Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] do šesti měsíců od právní moci rozsudku.
II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], zákonný úrok z prodlení 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, smluvní pokutu ve výši [částka], úrok 59,13 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhá po žalované zaplacení částky [částka], smluvní pokuty [částka], smluvního úroku, zákonného úroku z prodlení a náhrady nákladů řízení, to vše na základě smlouvy o úvěru číslo [hodnota] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splácet spolu úrokem za poskytnutí 59,13 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po [částka] počínaje zářím 2023. Žalovaná na svůj dluh zaplatila celkem [částka]. Do prodlení se dostal se 4. splátkou splatnou v prosinci 2023, následně prodlení žalované s úhradou splátky 15 splatné [datum] přesáhlo 65 dnů a pro nesplácení byl úvěr zesplatněn ke dni [datum]. Po zesplatnění žalovaná nezaplatila ničeho. Žalované byla zaslána předžalobní výzva.
2. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila úvěruschopnost žalované na základě dokladů a údajů uvedených samotnou žalovanou zaznamenaných ve formuláři hodnocení klienta a výpisy z registrů NRKI a SOLUS. Žalobkyně dále ověřila, že žalovaná nebyla v době žádosti o úvěr evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatelky nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žadatelky nebyl evidován v insolvenčním rejstříku.
3. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka], která se skládá ze zbývající dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] a dlužného úroku ke dni zesplatnění ve výši [částka]. Dále požaduje zaplacení úroku z úvěru 59,13 % ročně, smluvní pokuty [částka], smluvní pokuty [částka], nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného [částka] a zákonných úroků z prodlení.
4. Žalovaná se ve věci samé, k výzvě soudu, nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná.
5. K jednání nařízenému ve věci dne [datum], se žalovaná nedostavila. Zástupce žalobkyně se dostavil a navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. I když žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání, soud v daném případě tento rozsudek nevydal, neboť, jak je uvedeno níže, shledal uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou.
6. Soud jednal v nepřítomnosti žalované a provedl dokazování listinnými důkazy, na základě kterých dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu:
7. Předsmluvní formulář žalobkyně informuje klienta o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru poskytovaného žalobkyní, o podmínkách poskytnutí a splácení úvěru (předsmluvní formulář).
8. Žalovaná uzavřela dne [datum] se žalobkyní smlouvu o úvěru číslo [hodnota], na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se smlouvou zavázala zaplatit úvěr spolu s úrokem 59,14 % ročně tedy celkovou částku [částka] ve 48 měsíčních splátkách po [částka]. Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s placením delším než 30 dnů ve výši [částka]. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení v případě zesplatnění úvěru (smlouva o úvěru).
9. Přípisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno schválení úvěru po posouzení úvěruschopnosti a vyplacení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno doporučenou poštou na adresu dle smlouvy. Spolu s oznámením byl žalované zaslán splátkový kalendář s rozpisem splátek splatných od [datum] do [datum] (přípis + splátkový kalendář).
10. Komunikace mezi žalobkyní a žalovanou probíhala prostřednictvím prostředků elektronické komunikace dne [datum] (důkaz o umístění dokumentů do klientské zóny).
11. Dne [datum] byl na účet žalované uvedený ve smlouvě vyplacen úvěr [částka] (doklad o vyplacení úvěru).
12. Z lustrace žalovaného v registru SOLUS ke dni [datum] nevyplývá žádný příznak (výpis SOLUS).
13. Dle lustrace žalované v NRKI měla žalovaná další tři závazky a dluh po splatnosti ve výši [částka].
14. Totožnost žalované byla žalobkyní ověřena z kopie občanského průkazu (kopie občanského průkazu).
15. Z výpisu z účtu na jméno žalované u [právnická osoba]. za duben 2023 soud zjistil, že dne [datum] byla na účet přijata platba ve výši [částka] od [právnická osoba] Soud důvodně předpokládá, že se jedná o mzdu. Dále soud zjistil, že dne 4. 4. 20232 žalovaná čerpala dodatečnou půjčku od [právnická osoba] ve výši [částka]. Dne [datum] byla na účet přijata platba [částka] – soud důvodně předpokládá, že se jedná o výživné hrazené otcem nezletilých dětí. Dne [datum] byl a na účet přijata platba [částka], plátce [právnická osoba] – soud důvodně předpokládá, že se jedná o úvěr či zápůjčku. Dne [datum] byla z účtu uhrazena splátka kreditní katry ve výši [částka].
16. Z výpisu z účtu na jméno žalované u [právnická osoba]. za květen 2023 soud zjistil, že dne [datum] byla na účet přijata platba ve výši [částka] od [právnická osoba] Soud důvodně předpokládá, že se jedná o mzdu. Dne 15 5. 2023 byla na účet přijata platba [částka] – soud důvodně předpokládá, že se jedná o výživné hrazené otcem nezletilých dětí.
17. Z výpisu z účtu na jméno žalované u [právnická osoba]. za červen 2023 soud zjistil, že dne [datum] byla na účet přijata platba ve výši [částka] od [právnická osoba] Soud důvodně předpokládá, že se jedná o mzdu. Dne [datum] byla na účet přijata platba [částka] – soud důvodně předpokládá, že se jedná o výživné hrazené otcem nezletilých dětí.
18. Z výpisu z účtu na jméno žalované u [právnická osoba]. za červenec 2023 soud zjistil, že dne [datum] byla na účet přijata platba ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka] od [právnická osoba] Soud důvodně předpokládá, že se jedná o mzdu. Dne [datum] byla na účet přijata platba [částka] – soud důvodně předpokládá, že se jedná o výživné hrazené otcem nezletilých dětí.
19. Dle karty klienta na jméno žalované soud zjistil, že žalované byla dne [datum] poskytnuta částka [částka] na základě smlouvy číslo [hodnota]. Již první splátku závazku uhradila žalovaná s prodlením 3 dny. Dne [datum] byla žalované zaslána 1. upomínka k placení. Celkem dle karty klienta zaplatila žalovaná na svůj dluh [částka] (karta klienta).
20. Žalovaná požádala o úplatný odklad splátky, žalobkyně její žádosti vyhověla dne [datum] a odložila splatnost splátek 1 až 48. Žalované byl zaslán nový splátkový kalendář. Dle tohoto kalendáře byly odloženy splátky a zvýšena ročná procentní sazba nákladů na 78,25 % (přípis z [datum]).
21. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu s upozorněním na možné zesplatnění dluhu (výzva).
22. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu s upozorněním na možné zesplatnění dluhu (výzva).
23. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu s upozorněním na možné zesplatnění dluhu (výzva).
24. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu s upozorněním na možné zesplatnění dluhu (výzva).
25. Přípisem ze dne [datum] oznámila žalobkyně žalované zesplatnění dluhu pro prodlení se splácením úvěru přesahujícím 65 dnů, žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky (přípis).
26. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu s upozorněním na možné soudní vymáhání (výzva + poštovní podací arch).
27. Z evidence soudních řízení Okresního soudu ve Vyškově soud zjistil, že ke dni sjednávání předmětné smlouvy o úvěru tj. v srpnu 2023 bylo proti žalované vedeno jedno exekuční řízení (sp. zn. [spisová značka]).
28. Dle lustrace žalované v centrální evidenci obyvatel byla žalovaná v srpnu 2023 rozvedená a měla vyživovací povinnost ke dvěma dětem (ročník 2010 a 2012).
29. Závazkový vztah, vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným ze smlouvy o úvěru se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
30. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
31. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
32. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
33. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.
34. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
35. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.
36. Žalobkyně a žalovaná v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru jako o spotřebitelskou smlouvu. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Věřitel měl poskytnout úvěr jen tehdy, pokud bude spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žalovaného sdělení o jeho veškerých příjmech, které měl prokázat a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit.
37. Ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v uvedených ustanoveních zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.
38. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně prověřeny výdaje žadatele. Jak vyplývá z provedeného dokazování, žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované na základě výpisu z bankovního účtu, ze kterého vyplynul příjem žalované ze mzdy ve výši cca [částka] čistého měsíčně a dále příjem na výživném [částka] měsíčně. Co se týká běžných výdajů tříčlenné domácnosti, tyto z výpisů z účtu nevyplývají a nebyly poskytovatelem úvěru nijak zjišťovány či ověřovány.
39. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že na základě informací, které žalobkyně měla (s ohledem na absentující informace o výdajích a ověření těchto informací), si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalované lze úvěr poskytnout. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovanou skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soudu není zřejmé, na základě čeho dospěla žalobkyně k závěru, že žalované lze úvěr poskytnout. O nesolventnosti žalované svědčí ostatně i její prodlení s hrazením splátek, které započalo již u první splátky a následná žádost o odklad splátek číslo 1 – 48, tedy všech sjednaných splátek.
40. V souladu s uvedeným soud shledal smlouvu o úvěru uzavřenou dne [datum] číslo [hodnota] neplatnou. Důsledkem toho jsou nároky žalobkyně vůči žalované omezeny na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru.
41. Na základě neplatné smlouvy bylo žalované poskytnuto plnění [částka]. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně zaplatila celkem [částka]. Žalovaná toto tvrzení nezpochybnila. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni [částka] v době přiměřené jejím možnostem a soud ji k zaplacení této částky zavázal.
42. Při určení doby plnění přiměřené možnostem spotřebitele podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud v souladu s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 25. 7. 2023, č. j. 28 Co 50/2022-195, konstatuje, že mezi účastníky není spor o přiměřené době plnění. V posuzované věci nebyl v řízení před soudem prvního stupně ani v době před zahájením řízení mezi účastníky nastolen spor o to, jaká je doba přiměřená možnostem žalované jako spotřebitele k vrácení jistiny.
43. Lhůta k plnění byla proto stanovena dle ust. § 160 občanského soudního řádu věta za středníkem. Soud v souladu s možností danou mu citovaným ustanovením zákona upravil splatnost tak, aby poskytl žalované možnost dluh zaplatit dobrovolně, přihlédl přitom k porušení povinnosti na straně poskytovatele úvěru a k výši dlužné částky. Soud s cílem zajistit spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovil splatnost peněžitého plnění ve lhůtě 6 měsíců od právní moci rozsudku.
44. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 12 980 Kč soud odkazuje na Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, který uvádí, že konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaná se dosud nedostala do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a žalobkyni proto dosud nevznikl nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Soud proto požadovaný nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení zamítl.
45. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I ÚS 2717/08). Žalobkyně požadovala zaplacení částky [částka] a na příslušenství částku [částka] (celkem [částka]), přičemž úspěšná byla co do částky [částka], tedy v rozsahu 15,56 %. Naopak žalovaná byla úspěšná v rozsahu 84,44 % (68,88 % čistý úspěch). S ohledem na uvedený rozdíl mezi procentním úspěchem a neúspěchem obou účastníků by příslušela náhrada nákladů řízení žalované, které však v tomto řízení žádné náklady nevznikly.