Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 940 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 19 228 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 34 410,94 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 12 644,41 Kč, s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 15 342,05 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 15 342,05 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] a jejím doplněním ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem ve výši 21 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , se sídlem [adresa] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o půjčce č. [hodnota] (dále jen „smlouva“), na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaná zavázala splácet spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši [částka] v pravidelných 60 týdenních splátkách po [částka] počínaje 7. kalendářní den po uzavření smlouvy. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně toliko částku [částka], s úhradou dalších splátek se dostala do prodlení, načež splatnost závazku žalované nastala k datu poslední předepsané splátky, tj. dne [datum]. Žalovaná částka [částka] představuje dosud nesplacenou jistinu úvěru ve výši [částka] a dlužné poplatky ve výši [částka]. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla k žádosti žalované dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce č. [hodnota], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem ve výši [částka], poplatkem za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši [částka] formou 60 pravidelných týdenních splátek po [částka] počínaje 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy; částku [částka] převzala žalovaná osobně při podpisu smlouvy (smlouva o půjčce ze dne [datum] č. [hodnota]). Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně posoudila na základě žalovanou vyplněné Zákaznické karty, a to dle údajů, které žalovaná v této kartě uvedla – žalovaná byla zaměstnána jako kuchařka s měsíčním příjmem [částka] a dalšími příjmy domácnosti [částka] měsíčně, výdaje žalované na bydlení, telefon, splátky půjček, výživné a výdaje na domácnost byly zaznamenány v celkové výši [částka] (Zákaznická karty).
4. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně v období od [datum] do [datum] celkem částku [částka] (nezpochybněné tvrzení žalobkyně, výpis transakcí).
5. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni jako postupníka společností [právnická osoba] jako postupitelem s účinností dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno společně s výzvou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum] (citovaná smlouva o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek ze dne [datum]).
6. Dopisem ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky [částka] nejpozději do [datum] (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum]).
7. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
8. S ohledem na uvedené ustanovení se právní vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně, resp. nyní žalobkyní, a žalovanou řídí dosavadními právními předpisy, zejm. zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do [datum] (dále jen „obč. zák.“). Podle dosavadních právních předpisů je rovněž nezbytné posoudit postoupení pohledávky na žalobkyni [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (uveřejněné pod č. 21/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].
9. Žalobkyně je aktivně legitimována k uplatňování nároků v tomto řízení, neboť jako postupník s právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem uzavřela dne [datum] písemnou smlouvu o postoupení pohledávky ve smyslu § 524 a násl. obč. zák., na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni.
10. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
11. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
12. Podle § 52 odst. 1, 2 a 3 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.
13. Podle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.
14. Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
15. Podle § 456 věta prvá obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán.
16. Podle § 458 odst. 1 obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.
17. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 24. 2. 2013 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
18. Ačkoliv na předložené smlouvě o půjčce je podpis obou smluvních stran, soud nicméně shledal, že smlouva je neplatným právním jednáním, neboť s ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně (věřitele) s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr tak, jak ukládá shora citované ustanovení. Důsledkem nesplnění stanovené povinnosti je pak s ohledem na závěry Nejvyššího soudu absolutní neplatnost (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, dle něhož i v režimu úpravy ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. účinné před novelou zákonem č. 43/2013 Sb. má nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy).
19. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela z informací získaných od žalované v kartě zákazníka a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalované. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že žije s rodiči, je zaměstnaná jako kuchařka s měsíčním příjmem [částka], další příjmy domácnosti představují částku [částka] měsíčně. Jako své běžné měsíční výdaje označila žalovaná výdaje na nájem/inkaso [částka], telefon [částka], splátky půjček/výživné [částka] a výdaje na domácnost ve výši [částka]. V části karty zákazníka nazvané ověřené dokumenty jsou uvedeny dokumenty, kterými měly být údaje v kartě zákazníka ověřeny, soudu však předloženy nebyly žádné listiny. Soud tak dospěl k závěru, že výše příjmů i výdajů žalované nebyla právní předchůdkyní žalobkyně ověřena řádně, neboť pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojil-li se právní předchůdce žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních a majetkových poměrech, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
20. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy dle § 39 obč. zák. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti, a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně předala žalované v hotovosti při podpisu smlouvy částku [částka], na jejíž vrácení má žalobkyně, na niž byla pohledávka postoupena, nárok z titulu bezdůvodného obohacení (§ 451 obč. zák.). Vzhledem k tomu, že žalovaná již na svůj dluh částečně plnila, a to částkou [částka], zavázal soud žalovanou k zaplacení částky [částka] ([částka] mínus [částka]) a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.
21. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaná se doposud do prodlení nedostala, když důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti je proces vrácení poskytnuté jistiny ve prospěch spotřebitele, a to tak, že spotřebitel jistinu vrací podle svých možností. Pokud tedy žalovaná není v prodlení s vrácením dlužné částky, nenáleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021-262). Jelikož byla žalovaná v řízení nečinná a nesdělila, jaké jsou její aktuální poměry, stanovenou platební povinnost soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.
22. Ve věci měla převažující úspěch žalovaná, které by tak podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalované v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.