7 C 299/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. To vše z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo [hodnota] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz dne [datum]. Žalobkyně dle smlouvy poskytla žalovanému úvěr až do výše [částka]. Dále si žalovaný zvolil doplňkové služby „Presto“ za poplatek [částka] a „informační SMS servis“ za poplatek [částka]. Žalovaný čerpal úvěr dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka], celkem vyčerpal [částka] převodem na bankovní účet. Žalovaný na svůj dluh zaplatil [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Žalobkyně smlouvu vypověděla dne [datum] pro prodlení žalovaného s úhradou dluhu. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva. Úvěruschopnost žalovaného byla prověřena před uzavřením smlouvy podle interní metodiky schválené ČNB, zejména na základě informací poskytnutých žalovaným, dále žalobkyně nahlédla do databází registrů NRKI/BRKI, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a dále informace žadatele o úvěr ověřila náhledem na bankovní účet dlužníka a dále předložením výpisu z účtu a výplatních pásek, prokazujících pravidelný příjem ve výši [částka] čistého, dále lustrací dokladu v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra.

2. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné částky [částka] jako jistiny dluhu z úvěru, dále poplatek za vyplacení tranší [částka], smluvní úrok [částka], poplatek „Presto“ [částka], poplatek za službu Informační SMS servis [částka], smluvní pokutu [částka] a zákonný úrok z prodlení.

3. Žalovaný se k výzvě soudu ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

4. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

5. Na základě předložených listin zjistil soud následující skutečnosti (a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu):

6. Z listiny „informace pro spotřebitele“ vyplývají základní informace o procesu poskytování spotřebitelského úvěru žalobkyně.

7. Z listiny „údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru“ vyplývají základní informace o věřiteli a popis základních vlastností spotřebitelského úvěru.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo [hodnota] soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni v denních splátkách k datu splatnosti do [datum] s úrokem 0,85 % denně. Dále byl sjednán poplatek za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky a smluvní pokuta 0,1 % denně z celkové dlužné částky pro případ prodlení. Dále byla sjednána služba „klidné spaní“ zpoplatněná poplatkem ve výši [částka] denně za možnost odkladu splatnosti splátek o 2 měsíce, služba „informační SMS servis“ za poplatek [částka] denně a služba „Presto“ za poplatek [částka].

9. Z listiny „Obecné principy posuzování a filozofie společnosti“ vyplývají obecné postupy při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele ze strany žalobkyně, prováděné v souladu s obecnými pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví.

10. Z listiny „Předpis denních splátek“ soud zjistil, že splátka od [datum] činila [částka] denně do [datum].

11. Listina „všeobecné obchodní podmínky“ upravuje další ujednání smlouvy o úvěru neupravené smlouvou.

12. Z „výpisu o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně“ vztahujícího se konkrétně na osobu žalovaného soud zjistil, že žalovaný, jako žadatel o úvěr, uvedl počet členů ve společné domácnosti 2, počet členů ve společné domácnosti s příjmem 2, výši měsíčního příjmu [částka], výši pravidelných výdajů na bydlení [částka] měsíčně, výše výdajů na půjčky [částka], vypočítané minimální výdaje [částka], disponibilní příjem [částka].

13. Z listiny označené jako „identifikované příjmy“ soud zjistil, že žalobkyně ověřila příjem žadatele z bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce a byl předložen žadatelem. Bankovní výpis, z něho byl pořízen výpis identifikovaných příjmů, žalobkyně nepředložila. Na listině je uveden příjem [částka].

14. Z listiny „přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“ soud zjistil, že dne [datum] byla na účet [č. účtu] vyplacena částka [částka] s poznámkou „[Anonymizováno] Váš FlexiFin úvěr“, dne [datum] byla na účet [č. účtu] vyplacena částka [částka] s poznámkou „20100248 Váš FlexiFin úvěr“ a dne [datum] byla na účet [č. účtu] vyplacena částka [částka] s poznámkou „20118400 Váš FlexiFin úvěr“. Celkem bylo vyplaceno [částka].

