Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

7 C 163/2026

Soud: Okresní soud ve VyškověDatum rozhodnutí: 13. 10. 2026Č. j.: 7 C 163/2026-41Samosoudkyně: JUDr. Ilona LáníkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 12. 11. 2026Předmět řízení: zaplacení částky 26 585 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSVY:2026:7.C.163.2026.1
neplatnost smlouvysmlouva o úvěrunáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (96) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhá, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění uvedla, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota]. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala za sjednanou dobu poskytnutí úvěru zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku [částka], jež představuje úrok [částka], poplatek za zpracování zápůjčky [částka], poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení [částka] a pojistné [částka]. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v 78týdenních splátkách po [částka]. Poslední splátku byla povinna uhradit nejpozději do [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum] ve výši [částka]. Pohledávka za žalovanou byla společností [právnická osoba] postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění.

2. Ke splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr žalobkyně uvedla, že právní předchůdce tuto povinnost splnil především na základě vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány v zákaznické kartě a byly ověřeny doklady uvedenými v zákaznické kartě.

3. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši [částka], dlužného poplatku [částka], dlužné smluvní pokuty [částka], kapitalizovaného úroku vyčísleného od [datum] do [datum] ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení vyčísleného od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroků z úvěru 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonných úroků z prodlení 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

4. Žalovaná se ve věci samé, k výzvě soudu, nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná.

5. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

6. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním (a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu):

7. Žalovaná byla dne [datum] zařazena do pojistného programu [právnická osoba] a přistoupila ke Skupinové pojistné smlouvě č. [hodnota] u pojišťovny [právnická osoba] v rozsahu [Anonymizováno] pojištění základ (listina o zařazení a přistoupení zákazníka do pojistného programu).

8. Ze zákaznické karty žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná žádala u právního předchůdce žalobkyně, společnosti [právnická osoba] o úvěr ve výši [částka] na 11 měsíců a v žádosti uvedla adresu pobytu [adresa] shodnou s adresou pro výběr splátek. Žalovaná v žádosti uvedla, že je zaměstnána s příjmem [částka] měsíčně. Svůj příjem ze mzdy doložila výplatními páskami a pracovní smlouvou. Další příjem domácnosti je uveden ve výši [částka] bez dalšího. V měsíčních výdajích jsou uvedeny odhadované měsíční výdaje [částka]. K osobním poměrům uvedla žadatelka, že je rozvedená, jako formu bydlení uvedla jiné, tedy nikoli nájemní bydlení či bydlení ve vlastním domě. Dále uvedla že má jednu vyživovací povinnost a vlastní auto. V části týkající se výdajů na splátky není uvedeno ničeho (zákaznická karta).

9. Dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru číslo [hodnota] ve výši [částka]. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit částku [částka] s navýšením v celkové výši [částka], které dle smlouvy sestávalo z úroku ve výši [částka], z poplatku za zpracování úvěru [částka], poplatku za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení [částka] a pojistného [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnutou částku s navýšením, tedy celkem [částka] v 78týdenních splátkách po [částka]. Úroková sazba činí 8740 % a je pevná po celou dobu trvání smlouvy. Smlouvou se sjednává smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení (smlouva o úvěru č. [hodnota]).

10. Žalovaná zaplatila na svůj dluh ze smlouvy číslo [hodnota] celkem [částka], přičemž první splátku [částka] zaplatila dne [datum], druhou splátku [částka] zaplatila dne [datum] a třetí splátku [částka] zaplatila dne [datum] tedy s prodlením 4 měsíce. Ze 78 sjednaných splátek tedy žalovaná zaplatila řádně pouze první splátku, od splatnosti druhé splátky již byla v prodlení a čtvrtou splátku již neuhradila vůbec (tabulka umoření).

11. Dle smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum] a přílohy č. [hodnota] – seznam postoupených pohledávek strana 39/43 byla dle řádku č. [hodnota] na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. [hodnota] (smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy).

12. Dle oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla žalované oznámena změna věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek (přípis + poštovní podací lístek).

13. Dne [datum] byla žalované zaslána doporučenou poštou výzva k plnění ze dne [datum] s upozorněním na možné soudní vymáhání (výzva + poštovní podací lístek).

14. Pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní/podnájemní smlouva, které měly poskytovateli úvěru sloužit k posouzení úvěruschopnosti žadatelky, jejích příjmů a výdajů, nebyly k důkazu předloženy.

15. Z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že žalovaná je rozvedená a má dvě děti (ročník 2005 a 2012).

16. Z rejstříku soudních řízení vedených zdejším soudem bylo zjištěno, že v roce 2016 až 2019 bylo proti žalované zahájeno pět exekučních řízení, která z větší části nadále probíhají, aniž by bylo něčeho vymoženo a jedno řízení bylo ukončeno podle § 55 odst. 7 až 13 zákona č. 120/2001 Sb. Exekutorského řádu.

17. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví číslo [hodnota] katastrální území [adresa] soud zjistil, že nemovitost s poštovní adresou [adresa] (adresa žalované pro výběr splátek) je rodinný dům, který ke dni sjednání úvěru ([datum]) nebyl ve vlastnictví žalované (LV [LV]).

