7 C 51/2023

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] doplněnou podáním ze dne [datum] a podáním ze dne [datum], domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení a náhrady nákladů řízení, to vše na základě smlouvy o úvěru číslo [hodnota] -[Anonymizováno] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným dne [datum]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splácet ve 13měsíčních splátkách po [částka]. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne [datum] v hotovosti. Na svůj dluh ze smlouvy neuhradil žalovaný ve splátkách ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši [částka]. Dále požaduje zaplacení zákonných úroků z prodlení z této částky od [datum]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.

2. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě dokladů a údajů uvedených samotným žalovaným zaznamenaných ve finanční analýze a úvěrovém skoringu, dále si úvěruschopnost klienta ověřil v příslušných databázích a registrech dlužníků. Žalobkyně dále ověřila, že žalovaný nebyl v době žádosti o úvěr evidován v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekučních řízení.

3. Žalovaný se ve věci samé, k výzvě soudu, nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

4. K jednání nařízenému ve věci dne [datum], ze kterého se žalobkyně řádně omluvila, se žalovaný nedostavil.

5. Soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného a provedl dokazování listinnými důkazy, na základě kterých dospěl k následujícím skutkovým zjištěním (a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu):

6. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný žádal o úvěr ve výši 25 000 Kč, uvedl, že je svobodný, bezdětný, zaměstnaný jako dělník s příjmem ze mzdy ve výši 16 940 Kč. Forma bydlení žalovaného je uvedena „u rodičů“. V majetku žadatele je uvedeno toliko standartní vybavení domácnosti. Ve výdajích žadatele je uvedena částka 1 000 Kč jako náklady na energie, dále [částka] jako stravování, výživné. Informace byly ověřeny výplatními páskami a pracovní smlouvou. Výdaje byly ověřeny čestným prohlášením.

7. Z finanční analýzy ze dne 25. 8. 2017 soud zjistil z jakých informací vycházel poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy, a to z výše příjmu žadatele ve výši 16 940 Kč a z výše výdajů žadatele 5 000 Kč. Dále poskytovatel kalkuloval s rezervou na neočekávané výdaje ve výši 1 000 Kč.

8. Z Credit scoringu ze dne 25. 8. 2017 soud zjistil, že žadatel dosáhl počtu 28 bodů a lze mu poskytnout úvěr až do výše 70 000 Kč.

9. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit úvěr spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši celkem 18 250 Kč ve 13měsíčních splátkách po [částka]. První splátka byla splatná 25. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena, tj. dne [datum]. Ve smlouvě o úvěru je uvedena adresa bydliště žalovaného [adresa] a dále kontaktní adresa [adresa].

10. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 25. 8. 2017 opatřené podpisem žalovaného obsahuje informace o poskytovaném úvěru totožné s uzavřenou smlouvou.

11. V předpisu splátek ke smlouvě o úvěru 13M opatřené podpisem žalovaného upravuje výši poplatku za uzavření smlouvy a výši splátky pro různé varianty sjednávaných smluv.

12. Z výplatnice na jméno žalovaného za červen 2017 soud zjistil, že příjem žalovaného činil v uvedeném měsíci [částka] čistého.

13. Z výplatnice na jméno žalovaného za květen 2017 soud zjistil, že příjem žalovaného činil v uvedeném měsíci [částka] čistého.

14. Z výplatnice na jméno žalovaného za duben 2017 soud zjistil, že příjem žalovaného činil v uvedeném měsíci [částka] čistého.

15. Z čestného prohlášení žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný bydlí u rodičů, neplatí nájem a na elektřinu přispívá částkou [částka]. Dále žalovaný uvedl jako kontaktní osobu svoji přítelkyni [jméno FO], bytem [adresa], což je kontaktní adresa uvedená žalovaným ve smlouvě o úvěru.

16. Z pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaný byl od [datum] zaměstnán u společnosti [právnická osoba]. v montáži kabin, na dobu neurčitou.

17. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a [Jméno žalobkyně]. a přílohy smlouvy soud zjistil, že byla postoupena pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo [hodnota] -4056 s výší jistiny [částka].

18. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba]. a [právnická osoba] a přílohy smlouvy soud zjistil, že byla postoupena pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo [hodnota] -4056.

