Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], úrok 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení dluhu ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru číslo [hodnota] ze dne [datum] s výší úvěrového rámce [částka]. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota]. Úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní posuzována zjišťováním kreditního skore, na základě klientských informací, lustrací registrů CEE, ISIR, NRKI, SOLUS a NRKI. Žalovaný byl oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce [částka] a zavázal se poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,31 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný celkem načerpal částku ve výši [částka] a celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku [částka]. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.
2. Žalobkyně požaduje zaplacení neuhrazené jistiny ve výši [částka], která odpovídá rozdílu čerpaných částek a úhrad žalovaného, poplatků za pojištění ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka], smluvních pokut ve výši [částka]. Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvního úroku 27,98 % ročně kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby ve výši [částka], jakož i zákonný úrok z prodlení.
3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.
4. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
5. Na základě předložených důkazů učinil soud následující skutková zjištění a tentýž závěr o skutkovém stavu věci:
6. Ze smlouvy číslo [hodnota] na jméno žalovaného soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne [datum] se žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru. Žalovaný uvedl, že je svobodný, má jedno vyživované dítě, druh bydlení je označen u rodičů, dosažené vzdělání střední, zdroj příjmu zaměstnanec u zaměstnavatele [právnická osoba] se sídlem v [adresa] čistý měsíční příjem je uveden ve výši [částka] a dále je zde uveden další příjem ostatních členů domácnosti ve výši [částka] bez další specifikace. Smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec [částka], s výší výši měsíční splátky 3,31 % z úvěrového rámce s roční úrokovou sazbou 27,9 %. Celková částka splatná spotřebitelem je uvedena ve výši [částka]. Ze smlouvy dále vyplývá, že úvěr byl poskytnut bezúčelově. Dále jsou v kartě upraveny důsledky nesplácení úvěru. V případě prodlení se zaplacením splátky je poskytovatel oprávněný účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši [částka] za měsíc vymáhání a smluvní pokutu [částka]. Dále dle smlouvy je poskytovatel úvěru oprávněn účtovat měsíční poplatek [částka] za pojištění schopnosti splácet, ve výši [částka] za výběr z bankomatu.
7. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta na jméno žalovaného soud zjistil, že žalobkyně provedla před uzavřením smlouvy o úvěru ověření bonity klienta, na základě informací poskytnutých klientem a zjistila, že žadatel je svobodný, bydlí u rodičů, má jedno vyživované dítě, Zdroj příjmu je mzda z pracovního poměru ve výši [částka] a výše příjmu ostatních členů domácnosti činí [částka], měsíční výdaje domácnosti jsou vyčísleny částkou [částka]. Předchozí dluhové zatížení žadatele bylo ověřeno výpisem z registru SOLUS, NRKI, CEE, ISIR, JAP-PUJCKA, pořízenými ke dni [datum].
8. Z výpisu čerpání splátek a úhrad na jméno žalovaného ke smlouvě číslo [hodnota] soud zjistil, že žalovaný vyčerpal dne [datum] částku [částka] a v období od [datum] do [datum] načerpal částku celkem [částka], celkem tedy žalovaný načerpal [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou 12. splátky splatné [datum], kterou nezaplatil. Následně již žalovaný neuhradil ničeho. Celkem dle výpisu uhradil žalovaný na svůj dluh [částka]. Dle výpisu došlo k zesplatnění úvěru dne [datum].
9. Z úvěrové zprávy na jméno žalovaného soud zjistil, že žalovaný měl dva existující splátkové kontrakty, a to osobní úvěr z prosince 2022 v nesplacené výši [částka] a výší měsíční splátky [částka], dále osobní úvěr z října 2022 v nesplacené výši [částka] a výší měsíční splátky [částka] a dále úvěr na stavební spoření v nesplacené výši [částka] s měsíční splátkou [částka], celková výše měsíčních splátek žadatele tak činila [částka]. Z výpisu nevyplyne žádná delikvence dlužníka ohledně splácení úvěrů.
10. Přípisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného ke splacení celého úvěru čerpaného na základě smlouvy číslo [hodnota], pro prodlení s úhradou závazků vyplývajících ze smlouvy. Uvedené oznámení bylo žalovanému zasláno dle podacího archu dne [datum] doporučenou poštou.
11. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu ve výši [částka] s upozorněním na možné soudní vymáhání dlužné částky v případě nezaplacení. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne2.8.2024 dle poštovního podacího archu.
12. Z registru centrální evidence obyvatel, informačního systému soudu a výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni uzavření úvěrové smlouvy byl žalovaný svobodný a měl jedno dítě (ročník 2019). Nemovitost na adrese [adresa] byla a je ve vlastnictví Obce [adresa] jako objekt občanské vybavenosti, jedná se o úřední adresu ohlašovny úřadu, tedy nebyla a není ve vlastnictví žalovaného ani jeho rodičů.
13. Závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smluvním ujednáním a smluvními podmínkami. Dále se tento závazkový vztah řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
14. Dle § 2395 o. z. (ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
15. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.
18. Na základě předložených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši úvěrového rámce [částka]. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a jeli to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.
19. Soud ve vztahu k předmětné smlouvě o úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného ke dni [datum] dle shora zjištěných informací, v souvislostech poskytnutého úvěru, a dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně prověřeny ani příjmy ani výdaje žadatele o úvěr. Co do příjmové stránky žadatele se poskytovatel úvěru spokojil pouze s informací žadatele o výši příjmu, aniž by vyžadoval potvrzení tohoto příjmu, případně existenci pracovního vztahu přímo od zaměstnavatele. Stejně tak poskytovatel úvěru vyšel z dalšího příjmu domácnosti, aniž by tento příjem jakkoli identifikoval a ověřoval. Žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, avšak adresa, kterou uvedl, je adresou ohlašovny úřadu a objektem občanské vybavenosti. Tuto skutečnost bylo možno ověřit z veřejně dostupné databáze katastru nemovitostí. Toto zjištění pak má, dle závěru soudu, zásadní vliv na posouzení údaje o výši nákladů na bydlení. Soud zcela postrádá doložení výdajů na bydlení (nájemní smlouvou, dokladem SIPO), i pokud by žadatel bydlel u rodičů nelze z toho vyvozovat, že nemá žádné náklady na bydlení. Stejně tak nebylo poskytovatelem úvěru nijak přihlédnuto k výdajům žadatele ve vztahu k vyživovanému dítěti. Soud uzavřel, že posouzení úvěruschopnosti žadatele v tomto případě proběhlo pouze formálně.
20. Pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Smlouva je neplatná, pokud byl spotřebiteli poskytnut spotřebitelský úvěr i přesto, že existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet. Spotřebitel je tak chráněn v situaci, kdy dostal úvěr, ačkoli tento úvěr mu neměl být poskytnut. Nejde zde tedy o naplnění formálního znaku (např. nesplnění některého z prvků procesu ověření úvěruschopnosti), pokud by i při splnění tohoto prvku byl spotřebitelský úvěr poskytnut, ale o naplnění znaku materiálního – při řádném dodržení postupů a odborné péče, spotřebiteli neměl spotřebitelský úvěr vůbec být poskytnut. Z řečeného vyplývá, že za dané situace nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023).
21. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že nelze považovat smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku uhradit pravidelnými splátkami po [částka], spolu se sjednaným smluvním úrokem ve výši 27,90 % ročně, dále spolu s poplatkem za pojištění 8,9 % z minimální splátky úvěru. Žalovaný sjednané splátky hradil řádně od února 2023 do února 2024. Žalovaný tak najisto prokázal, že v době sjednávání úvěru byl schopen poskytnutý spotřebitelský úvěr hradit.
22. Soud proto žalobě zcela vyhověl a žalobkyni přiznal rovněž sjednané smluvní pokuty a náklady vymáhání účtované v souvislosti s prodlením žalovaného v souladu s ujednáním ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, dále smluvní úrok, který je úrokem zcela běžným a přiměřeným a také zákonný úrok z prodlení, protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku.
23. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého úspěšná žalobkyně má nárok na nákladu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši [částka] dle položky 2 bod 1., písmeno b) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona číslo 549/1991 Sb., a nákladech zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3 × [částka] dle § 14b odstavec 1, § 11 odstavec 1, písmeno a), d) vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka], dále paušální náhradě hotových výdajů 3 ×[částka] dle § 14b odstavec 5 písmeno a) této vyhlášky, [částka] náhrada za daň z přidané hodnoty dle § 137 odstavec 3 občanského soudního řádu, celkem [částka].
24. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.