Výrok
I. Řízení se co do částky 4 593,51 Kč zastavuje.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 63 068 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 18 516,26 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 10 218,55 Kč, s úrokem ve výši 25 % ročně z částky 31 986,61 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 643,51 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] a jejím doplněním ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem ve výši 25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , se [adresa] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaná zavázala splácet spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši [částka] v pravidelných 20 měsíčních splátkách po [částka] počínaje měsícem následujícím po podpisu smlouvy. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně toliko částku [částka], s úhradou dalších splátek se dostala do prodlení, načež splatnost závazku žalované nastala k datu poslední předepsané splátky, tj. dne [datum]. Žalovaná částka [částka] představuje jistinu úvěru ve výši [částka] a náklady spotřebitelského úvěru ve výši [částka]. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně na základě přepočtu svou žalobu co do částky [částka] na kapitalizovaném úroku zpět. Soud řízení v této části podle § 96 odst. 1, odst. 2 věta první o. s. ř. zastavil, aniž by zkoumal stanovisko žalované, neboť ke zpětvzetí žaloby došlo před prvním jednáním ve věci samé (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.).
4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla k žádosti žalované dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] (dále také jako „smlouva“), na jejímž základě právní předchůdkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem ve výši [částka], úplatou za poskytnutí úvěru ve výši [částka], náklady za vyhodnocení úvěru ve výši [částka] a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši [částka] formou 20 pravidelných měsíčních splátek po [částka] počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy dle sjednaného Předpisu splátek; částku [částka] převzala žalovaná osobně při podpisu smlouvy (smlouva o úvěru ze dne [datum] č. [hodnota], Příloha č. [hodnota] Předpis splátek). Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně posoudila na základě žalovanou vyplněné Žádosti o úvěr, a to dle údajů, které žalovaná v této žádosti uvedla – zaměstnaná, příjmy ze zaměstnání [částka], měsíční výdaje – na bydlení a energie [částka], dopravu, jídlo a osobní náklady [částka] (žádost o úvěr ze dne [datum], pracovní smlouva, změna a doplněk pracovní smlouvy, výplatnice žalované od zaměstnavatele [právnická osoba]. 12/2018, a 01/2019, scan části vyúčtování služeb UPC).
5. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně v období od [datum] do [datum] celkem částku [částka] (nezpochybněné tvrzení žalobkyně, výpis transakcí).
6. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni jako postupníka společností [právnická osoba]. jako postupitelem s účinností dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno společně s výzvou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum] (citovaná smlouva o postoupení pohledávek včetně příloh, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky).
7. Dopisem ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky [částka] nejpozději do [datum] (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum]).
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.
14. I když úprava obsažená v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru naznačuje, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti by mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, které se v tomto případě žalovaná nedovolala, je třeba odkázat na rozhodnutí Ústavního soud ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/2018, v němž Ústavní soud zdůraznil veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti úvěrujícího řádně ověřit úvěruschopnost dlužníka úvěr splácet a odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], který mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Řádným splněním povinnosti prověřit schopnost dlužníka úvěr řádně splácet není tedy chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako úvěrující, ale v širším pojetí celá společnost. Je-li tak dán veřejný zájem na řádném a s odbornou péčí provedeném posouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet, nelze ochranu dlužníkům v soudním řízení poskytnout jen selektivně, pokud jsou v řízení aktivní a namítají, že v jejich případě úvěrující schopnost úvěr splácet řádně nezkoumal.
15. V uvedeném nálezu Ústavní soud poukázal na nezměněný obsah § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve srovnání s § 9 zákona č. 145/2010 Sb., který porušení povinnosti řádného posouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet sankcionoval neplatností bez dalšího, a zdůraznil, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, přičemž schopností dlužníka úvěr reálně splatit by se jako obecným principem měly zabývat bez ohledu na to, zda je výslovně zakotven v zákoně, jinak dochází k porušení práva na spravedlivý proces.
16. S ohledem na shora uvedené judikaturní závěry, má soud za to, že neplatnost smlouvy v důsledku porušení povinnosti úvěrujícího řádně posoudit schopnost dlužníka úvěr splácet (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) je nutno chápat jako absolutní dle § 588 věty první o. z., protože odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přičemž soud k ní přihlíží z úřední povinnosti.
17. Žalobkyně sice předložila doklady osvědčující příjem žalované (příjem ze zaměstnání v měsíci prosinci 2018 ve výši [částka] a příjem ze zaměstnání v měsíci lednu 2019 ve výši [částka]), nepředložila však jediný důkaz, že by řádně zkoumala také výdaje žalované či míru jejího zadlužení. Právní předchůdkyně žalobkyně zjistila od žalované její pravidelné měsíční výdaje – na bydlení a energie [částka], dopravu, jídlo a osobní náklady [částka], tyto skutečnosti však nijak neověřila. Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž by tyto byly ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací. Již gramatickým a logickým výkladem § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojila-li se právní předchůdkyně žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalované o jejích osobních a majetkových poměrech, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
18. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně je tedy povinna v řízení prokázat nejen, že příjmy, výdaje a míru zadlužení od žalované zjišťovala, ale že jí uvedené skutečnosti i ověřila. Jedině tak lze mít povinnost posoudit úvěruschopnost před uzavřením smlouvy za řádně splněnou. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdila, že žalovanou uvedené skutečnosti jsou pravdivé a byly ověřeny, ale důkazy o tom, jak bylo uvedeno výše, nepředložila. Řádné posouzení úvěruschopnosti žalované tak žalobkyně neprokázala.
19. Jelikož žalobkyně neprokázala splnění zákonné povinnosti spočívající v posouzení úvěruschopnosti žalované, je uzavřená smlouva o úvěru absolutně neplatná a účastníci tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalovaná dle tvrzení žalobkyně na neplatný dluh z úvěru plnila celkově částku [částka], z čehož je patrno, že žalovaná z titulu bezdůvodného obohacení nedluží ničeho.
20. S ohledem na uvedené soud žalobu v části, v níž nebyla žalobkyní vzata zpět, pro nedůvodnost zamítl.
21. Žalovaná byla procesně zcela úspěšná, měla by tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaná však žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložila a ty se ani nepodávají z obsahu spisu, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.