19. Z notářského zápisu NZ 1054/2018, N 842/2018 ze dne [datum] sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO] notářkou v Praze soud zjistil, že se jedná o doklad o uzavření smlouvy o koupi části závodu, dále zjistil, že mezi společností [právnická osoba] jako prodávajícím a [právnická osoba]. jako kupujícím byla dne [datum] uzavřena smlouva o prodeji části závodu, který je tvořen divizí spotřebitelských úvěrů v rozsahu definovaném s článkem II., odst. 3.2 Smlouvy. Pohledávky, jež byly součástí prodávaného závodu byly specifikovány v příloze č. [hodnota] smlouvy. Dle této přílohy byla předmětem převodu i smlouva č. [hodnota] na jméno a příjmení [jméno žalovaného], ovšem se řádným rodným číslem žalovaného [RČ], takže ani mylným uvedením jména nemohlo dojít k záměně. V této příloze je pouze uvedeno datum poskytnutého úvěru a celková částka a také výše jednotlivých splátek a počet splátek.

20. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínka a výzvu k plnění, a to doporučenou poštou.

21. Z připojeného spisu sp. zn. 10 C 63/2020 soud provedl důkaz tabulkou umoření pro smlouvu 12017-4056, z níž zjistil, že žalovaný na svůj dluh ze smlouvy zaplatil do [datum] včetně celkem 41 450 Kč a neuhrazený zůstatek činí 1 800 Kč. První splátka splatná [datum] byla žalovaným uhrazena již dne [datum], tj. v den uzavření smlouvy. Druhá splátka splatná [datum] byla uhrazena dne [datum] tedy s prodlením a třetí splátka splatná dne [datum] byla uhrazena dne [datum].

22. Z připojeného spisu sp. zn. 10 C 63/2020 soud dále provedl důkaz přípisem [tituly před jménem] [jméno FO] -jednatele společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] a přílohou přípisu – výňatkem z přílohy č. [hodnota] smlouvy o prodeji části závodu. Z přípisu soud zjistil, že pohledávka ze smlouvy o úvěru č. [číslo smlouvy] ze dne [datum] uzavřené mezi [Jméno žalovaného] a [právnická osoba] byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena postupníkovi [právnická osoba]. Přílohou přípisu zaslal jednatel společnosti [právnická osoba] výňatek z přílohy č. [hodnota] smlouvy o prodeji části závodu, ze které soud zjistil, že je zde uvedena smlouva 120174056 ze dne [datum] v původní výši úvěru 25 000 Kč, pohledávka je označena číslem [RČ], což je rodné číslo žalovaného a dále je uvedena částka 1 800 Kč. Přičemž soud konstatuje, že tato částka odpovídá neuhrazenému zůstatku dluhu dle tabulky umoření (viz bod 22).

23. Z lustrace žalovaného v registru obyvatel soud zjistil, že v době sjednávání předmětného úvěru byl žalovaný svobodný a měl jedno dítě (ročník 2012) s adresou trvalého pobytu [adresa].

24. Z rejstříku soudních řízení vedených zdejším soudem bylo zjištěno, že v roce 2016 bylo proti žalovanému zahájení exekuční řízení sp. zn. 24 EXE [č.] k vymožení bagatelního dluhu, z čehož soud učinil skutkový závěr, že žalovaný nebyl v roce 2016 schopen splácet ani minimální výši svých existujících dluhů.

25. Z opatrovnického řízení zdejšího soudu sp. zn. SV 257/2016 bylo zjištěno, že žalovaný měl stanovenu vyživovací povinnost k nezletilému dítěti (ročník 2012) ve výši výživného 2 500 Kč počínaje prosincem 2016.

26. Závazkový vztah, vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným ze smlouvy o úvěru se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo a zákonem číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

27. Podle ustanovení § 2175 odst. 1 občanského zákoníku koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. O koupi závodu se jedná i v případě, že strany z koupě jednotlivou položku vyloučí, aniž tím celek ztratí vlastnost závodu.

28. Podle ustanovení § 2182, odst. 1, věta třetí občanského zákoníku, nabytí pohledávek prodávajícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek.

29. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

30. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

31. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

32. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

33. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.

34. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení ohledně své aktivní legitimace k vymáhání částky 23 200 Kč, jelikož z provedených důkazů vyplývá, že předmětem prodeje části závodu společnosti [právnická osoba] byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo [hodnota] -4056 ze dne [datum] ve výši 1 800 Kč. Soud vyzval žalobkyni, aby navrhla důkazy potřebné k prokázání aktivní legitimace k vymáhání částky 23 200 Kč.

35. Žalobkyně reagovala na výzvu soudu podáním ze dne [datum], ve kterém omluvila svoji neúčast u jednání a předložila soudu k důkazu své aktivní legitimace smlouvu o prodeji části závodu ze dne [datum]. Z této smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako prodávajícím a [právnická osoba]. jako kupujícím. Na kupujícího byly mimo jiné převedeny úvěrové smlouvy dle přílohy 2 ve stavu k [datum]. Dle přílohy č. 2 (strana 15) byla převedena pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo [hodnota] -4056 s výší poskytnuté jistiny 25 000 Kč a s výší předepsané splátky 3 250 Kč. Pohledávka označena číslem [RČ], což je rodné číslo žalovaného. Soud konstatuje, že žalobkyní předložený důkaz příloha 2) smlouvy o prodeji části závodu není vizuálně ani co do obsažených údajů totožný s přílohou 2) zaslanou jednatelem společnosti JET Money s.r.o. (viz bod 23). Na listině předložené žalobkyní zejména chybí údaj o aktivní výši pohledávky (1 800 Kč).

36. Soud dodává, že smlouvou o postoupení pohledávky (resp. smlouvou o prodeji podniku) dochází ke změně v osobě věřitele, aniž došlo ke změně v obsahu závazku. Smlouvou o postoupení pohledávky nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu.

37. Soud se zabýval aktivní legitimací žalobkyně ve věci, co do částky 23 200 Kč, přičemž má za prokázané, že pohledávka ze smlouvy o úvěru č. [číslo smlouvy] ze dne [datum] uzavřené mezi [Jméno žalovaného] a [právnická osoba] byla postoupena společnosti [právnická osoba]. smlouvou o prodeji části závodu uzavřenou dne [datum], a to ve výši nesplaceného zůstatku 1 800 Kč. Žalobkyně ani přes výzvu soudu nedoplnila skutková tvrzení na základě čeho se domáhá částky 23 200 Kč, tj. rozdílu mezi původní jistinou úvěru 25 000 Kč a postoupenou částkou 1 800 Kč. Jelikož společnost [právnická osoba]. nabyla pohledávku za žalovaným ve výši 1 800 Kč, nemohla na [právnická osoba] platně postoupit větší nárok (více práv) než sama měla. Předmětem platného postoupení tak mohla být pohledávka ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] -4056 ze dne [datum] toliko ve výši 1 800 Kč. K obdobnému závěru dospěl soud i ve vztahu k postoupení pohledávky z [právnická osoba] na žalobkyni.

38. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno tvrzení, že smlouvou o postoupení pohledávky z [datum] nabyla pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] -4056 ze dne [datum] ve výši 25 000 Kč. Žalobkyni tedy nesvědčí tvrzené subjektivní právo k vymáhání zaplacení částky 23 200 Kč po žalovaném a tento nedostatek nelze odstranit. Soud proto, co do částky 23 200 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 23 200 od [datum] do zaplacení, pro nedostatek aktivní legitimace žalobkyně žalobu zamítl.

39. V řízení bylo pokračováno pro nárok na zaplacení částky 1 800 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 1 800 od [datum] do zaplacení.

40. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. března 2020, vydaném ve věci C-679/18, uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě (v tamních poměrech úpravě obsažené v ustanoveních § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

41. S ohledem na aktuální judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. 29 ICdo 3/2021) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost. Jak uvedl Ústavní soud v Nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18: Poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.

42. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru jako o spotřebitelskou smlouvu. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Věřitel měl poskytnout úvěr jen tehdy, pokud bude spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žalovaného sdělení o jeho veškerých příjmech, které měl prokázat a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit.

43. Poskytovatel úvěru prověřil schopnost žalovaného hradit úvěr na základě informací poskytnutých žadatelem a uvedených v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, ze které vyplývá, že žalovaný jako žadatel o úvěr byl svobodný, bezdětný, zaměstnaný jako dělník s příjmem ze mzdy ve výši 16 940 Kč. Forma bydlení žalovaného je uvedena „u rodičů“. V majetku žadatele je uvedeno toliko standartní vybavení domácnosti. Ve výdajích žadatele je uvedena částka 1 000 Kč jako náklady na energie, dále 3 000 Kč jako stravování, výživné. Informace z žádosti byly doloženy výplatnicemi žadatele dokládajícími mzdu za duben až červen 2017 ve výši průměrně 17 000 Kč, dále čestným prohlášením žadatele o tom, že bydlí u rodičů, nájem neplatí a na elektřinu přispívá částkou 1 000 Kč. Jako kontaktní osobu označil žadatel svoji přítelkyni [jméno FO], bytem [adresa]. Z finanční analýzy zpracované věřitelem soud zjistil, že mechanickým výpočtem výše mzdy mínus průměrné měsíční výdaje žadatele, s přihlédnutím k rezervě na neočekávané výdaje ve výši 1 000 Kč, byla stanovena částka 10 940 Kč jako měsíční volné finanční zdroje žadatele. Žalobkyně i přes výzvu soudu nepředložila k důkazu výstupy příslušných databází a registrů dlužníků.

44. Ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v uvedených ustanoveních zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

45. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

46. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě právní předchůdce žalobkyně nedostál zákonné povinnosti, když poskytl spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně prověřeny výdaje žadatele. Jednalo se o komerčně nazývaný „rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr/zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

47. Jak vyplývá z provedeného dokazování, právní předchůdce žalobkyně prověřoval úvěruschopnost žalovaného z informací uvedených samotným žadatelem v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle těchto informací byl žadatel svobodný, zaměstnaný, s příjmem cca 17 000 Kč, ověřeným z výplatních pásek za měsíce duben až červen 2017. Žadatel dále uvedl, že bydlí u rodičů, k čemuž poskytl čestné prohlášení sám žadatel, nikoli jeho rodiče. Z toho důvodu pak soud hodnotil čestné prohlášení žadatele z [datum], dle kterého žadatel neplatí nájem a přispívá na elektřinu částkou [částka] jako ničím nepodložené a nevěrohodné. Ve spojení s prohlášením žadatele o kontaktní osobě – přítelkyni [jméno FO] s bydlištěm shodným jako je kontaktní adresa žadatele na úvěrové smlouvě ([adresa]), pak soudu zůstal neznámý úsudek poskytovatele úvěru, na základě kterého vyhodnotil kladně úvěruschopnost žalovaného za situace, kdy neměl k dispozici žádný podklad pro ověření výdajů žadatele na bydlení, přestože náklady na bydlení jsou zpravidla největší výdajovou položkou. Stejně tak poskytovatel úvěru zcela rezignoval na ověření informace o nulovém dluhovém zatížení žadatele, přičemž mu muselo být zřejmé jaký segment zákazníků o úvěry žádá.

48. Postup právního předchůdce žalobkyně soud hodnotí jako ryze účelové jednání, které má vyvolat dojem aktivního zkoumání poměrů žadatele, fakticky však dochází pouze k formálnímu shromažďování takových údajů, které svědčí pro dobrou majetkovou situaci žadatele. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že na základě informací, které žalobkyně měla (s ohledem na absentující informace o výdajích a ověření těchto informací), si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalovanému lze úvěr poskytnout. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovaným skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků.

49. O nesolventnosti žadatele svědčí ostatně také jeho nepravidelné splácení dluhu již od druhé splátky (resp. následné prodlení se splácením). Skutečnost, že následně došlo k úhradě dluhu téměř v plné výši, soud k tíži žalovaného nezohlednil, neboť k tomu došlo až sedm měsíců po uzavření smlouvy.

50. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru, dle kterého je smlouva o úvěru ze dne [datum] číslo [hodnota] -4056 neplatná. Důsledkem toho jsou nároky žalobkyně vůči žalovanému omezeny na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru.

51. Na základě neplatné smlouvy bylo žalovanému poskytnuto plnění 25 000 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně ničeho nezaplatil. Soud však provedeným dokazováním zjistil, že bylo zaplaceno celkem 41 450 Kč. Žalovaný tak svůj dluh na jistině smlouvy již zcela uhradil a navíc zaplatil [částka]. Soud proto žalobu zamítl v celém rozsahu.

52. Nad rámec již uvedeného považuje soud za vhodné a účelné připomenout žalobkyni její povinnosti vyplývající z ustanovení § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterého poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

53. Nabytím předmětné pohledávky ze spotřebitelského úvěru přešla na žalobkyni také povinnost uvedená v citovaném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. V duchu konstantní judikatury zaměřené na ochranu spotřebitele má soud za to, že povinnost stanovená poskytovateli úvěru není omezena pouze časovým obdobím uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a splácení úvěru, ale vztahuje se také na fází vymáhání takového úvěru. Soud neshledává souladným s čestným, transparentním a zohledňujícím postupem věřitele takový postup, kdy věřitel při vymáhání závazků dlužníka zcela záměrně a vědomě zatajuje úhrady dlužníka a vymáhá již uhrazený dluh a jeho příslušenství. Přičemž tento závěr soudu neplyne ze závěru o neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro neposouzení úvěruschopnosti žadatele učiněném v tomto řízení, ale ze souvislostí zjištěných ze soudního spisu sp. zn. 10 C 63/2020, ve kterém byl žalobkyní vymáhán totožný základ předmětu řízení, avšak ve zcela rozdílném rozsahu, co do jeho výše.

54. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu, dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byl zcela úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly.