Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

7 C 127/2024

Soud: Okresní soud ve VyškověDatum rozhodnutí: 10. 10. 2024Č. j.: 7 C 127/2024-70Samosoudkyně: JUDr. Ilona LáníkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 17. 1. 2025Předmět řízení: zaplacení 24 147,60 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSVY:2024:7.C.127.2024.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (71) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], úrok 22,56 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka], k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě. Učinila tak s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba]. smlouvu o úvěru ke kreditní kartě číslo [hodnota]. Žalované byl na základě smlouvy poskytnut úvěrový rámec ve výši [částka]. Smlouvou byla ujednána smluvní úroková sazba ve výši 22,56 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr čerpaný kreditní kartou splácet v souladu s obchodními podmínkami. Žalovaná svoji povinnost splácet neplnila řádně a včas, a proto byl dluh prohlášen za splatný v celé výši ke dni [datum]. Aktivní legitimaci dovozuje žalobkyně ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a [Anonymizováno] a.s. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky.

2. K výzvě soudu doplnila žalobkyně skutková tvrzení uvedená v žalobě podáním ze dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla zkoumána z údajů poskytnutých bance klientem v návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty. Dále byly kontrolovány dostupné informace veřejných registrů BRKI/NRKI, SOLUS, insolvenční rejstřík.

3. Žalovaná částka se skládá z jistiny dluhu [částka], dále z částky [částka] představující kapitalizovaný úrok z úvěru a z částky [částka] za dlužné poplatky. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvního úroku 22,56 % ročně z dlužné jistiny [částka] ode dne [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 15 % ročně z jistiny dluhu [částka] od [datum] do zaplacení.

4. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná.

5. K jednání nařízenému ve věci dne [datum] se žalovaná nedostavila, soud jednal v její nepřítomnosti, stejně tak v nepřítomnosti zástupce žalobkyně, který se omluvil.

6. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu:

7. Dle návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne [datum] žalovaná jako žadatelka požádala [právnická osoba]. o vydání kreditní karty. V žádosti kromě nacionále uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů, je podnikatelka (administrativní pracovník) od listopadu 2014 v oboru činnosti služby a spoje. Dále uvedla, že dosahuje měsíčního příjmu [částka] a má měsíční splátky jiných úvěrů ve výši [částka]. Žalovaná požadovala úvěrový limit ve výši [částka], se splátkou ve výši 9 %, výpůjční úrokovou sazbou ve výši 22,56 % ročně pro hotovostní transakce s poplatkem [částka] měsíčně.

8. Původní věřitel [právnická osoba]. návrh smlouvy akceptoval přípisem ze dne [datum] a téhož dne zaslal žalované kreditní kartu.

9. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky, které obsahují další práva a povinnosti smluvních stran neupravená přímo ve smlouvě.

10. Nedílnou součástí smlouvy jsou také obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, které obsahují další práva a povinnosti smluvních stran ve vztahu ke kreditním kartám.

11. Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby upravuje mimo jiné ceny za služby poskytované v souvislosti s kreditními kartami a poplatky v souvislosti s vymáháním dluhů a prodlením klientů.

12. Přípisem ze dne [datum] prohlásila [právnická osoba]. závazky žalované ze smlouvy o vydání kreditní karty za okamžitě splatné ke dni [datum] ve výši [částka], a to z důvodu prodlení žalované s úhradou splátek.

13. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi [právnická osoba]. a žalobkyní včetně přílohy č. [hodnota] – seznamu postoupených pohledávek, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno písemně, přípisem ze dne [datum] odeslaným doporučenou poštou.

14. Přípisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu ze smlouvy o kreditní kartě s upozorněním na možné soudní vymáhání. Výzva byla zaslána žalované doporučenou poštou dne [datum].

15. Z lustrace žalované jako žadatelky v rejstříku CBL ke dni [datum] vyplývá, že k osobě žalované nebyla nalezena žádná negativní informace.

16. Ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty na jméno žalované vyplývá, že žalovaná používala kartu od [datum] do [datum] k platbám a výběrům hotovosti. První upomínka zaplacení splátky byla žalované zaslána [datum] a byla zpoplatněna poplatkem [částka]. Podruhé se žalovaná dostala do prodlení s platbou splátky až [datum], kdy jí byla opět zaslána upomínka. V obou případech došlo k zaplacení splátky obratem.

17. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (ve znění platném v době poskytnutí úvěru).

18. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (platném v době poskytnutí úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

20. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.

21. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli smlouvu o úvěru, v režimu spotřebitelské smlouvy. Povinností právního předchůdce žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná.

22. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žalované sdělení o jejích veškerých příjmech, které měla prokázat a dále si vyžádat přehled jejích výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaná fakticky schopna dlužnou částku uhradit.

23. Povinností žalobkyně je přitom zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace poskytovatel úvěru po žalované vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jaké konkrétní informace byly žalovanou sděleny, a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho poskytovatel úvěru dospěl k tomu, že žalovaná je dostatečně solventní. Skutečnost, že poskytovatel úvěru nijak nezjišťoval (neověřoval) příjmy ani výdaje žadatele, soud hodnotí jako ryze účelové jednání. Poskytovatel úvěru se spokojil toliko s informacemi žadatelky, bez dalšího ověření.

24. Pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Smlouva je neplatná, pokud byl spotřebiteli poskytnut spotřebitelský úvěr i přesto, že existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet. Spotřebitel je tak chráněn v situaci, kdy dostal úvěr, ačkoli tento úvěr mu neměl být poskytnut. Nejde zde tedy o naplnění formálního znaku (např. nesplnění některého z prvků procesu ověření úvěruschopnosti), pokud by i při splnění tohoto prvku byl spotřebitelský úvěr poskytnut, ale o naplnění znaku materiálního – při řádném dodržení postupů a odborné péče, spotřebiteli neměl spotřebitelský úvěr vůbec být poskytnut. Z řečeného vyplývá, že za dané situace nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023).

25. Právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalované z informací uvedených samotným žadatelem v návrhu na uzavření smlouvy. Dle této karty byla žalovaná podnikatelka, bydlící u rodičů, neměla žádné nezaopatřené děti. Měla další závazky se splátkou [částka] a její příjem činil [částka]. K ověření dluhového zatížení byla žadatelka lustrována v registru CBL s negativním výsledkem. Žalovaná v období od uzavření smlouvy [datum] do zesplatnění v roce 2023 neměla zásadní problémy se splácením úvěru, v případě prodlení uhradila dlužnou splátku obratem. Žalovaná tak najisto prokázala, že byla schopna poskytnutý spotřebitelský úvěr hradit (hradila úvěr více jak šest let). Soud proto dospěl k závěru, že nelze považovat smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou.

26. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba]. jako úvěrující a žalovaná, v postavení spotřebitele (úvěrovaný), uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru na kreditní kartě ve výši úvěrového limitu [částka] s úrokem 22,56 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr splácet splátkami ve výši 9 % z celkové částky splatné klientem tj. [částka]. Za služby poskytované bankou byly sjednány poplatky, jejichž výše byla upravena odkazem na platný ceník, a to včetně poplatků vztahujících se k prodlení klienta. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, proto právní předchůdce žalobkyně využil svého oprávnění a dluh z úvěru okamžitě zesplatnil v celé výši [částka] ke dni [datum]. Pohledávka za žalovanou byla následně předmětem postoupení dle smlouvy ze dne [datum] mezi [právnická osoba]. a žalobkyní. Postoupení bylo žalované oznámeno. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

27. Po posouzení všech provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu. Na základě porušení smluvních povinností ze strany žalované došlo k zesplatnění úvěru. Po tomto zesplatnění činila dlužná jistina úvěru [částka], kterou žalovaná ve stanovené lhůtě neuhradila. Soud shledal návrh žalobkyně důvodný co do jistiny dluhu i co do úroku z úvěru 22,56 % ročně, když výši úroku shledal přiměřenou. Ujednání o úrokové sazbě je obsaženo ve smlouvě. Stejně tak soud shledal důvodným nárok žalobkyně na zaplacení poplatků, neboť ujednání o nich je obsaženo v článku 4 smlouvy odkazem na platný ceník. Soud dále žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení v sazbě 15 % ročně, neboť se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku.

28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého úspěšná žalobkyně má nárok na nákladu nákladů řízení proti žalované, která úspěch ve věci neměla. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši [částka] a účelně vynaložené náklady za právní zastoupení dle vyhlášky číslo 177/1996 Sb., za 2,5 úkonu po [částka] z merita věci [částka] (převzetí a příprava, sepis žaloby a ½ úkon za výzvu k plnění). Dále byly přiznány 3 režijní paušály po [částka].

29. Odměna advokáta činí celkem [částka], ke které byla podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu přiznána náhrada daň z přidané hodnoty ve výši [částka].

30. Náklady advokáta činí celkem [částka] a náklady řízení, včetně uhrazeného soudního poplatku, činí [částka] a byly přiznány k rukám zástupce.

31. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací