkyně] “

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 122 804,15 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám [Jméno Zástupce A], advokáta se sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. [Žaloba] Původní žalobce [jméno FO], narozený [rodné přijmení] [datum], bytem [adresa], který v průběhu tohoto řízení (dne 28. 5. 2024) zemřel (dále též „původní žalobce“) a jehož právní nástupkyní se stala nynější žalobkyně, se žalobou, podanou u podepsaného soudu (dále již „soud“) dne 27. 5. 2022, domáhal nahrazení projevu vůle žalované o obsahu shora, a to při tvrzení, že:2. a) je držitelem restitučního nároku týkajícího se v minulosti odňatého pozemku, jenž nebyl vydán a o kterém dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále již „zákon o půdě“ nebo „zákon č. 229/1991 Sb.“) bylo rozhodnuto pravomocným rozhodnutím Ministerstva [Anonymizováno] – Pozemkového úřadu [Anonymizováno] ze dne 6. 1. 2009, č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] (dále též „správní orgán“), které nabylo právní moci dne 16. 1. 2009, a to tak, že žalobce není vlastníkem v cit. správním rozhodnutí blíže specifikovaných pozemků v rozsahu podílu id. ½;3. b) získal restituční nárok od své matky [jméno FO], r. č. [RČ], a to na základě dědického řízení dle usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 4. 10. 1994, č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno];4. c) žalovaná ocenila restituční nárok původního žalobce na částku ve výši 29 994,70 Kč, kterou původní žalobce neakceptoval, neboť nevydaný pozemek byl v rozhodném období vyvlastněn a převeden na tehdejší československý stát za účelem výstavby obytného souboru [právnická osoba], a to na základě územního rozhodnutí vydaného Útvarem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] dne 21. 4. 1983, č. j. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], tudíž aktuální ocenění restitučního nároku provedeného žalovanou neodpovídá skutečnosti;5. d) za situace, kdy předmětný pozemek byl v době přechodu na stát sice veden v evidenci jako pozemek zemědělský, nicméně byl určen k výstavbě, původní žalobce zaujal názor, že je třeba tento pozemek, respektive nyní z tohoto původního pozemku vycházející pozemky shora ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1998 Sb., v předmětném znění;6. e) celková cena předmětného nevydaného pozemku tak podle původního žalobce – s ohledem na žalobcem odkazované znalecké posudky – činí 2 585 750 Kč, v důsledku čehož nevypořádaný restituční nárok žalobce – po zohlednění jeho částečného vypořádání poskytnutím finanční náhrady ve výši 29 994,70 Kč – činí 1 262 880,30 Kč;7. f) již právní předchůdkyně původního žalobce v zákonem stanovených lhůtách uplatnila u předmětného pozemkového úřadu restituční nárok a požádala o poskytnutí náhradních pozemků; ačkoliv byl restituční nárok uplatněn již před téměř 30 lety, nebyl do dnešního dne uspokojen; navíc žalovaná vůči původnímu žalobci eviduje nulový zůstatek restitučního nároku, přestože původní žalobce předložil důkazy, na základě kterých by jeho zbývající nárok měl činit částku přesahující 1,2 milionu korun; původní žalobce tak namítal, že je reálně znemožněno se jakékoliv veřejné nabídky vyhlašované žalovanou účastnit, když žalovaná restituční nárok ve správné (vyšší) výši neuznává;8. g) z vyložených důvodů tak původní žalobce vyvozoval nárok na bezúplatné poskytnutí náhrady, a proto se touto žalobou domáhal nahrazení projevu vůle za žalovanou stran bezúplatného převodu předmětných pozemků.9. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě (na č l. 46) odmítla uplatněnou žalobní argumentaci a žalobní nárok původního žalobce. V žalobě není uvedeno, že původní žalobce podáním ze dne 26. 7. 2010 výslovně požádal právní předchůdkyni žalované [[právnická osoba] (dále již „[právnická osoba] [Anonymizováno] “)] „o proplacení mého nároku za nevydané pozemky, a to převodem na můj účet…“ Původní žalobce si tedy sám zvolil zákonný způsob, jak mu má dlužník splnit závazek, spočívající ve vypořádání jeho restitučního nároku z výše uvedeného správního rozhodnutí. [právnická osoba] [Anonymizováno] poté původnímu žalobci plnil převodem částky 29 994,70 Kč na jeho bankovní účet, čímž byl nárok původního žalobce zcela vypořádán, tedy závazek zanikl splněním v roce 2010. Kromě toho nárok původního žalobce na přecenění restitučního nároku je promlčen; žalovaná tedy namítá promlčení žalobcova tvrzeného nároku na přecenění jeho restitučního nároku a v podrobnostech odkazuje na skutkově obdobný spor, který byl pravomocně skončen u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Kromě toho žalovaná zdůraznila, že původní žalobce zahájil obdobný soudní spor u Okresního soudu v [adresa], jenž je veden pod sp. zn. [spisová značka], a ve kterém žalobce na základě stejných tvrzení požaduje 13 pozemků v k. ú. [adresa]. Z vyložených důvodů proto žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.10. Soud rozsudkem ze dne 23. 9. 2022, č. j. 6 C 113/2022-100, žalobu zamítl s tím, že pokud se původní žalobce po více jak 11 letech snažil revidovat uvedený (splněním dluhu) zaniklý právní (restituční) závazkový vztah, pak to již podle názoru rozhodujícího soudu není - s přihlédnutím k uplatněné námitce promlčení majetkového práva ze strany žalované - podle práva možné.11. K odvolání žalobce rozsudek soudu ad 10 jako věcně správné rozhodnutí potvrdil Krajský soud v Brně, a to rozsudkem ze dne 8. 11. 2023, č. j. 16 Co 248/2022-129.12. K dovolání žalobce Nejvyšší soud usnesením ze dne 17. 4. 2024, č. j. 28 Cdo 959/2024-157, dovolání odmítl. Krátce po rozhodnutí dovolacího soudu původní žalobce dne 28. 5. 2024 zemřel13. Proti rozhodnutím ad 10 až 12 podala manželka zemřelého původního žalobce a správkyně jeho pozůstalosti (prostřednictvím svého právního zástupce) ústavní stížnost Ústavnímu soudu České republiky (dále již „Ústavní soud“).14. Ústavní soud nálezem ze dne 5. 8. 2025, sp. zn. III. ÚS 1932/24, ústavní stížnosti ad 13 vyhověl, když zrušil všechna tři rozhodnutí soudů ad 10 až 12 a přikázal soudu věc znovu projednat a rozhodnout o ní s tím, že se bude zabývat otázkou řádného vyčíslení finanční náhrady poskytnuté oprávněné za odňaté pozemky ve vztahu k hodnotě odňatých pozemků a otázkou míry uspokojenosti nároku stěžovatelky. V této souvislosti dále soud vezme v úvahu, že žádost oprávněného o finanční náhradu a její přijetí v určité výši bez dalšího neznamená, že se původní žalobce (zůstavitel) vzdal práva na uspokojení svých restitučních nároků ve zbývajících rozsahu. Současně však Ústavní soud také zdůraznil, že: „si je vědom toho, že obecné soudy v předmětné věci rozhodovaly dříve, než byly vydány výše odkazované nálezy sp. zn. I. ÚS 2763/23 a sp. zn. III. ÚS 3111/23. Ústavní soud je však těmito nálezy při svém dalším rozhodování vázán…“15. Z nálezu ad 14, který je pro rozhodující soud závazný, plynou kromě ad 14 následující závěry, které soud musel při rozhodování této věci respektovat:16. „Ze skutkových zjištění soudů současně nevyplývá, že by oprávněný výslovně a jednoznačně projevil vůli se práva na uspokojení zbývající části restitučního nároku vzdát či že přijetím finanční náhrady považuje svůj restituční nárok v celém rozsahu za vypořádaný (popř. uzavřel v tomto směru dohodu). Za takový projev vůle nelze považovat, že požádal a přijal finanční náhradu v nižší výši, než původně uplatňoval. Platí totiž, že případný sporný úkon, který je zjevně proti zájmům oprávněných osob, nelze vyložit k jejich tíži.“17. „Oprávněnému vznikl nárok podle zákona o půdě na odškodnění za nevydaný pozemek, tento nárok částečným plněním nezanikl ani nebyl promlčen. Je proto nezbytné poskytnout - nyní již stěžovatelce - odpovídající náhradu, a nikoliv hledat způsoby, jak poskytnutí zákonem stanovené náhrady zabránit.“18. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující dílčí skutková zjištění:19. Rozhodnutím Ministerstva [Anonymizováno], [Anonymizováno] úřadu [adresa] ze dne 6. 1. 2009, č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], bylo rozhodnuto, že původní žalobce „k podílu id. ½ není vlastníkem této nemovitosti: dle PK parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] role o výměře 10343 m2 (dříve katastrální území [adresa]) (dle KN část parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], celá parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] /[Anonymizováno]), nyní vedených u [právnická osoba] pro [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] na listech vlastnictví č. [hodnota], [Anonymizováno] pro obec [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [adresa] – katastrální území [právnická osoba].“ Uvedený správní orgán při rozhodování vyšel ze zjištění, že v zákonem stanovené lhůtě uplatnili restituční nárok na vydání předmětné nemovitosti původní vlastníci [poznámka soudu: rodiče původního žalobce] [jméno FO] a [jméno FO] v zastoupení (původního) žalobce, že vyvlastnění předmětného pozemku bylo provedeno za účelem výstavby obytného souboru [právnická osoba]., a to bez vyplacení náhrady, že původní žalobce se řízení ve věci dědictví po svém otci ([jméno FO] starším) nezúčastnil a tudíž neuplatňuje ani nárok na náhradu podílu id ½ předmětné nemovitosti, a že předmětný pozemek nelze oprávněné osobě vydat podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, protože je zastavěn, a oprávněné osobě přísluší náhrada dle § 11 odst. 2 a § 17, popřípadě náhrada dle § 16 cit. zákona (zjištěno z cit. správního rozhodnutí na č. l. 24-25).20. Za účelem vypořádání restitučního nároku původního žalobce tehdejší [právnická osoba] [Anonymizováno] zadal zpracování znaleckého posudku, který dne 5. 3. 2009 pod č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] -[Anonymizováno].[Anonymizováno] vypracoval soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO], jenž shora uvedené pozemky, dříve spadající do p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] původ pozemkový katastr v k ú. [adresa], ocenil na částku 59 989,40 Kč (zjištěno z cit. znaleckého posudku na č. l. 47-48).21. Na základě tohoto znaleckého ocenění posléze původní žalobce dopisem ze dne 26. 7. 2010 požádal [právnická osoba] [Anonymizováno] o vypořádání restitučního nároku za nevydaný pozemek, a to vyplacením peněžité náhrady na jím označený bankovní účet (zjištěno z cit. žádosti původního žalobce na č. l. 49).22. V návaznosti na uvedenou žádost původního žalobce právní předchůdkyně žalované dne 12. 8. 2010 zpracovala interní sestavu pro sekci restitucí – peněžitou náhradu, a to vůči původnímu žalobci ve výši náhrady 29 994,70 Kč (poznámka soudu: což je polovina oceněných nevydaných pozemků původnímu žalobci v rozsahu id. ½, tj. v rozsahu jeho restitučního nároku) s tím, že tato částka bude původnímu žalobci vyplacena na jím (a v této sestavě) označený bankovní účet žalobce (zjištěno z cit. sestavy na č. l. 49 verte).23. Z dílčího bankovního výpisu právní předchůdkyně žalované u [právnická osoba] soud zjistil, že dne 8. 9. 2010 byla odeslána platba ve prospěch účtu původního žalobce ve výši 29 994,70 Kč (zjištěno z cit. bankovního výpisu na č. l. 50), pročež právní předchůdce žalované považoval restituční nárok původního žalobce za vypořádaný (zjištěno z interní listiny žalované na č. l. 50 verte).24. Dne 15. 12. 2021 původní žalobce podal u žalované „žádost o přecenění výše restitučního nároku za nevydané pozemky dle zákona č. 229/1991 Sb.“ s odůvodněním (ve stručnosti shrnuto z této žádosti), že nevydaný pozemek byl vyvlastněn za účelem výstavby obytného souboru [právnická osoba]. na základě předmětného územního rozhodnutí, a proto původnímu žalobci náleží podstatně vyšší náhrada, tj. náhrada za stavební pozemek, která podle původního žalobce – s odkazem na zpracovaný znalecký posudek – činí 2 585 750 Kč. V důsledku toho původní žalobce „žádá o revizi ocenění nevydaného pozemku a jemu náležejícího restitučního nároku“ (zjištěno z cit. žádosti žalobce na č. l. 30). Celkový nárok, odpovídající ½ nevydaného pozemku, tak činí 1 292 875 Kč, přičemž po započtení dosud původnímu žalobci poskytnutého finančního plnění dle ad 23 ve výši 29 997,70 Kč, činí nárok (po tomto započtení) částku ve výši 1 262 880,30, která dosud nebyla restitučně vykryta.25. Na uvedenou žádost původního žalobce negativně reagovala žalovaná dopisem ze dne 16. 2. 2022, a to s odůvodněním, že dle její evidence byla v roce 2010 žalobci poskytnuta peněžitá náhrada, kterou žalovaná již nepřehodnocuje, a proto žádost žalobce odmítá (zjištěno z cit. dopisu na č. l. 31).26. Ze znaleckého posudku vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], bytem [adresa] (č. p. neuvedeno), [adresa] ze dne 21. 11. 2021, čís. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno], soud zjistil, že znalec oceňoval předmětný – v restitučním řízení nevydaný – pozemek, resp. z něj vycházející pozemky a dospěl k závěru, že jejich cena k datu 24. 6. 1991 činila 2 585 750 Kč (zjištěno z cit. pozemku na č. l. 20-22).27. Ze znaleckého posudku vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], bytem v [adresa], ze dne 28. 3. 2022, č. [hodnota], soud zjistil, že předmětem ocenění byl pozemek (původně pozemek PK č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] tehdy v k. ú. [adresa]) nevydaný původnímu žalobci, přičemž odhad zjištěné ceny posuzovaného pozemku, resp. nyní v katastru nemovitostí zapsaných částí pozemků p.č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], a celé pozemky p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] původně ležící v k. ú. [adresa], dnes v k. ú. [právnická osoba], ke dni 24. 6. 1991 činí 2 585 750 Kč (zjištěno z cit. znaleckého posudku na č. l. 12-17).28. Rovněž z dalšího znaleckého posudku vypracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] dne 21. 11. 2021, č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] (na č. l. 20-23), soud zjistil, že výsledná cena původního pozemku ad 26 činila 2 585 720 Kčs. Znalec v ZP přihlédl k judikatuře Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 28 Cdo 3971/2014 a sp. zn. 28 Cdo 595/2019 s tím, že pozemky mají být oceněny jako stavební, neboť se nacházejí na území [Anonymizováno] [Anonymizováno].29. Soud při rozhodování též přihlédl k praxi [právnická osoba], který v jiných věcech vycházel ze závěru znalců, že se na území [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] ke srážce za tzv. stavební nesrostlost nepřihlíží. K tomu (manželka původního žalobce jako jeho právní nástupkyně) žalobkyně (prostřednictvím svého právního zástupce) předložila např. dodatek znaleckého posudku ze dne 15. 10. 2018, č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], který vypracovala (dle objednávky [právnická osoba]) znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] (vizte cit. dodatek na č. l. 277-283), v němž znalkyně na str. 5 mj. uvádí: „Katastrální území [adresa] pak bylo opatřením Útvaru [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] ze dne 20. 7. 1989 k aplikaci § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb. ve znění č. 316/1990 Sb. určeno jako samostatná část stavebně nesrostlá, de zadání objednatele k tomu znalec nepřihlíží s ohledem na ustálenou judikaturu, podle které se ke srážce za stavební nesrostlost na území [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] nepřihlíží.“ Obdobný závěr učinila uvedená znalkyně také ve znaleckém posudku ze dne 7. 1. 2019, č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], který vypracovala opět na základě objednávky [právnická osoba], a v němž na str. 4 mj. uvádí: „Srážka za stavební nesrostlost k. ú. v rámci [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], kdy katastrální území [adresa] bylo opatřením [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] ze dne 20. 7. 1989 k aplikaci § 4 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb. ve znění č.316/1990 Sb. určeno jako samostatná část stavebně nesrostlá, se ve smyslu zadání objednatele na základě ustálené judikatury na území [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] neuplatní.“ (zjištěno soudem z cit. znaleckého posudku na č. l. 284-290).30. Z opatření Útvaru [Anonymizováno] architekta [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] k aplikaci § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1998 Sb. na území [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] ze dne 20. 7. 1989 (na č. l. 304) soud zjistil, že mezi samostatná sídla nebo části, které nejsou se souvisle zastavěným územím [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] stavebně srostlé, ačkoli se nacházejí na správním území [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], náleží - pokud jde o [adresa] - následující oblasti: [adresa], [adresa].31. Z rozhodnutí [právnická osoba]., se sídlem [adresa], ze dne 18. 5. 2026, zn. [č. účtu] -[Anonymizováno] (na č. l. 307), soud zjistil, že k žádosti právního zástupce žalobkyně o poskytnutí informace - „…sdělení, zda byla na území sídliště [adresa] vybudována k roku 1983 vodovodní a kanalizační síť…“, uvedená společnost žalobkyni odpověděla a soud z této odpovědi takto zjistil, že: „…prověřováním zájmového území vymezeného ulicemi [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a přilehlými objekty občanské vybavenosti (obchodní centrum a škola) bylo zjištěno, že v období roku 1983 byla v dané lokalitě provozována základní technická infrastruktura, tj. veřejný vodovodní řad, splašková a srážková kanalizace.“32. Jak již shora bylo vyloženo, nyní jako soudem učiněné dílčí skutkové zjištění, dne 28. 5. 2024 zemřel původní žalobce [jméno FO] (zjištěno z kopie úmrtního listu na č. l. 201).33. Obvodní soud pro [adresa] usnesením ze dne 30. 1. 2025, č. j. [spisová značka], jmenoval paní [Jméno žalobkyně], gen. shora, správkyní celé pozůstalosti po původním žalobci - zůstaviteli; cit. usnesení nabylo právní moci dne 30. 1. 2025 (zjištěno z cit. usnesení na č. l. 203).34. Soud z výpisů z katastru nemovitostí zjistil, že žalobou dotčené pozemky, tj. p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] ležící v k. ú. [adresa], a p. č. [hodnota] ležící v k. ú. [adresa], jsou stále ve vlastnictví žalované (soud ihned po vydání nálezu Ústavního soudu shora zaslal zdejšímu katastrálnímu pracovišti sdělení, že soudní spor dále trvá a je nezbytné o tom učinit příslušný zápis do katastru nemovitostí, což bylo v souladu se zákonem také učiněno) a podle stavu zápisů v katastru ke dni vyhlášení (vydání) tohoto rozsudku neplyne žádná zákonná překážka k tomu, aby byly předmětem restituční náhrady v této věci.35. Pokud žalovaná ve svém vyjádření ze dne 20. 9. 2022 (na č. l. 69) uvedla, že (původní) žalobce zahájil a v době tohoto vyjádření vedl na stejném skutkovém a právním základě tři soudní řízení, a to u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], u Okresního soudu [adresa] -[Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka] a u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], pak soud z informačního náhledu přes web Infojustice.cz zjistil, že žádná z dosud uvedených věcí nebyla dosud pravomocně skončena. I kdyby však byla, restituční nárok žalobkyně je v dostatečné výši dosud nepokryt, takže by ani tato okolnost na relevanci této žaloby nic nezměnila.36. Ze shora učiněných zjištění (ze znaleckých posudků [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]) je současně zřejmé, že dosud nevypořádaný restituční nárok žalobkyně činí 1 262 880,30 Kč.37. Ze znaleckého posudku podaného [tituly před jménem] [jméno FO], znalkyní, bytem [adresa], ze dne 15. 7. 2022, č. [hodnota] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno], soud zjistil, že pozemek p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], byl oceněnou částkou 80 340 Kč, a pozemek p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] částkou ve výši 35 620 Kč (zjištěno z cit. posudku na č. l. 72-85).38. Soud poté učinil následující závěr o skutkovém stavu:39. Rodičům žalobce – [jméno FO] a [jméno FO] byl v rozhodném období vyvlastněn bez vyplacení předmětné náhrady pozemek p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], původ pozemkový katastr, který ležel v původním katastrálním území [adresa], a to pro výstavbu obytného souboru [jméno FO] [Anonymizováno] dle tehdy příslušného správního rozhodnutí Útvaru hlavního architekta [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Jmenovaní původní vlastníci pozemku prostřednictvím svého syna – původního žalobce pana [jméno FO], gen. shora, uplatnili restituční nárok na vydání tohoto pozemku, který je nyní v katastru nemovitostí veden pod shora uvedenými parcelami v katastrálním území [právnická osoba]. Ministerstvo [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] shora označeným správním rozhodnutím rozhodl, že žalobce – který se v mezidobí stal právním nástupcem své zemř. matky paní [jméno FO], jež zemřela dne 29. 1. 1994, a naopak odmítl nárok na dědictví po svém otci panu [jméno FO] starším, který zemřel dne 9. 12. 2003 – k předmětnému podílu id. ½ není vlastníkem původního pozemku, respektive nyní v katastru nemovitostí zapsaných parcel, že tento pozemek, respektive pozemky původnímu žalobci v rozsahu id. ½ nelze vydat a původnímu žalobci dle zákona o půdě přísluší předmětná restituční náhrada. Dne 26. 7. 2010 původní žalobce požádal právního předchůdce žalované ([právnická osoba]) o poskytnutí restituční náhrady, a to vyplacením předmětné částky na jím označený účet, což právní předchůdce žalované akceptoval a dne 8. 9. 2010 převedl na účet původního žalobce částku odpovídající restitučnímu nároku původního žalobce dle tehdy zpracovaného znaleckého posudku, a to ve výši 29 994,70 Kč. Po více jak 11 letech, konkrétně dne 15. 12. 2021, původní žalobce požádal žalovanou o „přecenění“ jemu již poskytnutého restitučního nároku s argumentací, že tehdy zpracovaným znaleckým posudkem byla hodnota nevydaného původního pozemku podhodnocena, neboť správně mělo být znalcem zohledněno, že nevydaný pozemek byl vyvlastněn za účelem výstavby předmětného obytného souboru. Žalovaná však této žádosti původního žalobce nevyhověla s tím, že jeho restituční nárok zanikl splněním dluhu, a navíc tento nově uplatněný majetkový nárok je promlčen. Ústavní soud, který zrušil předmětná rozhodnutí soudů, zavázal rozhodující soud právním závěrem, že k promlčení nároku v této věci nedošlo. Jelikož původní žalobce zemřel a jeho manželka paní [Jméno žalobkyně] byla nejprve jmenována správkyní celé pozůstalosti svého manžela, a posléze v řízení o pozůstalosti po svém manželovi panu [jméno FO] (původním žalobci) nabyla nevypořádaný (v tomto řízení řešený) restituční nárok, bylo usnesením soudu ze dne 26. 3. 2026, č. j. 6 C 113/2022-239, rozhodnuto, že v řízení bude dále pokračováno na straně původního žalobce s paní [Jméno žalobkyně], tj. nynější žalobkyní. Celkový nárok žalobkyně, který činí 1 262 880,30 Kč, nebyl dosud uspokojen. Žalobou dotčené pozemky byly znalcem oceněny, a to pozemek p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], částkou 80 340 Kč, a pozemek p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] částkou vevýši 35 620 Kč. Soud konstatuje, že původní žalobce i nynější žalobkyně se i přes aktivní přístup nedomohli svých práv, respektive žalovaná i přes shora cit. nález Ústavního soudu v této věci postupovala liknavě a obstrukčně, pročež je zde osvědčen důvod k tomu, aby se žalobkyně domáhala uspokojení restitučního nároku převodem pozemku do veřejné nabídky nezahrnutého, což je plně v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu.40. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.41. [Právní úprava] Podle § 4 odst. 4 zákona o půdě v případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle § 9, přechází nárok na dědice.42. Podle § 14 odst. 1 věty druhé zákona o půdě oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.43. Podle § 11 odst. 1 zákona o půdě pozemky nelze vydat v případě, že44. a) k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8,45. b) na pozemku bylo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízeno veřejné nebo neveřejné pohřebiště,46. c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou,9b) nebo dočasnou,9c) nebo jednoduchou,9d) nebo drobnou 9e) a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení,47. d) na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada10) nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976,48. e) na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976,49. f) nelze-li provést identifikaci parcel z důvodu nedokončeného přídělového řízení podle dekretu č. 12/1945 Sb., dekretu č. 28/1945 Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb.50. Podle § 11 odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.51. Podle § 11 odst. 2 zákona o půdě pozemkový úřad nezahrne do veřejné nabídky pozemek, jehož převodu brání zákonná překážka, nebo pozemek, ke kterému uplatnila třetí osoba právo na převod podle zvláštního právního předpisu.52. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby53. a) zemědělské pozemky6), na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu7) a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto,54. b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury8) nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků55. 1. převáděných na obce nebo kraje podle § 3 odst. 2, § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2,56. 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,57. 3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovité věci nebo58. 4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury 8); v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností jako úřad územního plánování,59. c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav,60. d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu,61. e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech,62. f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu,63. g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí,64. h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b), nebo65. i) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. a) nabyté směnou nebo koupí podle § 3 odst. 2 pro potřeby pozemkových úprav, nebo66. j) zemědělské pozemky určené pro dopravní, vodní nebo energetickou infrastrukturu nebo strategické investiční stavby podle příloh č. 1 až 3 k zákonu č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů.67. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 503/2012 Sb., na žádost [právnická osoba] sdělí příslušný správní úřad písemně do 30 dnů, zda pozemky, které mají být převedeny podle tohoto zákona, podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nejsou podle odstavce 1 z převodu vyloučeny. V případě zjištění rozporu mezi těmito sdělenými skutečnostmi [Jméno žalované] ověří převoditelnost pozemku vlastní činností, a to za předpokladu, že lze skutečnost zjistit z veřejně dostupných zdrojů. Při převodu zastavěných pozemků se sdělení podle odstavce 1 písm. c), e) a f) nevyžaduje.68. Podle odst. 3 posledně cit. zák. zemědělské pozemky uvedené v odstavci 1 lze podle tohoto zákona převádět, pominou-li důvody, které brání převodu nebo není-li převodci doručeno ve lhůtě stanovené podle odstavce 2 sdělení příslušného orgánu, s výjimkou případů podle odstavce 1 písm. a) a f).69. [Právní posouzení věci] S přihlédnutím k nálezové judikatuře Ústavního soudu a ustálené rozhodovací praxi Nejvyššího soudu jsou obecné soudy povinny respektovat právní názor, že v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu žalované (jež je nástupkyní [právnická osoba] a jejíž práva a povinnosti vykonává [Jméno žalované]) může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou o vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo nutné vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky.70. V situaci popsané ad 69 se nepochybně žalobkyně nachází, neboť pokud by žalovaná byla aktivní a důsledně si plnila esenciální povinnost řádně a včas uspokojit oprávněné osobě její restituční nárok, obzvláště v situaci, kdy v této věci rozhodl již Ústavní soud.71. Opakovaně bylo judikaturou Nejvyššího soudu vyloženo, že jako náhradní pozemek lze oprávněné osobě podle zákona o půdě vydat toliko pozemky vhodné; jimi jsou pozemky (ve vlastnictví státu, v příslušnosti hospodaření [právnická osoba]), které - nebýt liknavého či svévolného postupu žalované (a jejího předchůdce [právnická osoba]) - byly by zařaditelné do veřejné nabídky.72. Vhodným pozemkem k uspokojení restitučního nároku ve smyslu zákona o půdě je takový, jehož vydání nebrání zákonné překážky (výluky z restituce uvedené např. v § 11 odst. 1 zákona o půdě, či překážky převoditelnosti pozemku z vlastnictví státu na jiné osoby, uvedené v § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb. či v ustanoveních jiných obecně závazných předpisů) a neuplatnila k němu třetí osoba právo na převod podle zvláštního právního předpisu.73. Soud dospěl k závěru, že ve smyslu shora připomenuté právní úpravy nebyly ke dni vydání tohoto rozsudku shledány žádné zákonné překážky k vydání těchto náhradních pozemků z vlastnictví [Anonymizováno] do vlastnictví žalobce. Celkový restituční nárok (odpovídající ½ nevydaného pozemku) žalobkyně činí 1 292 875 Kč, přičemž původnímu žalobci bylo na tento nárok částečně plněno, a to ve výši 29 994,70 Kč. Nevypořádaný restituční nárok žalobkyně tak činí částku ve výši (1 292 875 Kč - 29 994,70 Kč =) 1 262 880,30 Kč. Kromě toho soud zcela přisvědčuje i té právní argumentaci žalobkyně, která ve svém vyjádření ze dne 18. 5. 2026 (str. 4, bod 17, jinak na č. l. 300 verte) mj. uvedla: „Pakliže ovšem cena oprávněnou osobou vybraného pozemku zdaleka nedosahuje výše aktuálního restitučního nároku - ani podle ocenění oprávněné osoby, ani podle ocenění žalovaného - nemá přesné ocenění (vyčíslení) restitučního nároku oprávněné osoby na výsledek řízení žádný vliv (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2288/2015, sp. zn. 28 Cdo 4608/2018, či sp. zn. 28 Cdo 693/2022)…Výše disponibilního restitučního nároku žalobkyně (tj. restituční nárok žalobkyně ponížen o částečné vypořádání restitučního nároku ve výši 29 997,70 Kč) je jak v případě ocenění dle znaleckých posudků [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] (1 262 880,30 Kč), tak v případě ocenění dle znaleckých posudků [tituly před jménem] [jméno FO] (373 379,30 Kč) dostatečná k vydání označených náhradních pozemků.“74. Předně ke dni vydání tohoto rozsudku nebylo prokázáno, že by pozemky tvořily rezervu státních pozemků nebo byly určeny pro dopravní, vodní nebo energetickou infrastrukturu či strategické investiční stavby ve smyslu § 6 odst. 1 psím. i) a j) zákona č. 503/2012 Sb.75. Z vyložených důvodů proto soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že k vydání pozemků žalobci nebrání žádné (dle příslušné právní úpravy dané) překážky; soud proto podané žalobě zcela vyhověl, jak se podává z meritorní výrokové znělky tohoto rozsudku.76. [Námitky žalované soud neshledal důvodnými] V další části odůvodnění tohoto rozsudku budou soudem vyloženy stěžejní námitky žalované, které soudem nebyly shledány důvodnými.77. [Převzetí právního zastoupení žalované krátce před posledním jednáním ve věci samé a nedůvodná žádost o odročení jednání] Jednání konané před soudem dne 27. 4. 2026 bylo odročeno za účelem provedení dalších důkazů a umožnění žalující strany reagovat na aktuální procesní podání žalované ze dne 23. 4. 2026. Předvolání k tomuto jednání bylo žalované doručeno dne 4. 5. 2026. Dne 18. 5. 2026 byla na elektronickou podatelnu soudu doručena žádost [Jméno Zástupce B], advokáta [právnická osoba] advokátní kancelář s. r. o., se sídlem [adresa], o odročení jednání nařízeného soudem na 25. 5. 2026, a to s odůvodněním, že uvedený advokát převzal v této věci zastoupení žalované. V žádosti bylo advokátem uvedeno, že k převzetí zastoupení došlo z důvodu náhlé zdravotní indispozice pověřené zaměstnankyně právního oddělení žalované, která nemůže v zastupování, respektive v jednání za žalovanou nadále pokračovat, když se předpokládá její dlouhodobá hospitalizace. Dále bylo v této žádosti uvedeno, že se právní zástupce žalované v současné době seznamuje s rozsáhlým spisovým materiálem, a proto žádá o odročení jednání. Žádosti žalované o odročení jednání usnesením nebylo před zahájením jednání konaném před soudem dne 25. 5. 2026 vyhověno (žádost byla zamítnuta). Soud v rámci ústního odůvodnění vyhlášeného usnesení uvedl (a pro závažnost věci je nezbytné dále uvedené procesní okolnosti a náhled soudu opětovně vyložit i na tomto místě), že právní zástupce žalované převzal její právní zastoupení v procesní situaci, kdy bylo soudem nařízeno jednání na 25. 5. 2026, jež bylo žalované doručeno dne 4. 5. 2026. Žádost žalované (prostřednictvím jejího nového právního zástupce) o odročení uvedeného jednání byla odůvodněna tím, že k převzetí právního zastoupení došlo z důvodu náhlé zdravotní indispozice pověřené zaměstnankyně právního oddělení žalované, která nemůže v zastupování, respektive v jednání za žalovanou nadále pokračovat, když se předpokládá její dlouhodobá hospitalizace. Dále v této žádosti bylo uvedeno, že právní zástupce žalované se aktuálně seznamuje s rozsáhlým spisovým materiálem, a proto žádá o odročení jednání.78. Soud uvedené žádosti o odročení jednání nevyhověl již z toho důvodu, že [Jméno žalované] disponuje odpovídajícím odborným aparátem, který podle názoru soudu je schopen flexibilně řešit i situaci, která byla popsána v předmětné žádosti. Je přitom věcí vnitřní organizace práce [právnická osoba], aby pro podobné možné situace měl zajištěno zastoupení jiným zaměstnancem, který ze spisového materiálu by byl schopen - v případě např. déle trvající pracovní neschopnosti zaměstnance, jenž dosud měl v agendě svěřeno řešení této konkrétní věci, respektive zastupování svého úřadu v řízení před soudem - vykonávat z pověření svého úřadu předmětné úkony v dané věci. Pokud pak [Jméno žalované] v této věci, v níž již rozhodoval orgán ochrany ústavnosti, de facto v konečné fázi prvoinstančního řízení, prakticky před vydáním meritorního rozhodnutí, udělí plnou moc advokátovi, který následně žádá soud o odročení jednání ze shora vyloženého důvodu a s argumentem, že není schopen se k jednání dostavit s řádnou přípravou k jednání, neboť se musí s věcí nejprve seznámit, pak tato okolnost jde jednoznačně na jeho vrub, neboť uvedený advokát mohl a měl předvídat, že procesní postup soudu může být i takový, že jednání odročeno z vyložených důvodů nebude. Soud dále zdůraznil, že navíc tvrzení o pracovní neschopnosti pověřené zaměstnankyně [právnická osoba] k žádosti o odročení jednání nebylo soudu prokázáno ani osvědčeno. Jiná procesní situace by jistěže nastala, pokud by např. v den nařízeného jednání se pověřený zaměstnanec žalované pro své náhlé onemocnění nemohl k tomuto jednání dostavit a žalovanou by současně bylo tvrzeno, že podkladové materiály pro její zastupování v této věci objektivně nebylo možné ani předložit jinému zaměstnanci žalované, aby ten mohl z pověření žalované realizovat její právní obranu při tomto jednání. Onemocnění zaměstnance žalované, která disponuje dostatečným množstvím svých (odborně vzdělaných) zaměstnanců, nemůže (sama o sobě) představovat důvod, pro který lze tolerovat takový procesní postup, kdy žalovaná udělí pro její další zastupování v řízení plnou moc advokátovi, a to v konečné fázi prvoinstančního řízení, krátce před vydáním meritorního rozhodnutí, ledaže by v řízení došlo k natolik zásadní procesní okolnosti, pro kterou by se spor, dosud nijak se nevymykající sporům tohoto typu, s nimiž má žalovaná nepochybně praktické zkušenosti, náhle změnil a věc by se tak přetavila (z nějakého relevantního důvodu či více důvodů) do případu významně skutkově, respektive právně složitějšího, jenž by touto svou (novou) náročností do jisté míry přesahoval odborné možnosti zaměstnanců žalované, a bylo by tak pro důslednou realizaci právní obrany žalované žádoucí se obrátit na advokáta, aby ten v tak zásadní věci žalované nadále poskytoval právní služby. Ani taková okolnost, která navíc ani nebyla žalovanou tvrzena, však podle názoru soudu nenastala, neboť tento případ se nijak skutkově či právně neodchyluje od desítek jiných soudních sporů. Proto soud s přihlédnutím k těmto všem okolnostem a aspektům dospěl k závěru, že nebyl důvod poslední nařízené jednání v této věci u soudu odročovat.79. [K námitce žalované, že při určení jednotkové ceny nevydaného pozemku měla být použita srážka dle pol. č.

1 Přílohy č. 7 vyhl. č. 182/1988 Sb.] Žalovaná v podání ze dne 23. 4. 2026 (na č. l. 247-251) uplatnila zásadní námitku spočívající v tom, že v posuzované věci znalci, kteří pro žalující stranu vypracovali znalecké posudky o ceně nevydaného pozemku, sice správně dospěli k závěru, že pozemek v době jeho přechodu na stát byl určen k zastavění územním rozhodnutím, a proto jeho ocenění v tomto směru je správné, avšak postupovali nesprávně potud, pokud nepřistoupili ke srážce ceny dle pol. č. 1 přílohy č. 7 cit. vyhl. (z důvodu, že jde o samostatné sídlo nebo část obce, která není s obcí stavebně srostlá) v rozsahu -60%. Podle žalované oba znalci zcela pominuli, že stát převzal pozemek, který sice byl určen územním rozhodnutím k výstavbě, ale fakticky se stále jednalo o zemědělský pozemek, jenž nenavazoval na souvislou zástavbu (intravilán obce), což je zcela zřejmé z leteckých snímků z roku 1975 a z roku 1978. Žalovaná (na č. l. 248) poukazuje na letecké snímky z let 1975 a 1978 a k nim uvádí, že teprve v porovnání s dalším (třetím) leteckým snímkem z let 1988-1989 (na st. 4 podání žalované) je zjevné, že výstavba na dotčeném pozemku již byla zahájena, přičemž i v té době, tj. cca 5 až 6 let po převzetí pozemku státem, byla realizována pouze stavba komunikace, ovšem dotčený pozemek byl i nadále stavebně nesrostlý s okolní zástavbou intravilánu obce.80. K námitce ad 79 žalovaná předložila znalecký posudek, který dne 13. 4. 2026 pod číslem položky [RČ], vypracoval (pro zadavatele - [Jméno žalované]) znalec [tituly před jménem] [jméno FO], bytem [adresa] (nyní je tento ZP na č. l. 252-275). Z toho ZP především plyne, že znalec tento posudek vypracoval téhož dne, kdy mu byla od [právnická osoba] doručena objednávka na vypracování tohoto ZP. Vzhledem k rozsahu předmětu ocenění dle popisu okolností, které znalec měl znalecky při posuzování verifikovat či přihlížet k okolnostem sděleným mu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], lze vyslovit důvodnou pochybnost o tom, že by v takovém verifikačním rozsahu znalec byl vůbec schopen téhož dne, ihned po doručení předmětné objednávky, pracovat a ZP de facto během několik ahodin od přijetí objednávky vypracovat. S pravděpodobností rovnající se téměř jistotě je to nemožné, což znamená, že ZP již z tohoto pohledu nepředstavuje zcela hodnověrný znalecký podklad.81. V ZP ad 79 znalec dospěl k závěru, že zjištěná cena nevydaného pozemku číslo [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v k. ú. [právnická osoba] (původně k. ú. [adresa]), de rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] ze dne 6. 1. 2009, č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno], činí 806 754 Kč. Zásadní defekt ZP spočívá již v tom, že znalec posuzoval tzv. stavební nesrostlost dle leteckých snímků z let 1975 (z nichž dle znalce „je patrné, že se původně jednalo o pozemek zemědělský, pozemek, který nenavazoval na souvislou zástavbu, pozemek bez přípojek inženýrských sítí, bez přístupu ze zpevněné komunikace“) a 1988 (zde znalec uvedl: „Přístup: Ze zpevněné komunikace (letecké snímky 1988).“ Poté znalec bez jakéhokoliv relevantního podkladu v ZP uvádí, že: „Z veřejně dostupných informací - jako zahájení výstavby sídliště [právnická osoba]., jehož je oceňovaný pozemek součástí je uváděn rok 1985 - je patrné, že o přístupové komunikace, které jsou na leteckých snímcích z roku 1988, byly vybudovány po datu převzetí majetku do vlastnictví státu (21. 4. 1983).“ Znalec proto s ohledem na tato jím učiněná zjištění přistoupil ke srážce ceny nevydaného pozemku s ohledem na jeho stavební nesrostlost o -60%.82. Ze ZP znalce [tituly před jménem] [jméno FO] plyne, že znalec vycházel z jakéhosi předpokladu možného stavu pozemku (a jeho nesrostlosti) k datu jeho vyvlastnění, aniž by měl k dispozici letecké či jiné snímky, případně jiný hodnověrný materiál, z nějž by bylo možné takový závěr učinit ve vztahu k datu vyvlastnění předmětného pozemku. To vše v situaci, kdy v jiných věcech [Jméno žalované] na území [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] srážku za stavební nesrostlost neuplatňoval (vizte bod 29). Kromě toho z již shora cit. opatření hlavního architekta [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] (ad 30) plyne, že dotčený pozemek se nenacházel v samostatné oblasti, respektive její části, kterou dle zmíněného opatření nebylo možné považovat za souvisle zastavěné území. A v neposlední řadě ve prospěch nemožnosti přistoupit k provedení předmětné srážky za stavební nesrostlost svědčí i žalobkyní předložené rozhodnutí [právnická osoba]., která jednoznačně uvedla, že v oblasti, kde byl situován vyvlastněný pozemek, byla již k roku 1983 vybudována vodovodní a kanalizační síť. Důvodně přitom právní zástupce žalobkyně ve svém vyjádření (na č. l. 299 a násl.) k ZP [tituly před jménem] [jméno FO] mj. uvádí, že srážky dle přílohy č. [hodnota] oceňovací vyhlášky lze aplikovat pouze za situace, kdy bude nade vší pochybnost prokázáno, že jsou naplněny podmínky pro jejich aplikaci, přičemž pokud tak prokázáno nebude, je namístě předmětné srážky neaplikovat (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 28 Cdo 5345/2017 a sp. zn. 28 Cdo 1024/2018). A nutno dodat, že v tomto případě nebylo prokázáno, že by zde byly dány okolnosti, pro které by bylo nutné přistoupit k předmětné srážce.83. Z vyložených důvodů proto soud neučinil ze ZP vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] žádná skutková zjištění, a naopak ZP, které vypracovali znalci [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], tvoří relevantní (znalecký odborný) podklad pro rozhodnutí v této věci. Nebylo třeba přitom přistupovat k výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO], neboť jeho odborný závěr vtělený do jím vypracovaného ZP byl shora vyloženým způsobem zpochybněn, respektive vytěsněn. Za takové situace (nastanuvší po soudem učiněném vyhodnocení důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti, s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyšlo najevo) proto nebyl ani důvod k příp. zadání vypracování revizního znaleckého posudku.84. [Náklady řízení] Jelikož žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch, je žalovaná povinna dle § 142 odst. 1 o. s. ř. nahradit žalobkyni (v tomto řízení účelně vynaložené) náklady řízení, které činí celkem 122 804,15 Kč a sestávající se z těchto položek:85. [Prvoinstanční řízení] Odměna právního zástupce původního žalobce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již „AT“), a to za celkem 4 úkony právní služby po [vypočteno dle § 8 bodu č. 6 AT, s přihlédnutím k nálezové judikatuře Ústavního soudu (např. v nálezu ze dne 8. 3. 2023, sp. zn. I. ÚS 3281/22, Ústavní soud vyložil, že při určování tarifní hodnoty ve sporech o určení vlastnictví či neplatnosti právních jednání soud je povinen vycházet z ceny věci, která je předmětem sporu; nálezová judikatura je přitom také pro obecné soudy dle čl. 89 odst.