18. Smluvní vztah založený smlouvou o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění ke dni uzavření smlouvy.

19. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

20. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.

24. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

26. Soud provedl hodnocení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru na základě předložených důkazů a zjištěných skutečností. Žalovaná byla v době žádosti o úvěr zaměstnaná s průměrným příjmem [částka] měsíčně. Uvedený příjem ze mzdy byl poskytovatelem ověřen z výplatních lístků a pracovní smlouvou. Uvedené listiny nebyly žalobkyní k důkazu předloženy. Výdaje žalované byly stanoveny ve výši [částka] jako odhadované. Žalobkyně neuvedla ani nedoložila, jak k částce dospěla, případně jak si tento výdaj ověřila, z čehož lze usuzovat, že se spoléhala čistě na tvrzení žadatele o úvěr a dle závěru soudu se jedná o zmechanizovaný systém vyjádření jakýchsi fiktivních nákladů oprávněnou zřejmě předpokládaných u průměrného žadatele o úvěr (více viz Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2020, č. j. 12 Co 309/2020-140). Předchozí dluhové zatížení žadatelky nebylo dále prověřováno, např. lustrací v registru dlužníků ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Informace ohledně bydlení žadatelky a jejích nákladů na bydlení nebyla poskytovatelem nijak prověřována, přestože náklady na bydlení představují zpravidla nejvyšší výdajovou položku a náklady na nájemní bydlení resp. informace o vlastním bydlení lze ověřit jak nájemní smlouvou, tak nahlédnutím do veřejné části katastru nemovitostí.

27. V této souvislosti soud předně konstatuje, že ničím nepodložené tvrzení spotřebitele není pro posouzení úvěruschopnosti dostatečné, toto tvrzení je třeba doložit a v tomto smyslu poskytovatele úvěru tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Povinnost poskytovatele úvěru není samoúčelná: má totiž ve výsledku dbát o to, aby spotřebitel nebyl neúměrně zadlužován, přičemž je nerozhodné, zda si takovou ochranu „zaslouží“ (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci z 6. 11. 2021, č. j. 44 ICm 1093/2021-87). Současně soud zdůrazňuje, že není dostatečné, vychází-li poskytovatel úvěru z ekonomických modelů nebo ze statistických či normativních dat. Platí totiž, že bez ověření údajů o skutečných výdajích si lze jen „těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost splácet“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 28. 5. 2024, sp. zn. 33 Cdo 1017/2024, především body 24 a 25).

28. Soudu není zřejmé, na základě jakých úvah si poskytovatel úvěru učinil závěr, že je žadatelka dostatečně solventní, aby byla schopna poskytovaný úvěru řádně splácet, pokud neměl jakýkoli podložený přehled o jejích výdajích. Žalobkyně se stran výdajů spokojila toliko s informacemi od žadatelky, které však nijak nezkoumala ani neověřovala. Za popsaného stavu nemohla mít žalobkyně, resp. poskytovatel úvěru, odůvodněnou důvěru v to, že bude úvěr řádně splacen. Nesolventnost žadatelky o úvěr se ostatně následně potvrdila tím, že na svůj dluh z úvěru byla schopna řádně a včas uhradit toliko první splátku.

29. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost a před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jako poskytovatel spotřebitelského úvěru neposoudila úvěruschopnost žadatelky jako spotřebitele. Soud vyhodnotil postup žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žadatelky jako ryze formální shromažďování údajů svědčících ve prospěch kladného hodnocení žadatele o úvěr.

30. S ohledem na uvedený závěr soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo [hodnota] uzavřenou dne [datum] jako neplatnou a v důsledku toho je žalovaná povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem.

31. Na základě neplatné smlouvy bylo žalované poskytnuto plnění [částka]. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně zaplatila [částka]. Žalovaná toto tvrzení nezpochybnila. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni [částka] v době přiměřené jejím možnostem a soud ji k zaplacení této částky zavázal.

32. Při určení doby plnění přiměřené možnostem spotřebitele podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud v souladu s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 25. 7. 2023, č. j. 28 Co 50/2022-195, konstatuje, že mezi účastníky není spor o přiměřené době plnění. V posuzované věci nebyl v řízení před soudem prvního stupně ani v době před zahájením řízení mezi účastníky nastolen spor o to, jaká je doba přiměřená možnostem žalované jako spotřebitele k vrácení jistiny. Soud proto stanovil lhůtu k plnění podle ust. § 160 občanského soudního řádu.

33. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky [částka] soud odkazuje na Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, který uvádí, že konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaná se dosud nedostala do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a žalobkyni proto dosud nevznikl nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Soud proto požadovaný nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení zamítl.

34. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 2717/08). Žalobkyně požadovala zaplacení částky [částka] a na příslušenství celkem částku [částka] (celkem [částka]), přičemž úspěšná byla co do částky [částka], tj. v rozsahu 29,82 %. Žalovaná byla úspěšná v rozsahu 70,18 % (tj. 40,36 % čistý úspěch žalované). Náhrada nákladů by tak náležela žalované, které však v řízení žádné náklady nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací