Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 700 Kč od 14. 7. 2026 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 10 878 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 920 Kč od 3. 11. 2025 do 13. 7. 2026 a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 4 220 Kč od 14. 7. 2026 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 424,05 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] a jejím doplněním domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a částky [částka], neboť se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalované na bankovní účet č. [č. účtu] (dále jen „bankovní účet žalované“) peněžní prostředky ve výši [částka], dne [datum] uzavřela se žalovanou žádost o navýšení zápůjčky, na jejímž základě poskytla žalované na bankovní účet peněžní prostředky ve výši [částka] a dne [datum] uzavřela se žalovanou žádost o navýšení zápůjčky, na jejímž základě poskytla žalované na bankovní účet peněžní prostředky ve výši [částka]; žalovaná se zavázala sumu zápůjček vrátit žalobkyni spolu s poplatkem ve výši [částka] nejpozději dne [datum]. Žalovaná neuhradila ničeho. Žalovaná částka [částka] představuje sumu neuhrazených jistin (tj. [částka]) a poplatek (tj. [částka])[částka] částka, představuje náklady žalobkyně vynaložené v souvislosti s prodlením žalované za odeslání písemných výzev k plnění a částka [částka] představuje smluvní pokutu za prodlení žalované s úhradou dluhu.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.
3. Žalobkyně předložila žalovanou nepodepsanou smlouvu o zápůjčce (dále jen „smlouva o zápůjčce“), nepodepsané všeobecné obchodní podmínky a dva nepodepsané dodatky ke smlouvě o zápůjčce s tvrzením, že po ověření totožnosti žalované na základě skenu jejího dokladu totožnosti a ověřovací korunové bezhotovostní platby byla mezi účastníky uzavřena smlouva o zápůjčce prostřednictvím internetových stránek žalobkyně www.[Anonymizováno].cz, na kterých si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy o zápůjčce, nastavila si vlastní parametry – splatnost a výši zápůjčky a následně vyplnila žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje včetně telefonního čísla a emailové adresy. Tím učinila dle žalobkyně návrh na uzavření smlouvy o zápůjčce. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaná smlouvu o zápůjčce elektronicky podepsala PIN kódem, který jí byl zaslán na jí uvedené telefonní číslo [tel. číslo] po potvrzení žalovanou žalobkyně neprodleně odeslala e-mailem žalované na jí uvedenou e-mailovou adresu smlouvu o zápůjčce včetně všeobecných obchodních podmínek. Žalobkyně odeslala na telefonní číslo [tel. číslo] dne [datum] SMS zprávu s textem „[právnická osoba] pani [Anonymizováno], pro potvrzeni zadosti vlozte kod: **** do formulare nebo pozdeji na [Anonymizováno] “ a později téhož dne zprávu s textem „[právnická osoba] pani [Anonymizováno], odesilame Vam 5 800,- Kc na ucet! Vase zadost o pujcku byla schvalena. Dekujeme Vam za duveru :) [Anonymizováno] “. K prokázání svých tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce popsaným způsobem však a k prokázání uzavření tvrzených žádostí o navýšení zápůjčky (dodatků), byť k tomu byla vyzvána, žalobkyně nepředložila žádný důkaz (smlouva o zápůjčce, dodatek ke smlouvě o úvěru č. [Anonymizováno] dodatek ke smlouvě o úvěru č. [Anonymizováno] všeobecné obchodní podmínky, protokol o vlastnictví účtu, sken občanského průkazu žalované).
4. Na bankovní účet žalované č. [č. účtu] byla od žalobkyně dne [datum] připsána částka [částka], dne [datum] připsána částka [částka] a dne [datum] připsána částka [částka] (sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum], hlavička výpisu z běžného účtu žalobkyně, protokol o vlastnictví účtu žalované, údaje o provedených platbách).
5. Žalobkyně opakovaně upomínala žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu právní zástupkyně žalobkyně (nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu tvrdí a prokazuje dlužník, upomínka ze dne [datum], upomínka ze dne [datum], opakovaná výzva k úhradě ze dne [datum], opakovaná výzva k úhradě ze dne [datum], opakovaná výzva k úhradě ze dne [datum], výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum]).
6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.
7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
9. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že byla projevena vůle uzavřít tvrzenou smlouvu o zápůjčce ve znění jejích dodatků a že ji projevila skutečně žalovaná. Žalobkyní předložená tabulka obsahující přehled SMS odeslaných žalobkyní na telefonní číslo [tel. číslo] nelze považovat za důkaz, který by osvědčil řádné uzavření smlouvy o zápůjčce, neboť se jedná pouze o interní tabulku žalobkyně, ze které není možno dovodit vůli žalované uzavřít uvedený kontrakt. Ve vztahu k dodatkům ke smlouvě o zápůjčce, jimiž došlo k navýšení poskytnuté jistiny o částku [částka] a [částka] nebylo ze strany žalobkyně tvrzeno ničeho. V daném případě předložená nepodepsaná smlouva o zápůjčce, uvedená interní tabulka ani skutečnost, že žalobkyně disponuje ověřenými údaji o žalované nejsou důkazem o tom, že byl tvrzený postup uzavření smlouvy o zápůjčce (příp. i jejích dodatků) dodržen.
10. Při absenci závěru o platném uzavření smlouvy o zápůjčce a při prokázání poskytnutí částky [částka] žalované, aniž by pro tento majetkový přesun byl dán právní důvod, lze nicméně právní poměr mezi žalobkyní a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od žalobkyně částku [částka], aniž by pro takovou platbu existoval platný právní důvod, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.).
11. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku [částka], k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal (výrok I). V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o zápůjčce, soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II).
12. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku.
13. Žalobkyně tvrdila, že vyzvala žalovanou k úhradě dluhu upomínkami ze dní [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], jejichž odeslání žalované však přes výzvu soudu nedoložila. Za výzvu k plnění tak lze považovat až předžalobní upomínku ze dne [datum], jíž žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky do tří dnů. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne [datum] a dne [datum] nastaly účinky doručení dle § 570 odst. 1 o. z., jelikož proběhl pokus o doručení zásilky na adresu žalované a předžalobní výzva se dostala do sféry její dispozice. Splatnost dlužné částky tedy nastala [datum] a počínaje dnem [datum] je žalovaná s její úhradou v prodlení. Žalobkyně má od tohoto dne (od [datum]) nárok na úrok z prodlení v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když jiná výše úroku z prodlení nebyla v tomto případě mezi účastníky sjednána. Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítl.
14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu v řízení.
15. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky [částka] a byla jí přiznána částka [částka] (obě částky jsou počítány včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání rozhodnutí). Co do vyjádření v procentech úspěch žalobkyně v řízení činí po zaokrouhlení na jedno desetinné místo 57,5 % v poměru k neúspěchu ve výši 42,5 %. Převažující úspěch tak měla žalobkyně, které podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náleží právo na náhradu nákladů řízení ve výši 15 %.
16. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši [částka] sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši [částka] [2×[částka] dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“) za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., 1×[částka] dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. za jednoduchou výzvu k plnění], paušální náhrady výdajů ve výši [částka] [tj. 3×[částka] dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby] a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] (1 000 + 300) ve výši [částka]. S ohledem na výše uvedené má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 15 %, tj. částku ve výši [částka].
17. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.
18. Za úkony právní služby do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupkyně žalobkyně podle § 14b odst. 1 a. t., neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené.
19. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.