15. Přípisem ze dne [datum] oznámila žalobkyně žalovanému, že vypovídá smlouvu o úvěru a požaduje zaplacení celkové dlužné částky [částka]. Současné byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání dluhu. Přípis byl žalovanému zaslán e-mailem.

16. Přípisem ze dne [datum] byla žalovanému zaslána výzva k úhradě před podáním žaloby, a to doporučenou poštou.

17. Z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že žalovaný je svobodný.

18. Z údajů katastru nemovitostí (LV [Anonymizováno] pro k.ú. [adresa]) k datu sjednávání úvěru soud zjistil, že na adrese [adresa] se nachází bytový dům, ani jedna z bytových jednotek v domě nebyla ke dni [datum] ve vlastnictví žalovaného.

19. Z výpisu z účtu číslo [č. účtu] za období červen 2024 soud zjistil, že tento účet je veden na jméno žalovaného. Dne [datum] byla na účet přijata platba 52 328 Kč jako mzda od [právnická osoba]. (výpis z bankovního účtu za červen 2024).

20. Z výpisu z účtu číslo [č. účtu] za období červenec 2024 soud zjistil, že tento účet je veden na jméno žalovaného. Dne [datum] byla na účet přijata platba 47 742 Kč jako mzda od [právnická osoba]. V měsíci červenci u účtu odcházely platby ve výši tisíců až statisíců korun, bez konkrétní identifikace účtu příjemce nebo účelu platby. Soud si vyžádal součinnost Komerční banky a.s. ke zjištění majitele účtu číslo [č. účtu]. Dle sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum] je majitelem bankovního účtu číslo [č. účtu] GO Pay Czech odštěpný závod. Uvedená platforma je využívána sázkovými kancelářemi pro příjem a výplatu sázek. V měsíci červenci 2024 bylo z účtu žalovaného na účet GO Pay Czech odštěpný závod vyplaceno celkem 1 908 900 Kč. Soud důvodně předpokládá, že se jednalo o sázky, neboť ve stejném období (červenec 2024) byly na účet přijaty platby od Tipsport.net a.s., což je provozovatel sázkové kanceláře. Celková výše vyplacených výher ze sázek činila 3 170 000 Kč (výpis z bankovního účtu za červenec 2024).

21. Z výpisu z účtu číslo [č. účtu] za období srpen 2024 soud zjistil, že tento účet je veden na jméno žalovaného. Dne [datum] byla na účet přijata platba 45 934 Kč jako mzda od [právnická osoba]. V měsíci červenci z účtu odcházely platby ve výši tisíců až desetitisíců korun, bez konkrétní identifikace účtu příjemce nebo účelu platby, opět na účet číslo [č. účtu] majitele GO Pay Czech odštěpný závod. V měsíci srpnu 2024 bylo z účtu žalovaného na účet GO Pay Czech odštěpný závod vyplaceno celkem [částka]. Soud důvodně předpokládá, že se jednalo o sázky. Ve stejném období (srpen 2024) byly na účet přijaty platby od Tipsport.net a.s., v celkové výši 302 000 Kč. V uvedeném měsíci pak žalovaný, kromě úvěru od žalobkyně čerpal další úvěry od nebankovních poskytovatelů. Dne [datum] od Emmaś Credit ve výši [částka], dne [datum] od [právnická osoba] celkem [částka], dne [datum] od LeaderFin [částka], dne [datum] od Emmaś Credit ve výši [částka], dne [datum] od [právnická osoba] [částka], dne [datum] od Emmaś Credit ve výši [částka]. Soud nepřehlédl, že obratem po vyplacení některých úvěrů byly shodné částky zasílány na účet GO Pay Czech, tedy investovány do sázek a splátek předchozích úvěrů. Dne [datum] byla provedena úhrada na úvěr dle smlouvy číslo [hodnota] ve výši 39 562 Kč. (výpis z bankovního účtu za srpen 2024).

22. Z výpisu z účtu číslo [č. účtu] za období září 2024 soud zjistil, že se situace z přechozích měsíců opakuje, žalovaný dál investoval do sázek a čerpal další nové úvěry. Dne [datum] byla provedena úhrada na úvěr dle smlouvy číslo [hodnota] ve výši 9 080 Kč (výpis z bankovního účtu za září 2024).

23. Z výpisu z účtu číslo [č. účtu] za období říjen 2024 soud zjistil, že se situace z přechozích měsíců opakuje, žalovaný dál investoval do sázek a čerpal další nové úvěry (výpis z bankovního účtu za říjen 2024).

24. Z výpisu z účtu číslo [č. účtu] za období listopad 2024 soud zjistil, že se situace z přechozích měsíců opakuje, žalovaný dál investoval do sázek a čerpal další nové úvěry. Dne [datum] byla provedena úhrada na úvěr dle smlouvy číslo [hodnota] ve výši [částka] (výpis z bankovního účtu za listopad 2024).

25. Závazkový vztah, založený mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou ze dne [datum] se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy.

26. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

27. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

28. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

29. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. Žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli smlouvu o úvěru, jako spotřebitelskou smlouvu. Žalobkyně mohla poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

31. V okamžiku posuzování úvěruschopnosti žadatele je zcela na poskytovateli úvěru, aby předvídal, zda se klient může dostat (dostane) do selhání při splácení úvěru. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 vyslovil právní názor, že ochrana spotřebitele při poskytnutí úvěru nebonitnímu klientovi sestává z vyhodnocení, zda „měl být spotřebitelský úvěr vůbec poskytnut“, tedy zda klient na to lidově „měl“. Zatímco naplnění tohoto materiálního znaku (neposkytovat lehkovážně úvěr, pokud existují důvodné pochybnosti o schopnosti splácet) je cílem regulace, posouzení úvěruschopnosti je toliko nástroj k jeho dosažení. Regulace spotřebitelských úvěrů nemá sloužit k ochraně spotřebitele před jakýmkoliv (třeba i drobným) pochybením věřitele při analýze dat, ale jen v situaci, kdy nebyl věřitelem naplněn cíl regulace, a tedy byl poskytnut úvěr někomu, kdo jej neměl dostat.

32. Soud posoudil úvěruschopnost žalovaného ke dni uzavření smlouvy dle shora zjištěných informací a v souvislostech poskytnutého úvěru a dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně prověřeny příjmy ani výdaje žadatele.

33. Na základě skutkových zjištění soudu neměl poskytovatel úvěru ověřen pravidelný příjem žadatele, informace o příjmu [částka] tak zůstala pouze v rovině tvrzení. Žalobkyně tvrdila, že příjem žadatele ověřovala z výpisu z bankovního účtu a výplatních pásek, tyto soudu nepředložila. Pokud však měla žalobkyně k dispozici výpisy z bankovního účtu žadatele, pak soudu není zřejmé, jak vyhodnotila zjištěné příjmy žadatele v červenci 2024 v souvislosti se sázkovým portálem TIPsport přesahující 3 miliony korun a platby na neznámé účty bez bližší identifikace, jejichž celková hodnota dosáhla v tomto měsíci téměř 2 milionů korun. Z výpisů z účtu žalovaného nevyplývají žádné náklady žalovaného v souvislosti s bydlením, dopravou do zaměstnání, stravou ani osobními potřebami. Výdaje žadatele (na bydlení a další nezbytné údaje) jsou uvedeny ve výši [částka], k této položce rozpočtu žadatele nebyly vyžadovány žádné podklady a nebyla poskytovatelem úvěru nijak ověřována, což soud hodnotí jako ryze účelové jednání.

34. Soud uzavřel, že v měsíci červenci 2024 žalovaný v mimořádně intenzivní míře investoval finanční prostředky do sázek, přičemž výhry v tomto měsíci převýšily sázky, což ovšem v žádném případě nelze při posuzování solventnosti a úvěruschopnosti žadatele hodnotit kladně. Naopak celková výše sázek v uvedeném měsíci by pro každého poskytovatele úvěru měla být alarmující. V srpnu 2024 sázky pokračovaly, ale výhry z nich již nedosahovaly výše sázek a nedostatek finančních prostředků pro sázení byl tedy žalovaným řešen čerpáním úvěrů u nebankovních subjektů, čímž se začala roztáčet tzv. dluhová spirála. Stav bankovního účtu žalovaného v následujících měsících tento závěr potvrzuje. Pokud by žalobkyně (a každý další nebankovní poskytovatel úvěru) zkoumala řádně výpis z účtu žalovaného, mohla této situaci zabránit.

35. Soudu není zřejmé na základě, jaké úvahy dospěl poskytovatel úvěru k závěru, že je žadatel úvěrovatelný za stavu, kdy neměl doloženy příjmy žadatele, resp. pokud je dle svého tvrzení měl doloženy výpisem z běžného účtu žadatele, z jakého důvodu poskytl úvěr žadateli závislému na hazardních hrách v míře, jež přesahuje „běžné“ sázení ve stovkách korun.

36. V daném případě získal (mohl získat) poskytovatel úvěru z bankovního výpisu žadatele souhrn informací, které jej měly vést k jednoznačnému závěru o nesolventnosti a finanční nespolehlivosti žadatele. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nenaplnila cíl regulace poskytování spotřebitelského úvěru, když zcela chybně analyzovala jí známé informace a nevyvodila z nich odpovídající závěry. Soud uzavřel, že v době sjednávání úvěru existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, a přesto byl úvěr poskytnut. Žalobkyně tedy neposoudila řádně úvěruschopnost spotřebitele a smlouva o úvěru číslo [hodnota] uzavřená dne [datum] je neplatná. Vzhledem k tomuto závěru je žalovaný povinen vrátit věřiteli toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

37. Na základě neplatné smlouvy bylo žalovanému poskytnuto plnění ve výši [částka]. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na jistinu dluhu zaplatil [částka]. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného soud zjistil, že celkem žalovaný na dluh ze smlouvy číslo [hodnota] (tj. na jistinu a poplatky) zaplatil částku [částka]. Žalovaný uvedené tvrzení nezpochybnil. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], soud žalovaného k zaplacení této částky zavázal, ve zbytku žalobu zamítl.

38. Při určení doby plnění přiměřené možnostem spotřebitele podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud v souladu s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 25. 7. 2023, č. j. 28 Co 50/2022-195, konstatuje, že mezi účastníky není spor o přiměřené době plnění. V posuzované věci nebyl v řízení před soudem prvního stupně ani v době před zahájením řízení mezi účastníky nastolen spor o to, jaká je doba přiměřená možnostem žalovaného jako spotřebitele k vrácení jistiny.

39. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že zájem žalobkyně není relevantní [např. oproti úpravě § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“)]. Ve vztahu k poskytovateli úvěru jde totiž o soukromoprávní sankci (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 16) a jediným zákonným kritériem pro určení splátek jsou možnosti spotřebitele (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Současně platí, že povinností soudu je i při pasivitě spotřebitele rozhodnout o vrácení jistiny v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Zákon totiž žádnou podpůrnou dobu nestanoví. Je-li spotřebitel zcela pasivní – vychází soud z obvyklé lidské zkušenosti, která je obecně známá (jako ze skutkové domněnky).

40. Soud v souladu s možností danou mu citovaným ustanovením zákona upravil splatnost tak, aby poskytl žalovanému možnost dluh zaplatit dobrovolně, přihlédl přitom k porušení povinnosti na straně poskytovatele úvěru a k výši dlužné částky. Soud s cílem zajistit spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovil splatnost peněžitého plnění ve lhůtě 3 měsíců od právní moci rozsudku.

41. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 10 827,68 Kč soud odkazuje na Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, který uvádí, že konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru.

42. S ohledem na uvedené se žalovaný dosud nedostal do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a žalobkyni nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku dosud nevznikl. Soud proto požadovaný nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení zamítl.

43. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I ÚS 2717/08). Žalobkyně požadovala zaplacení částky 70 271,34 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 10 827,68 Kč, tj. v rozsahu 15,4 %, žalovaný byl úspěšný v rozsahu 84,6 %. Náhrada nákladů řízení by tak náležela žalovanému, kterému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.