2 Ústavy České republiky závazná); jestliže tedy v posuzované věci cena pozemků dle cit. znaleckého posudku činí celkem 115 960 Kč, pak je tato cena rozhodná pro stanovení tarifní hodnoty tohoto sporu, z níž dle cit. AT odměna advokáta za jeden úkon právní služby činí] 5 740 Kč, tj. odměna za 1. převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, 2. sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, 3. replika k vyjádření žalované ze dne 1. 8. 2022 na č. l. 60-62 dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, a 4. účast právního zástupce tehdy původního žalobce na jednání konaném před soudem dne 21. 9. 2022 v čase od 10:00 hod. do 11:15 hod. (vizte protokol o tomto jednání na č. l. 91-93) dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, tj. odměna celkem (4 x 5 740 Kč =) ve výši 22 960 Kč.86. Náhrada za 4 paušály hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem ve výši 1 200 Kč.87. Cestovné k soudnímu jednání ad 85, a to ze sídla právního zástupce původního žalobce k soudu (k jednání konanému před soudem dne 21. 9. 2022) při použití osobního automobilu zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] RZ [SPZ], celkový počet ujetých kilometrů ([adresa] a zpět) [Anonymizováno] km, při prům. spotřebě 4 l nafty/100 km, vypočteno podle aplikace Justtarif – cestovné celkem: 3173,48 Kč.88. Náhrada za ztrátu času, a to za 11 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 4 AT, tj. celkem ve výši 1 100 Kč.89. [Odvolací řízení] Odměna právního zástupce původního žalobce, a to za 3 úkony právní služby, z toho za 2 úkony právní služby po 5 740 Kč, a za 1 úkon právní služby v poloviční sazbě ve výši 2 870 Kč, tj. 1. odvolání proti rozsudku soudu (č. l. 108-112) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, 2. (v poloviční sazbě odměny) návrh na přerušení řízení ze dne 1. 11. 2023 (na č. l. 119-120) dle § 11 odst. 2 AT, a 3. účast právního zástupce původního žalobce při jednání před soudem konaném dne 8. 11. 2023 (č. l. 149-151) v čase od 13:10 hod. do 14:03 hod (vizte evidenční list o zvukovém záznamu na č. l. 123), tj. odměna celkem ve výši (2 x 5 740 Kč + 2 870 Kč =) 14 350 Kč.90. Náhrada za 3 paušály hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem ve výši 900 Kč.91. Cestovné k soudnímu jednání ad 89, a to ze sídla právního zástupce původního žalobce k soudu (k jednání konanému před soudem dne 21. 9. 2022) při použití osobního automobilu zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] RZ [SPZ], celkový počet ujetých kilometrů ([adresa] a zpět) [Anonymizováno] km, při prům. spotřebě 4 l nafty/100 km, vypočteno podle aplikace Justtarif – cestovné celkem: 2 775,07 Kč.92. Náhrada za ztrátu času, a to za 11 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 4 AT, tj. celkem ve výši 1 100 Kč.93. [Dovolací řízení] Odměna právního zástupce původního žalobce za podané dovolání ze dne 8. 2. 2024 (na č. l. 139-145) proti rozsudku odvolacího soudu ve výši 5 740 Kč dle § 11 odst. 1 písm. d) AT.94. Náhrada za 1 paušál hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT.95. [Druhé prvoinstanční řízení] Odměna právního zástupce správkyně pozůstalosti, respektive žalobkyně, a to za 7 úkonů právní služby, z toho za 5 úkonů právní služby po 5 740 Kč, a za 2 úkony právní služby v poloviční sazbě ve výši 2 870 Kč, tj. 1. návrh na vydání usnesení o přerušení řízení ze dne 11. 9. 2025 (na č. l. 199) v poloviční sazbě dle § 11 odst. 2 AT, 2. odvolání proti procesnímu usnesení soudu (na č. l. 196) ze dne 11. 9. 2025 (na č. l. 205-207) dle § 11 odst. 2 AT, 3. doplnění vyjádření ze dne 20. 2. 2026 (na č. l. 216-219) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT (vzhledem k zásadním námitkám žalované soud toto podání žalobkyně považuje za účelně podané, a tudíž stran odměny za v řízení účelně vynaložený výdaj), 4. návrh na změnu žaloby ze dne 24. 3. 2026 (na č. l. 237-238) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, 5. účast právního zástupce žalobkyně na jednání konaném před soudem dne 27. 4. 2026 v čase od 13:00 hod. do 14:42 hod (vizte protokol o tomto jednání na č. l. 291-292), 5. vyjádření právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 5. 2026 (na č. l. 299-303) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT (vzhledem k zásadním námitkám žalované soud toto podání žalobkyně považuje za účelně podané, a tudíž stran odměny za v řízení účelně vynaložený výdaj), a 7. účast právního zástupce žalobkyně na jednání konaném před soudem dne 27. 5. 2026 v čase od 13:30 hod. do 14:16 hod. (vizte protokol o tomto jednání na č. l. 311-313), tj odměna celkem [5 x 5 740 Kč (28 700 Kč) + 2 x 2 870 Kč (5 740 Kč) =) 34 440 Kč.96. Náhrada za 7 paušálů hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT, ve znění účinném od 1. 1. 2025, tj. celkem ve výši 3 150 Kč.97. Cestovné k dvěma soudním jednání ad 95, a to vždy ze sídla právního zástupce žalobkyně k soudu (k jednání konaným před soudem dne 27. 4. 2026 a dne 27. 5. 2026) při použití osobního automobilu zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] RZ [SPZ], celkový počet ujetých kilometrů ([adresa] a zpět) [Anonymizováno] km, při prům. spotřebě 4 l nafty/100 km, vypočteno podle aplikace Justtarif – cestovné, tj. 2 x 3 501,24 Kč, tj. celkem: 7 002,48 Kč.98. Náhrada za ztrátu času za 2 cesty ([adresa] a zpět dle ad 97), a to za celkem [hodnota] půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 4 AT, tj. celkem ve výši 3 300 Kč.99. Náhrada odpovídající 21 % DPH za položky ad 85 až 98 (tj. z částky ve výši 101 491,03 Kč) ve výši 21 313,12 Kč.100. Přisouzenou náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce.

Rozsudek ze dne 23. 9. 2022 (v této věci byl vydán i pozdější rozsudek ze dne 3. 6. 2026)

Výrok

I. Žaloba, aby soud nahradil za žalovanou její projev vůle uzavřít se žalobcem smlouvu o převodu pozemků ve znění:
„ [žalovaná] [anonymizována čtyři slova]
[IČO]
se sídlem [adresa žalované]
(dále jen ‚převodce‘)
a
[celé jméno žalobce], [rodné číslo],
bytem [adresa žalobce]
(dále jen ‚nabyvatel‘)
uzavírají podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ‚zákon o půdě‘) tuto
smlouvu o převodu pozemků:
I.
[žalovaná] [anonymizována čtyři slova] jako převodce spravuje mimo jiné nemovitost (dále jen ‚pozemky‘):
- parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], v k. ú. [anonymizováno], [územní celek];
- parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], v k. ú. [obec], [územní celek].
II.
Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě, plynoucí z rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Prahy ze dne 6. 1. 2009, [číslo jednací].
III.
Na uspokojení nároku nabyvatele dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatele pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí, a nabyvatel je přejímá do svého vlastnictví.
IV.
Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně součástí, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí:
Převodce: Nabyvatel:
[žalovaná] [anonymizována čtyři slova] [celé jméno žalobce]“, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 790 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Dne 27. 5. 2022 žalobce podal proti žalované žalobu o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků o obsahu dle výroku I. rozsudku s tím, že (ve stručnosti shrnuto z podané žaloby):
a) žalobce je držitelem restitučního nároku týkajícího se v minulosti rodičům žalobce odňatého pozemku, jenž nebyl vydán a o kterém dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále již„ zákon o půdě“ nebo„ zákon č. 229/1991 Sb.“), bylo rozhodnuto pravomocným rozhodnutím Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Prahy ze dne 6. 1. 2009, [číslo jednací] (dále též„ správní orgán“), které nabylo právní moci dne 16. 1. 2009, a to tak, že žalobce není vlastníkem v cit. správním rozhodnutí blíže specifikovaných pozemků v rozsahu podílu id. [anonymizováno];
b) žalobce získal restituční nárok od své [role v řízení] [jméno] [příjmení], [rodné číslo], a to na základě dědického řízení dle usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo];
c) žalovaná ocenila restituční nárok žalobce na částku ve výši 29 994,70 Kč, kterou žalobce neakceptuje, neboť nevydaný pozemek byl v rozhodném období vyvlastněn a převeden na tehdejší československý stát za účelem výstavby obytného souboru [část obce] [anonymizováno], a to na základě územního rozhodnutí vydaného tehdejším Útvarem hlavního architekta hlavního města Prahy dne 21. 4. 1983, [číslo jednací], tudíž aktuální ocenění restitučního nároku provedeného žalovanou neodpovídá skutečnosti;
d) za situace, kdy předmětný pozemek byl v době přechodu na stát sice veden v evidenci jako pozemek zemědělský, nicméně byl určen k výstavbě, je podle žalobce třeba tento pozemek, resp. nyní z tohoto původního pozemku vycházející pozemky shora ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1998 Sb., v předmětném znění;
e) celková cena předmětného nevydaného pozemku tak podle žalobce – s ohledem na žalobcem odkazované znalecké posudky – činí 2 585 750 Kč, v důsledku čehož nevypořádaný restituční nárok žalobce – po zohlednění jeho částečného vypořádání poskytnutím finanční náhrady ve výši 29 994,70 Kč – činí 1 262 880,30 Kč;
f) již právní předchůdkyně žalobce v zákonem stanovených lhůtách uplatnila u předmětného pozemkového úřadu restituční nárok a požádala o poskytnutí náhradních pozemků; ačkoliv byl restituční nárok uplatněn již před téměř 30 lety, nebyl do dnešního dne uspokojen; navíc žalovaná vůči žalobci eviduje nulový zůstatek restitučního nároku, přestože žalobce předložil důkazy, na základě kterých by zbývající nárok žalobce měl činit částku přesahující 1,2 milionu korun; žalobci je tak reálně znemožněno se jakékoliv veřejné nabídky vyhlašované žalovanou účastnit, když žalovaná restituční nárok ve správné (vyšší) výši neuznává;
g) z vyložených důvodů tak má žalobce nárok na bezúplatné poskytnutí náhrady a proto se touto žalobou domáhá nahrazení projevu vůle za žalovanou stran bezúplatného převodu předmětných pozemků.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě (na č l. 46) odmítla uplatněnou žalobní argumentaci a žalobní nárok žalobce. V žalobě není uvedeno, že žalobce podáním ze dne [datum] výslovně požádal právní předchůdkyni žalované ([anonymizována dvě slova] [země] (dále již„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“))„ o proplacení mého nároku za nevydané pozemky, a to převodem na můj účet…“ Žalobce si tedy sám zvolil zákonný způsob, jak mu má dlužník splnit závazek, spočívající ve vypořádání jeho restitučního nároku z výše uvedeného správního rozhodnutí. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] poté žalobci plnil převodem částky 29 994,70 Kč na jeho bankovní účet, čímž byl nárok žalobce zcela vypořádán, tedy závazek zanikl splněním v roce 2010. Kromě toho nárok žalobce na přecenění restitučního nároku je promlčen; žalovaná tedy namítá promlčení žalobcova tvrzeného nároku na přecenění jeho restitučního nároku a v podrobnostech odkazuje na skutkově obdobný spor, který byl pravomocně skončen u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Kromě toho žalovaná zdůrazňuje, že žalobce zahájil obdobný soudní spor u [název soudu], jenž je veden pod sp. zn. [spisová značka], a ve kterém žalobce na základě stejných tvrzení požaduje 13 pozemků v k. ú. [obec]. Z vyložených důvodů proto žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

3. Žalobce v replice (na č. l. 60-64) uplatnil protiargumentaci proti žalované, maje za to, že jeho nárok je podporován i jím dále označovanou judikaturou. Žalobce předně zdůrazňuje, že v žalobě uvedl, že mu bylo částečně plněno, neboť v čl. II. žaloby se po předmětném vyčíslení nároku domáhá aktuální zbývající výše svého restitučního nároku. Ze strany žalované došlo k nesprávnému ocenění restitučního nároku, když žalovaná při vyčíslení restitučního nároku nezohlednila stavební charakter nevydaného pozemku a jeho restituční nárok tak vyčíslila v nesprávné výši, přičemž toto své pochybení odmítá dobrovolně napravit. V tomto kontextu pak žalobce odkazuje na (k této jeho replice připojený) rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve kterém odvolací soud mj. vyložil, že:„ považuje za nepřijatelné…odkazovat oprávněnou osobu 28 let po řádném uplatnění restitučního nároku na povinnost účastnit se veřejné nabídky v situaci, kdy jí špatně stanovená výše restitučního nároku (cca 30-krát nižší než skutečná) fakticky bránila v řádném uspokojení tohoto nároku a navíc v situaci, kdy právě oprávněná osoba sama aktivně přispěla ke správnému zjištění jeho výše. Takový postup by odvolací soud považoval (za) odepření soudní ochrany.“

4. Právní obranu žalované týkající se promlčení nároku na přecenění restitučního nároku žalobce vytěsňuje mj. odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu v dovolací věci sp. zn. 28 Cdo 4173/2017, v němž dovolací soud zaujal právní názor, že samotný požadavek na přecenění hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené zákonem o půdě,a to za účelem určení výše restitučního nároku odpovídající příslušným právním předpisům, nepředstavuje samotné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení. V dalším dovolacím rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 1548/2009, Nejvyšší soud zdůraznil, že je-li plnění oprávněné osobě spočívající v poskytnutí náhrady za nevydané pozemky závislé na spolupůsobení (tehdy) Pozemkového fondu ČR, je námitka promlčení nároku výkonem práva v rozporu s dobrými mravy.

5. Podle žalobce žalovanou uplatněná námitka promlčení žalobcem uplatněného nároku je zcela nedůvodná. Nadále přetrvává stav, kdy žalovaná vůči žalobci jako oprávněné osobě porušuje své zákonné povinnosti úplného a řádného vypořádání restitučního nároku. K námitce žalované ohledně uplatnění stejného nároku u Okresního soudu v Hodoníně, žalobce uvedl, že žalobce tuto skutečnost potvrzuje, nicméně uvádí, že s ohledem na výši doposud neuspokojeného restitučního nároku a dostupnost vhodných náhradních pozemků ve vlastnictví žalované, je pochopitelné, že se v žalobě domáhá převodu náhradních pozemků v různých katastrálních územích, přičemž tato mnohdy spadají do obvodů různých okresních soudů, přičemž v případě restitučních řízení jde o zcela běžnou praxi.

6. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující dílčí skutková zjištění:

7. Rozhodnutím [stát. instituce], [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že žalobce„ k podílu id. [anonymizováno] není vlastníkem této nemovitosti: dle PK parc. [číslo] role o výměře [výměra] (dříve [katastrální uzemí]) (dle KN část parc. [číslo] celá parc. [číslo]), nyní vedených u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] na listech vlastnictví [číslo] pro obec hl. m. [obec] – [katastrální uzemí]“ Uvedený správní orgán při rozhodování vyšel ze zjištění, že v zákonem stanovené lhůtě uplatnili restituční nárok na vydání předmětné nemovitosti původní vlastníci (poznámka soudu: rodiče žalobce) [jméno] a [celé jméno žalobce] v zastoupení (nyní) žalobce, že vyvlastnění předmětného pozemku bylo provedeno za účelem výstavby obytného souboru [část obce] [anonymizováno], a to bez vyplacení náhrady, že žalobce se řízení ve věci dědictví po svém otci ([celé jméno žalobce] starším) nezúčastnil a tudíž neuplatňuje ani nárok na náhradu podílu id [anonymizováno] předmětné nemovitosti, a že předmětný pozemek nelze oprávněné osobě vydat podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, protože je zastavěn, a oprávněné osobě přísluší náhrada dle § 11 odst. 2 a § 17, popřípadě náhrada dle § 16 cit. zákona (zjištěno z cit. správního rozhodnutí na č. l. 24-25).

8. Za účelem vypořádání restitučního nároku žalobce tehdejší [anonymizována tři slova] zadal zpracování znaleckého posudku, který dne [datum] pod [číslo], vypracoval soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], jenž shora uvedené pozemky, dříve spadající do [parcelní číslo] původ pozemkový katastr v k ú. [část obce], ocenil na částku 59 989,40 Kč (zjištěno z cit. znaleckého posudku na č. l. 47-48).

9. Na základě tohoto znaleckého ocenění posléze žalobce dopisem ze dne [datum] požádal [anonymizována tři slova] o vypořádání restitučního nároku za nevydaný pozemek, a to vyplacením peněžité náhrady na jím označený bankovní účet (zjištěno z cit. žádosti žalobce na č. l. 49).

10. V návaznosti na uvedenou žádost žalobce žalovaná, resp. [anonymizována tři slova] dne [datum] zpracoval interní sestavu pro sekci restitucí – peněžitou náhradu, a to vůči žalobci ve výši náhrady 29 994,70 Kč (poznámka soudu: což je polovina oceněných nevydaných pozemků žalobci,resp. spoluvlastnického podílu o velikosti id. [anonymizováno], tj. v rozsahu jeho restitučního nároku) s tím, že tato částka bude žalobci vyplacena na (v této sestavě) označený bankovní účet žalobce (zjištěno z cit. sestavy na č. l. 49 verte).

11. Z dílčího bankovního výpisu právní předchůdkyně žalované u [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že dne [datum] byla odeslána platba ve prospěch účtu žalobce ve výši 29 994,70 Kč (zjištěno z cit. bankovního výpisu na č. l. 50), pročež právní předchůdce žalované považoval restituční nárok žalobce za vypořádaný (zjištěno z interní listiny žalované na č. l. 50 verte).

12. Dne 15. 12. 2021 žalobce podal u žalované„ žádost o přecenění výše restitučního nároku za nevydané pozemky dle zákona č. 229/1991 Sb.“ s odůvodněním (ve stručnosti shrnuto z této žádosti), že nevydaný pozemek byl vyvlastněn za účelem výstavby obytného souboru [část obce] [anonymizováno] na základě předmětného územního rozhodnutí, a proto žalobci náleží podstatně vyšší náhrada, tj. náhrada za stavební pozemek, která podle žalobce – s odkazem na zpracovaný znalecký posudek – činí 2 585 750 Kč. V důsledku toho žalobce„ žádá o revizi ocenění nevydaného pozemku a jemu náležejícího restitučního nároku“ (zjištěno z cit. žádosti žalobce na č. l. 30).

13. Ze znaleckého posudku vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bytem [adresa] čís. [číslo], soud zjistil, že znalec oceňoval předmětný – v restitučním řízení nevydaný – pozemek, resp. z něj vycházející pozemky a dospěl k závěru, že jejich cena k datu 24. 6. 1991 činila 2 585 750 Kč (zjištěno z cit. pozemku na č. l. 20-22).

14. Ze znaleckého posudku vypracovaného [titul] [jméno] [příjmení], bytem v [obec a číslo], [ulice a číslo], ze dne 28. 3. 2022, [číslo] soud zjistil, že předmětem ocenění byl pozemek nevydaný žalobci, přičemž odhad zjištěné ceny posuzovaného pozemku, resp. nyní v katastru nemovitostí zapsaných pozemků ke dni 24. 6. 1991 činí 2 585 750 Kč (zjištěno z cit. znaleckého posudku na č. l. 12-17).

15. Na uvedenou žádost žalobce negativně reagovala žalovaná dopisem ze dne 16. 2. 2022, a to s odůvodněním, že dle její evidence byla v roce 2010 žalobci poskytnuta peněžitá náhrada, kterou žalovaná již nepřehodnocuje, a proto žádost žalobce odmítá (zjištěno z cit. dopisu na č. l. 31).

16. Soud poté učinil následující závěr o skutkovém stavu:

17. Rodičům žalobce – [jméno] a [jméno] [příjmení] byl v rozhodném období vyvlastněn bez vyplacení předmětné náhrady pozemek p. [číslo] původ pozemkový katastr, který ležel v původním [katastrální uzemí], a to pro výstavbu obytného souboru [anonymizována dvě slova] dle tehdy příslušného správního rozhodnutí Útvaru hlavního architekta [územní celek]. Jmenovaní prostřednictvím svého syna – žalobce uplatnili restituční nárok na vydání tohoto pozemku, který je nyní v katastru nemovitostí veden pod shora uvedenými parcelami v [katastrální uzemí] Ministerstvo zemědělství, [pozemkový úřad] shora označeným správním rozhodnutím rozhodl, že žalobce – který se v mezidobí stal právním nástupcem své zemř. matky [jméno] [příjmení], jež zemřela dne [datum], a naopak odmítl nárok na dědictví po svém otci [celé jméno žalobce] starším, který zemřel dne [datum] – k předmětnému podílu id. [anonymizováno] není vlastníkem původního pozemku, resp. nyní v katastru nemovitostí zapsaných parcel, že tento pozemek, resp. pozemky žalobci v rozsahu id. [anonymizováno] nelze vydat a žalobci dle zákona o půdě přísluší předmětná restituční náhrada. Dne [datum] žalobce požádal právní [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], resp. žalovanou o poskytnutí restituční náhrady, a to vyplacením předmětné částky na jím označený účet, což žalovaná akceptovala a dne [datum] převedla na účet žalobce částku odpovídající restitučnímu nároku žalobce dle tehdy zpracovaného znaleckého posudku, a to ve výši 29 994,70 Kč. Po více jak 11 letech, konkrétně dne 15. 12. 2021, žalobce požádal žalovanou o„ přecenění“ jemu již poskytnutého restitučního nároku s argumentací, že tehdy zpracovaným znaleckým posudkem byla hodnota nevydaného původního pozemku podhodnocena, neboť správně mělo být znalcem zohledněno, že nevydaný pozemek byl vyvlastněn za účelem výstavby předmětného obytného souboru. Žalovaná však této žádosti žalobce nevyhověla s tím, že restituční nárok žalobce zanikl splněním dluhu a navíc nově uplatněný majetkový nárok žalobce je promlčen.

18. Žaloba není důvodná.

19. Soud předně k námitce žalované, že žalobce uplatnil stejný žalobní nárok u [název soudu] (řízení má probíhat pod sp. zn. [spisová značka]), uvádí, že tato okolnost nemůže představovat překážku věci zahájené ve smyslu § 83 odst. 1 o. s. ř., a to již pro odlišnost žalobního petitu, kdy podle tvrzení žalované žalobce u posledně označeného okresního soudu„ požaduje 13 pozemků v k. ú. [obec]“, kdežto v této právní věci se žalobce po žalované domáhá nahrazení jejího projevu vůle s uzavření převodní smlouvy ohledně pozemků, které leží v [katastrální uzemí].

20. Soud je vázán shora již označeným správním rozhodnutím Ministerstva zemědělství, [pozemkový úřad] mj. o tom, že předmětný pozemek oprávněné osobě (žalobci) nelze vydat podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, protože je zastavěn, a že oprávněné osobě (žalobci) přísluší náhrada dle § 11 odst. 2 a § 17, popřípadě náhrada dle § 16 zákona o půdě.

21. Podle § 16 odst. 1 zákona o půdě za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout oprávněné osobě jiný pozemek, poskytne stát nebo jiná právnická osoba, jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je stát, finanční náhradu podle zvláštních předpisů. Finanční náhrada spočívá ve vyplacení hotovosti a v cenných papírech, které nemají povahu státního dluhopisu, a to v cenách podle § 28a. Hotovost se vyplácí pouze původním vlastníkům vydávaných věcí.

22. Podle § 16 odst. 3 téhož zákona oprávněná osoba vyzve k vydání náhrady nejpozději ve lhůtách uvedených v § 13. Závisí-li právo na náhradu na rozhodnutí pozemkového úřadu nebo soudu, končí tato lhůta uplynutím šesti měsíců ode dne právní moci rozhodnutí.

23. I na restituční vztah, jehož segmentem bylo vypořádání se s restitučním nárokem v podobě poskytnutí náhrady ať již převodem (na oprávněnou osobou) jiného (náhradního) pozemku či poskytnutím peněžité náhrady, se v době účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ obč. zák.“), uplatnil dosah reglementace § 488 obč. zák. potud, že i restituční vztah ve smyslu zákona o půdě je závazkovým právním vztahem, ze kterého věřiteli (oprávněné) osobě vzniká právo na plnění (pohledávka) od dlužníka (povinné osoby, resp. za zákonem stanovených podmínek státu) a dlužníku vzniká (za podmínek dále stanovených zákonem o půdě) povinnost splnit závazek (jehož splnění se jinak oprávněná osoba může domáhat soudní cestou).

24. Jednou z možností uspokojení restitučního nároku je vyplacení finanční náhrady oprávněné osobě, jestliže o tuto formu uspokojení dle zákona o půdě předmětný subjekt požádala; v takovém případě si oprávněná osoba zvolila způsob vypořádání svého restitučního nároku.

25. I v poměrech zákona o půdě lze přiměřeně aplikovat ustanovení § 559 odst. 1 obč. zák. stanovící, že splněním dluh zanikne, a dále § 567 odst. 2 téhož zák., jenž stanovil, že plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím peněžního ústavu nebo provozovatele poštovních služeb, je dluh splněn připsáním částky na účet věřitele vedený u peněžního ústavu nebo vyplacením částky věřiteli v hotovosti, není-li dohodnuto jinak.

26. Jak bylo již shora uvedeno, v posuzovaném případě žalobce dne 26. 7. 2010 požádal [anonymizována tři slova] o vypořádání jeho restitučního nároku poskytnutím finanční náhrady, což uvedený povinný subjekt reflektoval a (ve středu) dne [datum] ve prospěch účtu žalobce převedl (v rozsahu id. [anonymizováno]) předmětnou – dle znaleckého posudku zjištěnou cenu nevydaného pozemku - částku ve výši 29 994,70 Kč. Žalobce způsob vypořádání a jeho výši u právní [anonymizována tři slova] nijak nerozporoval, v důsledku čehož ve smyslu § 559 odst. 1 obč. zák. došlo z pohledu uspokojení tohoto restitučního nároku žalobce ze strany [anonymizována tři slova], resp. žalované ke splnění dluhu.

27. Z obsahu spisu sice neplyne, který konkrétní den byla částka ve výši 29 994,70 Kč připsána na předmětný účet žalobce, když zcela jistě se tak nestalo ve středu dne [datum], avšak s pravděpodobností hraničící s jistotou se tak stalo nejpozději v pátek dne [datum], kterýžto den lze s vysokou mírou pravděpodobnosti považovat za den splnění dluhu žalovanou (prostřednictvím tehdejšího [anonymizována tři slova]); z pohledu nyní posuzované věci však stanovení konkrétního dne již nehraje takovou roli, neboť je nezpochybnitelné, že pokud žalobce dopisem ze dne 15. 12. 2021 požádal žalovanou, resp. [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [územní celek] o další uspokojení restitučního nároku, neboť v jeho žádosti„ o přecenění výše restitučního nároku za nevydané pozemky dle zákona č. 229/1991 Sb.“ je obsažena žádost o další majetkové (finanční) vypořádání, pak je zjevné, že tento majetkový nárok byl již promlčen a k námitce žalované, která promlčení práva uplatnila, soud k tomuto promlčení musel přihlédnout.

28. Podle § 100 obč. zák. se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době k tomu zákonem stanoven. K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického.

29. Podle § 101 obč. zák., pokud není uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

30. Stran promlčení restitučního nároku v prvé řadě soud odkazuje na judikaturu Ústavního soudu České republiky, který mj. vyložil a odůvodnil právní názor, že:„ zákon o půdě představující lex specialis problematiku promlčení neupravuje. V občanském zákoníku, jenž je ve vztahu k zákonu o půdě lex generalis, promlčení naopak upraveno je. Proto nutno v dané věci aplikovat jeho ustanovení § 101 obč. zák. Prosazovaný názor, podle něhož jakoby u restitucí promlčení nepřicházelo v úvahu, je mylný. I v tomto případě práva subjektů – oprávněných osob – podléhají promlčení a zvěčňování právních nároků není přípustné. Institut promlčení v právu je povolán k ochraně právních jistot účastníků právních vztahů a žádná oblast práva proto nemůže uniknout jeho působení.“ (usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2001, sp. zn. II. ÚS 360/2000). Uvedené rozhodnutí sice nebylo vydáno ve formě nálezu, avšak Ústavním soudem vyložený právní názor – což je nejpodstatnější – nebyl Ústavním soudem v jeho nálezové judikatuře vytěsněn (překonán), a proto zde není žádného racionálního důvodu vyložený právní názor orgánu ochrany ústavnosti nereflektovat.

31. Zdejší soud rovněž plně přisvědčuje právnímu názoru [název soudu], jak byl tímto soudem vyjádřen v jeho rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (nyní je na č. l. 51-53 spisu), a jehož nosné rozhodovací důvody byly při jednání u zdejšího soudu dne 21. 9. 2022 účastníkům také osvětleny, který žalovaná připojila ke svému vyjádření k žalobě, a to, že právo na poskytnutí náhrady dle zákona o půdě je majetkovým právem, který podléhá promlčení, přičemž je nerozhodné, zda žalobce podal žalobu na nahrazení projevu vůle, či na poskytnutí peněžité náhrady, neboť předmětem nároku jsou restituční majetková práva na poskytnutí náhrady. Odvolací soud mj. v odůvodnění svého rozsudku také vyložil, že:„ U ukončených jednání a řízení o náhradách nelze znovu otevírat řízení o vypořádání restitučních nároků. Zákon o půdě takovouto možnost neupravuje, rovněž neupravuje možnost přehodnocení a přecenění již vypořádaných nároků.“

32. Posledně uvedené přitom nelze ztotožňovat (zaměňovat) s (pouhým) uplatněným požadavkem oprávněné osoby na dodatečné přecenění hodnoty pozemku, který dle správního rozhodnutí nelze vydat, v situaci, kdy restituční, resp. z něj plynoucí nárok na poskytnutí příslušné náhrady dosud nebyl oprávněné osobě vypořádán, neboť (a v tomto je pochopitelně třeba zase respektovat judikaturu dovolacího soudu)„ samotný požadavek na přecenění hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené zákonem o půdě, a to za účelem určení výše restitučního nároku odpovídající příslušným právním předpisům, ostatně ani nepředstavuje samostatné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení (srov. ust. § 100 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, resp. § 611 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění).“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2018, sp. zn. 28 Cdo 4173/2017, na který žalobce ve své replice na č l. 61 verte k vyjádření žalované odkazuje).

33. Judikatura Ústavního soudu či (převážně) Nejvyššího soudu, na kterou žalobce odkazuje zejména ve své replice (na č. l. 60-62) k vyjádření žalované k žalobě, není ve skutkových poměrech této věci využitelná, neboť v daném případě bylo dokazováním zjištěno, že žalobce se s [anonymizována tři slova] dohodl na uspokojení svého restitučního nároku formou finančního (peněžitého) vypořádání a [anonymizována dvě slova], resp. žalovaná žalobci předmětný nárok – a svůj dluh vůči žalobci – jak již shora bylo konstatováno – splnila, čímž její (restituční) dluh dle § 559 odst. 1 obč. zák. zanikl. Žalobce přitom tehdy nezpochybňoval rozsah, resp. výši jemu poskytnuté finanční náhrady, ani způsob znalecké verifikace coby podkladu pro následnou dohodu mezi účastníky o rozsahu a způsobu vypořádání restitučního nároku žalobce, ani netvrdil, že z dosud uplatněného nároku požaduje částečné plnění, které je třeba ještě uspokojit dalším plnění ze strany žalované.

34. Z tehdejšího projevu vůle žalobce tedy ani nevyplynulo, že by [anonymizována tři slova], resp. žalovanou žádal o poskytnutí vyšší částky (restituční náhrady) a že by předmětné plnění od žalované přijal pouze jako částečné plnění s tím, že je mu třeba ještě ze strany žalované doplatit zbytek.

35. Přitom žádné žalobcem připomenuté rozhodnutí explicitně neřeší situaci, kdy po splnění restitučního dluhu vzniká oprávněné osobě další majetkový nárok, pakliže po několika letech nazná, že jí původně poskytnuté plnění bylo podhodnocené, a to především v návaznosti na pozdější judikaturu a z toho plynoucí vývoj právní (soudní) praxe.

36. Pokud se tedy žalobce po více jak 11 letech snaží revidovat uvedený (splněním dluhu) zaniklý právní (restituční) závazkový vztah, pak to již podle názoru rozhodujícího soudu není – s přihlédnutím k uplatněné námitce promlčení majetkového práva ze strany žalované – podle práva možné.

37. Uplatnění námitky promlčení ze strany žalované není v daném případě ani v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaná prostřednictvím tehdejšího [anonymizována tři slova] řádně a včas plnila žalobci formou poskytnutí (vyplacení) finanční (peněžité) náhrady a ze strany žalobce usilujícího o revizi tohoto splněním dluhu zaniklého právního vztahu se dozvěděla až o 11 let později, kdy je již třeba trvat na zachování principu právní jistoty coby jedné z esencí demokratického právního státu (i stát má právo na dodržování principu právní jistoty, která v tomto případě je narušena požadavkem žalobce na revizi zaniklého restitučního vztahu, jenž byl žalovanou v předmětnou dobu zákonem předepsaným způsobem vypořádán a zanikl plněním státu vůči žalobci). Sama okolnost, že se v mezidobí judikatura v předmětné oblasti do jisté míry změnila a v návaznosti na ní i se v jejích intencích právní (soudní) praxe rozvinula, nemůže mít na zachování (respektování) principu právní jistoty žádný vliv.

38. Z vyložených důvodů byla proto tato žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

39. Žalovaná byla v tomto řízení plně prospěšně úspěšná, a proto jí náleží dle § 142 odst. 1 o. s. ř. (jež stanoví, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl) právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 790 Kč, která se sestává z paušální náhrady ve výši 600 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů (300 Kč za sepis vyjádření k žalobě dle § 3 písm. a) cit. vyhl. a 300 Kč za účast pověřené zaměstnankyně žalované na jednání před zdejším soudem, které se konalo dne 21. 9. 2022 dle § 3 písm. c) téže vyhl.) a z cestovného ve výši 190 Kč (2 x 95 Kč za jízdné vlakem pověřenou zaměstnankyní žalované z [obec] (místa jejího pracoviště) do Vyškova a zpět, a to k jednání, které se konalo u zdejšího soudu dne 21. 9. 2022).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací