10 C 105/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] a jejím doplněním ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši [částka] a úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]. (dříve [právnická osoba] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] s.)[IČO] IČO, , sídlem [adresa] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o bankovních produktech a službách a následně dne [datum] Dispozici se sjednanými parametry kontokorentního úvěru Flexikredit, na jejímž základě povolila na bankovním účtu žalovaného č. [č. účtu] úvěrový rámec ve výši [částka]. Jelikož žalovaný sjednaný limit pro přečerpání účtu překročil, vznikla mu povinnost částku odpovídající nepovolenému debetu neprodleně uhradit. Žalovaný tento nepovolený debetní zůstatek neuhradil, žalobkyně proto na základě dohodnutého oprávnění od uzavřené smlouvy dne [datum] odstoupila, úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaná částka [částka] představuje rozdíl mezi platbami ve prospěch účtu a platbami na vrub účtu ve výši [částka] a sankční poplatky ve výši [částka], žalovaná částka [částka] je pak debetním zůstatkem, který vznikl na běžném účtu žalovaného č. [č. účtu] poté, co právní předchůdkyně žalobkyně poskytování kontokorentu zrušila. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.

2. Žalovaný svého práva v řízení nevyužil a ve věci se nevyjádřil. K projednání nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).

3. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o dispozici ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi nimi dne [datum], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši povoleného limitu [částka], a to s podmínkou minimálního měsíčního kreditního příjmu ve výši 50 % povoleného limitu. Žalovaný tuto sjednanou podmínku nedodržel, když opakovaně přečerpával povolený limit, naposledy dne [datum] o částku [částka], načež právní předchůdkyně žalobkyně k datu [datum] od uzavřené smlouvy odstoupila a celkovou dlužnou částku ve výši [částka] ([částka] vyčerpaná jistina, 2 x [částka] účtovaný poplatek za překročení limitu, 2 x [částka] poplatek za zaslání upomínky, [částka] poplatek za oznámení zrušení Flexikreditu, [částka] poplatek za účetní inkaso, [částka] úrok z povoleného debetu a [částka] úrok z nepovoleného debetu) zesplatnila. Převedením debetního zůstatku ve výši [částka] na zvláštní úvěrový účet č. [č. účtu] právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalovanému dlužnou částku uhradit ve 12 měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 22. dni v měsíci, počínaje dne [datum]. Žalovaný neuhradil žádnou z předepsaných splátek. Právní předchůdkyně žalobkyně doúčtovala žalovanému úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Žalovaný neuhradil právní předchůdkyni žalobkyně (žalobkyni) na svůj dluh ničeho (Smlouva o bankovních produktech a službách, Dispozice se sjednanými parametry kontokorentního úvěru Flexikredit, Zvláštní ujednání ke kontokorentnímu úvěru Flexikredit, Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Bank, a.s., Základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru, Sazebník poplatků, Předsmluvní informace, platební historie smlouvy, výpis z běžného účtu, výpis z úvěrového účtu, upomínka ze dne [datum], upomínka ze dne [datum], Oznámení o zesplatnění ze dne [datum], Ukončení poskytování Flexikreditu k běžnému účtu ze dne [datum]).

4. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni; postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně dopisem ze dne [datum] odeslaným žalovanému dne [datum] (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek).

5. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila na základě lustrací v rejstříku ISIR, SOLUS, NRKI a BRKI a z informací sdělených žalovaným před podpisem smlouvy. Žalovaný uvedl, že je zaměstnaný na dobu určitou a jeho čistý měsíční příjem činí [částka], je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost a bydlí v pronajatém bytě. Co se týká výdajů žalovaného, právní předchůdkyně žalobkyně tyto odhadla na základě historických dat z ČSÚ a výpočtem získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně také zjistila závazky žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně se splátkami ve výši [částka] měsíčně a další závazky z externích zdrojů s celkovou výší měsíčních splátek [částka]. Důkazy, které by proces zkoumání úvěruschopnosti žalovaného osvědčily, žalobkyně nepředložila (nezpochybněné tvrzení žalobkyně, vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti).

6. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dluhu ve výši [částka] a upozornila jej na soudní vymáhání pohledávky (Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], podací lístek z téhož dne).

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

12. Podle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

13. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve smyslu § 1879 o. z. postoupila právní předchůdkyně žalobkyně coby postupitel žalobkyni coby postupníkovi pohledávky uvedené v příloze č. [hodnota] této smlouvy, v níž byla specifikována pohledávka za žalovaným, došlo k zaplacení úplaty za postupované pohledávky, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena dopisem ze dne [datum], čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v tomto řízení.

17. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z., na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně co by úvěrující poskytla žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky ve výši úvěrového rámce [částka] s podmínkou minimálního měsíčního kreditního příjmu ve výši 50 % povoleného limitu, které se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splácet spolu s dohodnutými úroky pravidelnými měsíčními splátkami.

18. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou o úvěru ze dne [datum] vázány, má soud za to, že smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně řádným způsobem úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neposoudila.

19. Žalobkyně sice tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného prověřila, nicméně nepředložila jediný důkaz o tom, že by příjmy a výdaje žalované či míru jejího zadlužení zkoumala řádně. Žalobkyně uvedla, že provedla lustraci v rejstříku ISIR, SOLUS, NRKI a BRKI a spokojila se s tvrzením žalovaného o výši příjmů, u výdajů žalovaného ověřila pouze další zjištěné závazky žalovaného, jiné výdaje (např. na bydlení) nezjistila vůbec.

20. Již gramatickým a logickým výkladem § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalované o jejích osobních a majetkových poměrech, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

21. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně je tedy povinna v řízení prokázat nejen, že právní předchůdkyně žalobkyně příjmy, výdaje a míru zadlužení od žalovaného zjišťovala, ale že jím uvedené skutečnosti i ověřila. Jedině tak lze mít povinnost posoudit úvěruschopnost před uzavřením smlouvy za řádně splněnou. V projednávané věci žalobkyně důkazy o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného ověřila, nepředložila. Řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného tak žalobkyně neprokázala. Proto soudu nezbylo než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného nezkoumala řádně, tedy že postupovala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

22. S účinností od [datum] stanoví § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci se tak jedná, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.

23. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).

24. Zákon o spotřebitelském úvěru byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase.

25. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440).

26. Při absenci závěru o platném uzavření smlouvy o úvěru a při prokázání poskytnutí částky [částka] žalovanému (jistina, kterou žalovaný postupně čerpal), aniž by pro tento majetkový přesun byl dán právní důvod, lze nicméně právní poměr mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku [částka], aniž by pro takovou platbu existoval platný právní důvod; došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku [částka], k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal, a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o úvěru, žalobu zamítl.

27. Co se týká žalobního nároku stran zaplacení částky [částka] jakožto vzniklého nepovoleného debetního zůstatku na běžném účtu žalovaného poté, co byl kontokorent zrušen, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o účtu ve smyslu § 2662 o. z., na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zřídila a vedla běžný účet č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal udržovat na účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a v případě přečerpání na účtu, tzv. debetního zůstatku, příslušnou částku neprodleně uhradit. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou smluvní povinnost tím, že pro žalovaného zřídila a vedla účet č. [č. účtu]. Žalovaný se dostal do nepovoleného debetního zůstatku ke dni [datum], kdy mínusový zůstatek na účtu činil částku [částka]. Jelikož žalovaný dlužnou částku dosud žalobkyni neuhradil, zavázal jej k tomu svým rozhodnutím soud.

28. Co se týká úroku z prodlení požadovaného žalobkyní z částky [částka] od [datum] do zaplacení, pak přes výzvu soudu žalobkyně nesdělila, od jaké skutečnosti odvozuje prodlení žalovaného s úhradou této částky. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] vyhotovila právní předchůdkyně žalobkyně Oznámení o postoupení pohledávky, ve kterém vyzvala žalovaného obecně k úhradě jeho dluhu, nicméně nebylo prokázáno, že by se toto oznámení dostalo do dispoziční sféry žalovaného tak, aby prodlení dne [datum] mohlo vůbec nastat.

29. Za kvalifikovanou výzvu k zaplacení dlužné částky ve smyslu § 1958 o. z. je tak až předžalobní výzva ze dne [datum], v níž byl žalovaný vyzván k úhradě do [datum] a která byla žalovanému v souladu s § 573 o. z. doručena v úterý [datum]. Pokud k takto stanovenému dni splatnosti ([datum]) žalovaný dlužnou částku neuhradil, dostal se dnem následujícím, tzn. dnem [datum] ve smyslu § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyni tak ode dne [datum] přísluší podle § 1970 o. z. nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výše dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. činí 12 % ročně.

30. S ohledem na uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni v tomto případě částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 2,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení žalobu pro nedůvodnost zamítl.

31. Ve věci měla převažující úspěch žalovaný, když předmětem sporu byla celkem částka [částka] ([částka] + úrok kapitalizovaný dle žalobního návrhu ke dni vyhlášení rozhodnutí na částku [částka] + úrok z prodlení kapitalizovaný dle žalobního návrhu ke dni vyhlášení rozhodnutí na částku [částka]) a žalobkyně byla úspěšná ohledně částky [částka] ([částka] + úrok z prodlení kapitalizovaný dle žalobního návrhu ke dni vyhlášení rozhodnutí na částku [částka]), tedy ze 40 %. Naproti tomu úspěch žalovaného činil 60 % a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. by tak žalovanému náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

32. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.