Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.
II. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], zákonný úrok prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], zákonný úrok prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonný úrok prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, smluvní pokutu ve výši [částka], úrok 59,3 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se zamítá.
III. Žalobkyni se nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhá po žalované zaplacení částky [částka], smluvní pokuty [částka], smluvního úroku, zákonného úroku z prodlení a náhrady nákladů řízení, to vše na základě smlouvy o úvěru číslo [hodnota] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splácet spolu úrokem za poskytnutí 59,3 % ročně ve 48měsíčních splátkách po [částka] počínaje prosincem 2022. Ve plátce je zahrnuta i úhrada za pojištění ve výši [částka]. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Úvěr byl žalované vyplacen dne [datum]. Žalovaná uhradila toliko první tři splátky v celkové výši [částka]. Pro nesplácení byl úvěr zesplatněn ke dni [datum]. Po zesplatnění uhradila žalovaná celkem [částka]. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka]. Dále požaduje zaplacení úroku z úvěru 59,3 % ročně, smluvní pokuty [částka], úhrady za pojištění schopnosti splácet [částka], nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného [částka], smluvních pokut [částka] a zákonné úroky z prodlení.
2. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila úvěruschopnost žalované na základě dokladů a údajů uvedených samotnou žalovanou zaznamenaných ve formuláři hodnocení klienta a výpisy z registrů NRKI a SOLUS. Žalobkyně dále ověřila, že žalovaná nebyla v době žádosti o úvěr evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající s žadatelem doporučil úvěr ke schválení.
3. Žalovaná se ve věci samé, k výzvě soudu, nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná.
4. K jednání nařízenému ve věci dne [datum], se žalovaná nedostavila.
5. Soud jednal v přítomnosti žalobkyně a provedl dokazování listinnými důkazy, na základě kterých dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu:
6. Předsmluvní formulář žalobkyně informuje klienta o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru poskytovaného žalobkyní, o podmínkách poskytnutí a splácení úvěru.
7. Žalovaná uzavřela dne [datum] se žalobkyní smlouvu o úvěru číslo [hodnota], na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši [částka]. Smlouvou bylo sjednáno také pojištění schopnosti splácet úvěr. Žalovaná se smlouvou zavázala zaplatit úvěr spolu s úrokem 59,30 % ročně tedy celkovou částku [částka] ve 48 měsíčních splátkách po [částka], přičemž výše splátky bez pojištění ční [částka]. Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s placením delším než 30 dnů ve výši [částka]. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení v případě zesplatnění úvěru.
8. Dle přílohy č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru bylo žalované sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr za poplatek [částka], dle přihlášky do pojištění ze dne [datum].
9. Prohlášením ze dne [datum] prohlásila žalovaná, že se seznámila s informacemi o spotřebitelském úvěru.
10. Přípisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno schválení úvěru po posouzení úvěruschopnosti a vyplacení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno doporučenou poštou na adresu dle smlouvy. [adresa] s oznámením byl žalované zaslán splátkový kalendář s rozpisem splátek splatných od [datum] do [datum].
11. Dne [datum] byla na účet žalobkyně zaplacena částka [částka] k číslu úvěrové smlouvy z účtu číslo [č. účtu].
12. Dne [datum] byly žalobkyni poskytnuty základní informace o klientovi (žalované)
13. Dne [datum] byla žalobkyni doručena potvrzovací SMS pro vyplacení úvěru od žalované.
14. Dne [datum] byl na účet žalované uvedený ve smlouvě vyplacen úvěr [částka].
15. Dle informací uvedených v hodnocení klienta byla žalovaná zaměstnána s pravidelným čistým měsíčním příjmem ve výši [částka]. Počet dětí v domácnosti je uveden 0. Výdaje žalované jsou určeny částkou [částka] (životní minimum) a dále částka [částka] na výdaje bydlení (nájemné a inkaso). Z hodnocení vyplývá, že žadatelka nemá žádné další výdaje (splátky předchozích závazků, ostatní výdaje). Zaměstnavatelem žalované byla společnost [právnická osoba], a to od [datum]. Žalovaná dále uvedla že je rozvedená a nežije s manželem či partnerem ve společné domácnosti. Forma bydlení je uvedena jako vlastní.
16. Z lustrace žalované v registru SOLUS ke dni [datum] vyplynul příznak Z s datem vzniku [datum] a poznámka D. Dle uvedeného záznamu tedy žalovaná byla zařazena do registru jako spotřebitel neplnící své povinnosti, který je v prodlení se splněním svých závazků většinou minimálně tři měsíce po splatnosti.
17. Dle lustrace žalované v NRKI /BRKI bylo žalované přiděleno skore 518, tzn. maximální počet bodů, nízké riziko.
18. Totožnost žalované byla žalobkyní ověřena z kopie občanského průkazu.
19. Výše příjmu žalované za srpen 2022 od společnosti [právnická osoba] ve výši [částka] byla ověřena částečným výpisem z bankovního účtu žalované ze září 2022.
20. Výše příjmu žalované za září 2022 od společnosti [právnická osoba] ve výši [částka] byla ověřena částečným výpisem z bankovního účtu za říjen 2022.
21. Dle karty klienta na jméno žalované soud zjistil, že žalované byla poskytnuta částka [částka] na základě smlouvy číslo [hodnota]. První splátku ve výši [částka] měla žalovaná zaplatit dne [datum] a zaplatila ji 4 dny po splatnosti dne [datum]. Druhou splátku zaplatila žalovaná 2 dny po splatnosti a třetí splátku 11 dnů po splatnosti. Čtvrtou splátku splatnou [datum] žalovaná částečně zaplatila s prodlením 424 dní až dne [datum]. Celkem dle karty klienta zaplatila žalovaná na svůj dluh [částka].
22. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu s upozorněním na možné zesplatnění dluhu.
23. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu s upozorněním na možné zesplatnění dluhu.
24. Přípisem ze dne [datum] oznámila žalobkyně žalované zesplatnění dluhu pro prodlení se splácením o délce 65 dnů.
25. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu s upozorněním na možné soudní vymáhání.
26. Z lustrace žalované v registru obyvatel soud zjistil, že v době sjednávání předmětného úvěru byla žalovaná rozvedená a měla jedno zletilé dítě (ročník 1997).
27. Z výpisu katastru nemovitostí list vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] k datu uzavření úvěrové smlouvy dne [datum] soud zjistil, že žalovaná neměla vlastnické právo k žádné bytové jednotce vymezené v bytovém domě s adresou [jméno FO] 557/22, [adresa]. Soud tedy důvodně předpokládá, že na uvedené adrese bydlela žalovaná v nájmu.
28. Z evidence soudních řízení Okresního soudu ve Vyškově soud zjistil, že ke dni sjednávání předmětné smlouvy o úvěru číslo [hodnota] měla žalovaná další závazek ze spotřebitelského úvěru ze smlouvy o revolvingovém úvěru ve výši [částka] uzavřené dne [datum] s poskytovatelem [právnická osoba]., měsíční splátka úvěru byla stanovena na 2,7 % úvěrového rámce tj. [částka]. Úvěr byl pro nesplácení zesplatněn dne [datum] ve výši [částka]. Řízení je vedeno pod sp. zn. [spisová značka].
29. Dále z evidence soudních řízení soud zjistil, že ke dni sjednávání předmětné smlouvy o úvěru číslo [hodnota] měla žalovaná závazek ze spotřebitelského úvěru ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] s poskytovatelem [právnická osoba]. ve výši [částka] a měsíční splátkou ve výši [částka]. Úvěr byl pro nesplácení zesplatněn dne [datum]. Pohledávka z úvěru je nyní vymáhána exekučně (sp. zn. [spisová značka]).
30. Závazkový vztah, vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným ze smlouvy o úvěru se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo a zákonem číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
31. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
32. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
33. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
34. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.
35. Žalobkyně a žalovaná v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru jako o spotřebitelskou smlouvu. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Věřitel měl poskytnout úvěr jen tehdy, pokud bude spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žalované sdělení o jejích veškerých příjmech, které měla prokázat a dále si vyžádat přehled jejích výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaná fakticky schopna dlužnou částku uhradit.
36. Ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v uvedených ustanoveních zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.
37. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně prověřeny výdaje žadatelky. Jak vyplývá z provedeného dokazování, žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované z informací uvedených samotnou žadatelkou v hodnocení zákazníka. Dle těchto údajů byla žadatelka rozvedená, neměla děti, bydlela ve vlastním bydlení s náklady [částka] a byla zaměstnaná od [datum] v pracovním poměru u společnosti [právnická osoba]. se sídlem v Brně, s příjmem průměrně [částka], přičemž výše příjmu žalované byla ověřena z částečných bankovních výpisů za září a říjen 2022. Výdaje žalované byly stanoveny paušální částkou bez dalšího ověření. Soudu je z úřední činnosti známo, že ve věcech, kde vystupuje žalobkyně, jsou uváděny výdaje úvěrovaného paušální částkou (stejně jako v tomto případě), a nejsou tak zohledňovány (zjišťovány či ověřovány) skutečné náklady žadatele, ale pouze jakési hypotetické náklady, které však neodpovídají realitě. Soud v daném případě postrádá zejména ověření informace žadatelky o vlastním bydlení. Z veřejně dostupní části katastru nemovitostí k datu sjednávání úvěru je patrno, že žalovaná bytovou jednotku na adrese bydliště uvedené ve smlouvě nevlastní. Uvedená informace o vlastnictví byla veřejně dostupná na https://nahlizenidokn.cuzk.cz, přesto nebyla poskytovatelem úvěru nijak ověřována, přestože náklady na bydlení jsou zpravidla největší výdajovou položkou rozpočtu. Z uvedeného pohledu se tedy náklady na bydlení ve výši 3 568 Kč jeví jako nepřiměřeně nízké a nepodložené. Žalobkyně neuvedla ani nedoložila, jak si výdaj na bydlení ověřila, z čehož lze usuzovat, že se spoléhala čistě na tvrzení žadatele o úvěr a dle závěru soudu se jedná o zmechanizovaný systém vyjádření jakýchsi fiktivních nákladů oprávněnou zřejmě předpokládaných u průměrného žadatele o úvěr (více viz Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2020, č. j. 12 Co 309/2020-140). Jelikož měla žalovaná bankovní účet, bylo dostupnou možností poskytovatele úvěru, jak ověřit výdaje žalované, právě z výpisů z bankovního účtu za posledních 3 až 6 měsíců, což však poskytovatel úvěru neučinil a spokojil se pouze s částečnými výpisy z bankovního účtu žadatele osvědčující výši mzdy a existenci účtu. Z výpisu z bankovního účtu bylo také možné zjistit, že žalovaná splácí další závazky a údaj o nulovém dluhovém zatížení nebyl tedy poskytovatelem ověřen, resp. poskytovatel úvěru nijak nevyhodnotil informaci registru SOLUS, ve kterém byla žadatelka jako nespolehlivý dlužník registrována. Stejně tak poskytovatel úvěru nijak nezohlednil důvodně předpokládané náklady žalované na dopravu do zaměstnání, když sídlo zaměstnavatele se nachází v jiném městě než adresa bydliště žadatele.
38. Postup žalobkyně soud hodnotí jako ryze účelové jednání, které má vyvolat dojem aktivního zkoumání poměrů žadatelky, fakticky však dochází pouze k formálnímu shromažďování takových údajů, které svědčí pro dobrou majetkovou situaci žadatele.
39. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že na základě informací, které žalobkyně měla (s ohledem na absentující informace o výdajích a ověření těchto informací), si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalované lze úvěr poskytnout, tedy že je žalovaná dostatečně solventní, aby mohla úvěr splácet. O opaku (tj. o nedostatečné solventnosti žadatelky v době sjednávání úvěrové smlouvy) svědčí skutečnost, že žalovaná na svůj dluh uhradila již první splátku s prodlením a splátky pak hradila pouze tři měsíce a s prodlením.
40. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] číslo [hodnota]. Důsledkem toho jsou nároky žalobkyně vůči žalované omezeny na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru.
41. Na základě neplatné smlouvy bylo žalované poskytnuto plnění 140 000 Kč. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně zaplatila 30 531 Kč. Uvedené tvrzení žalovaná nezpochybnila. Žalovaná je tak povinna s ohledem na již uvedené zaplatit žalobkyni částku 109 469 Kč a soud ji k zaplacení této částky žalobkyni zavázal.
42. I když žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání, soud v daném případě tento rozsudek nevydal, neboť jak je výše uvedeno, shledal uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou.
43. K požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky [částka], soud odkazuje na Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, který uvádí, že konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
44. Soud proto požadovaný zákonný úrok z prodlení z částky 109 469 Kč zamítl.
45. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu a s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka v době „přiměřené možnostem spotřebitele“. Soud přihlédl k probíhajícímu exekučnímu řízení sp. zn. 25 EXE 1854/2023 ve kterém je vymáhána pohledávka [anonymizováno]. ve výši 365 077 Kč s přísl. A dále k zahájenému řízení sp. zn. [anonymizováno] /[Anonymizováno] ve kterém je vymáhána pohledávka [právnická osoba]. ve výši 150 402,03 Kč s přísl. a stanovil splatnost úvěru v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč do zaplacení. S ohledem na dluhové zatížení žalované (zejména jeho výši) shledal soud uvedený způsob úhrady ve splátkách za přiměřený aktuálním možnostem žalované.
46. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I ÚS 2717/08). Žalobkyně požadovala zaplacení částky [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka], tj. celkem [částka], přičemž úspěšná byla co do částky [částka], tj. v rozsahu 1,9 % (čistý úspěch).
47. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla úspěšná pouze v nepatrné části rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.