7 C 123/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla žalobkyně, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru k účtu č. [anonymizováno], součástí smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]. a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 267 000 Kč, k čerpání úvěru došlo bezhotovostně. Žalovaný se zavázal splatit úvěr s úrokem ve výši 9,9 % ročně z vyčerpané jistiny úvěru v 96 měsíčních anuitních splátkách ve výši [částka]. Žalovaný souhlasil se zařazením do volitelného kolektivního pojištění schopnosti splácet za cenu splatnou společně se splátkou úvěru. Veškeré poplatky a ceny za bankovní služby, které jsou spojené se smlouvou, jsou uvedeny ve Výňatku ze sazebníku. Přestože byl žalovaný ze strany žalobkyně opakovaně upomínán, své závazky neplnil řádně a včas, když uhradil pouze 4 pravidelné splátky. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum].

2. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že žalovaný měl uhradil první splátku dne [datum] ve výši [částka], žalovaný první splátku zaplatil dne [datum], splátku splatnou dne [datum] uhradil žalovaný dne [datum]. Splátku splatnou dne [datum] uhradil žalovaný dne [datum]. Splátku splatnou [datum] a následující splátky již žalovaný nezaplatil. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem [částka], přičemž na jistinu bylo uhrazeno [částka], na obchodní úrok [částka], dále na úrok z prodlení [částka] a na poplatky [částka]. Poplatky byly žalovanému účtovány dle platného Sazebníku, a to poplatek za vyhodnocení žádosti o úvěr [částka], poplatek za pojištění [částka] měsíčně (za měsíce duben 2023 až únor 2024 tj. 11 x [částka]) a poplatek [částka] za zaslání upomínky (4 x [částka]).

3. Ke splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně uvedla, že toto učinila na základě informací získaných z bankovních registrů klientských informací, stejně jako z nebankovních registrů klientských informací a informací z registru SOLUS, insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů. Při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr žalobkyně rovněž vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, když informace žadatele porovnala s dostupnými údaji a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně. Žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet.

4. K výzvě soudu k doplnění konkrétních způsobů prověřování úvěruschopnosti žalobkyně doplnila skutková tvrzení v podání ze dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že vycházela nejen z informací poskytnutých spotřebitelem, ale zejména z informací, které si sama aktivně zjišťuje a ověřuje ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, ale především neveřejných. Získané informace pak komplexně analyzuje. Žalobkyně prověřila výši závazků a platební morálku žalovaného v databázi úvěrových registrů a nezjistila žádné negativní informace. Dále prověřila žalovaného v insolvenčním rejstříku, v živnostenském rejstříku a rejstříku exekučního řízení a nezjistila žádné negativní informace. Žalobkyně zjistila příjem žadatele na základě prohlášení o příjmu, přičemž žadatel předložil potvrzení o výši pracovního příjmu ze dne [datum] od zaměstnavatele [právnická osoba]. s příjmem ve výši [částka], pracovní poměr žadatele byl sjednán na dobu neurčitou. Výdaje žadatele byly stanoveny nejen na základě výdajů sdělených žalovaným, ale také konfrontací s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (životní minimum) a částkami vycházejícími ze statistických dat. Žalovaný uvedl, že je svobodný a bydlí v nájmu. Jelikož uvedl nižší výdaje než průměrné výdaje vyplývající ze statistických dat, byla pro účely posouzení úvěruschopnosti do výdajů započtena částka vyšší 17 333 Kč, která zahrnuje výdaje na bydlení 10 538 a životní minimum [částka]. Poskytovatel úvěru nezjistil žádné další dluhové zatížení žadatele. Na základě takto popsaného procesu posouzení úvěruschopnosti dospěl poskytovatel k jednoznačnému závěru, že žadatel bude schopen poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem splatit.

5. Předmětem řízení je zaplacení jistiny ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a dále úroku z úvěru ve výši 9,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

6. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním občanem Slovenské republiky a aktuálně nemá na území České republiky povolen pobyt. Žalovaný k dotazu soudu sdělil, že v současné době bydlí u přítelkyně na adrese [adresa] a dne [datum] mu na tuto adresu byla doručena žaloba.

7. Soud se v rámci zkoumání podmínek řízení dle ustanovení § 103 občanského soudního řádu zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti (pravomoci) k projednání a rozhodnutí tohoto sporu a uzavřel, že se na daný případ dopadá Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení). Jelikož žalovanému byla doručena žaloba a žalovaný nenamítl nepříslušnost zdejšího soudu, byla založena příslušnost soudu podle dle ustanovení článku 26 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012.

8. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádři. U jednání dne [datum] žalovaný doložil lékařské zprávy nezletilého syna, ze kterých bylo zjištěno, že trpí velmi závažným onemocněním, s čímž je spojena speciální dieta, kterou je nutné striktně dodržovat.

9. K jednání nařízenému ve věci dne [datum] se dostavil zástupce žalobkyně i žalovaný, avšak požádali, aby jim byla poskytnuta lhůta k mimosoudnímu jednání. K uzavření mimosoudní dohody však nedošlo.

10. Soud proto nařídil další jednání na den [datum] a na základě provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu:

11. Ze smlouvy o úvěru číslo [hodnota] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] soud zjistil, že na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr za účelem konsolidace dluhu ve výši celkem [částka], přičemž účelová část úvěru vázaná na konsolidaci dluhu činila [částka]. Konsolidovaným dluhem byl spotřebitelský úvěr u [právnická osoba]. ve výši částky ke splacení [částka]. Žalovaný se smlouvou zavázal splatit úvěr s úrokem ve výši úrokové sazby 9,9 % ročně v 96měsíčních splátkách po [částka]. Podpisem smlouvy žalovaný souhlasil se zařazením do pojistného do kolektivního pojištění schopnosti splácet, s tím že výše ceny za zařazení do pojištění je stanovena v Sazebníku.

12. Z výňatku ze sazebníku žalobkyně soud zjistil, že mimo jiné za zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr účtuje žalobkyně poplatek 490 Kč a dále za pojištění schopnosti splácet pojistné účtuje poplatek ve výši 0,12 % měsíčně z poskytovaného úvěru. Na listině se nenachází podpis žalovaného.

13. Z listiny – návrh na rozhodnutí o poskytnutí optimální půjčky soud zjistil, že žalovaný jako žadatel o spotřebitelský úvěr uvedl ke svým osobním údajům, že je svobodný, bydlí v nájmu, je zaměstnán jako pomocný, nekvalifikovaný dělník od roku 2020 s čistým příjmem za posledních 12 měsíců ve výši [částka]. Bydliště je uvedeno ve Slovenské republice. U předchozího dluhového zatížení je uveden úvěr ve výši [částka] se splátkou [částka], z toho konsolidováno [částka]. Z listiny dále vyplývají zjištění poskytovatele ohledně ověřování platební morálky žadatele. Dále je zde uvedeno, že se jedná o cizince bez povolení k pobytu a bez přiděleného rodného čísla zaměstnaný ČR, občan EU.

14. Žalovaný předložil poskytovateli úvěru kopii občanského průkazu k ověření totožnosti.

15. Z potvrzení o výši pracovního příjmu soud zjistil, že bylo vystaveno dne [datum] zaměstnavatelem [právnická osoba]. se sídlem v [adresa] pro zaměstnance [Jméno žalovaného]. Pracovní poměr na pozici dělník trval od [datum] a byl jednán na dobu neurčitou. Průměrný měsíční příjem za posledních 12 měsíců činil [částka]. Z příjmu nebyly prováděny srážky.

16. Dne [datum] učinil žalovaný písemné prohlášení o svém zdravotním stavu.

17. Z údajů o platbách soud zjistil, že v září 2022 byla žalovanému vyplacena mzda ve výši [částka], v říjnu 2022 byla žalovanému vyplacena mzda ve výši [částka], v listopadu 2022 byla žalovanému vyplacena mzda ve výši [částka], v prosinci 2022 byla žalovanému vyplacena mzda ve výši [částka], v lednu 2023 byla žalovanému vyplacena mzda ve výši [částka], v únoru 2023 byla žalovanému vyplacena mzda ve výši [částka].

18. Z žádosti o poskytnutí optimální půjčky soud zjistil informace poskytnuté žadatelem poskytovateli úvěru dne [datum]. Žadatel uvedl, že je svobodný, vyživuje jedno dítě ve věku do 10 let, je zaměstnán od roku 2020 ve firmě [právnická osoba]. s příjmem [částka] měsíčně, bydlí v nájmu. Jeho výdaje tvoří výdaje spojené s bydlením [částka], pojištění [částka], ostatní výdaje [částka]. Měsíční splátky půjček jsou uvedeny ve výši [částka], přičemž dle dalších údajů soud předpokládá, že se jedná o úvěr, který byl následně sjednávaným úvěrem splacen (konsolidován).

19. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k zaplacení dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum].

20. Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele obsahují ujednání nad rámec ujednání smluvních. Na listiny se na listině se nenachází podpis žalovaného.

21. Standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahují obecné informace sjednávaného spotřebitelského úvěru ve výši [částka]. Jsou datovány dnem [datum] a jsou podepsány žalovaným.

22. Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně obsahují obecné informace o poskytovaných spotřebitelských úvěrech a dále ujednání, jež nejsou obsažena v konkrétní smlouvě o úvěru.

23. Z výpisu z bankovního účtu na jméno žalovaného za duben 2023 soud zjistil, že dne [datum] byl čerpán úvěru ve výši 69 000 Kč převodem na účet [č. účtu] a dále téhož dne byl čerpán úvěr ve výši 198 000 Kč převodem na účet [č. účtu]. Dne [datum] byl uhrazen poplatek [částka] odměna z úvěru a dne [datum] byla uhrazena plánovaná splátka úroku úvěru [částka].

24. Přípisem ze dne [datum]. žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému splacení dlužných částek po splatnosti nejpozději do [datum] s upozorněním na zesplatnění úvěru. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] dle poštovní dodejky.

25. Dle historického výpisu úvěru číslo [hodnota] byl úvěr v plné výši [částka] čerpán dne [datum]. Žalovaný zaplatil dne [datum] částku [částka], dále zaplatil dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [Anonymizováno], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka]. Dne [datum] žalovaný zaplatil poplatek za zpracovaní úvěru [částka]. Dne [datum], dne [datum] a dne [datum] zaplatil žalovaný poplatek za pojištění splátek 3 x [částka]. Soud konstatuje, že žalovaný celkem uhradil 15 094 Kč.

26. Přípisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu. Výzva byla žalovanému zaslána doporučenou poštou na adresu dle smlouvy a dále na doručovací adresu.

27. Přípisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu. Výzva byla žalovanému zaslána doporučenou poštou.

28. U jednání žalovaný doložil výplatní pásky za období od října do prosince 2024, ze kterých bylo zjištěné, že čistá mzda se pohybovala v rozmezí od 19 928 Kč do 22 898 Kč.

29. Smluvní vztah založený smlouvou o úvěru k účtu číslo [Anonymizováno] uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.

30. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

31. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

32. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

33. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

34. Jak uvedl Ústavní soud v Nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18: Poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.

35. Žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v režimu spotřebitelské smlouvy. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

36. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

37. Soud posoudil úvěruschopnost žalovaného ke dni uzavření smlouvy ze dne [datum] dle shora zjištěných informací a v souvislostech sjednávaného úvěru a dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr ve značné výši a bez zajištění, ačkoli nebyly řádně (resp. vůbec) prověřeny výdaje žalovaného. Poskytovatel úvěru řádně zjistil, že žalovaný je svobodný, má jedno dítě do 10 let (tedy existuje vyživovací povinnost k nezletilému), přesto se nijak dál nezajímal o výši vyživovací povinnosti k tomuto dítěti, případně také o vyživovací povinnost k matce dítěte, pokud by byla na rodičovské dovolené, což s ohledem na věk žadatele bylo možno důvodně předpokládat. Poskytovatel úvěru tedy nevyvodil ze zjištěné informace žádné důsledky v podobě dalšího bližšího prověřování stavu rodinné domácnosti žadatele, zejména jeho vyživovací povinnosti případně počtu osob na žadateli výživou závislých a v důsledku toho pak použitý statistický model poskytovatele úvěru nevycházel z faktického stavu rodinné domácnosti žadatele. Přestože výdaje na bydlení bývají zpravidla největší položkou rozpočtu a v daném případě se jednalo o snadno ověřitelné výdaje na nájemné včetně energií, poskytovatelem úvěru ničeho požadováno nebylo. Stejně tak poskytovatel úvěru nijak nezohlednil důvodně předpokládané náklady žalovaného na dopravu do zaměstnání, když sídlo zaměstnavatele se nachází v jiném městě než adresa bydliště žadatele.

38. Postup, kdy poskytovatel úvěru uvádí výdaje žadatele odhadovanou částkou a nejsou tak zohledňovány (zjišťovány či ověřovány) skutečné náklady žadatele, ale pouze jakési hypotetické náklady, které však neodpovídají realitě, posoudil soud jako nepřípustný (více viz Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2020, č. j. 12 Co 309/2020-140).

39. Soudu není zřejmé, na základě jaké úvahy dospěl poskytovatel úvěru k závěru, že je žadatel úvěrovatelný za stavu, kdy se spokojil toliko se zjištěním příjmu žadatele, nijak nezohlednil vyživovací povinnosti žadatele a rezignoval na řádné zjištění konkrétních výdajů žadatele. Samotná skutečnost, že má žalovaný stabilní příjem v době sjednávání úvěru, není postačující pro prokázání jeho úvěruschopnosti, pokud není dostatečně zkoumána výdajová stránka. Za této situace, obzvláště při takto vysoké sjednávané částce úvěru, by obezřetný a rozumný úvěrující vyžadoval po osobě žadatele bližší informace k jeho majetkové situaci, případně by poskytnutí úvěru odmítl.

40. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že na základě informací, které žalobkyně měla (s ohledem na absentující informace o výdajích), si nemohla učinit odůvodněný závěr, že je žalovaný dostatečně solventní, aby mohl sjednávaný úvěr v nikoli zanedbatelné výši splácet. O opaku (tj. o nedostatečné solventnosti žadatele v době sjednávání úvěrové smlouvy) svědčí skutečnost, že žalovaný na svůj dluh uhradil toliko první tři splátky, celkem částku [částka], přičemž i tyto splátky hradil s prodlením.

41. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru ze dne [datum] reg. číslo [anonymizováno]. Vzhledem k tomuto závěru je tak žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky [částka].

42. K požadovanému zákonnému úroku z prodlení, soud odkazuje na Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, který uvádí, že konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

43. Soud proto požadovaný zákonný úrok z prodlení z částky 251 906 Kč zamítl.

44. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu a s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka, v době „přiměřené možnostem“ spotřebitele, stanovil soud splatnost dlužné částky v době přiměřené možnostem žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný se ocitl v tíživé finanční situaci z důvodu náročné léčby nezletilého syna, který trpí závažným onemocněním, stanovil soud splatnost přiznaného dluhu ve splátkách ve výši 3 500 Kč, přičemž tuto výši považuje za přiměřenou, poskytující žalovanému možnost závazek splnit. Výhoda splátek je však podmíněna tím, že žalovaný bude svůj dluh stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaný nezaplatí byť jen jedinou splátku řádně a včas, ztratí výhodu splátek a celý dluh se stane splatným najednou. Žalobkyně by se pak mohla domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku.

45. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I ÚS 2717/08). Žalobkyně požadovala zaplacení částky [částka] + [částka] na kapitalizovaném úroku + [částka] na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení, tj. celkem [hodnota] ‬ Kč, přičemž úspěšná byla co do částky [částka]. V předmětné věci tedy byla úspěšná v rozsahu 76,22 % (čistý úspěch).

46. Náklady řízení žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku [částka] dle položky 2, bodu 1, písmena c) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona číslo 549/1991 Sb., a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů (advokátní tarif) za úkony právní služby dle § 11 odstavec 1, písm. a) a d) advokátního tarifu, příprava a převzetí zastoupení a návrh ve věci samé 3 x [částka] a za úkon právní služby dle §11 odstavec 2 (příprava a převzetí, sepis žaloby a účast na jednání dne [datum]), písmeno h) advokátního tarifu jednoduchá výzva k plnění a účast na jednání dne [datum], které bylo před zahájením řízení ve věci samé odročeno - 2 x [částka], paušální náhradě hotových výdajů 5 × [částka] dle § 13 advokátního tarifu.

47. Dále bylo přiznáno jízdné k jednáním dne [datum] a [datum] [adresa] a zpět osobním vozem Škoda Fabia, reg. Zn. [SPZ], (2x78 km dne při průměrné sazbě 4,7 l/100 km, ceně benzínu v roce 2024 - [částka] /1 l a sazbě [částka] /1 km a ceně benzínu v roce 2025 – [částka] /1 l a sazbě [částka] /1 km. Cestovné celkem činí [částka] (632 + [částka]).

48. Náklady advokáta činí celkem [částka]. Náhradě za daň z přidané hodnoty dle § 137 odstavec 3 občanského soudního řádu činí [částka], včetně soudního poplatku činí náklady řízení celkem [částka], z toho 76,22 % činí [částka]. Celkem byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení ve výši [částka]. Splatnost náhrady nákladů řízení byla stanovena ve splátkách shodně s jistinou dluhu.