Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhá, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění uvedla, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba].[IČO] IČO, , byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota]. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala za sjednanou dobu poskytnutí úvěru zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši [částka], úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku ve výši [částka] se žalovaná zavázala uhradit ve 14měsíčních splátkách po [částka]. Poslední splátku byla povinna uhradit nejpozději do [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum] ve výši [částka]. Pohledávka za žalovanou byla společností [právnická osoba]. postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění.
2. Podáním ze dne [datum] doplnila žalobkyně k výzvě soudu, jakým způsobem posoudil poskytovatel úvěru svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce tuto povinnost splnil především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne [datum] a byly ověřeny doklady uvedenými v žádosti, konkrétně pracovní smlouvou a výplatními páskami.
3. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši [částka], úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka], úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka], úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka], úroku vyčísleného od [datum] do [datum] z dlužné jistiny ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do [datum] ve výši [částka], úroků z úvěru 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonných úroků z prodlení 11,75 % ročně z částky ve výši [částka] od [datum] do zaplacení.
4. Žalovaná se ve věci samé, k výzvě soudu, nevyjádřila v řízení zůstala zcela nečinná.
5. K jednání nařízenému ve věci dne [datum], se žalobkyně i žalovaná nedostavily.
6. Soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně a žalované a provedl dokazování listinnými důkazy, na základě kterých dospěl k následujícím skutkovým zjištěním (a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu):
7. Dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba]., smlouvu o úvěru číslo [hodnota] ve výši [částka]. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit částku [částka] s navýšením v celkové výši [částka], které dle smlouvy sestávalo z úroku ve výši [částka], z poplatku za poskytnutí úvěru [částka], nákladů za vyhodnocení úvěru [částka] a poplatku za hotovostní režim splátek [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnutou částku s navýšením, tedy celkem [částka] ve 14měsíčních splátkách po [částka]. Smlouvou byl dále sjednán úrok 15 % ročně při variantě splatnosti úvěru 14 měsíců (smlouva o úvěru č. [hodnota]).
8. Žalovaná zaplatila žalobkyni na svůj dluh ze smlouvy číslo [hodnota] celkem [částka], přičemž první splátku zaplatila dne [datum], druhou dne [datum] a následující splátku až za více než 16 měsíců v dubnu 2022 (informace o platbě hotovosti).
9. Dle smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba]. a žalobkyní dne [datum] a přílohy č. [hodnota] – seznam postoupených pohledávek strana 18/63 byla dle řádku č. [hodnota] na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. [hodnota] ve výši [částka] (smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy).
10. Dle oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla žalované oznámena změna věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek.
11. Dne [datum] byla žalované zaslána doporučenou poštou výzva k plnění ze dne [datum] s upozorněním na možné soudní vymáhání.
12. Mzda žalované za srpen 2020 činila [částka], ze mzdy byly provedeny srážky ve výši [částka] (výplatní lístek za srpen 2020).
13. Mzda žalované za září 2020 činila [částka], ze mzdy byly provedeny srážky ve výši [částka] (výplatní lístek za září 2020).
14. Mzda žalované za říjen 2020 činila [částka], ze mzdy byly provedeny srážky ve výši [částka] (výplatní lístek za říjen 2020).
15. Žalovaná uzavřela dne [datum] pracovní smlouvu se společností [právnická osoba] se sídlem v Brně na dobu neurčitou, s druhem práce rozvážka zboží – řidič a měsíční mzdou [částka] (pracovní smlouva).
16. Žalovaná jako žadatelka o úvěr čestně prohlásila, že žije v domácnosti u rodičů (čestné prohlášení ze dne [datum]).
17. Ze žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná žádala u právního předchůdce žalobkyně, společnosti [právnická osoba]., o úvěr ve výši [částka] na 14 měsíců a v žádosti uvedla adresu pobytu [adresa] shodnou s adresou pro výběr splátek. Žalovaná v žádosti uvedla, že je zaměstnána s příjmem [částka] měsíčně. Svůj příjem ze mzdy doložila výplatními páskami a pracovní smlouvou. V měsíčních výdajích jsou vyčísleny náklady na bydlení ve výši [částka], dále náklady na dopravu, jídlo, osobní náklady ve výši [částka]. Dále je ve výdajích uvedena částka [částka] jako srážka ze mzdy, výživné a částka [částka] jako měsíční splátky stávajících půjček. Žadatelka uvedla, že je rozvedená a nemá žádnou vyživovací povinnost. K žádosti byl předložen občanský průkaz. V údaji o ověření řádného splácení žalovaných či exekučně vymáhaných částek není ničeho vyplněno. Zjištěná informace o prováděných srážkách ze mzdy (viz výplatní lístky) zůstala bez dalšího prověření.
18. Z rejstříku soudních řízení vedených zdejším soudem bylo zjištěno, že v roce 2020 bylo proti žalované zahájeno exekuční řízení k vymožení dluhu z úvěru poskytnutého nebankovním poskytovatelem úvěru v roce 2014 (24 EXE 1794/2020).
19. Z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že dne [datum] podala žalovaná insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (sp. zn. KSBR [spisová značka]).
20. Z provedené lustrace žalované v CEO soud zjistil, že žalovaná je od roku 2005 rozvedená a má jedno dítě (ročník 1995).
21. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví číslo [hodnota] soud zjistil, že nemovitost s poštovní adresou [adresa] (adresa žalované pro výběr splátek) je bytový dům a žádná z jednotek nebyla ke dni sjednání úvěru ve vlastnictví rodičů žalované.
22. Smluvní vztah založený smlouvou o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění ke dni uzavření smlouvy.
23. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
24. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
25. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
26. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
27. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.
28. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
29. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.
30. Soud provedl hodnocení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru na základě předložených důkazů. Žalovaná byla v době žádosti o úvěr zaměstnaná s průměrným příjmem [částka] měsíčně. Uvedený příjem ze mzdy byl ověřen výplatními lístky a pracovní smlouvou. Výdaje žalované nebyly zjišťovány vůbec. Poskytovatel úvěru se nijak nezajímal o výdaje žadatelky na bydlení ani o předchozí dluhové zatížení, přitom z předloženého dokumentu vyplynulo, že žalované jsou prováděný srážky ze mzdy, tuto informaci měl poskytovatel úvěru k dispozici. Srážky přitom činily částku [částka] a více. Již z této informace mělo být profesionálnímu poskytovateli úvěrů zřejmé, že finanční situace žadatelky není dobrá. I přes tyto zjištěné informace nebylo předchozí dluhové zatížení žadatelky dále prověřováno, např. lustrací v registru dlužníků ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Informace, že žadatelka o úvěr bydlí u rodičů nebyla poskytovatelem také nijak prověřována, přestože náklady na bydlení představují zpravidla nejvyšší výdajovou položku a náklady na nájemní bydlení resp. informace o bydlení „u rodičů“ lze ověřit nejjednodušeji. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z [datum], sp. zn. [spisová značka], zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka.
31. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost a před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jako poskytovatel spotřebitelského úvěru neposoudila úvěruschopnost žadatele jako spotřebitele, když v daném případě nijak nezkoumala pravidelné a nezbytné výdaje žalované na bydlení, na dopravu do zaměstnání, na úhradu dalších závazků a vycházela toliko ze zjištění pravidelného příjmu ze mzdy. Žalobkyně se stran výdajů spokojila toliko s informacemi od žadatelky, které však nijak nezkoumala ani neověřovala.
32. Soud vyhodnotil postup žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žadatele jako ryze formální. Soudu není zřejmé, na základě jakých úvah si poskytovatel úvěru učinil závěr, že je žadatelka dostatečně solventní, aby byla schopna poskytovaný úvěr řádně splácet, pokud neměl jakýkoli podložený přehled o jejích výdajích. Nesolventnost žadatelky o úvěr se ostatně následně potvrdila tím, že na svůj dluh z úvěru byla schopna uhradit toliko první dvě splátky a následně více než jeden rok nesplácela ničeho.
33. S ohledem na uvedený závěr soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo [hodnota] uzavřenou dne [datum] jako neplatnou a v důsledku toho je žalovaná povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem.
34. Na základě neplatné smlouvy bylo žalované poskytnuto plnění [částka]. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně zaplatila [částka]. Žalovaná toto tvrzení nezpochybnila. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni [částka] v době přiměřené jejím možnostem a soud ji k zaplacení této částky zavázal.
35. Při určení doby plnění přiměřené možnostem spotřebitele podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud v souladu s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], konstatuje, že mezi účastníky není spor o přiměřené době plnění. V posuzované věci nebyl v řízení před soudem prvního stupně ani v době před zahájením řízení mezi účastníky nastolen spor o to, jaká je doba přiměřená možnostem žalované jako spotřebitele k vrácení jistiny. Soud proto stanovil lhůtu k plnění podle ust. § 160 občanského soudního řádu.
36. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky [částka] soud odkazuje na Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, který uvádí, že konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaná se dosud nedostala do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a žalobkyni proto dosud nevznikl nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Soud proto požadovaný nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení zamítl.
37. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I ÚS 2717/08). Žalobkyně požadovala zaplacení částky [částka] a na příslušenství celkem částku [částka] (celkem [částka]), přičemž úspěšná byla co do částky [částka], tj. v rozsahu 5,5 %, žalovaná byla úspěšná v rozsahu 94,5 % (tj. 89% čistý úspěch). Náhrada nákladů by tak náležela žalované, které však v řízení žádné náklady nevznikly.