10 C 151/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] ve znění jejího doplnění domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem ve výši 8,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], neboť se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu s úrokem ve výši 8,9 % ročně v pravidelných 36 měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje dne [datum]. Vzhledem k porušení smluvních povinností ze strany žalovaného, když nehradil sjednané splátky řádně a včas, žalobkyně využila svého oprávnění, celou úvěrovou pohledávku zesplatnila a vyzvala žalovaného k její úhradě nejpozději do [datum]. Žalovaná částka [částka] představuje nesplacenou část jistiny úvěru ve výši [částka] a poplatky za zasílání výpisu k úvěrovému odeslání upomínek v celkové výši [částka]; žalovaný dlužnou částku žalobkyni doposud neuhradil.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že dne [datum] uzavřel se žalobkyní smlouvu, na jejímž základě mu byla poskytnuta částka [částka], namítl však neplatnost této smlouvy, neboť žalobkyně neposoudila schopnost žalovaného splácet úvěr řádně, když nezjistila skutečné poměry žalovaného (příjmovou a majetkovou stránku). Žalovaný má za to, že uzavřená smlouva o úvěru je tak z důvodu porušení této zákonné povinnosti žalobkyně neplatná a žalobkyně má nárok pouze na vrácení poskytnuté jistiny.

3. Z předložených listinných důkazů soud učinil závěr o skutkovém stavu, že mezi žalobkyní a žalovaným byla k žádosti žalovaného dne [datum] uzavřena smlouva č. [hodnota] (dále také jako „Smlouva“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] bezhotovostně na bankovní účet č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit žalobkyni spolu s úrokem ve výši 8,9 % ročně v 36 měsíčních anuitních splátkách po [částka] splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce s tím, že první splátka byla splatná dne [datum] a poslední splátka dne [datum]; nedílnou součástí Smlouvy byly učiněny Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (dále jen „VOP“), Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele (dále jen „ÚP“) a Sazebník. Dle čl. 8.1 ÚP se za případ porušení Smlouvy považuje mimo jiné skutečnost, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu vzniklého na základě Smlouvy. Dle čl. 9.1 ÚP je v případě porušení Smlouvy žalobkyně oprávněna odstoupit od Smlouvy a požadovat okamžité splacení jistiny úvěru včetně příslušenství a uplatněných smluvních pokut (Smlouva o úvěru č. [hodnota], Standartní informace o spotřebitelském úvěru, VOP účinné od [datum], ÚP účinné od [datum], Sazebník žalobkyně platný [datum], Sazebník žalobkyně platný od [datum], nezpochybněné tvrzení žalovaného).

4. Dne [datum] byla na bankovní účet č.[Anonymizováno] [Anonymizováno] připsána částka [částka]; majitelem bankovního účtu č. [Anonymizováno] je žalovaný (sdělení banky ze dne [datum]).

5. Upomínkou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka], upomínkou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky ve výši [částka], upomínkou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky ve výši [částka], upomínkou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky ve výši [částka], upomínkou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky ve výši [částka], upomínkou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky ve výši [částka], upomínkou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky ve výši [částka], upomínkou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky ve výši [částka] a upomínkou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky ve výši [částka] (citované upomínky).

6. Dopisem ze dne [datum], doručeným žalovanému dne [datum], vyzvala žalobkyně žalovaného k okamžitému splacení všech dlužných částek po splatnosti plynoucích z uzavřené Smlouvy, které k [datum] činily částku [částka] (Výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum], doručenka).

7. Žalovaný uhradil žalobkyni za období od [datum] do [datum] celkem částku [částka] (nezpochybněné tvrzení žalobkyně, Historický výpis z úvěrového účtu).

8. Dopisem ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky [částka] nejpozději do [datum] (Předžalobní upomínka ze dne [datum], podací arch vč. sledování zásilky).

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

15. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být Smlouvou o úvěru ze dne [datum] vázány, má soud za to, že uzavřená Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně řádným způsobem úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neposoudila.

16. Žalobkyně sice tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného prověřila, nicméně nepředložila důkaz o tom, že by příjmy a výdaje žalovaného či míru jeho zadlužení zkoumala řádně. Žalobkyně uvedla, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vyhodnotila informace získané z bankovních registrů, nebankovních registrů a databází, příjmy a výdaje žalovaného, porovnala je s demografickými a statistickými informacemi; vycházela z historických dat, neboť žalovaný byl jejím klientem, a odkázala na výpis z bankovního účtu žalovaného, který soudu předložila (Výpis z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum]). Z tohoto výpisu jsou zřejmé pravidelné měsíční příjmy žalovaného od společnosti Trelleborg Wheel Sys (dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, ) a příjmy od ČSSZ (dne [datum] invalidní důchod ve výši [částka], dne [datum] invalidní důchod ve výši [částka], dne [datum] invalidní důchod ve výši [částka]). Dále žalobkyně hodnotila úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od žalovaného před uzavřením Smlouvy, kdy žalovaný svým čestným prohlášením uvedl měsíční příjem ze zaměstnání [částka], ostatní měsíční příjem [částka] a roční příjem z podnikatelské činnosti [částka], náklady spojené s bydlením vyčíslil na částku [částka], ostatní výdaje včetně výživného [částka], dlužné závazky neuvedl žádné (Návrh na poskytnutí úvěru a report průběhu schválení). Žalobkyně předložila výpis z interní databáze osvědčující závazek žalovaného vůči žalobkyni z kreditní karty. Důkaz, že by ověřila výši výdajů uvedených žalovaným v návrhu na poskytnutí úvěru, žalobkyně nepředložila.

17. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného nezkoumala řádně, tedy postupovala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

18. S účinností od [datum] stanoví § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci se tak jedná, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.

19. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).

20. Zákon o spotřebitelském úvěru byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase.

21. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze [právnická osoba] vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2017, s. 436-440).

22. Při absenci závěru o platném uzavření smlouvy o úvěru a při prokázání poskytnutí částky [částka] žalovanému, aniž by pro tento majetkový přesun byl dán právní důvod, lze nicméně právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od žalobkyně částku [částka], aniž by pro takovou platbu existoval platný právní důvod; došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku [částka] (rozdíl poskytnuté jistiny [částka] a výší úhrad žalovaného [částka]), k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal, a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o úvěru, žalobu zamítl.

23. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

24. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok toliko na zaplacení částky [částka] coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud do prodlení nedostal. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož žalovaný v řízení neosvědčil své možnosti k úhradě dlužné částky, stanovenou platební povinnost soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vydání rozhodnutí ([datum]) v řízení úspěšná co do částky [částka], přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku [částka] (jistina [částka] + poplatky [částka] + úrok [částka] + úrok z prodlení [částka] + úrok ve výši 8,9 % ročně z částky [částka] od [datum] kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku [částka] + úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku [částka]). Co do vyjádření v procentech úspěch žalobkyně v řízení činil po zaokrouhlení 62 % v poměru k neúspěchu ve výši 38 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 24 %. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, účast u jednání soudu dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum]) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 3 x [částka] a 2 x [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovné osobním automobilem [jméno FO] [jméno FO] k jednání soudu [datum] a [datum] při cestě [adresa] a zpět, 2 x 186 km, kombinovaná spotřeba 4,3 l nafty / 100 km, amortizace vozidla [částka] / 1 km, tj. cestovné ve výši [částka], náhrada za promeškaný čas strávený při cestě k jednání soudu dne [datum] a [datum] v počtu 12 půlhodin á [částka], celkem [částka] dle § 14 odst. 3 a. t. a 21% daň z přidané hodnoty z částky [částka] (24 500 + [částka] + [částka] + [částka]) ve výši [částka], celkem tedy částka [částka], když 24 % činí [částka]. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.