Výrok
I. Řízení se co do částky 5 000 Kč představující kapitalizovaný úrok z prodlení do 5. 10 2023 ve výši 73,63 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok do 5. 10. 2023 ve výši 4 926,37 Kč zastavuje.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 16 078,26 Kč, částky 1 086,96 Kč představující kapitalizovaný úrok z prodlení do 5. 10 2023, částky 4 216,67 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok do 5. 10. 2023, úroku ve výši 24,57 % ročně z částky 16 078,26 Kč od 6. 10. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 078,26 Kč od 6. 10. 2023 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem ve výši 24,57 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , se sídlem [adresa], se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky splácet spolu s příslušenstvím ve výši [částka] v pravidelných 21 měsíčních splátkách po [částka] počínaje měsícem následujícím po podpisu smlouvy. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně toliko částku [částka], s úhradou dalších splátek se dostal do prodlení, načež právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za zcela splatný. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný po tomto datu plnil dále na svůj závazek částkou [částka], žalovaná částka [částka] představuje jistinu úvěru.
2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že nárok žalobkyně považuje za neoprávněný, neboť právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy neposoudila řádně jeho úvěruschopnost. Žalovaný sdělil, že byl v minulosti léčen ze závislosti na výherních automatech, v době žádosti o úvěr u právní předchůdkyně žalobkyně měl řadu půjček a problémy s jejich splácením, přičemž nejméně tři s negativní historií splácení u společností [Anonymizováno] či [právnická osoba] a jeden úvěr přímo u právní předchůdkyně žalobkyně. Namítl, že údaje v zákaznické kartě byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně účelově a nepravdivě doplněny, nebyl v době uzavírání smlouvy schopen řádného splácení úvěru. Žalovaný navrhl žalobu žalobkyně v celém rozsahu zamítnout a poukázal na úhrady svého závazku v celkové výši [částka], které postupně právní předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni poukázal.
3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu co do částky [částka] zpět, neboť žalovaný dne [datum] tuto částku žalobkyni zaplatil. Úhradu žalovaného započetla na kapitalizovaný úrok vypočtený do [datum] ve výši [částka] a kapitalizovaný úrok z prodlení do [datum] ve výši [částka]. Soud řízení podle § 96 odst. 1, odst. 2 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zastavil, aniž by zkoumal stanovisko žalovaného, neboť ke zpětvzetí žaloby došlo před prvním jednáním ve věci samé (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.).
4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku [částka] v hotovosti, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem, poplatkem za zpracování a s pojištěním v celkové výši [částka] ve 21 měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 5. dni příslušného kalendářního měsíce (smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], zákaznická karta, smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru). Žalovaný uhradil žalobkyni v období od [datum] do [datum] celkem částku [částka] (tabulka umoření – souhrnné informace).
5. Dopisem ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky [částka] nejpozději do [datum] (výzva před podáním žaloby ze dne [datum], podací lístek).
6. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni jako postupníka společností [právnická osoba] jako postupitelem (smlouva o postoupení pohledávek včetně příloh). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společně s výzvou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum] odeslaným žalovanému dne [datum] (citovaná korespondence, podací lístek).
7. Pokud se jedná o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že od žalovaného zjištěné a doklady ověřené skutečnosti uvedl její právní předchůdce do karty zákazníka. Podle údajů uvedených v této zákaznické kartě žalovaný předložil výplatní pásky za měsíce [Anonymizováno], podle nichž činil jeho pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání částku [částka]; další příjmy domácnosti byly zjištěny ve výši [částka]. Žalovaný uvedl, že je ženatý, má jednu vyživovací povinnost, žije v nájemním bytě, vlastní automobil, je zaměstnaný jako kuchař – řidič ve společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. Odhadované měsíční výdaje žalovaného činily dle zákaznické karty [částka], externí splátky [částka]. Výplatní pásky žalovaného žalobkyně nepředložila, pokud se týká výdajů žalovaného, v kartě zákazníka nebyly zaznamenány doklady, z nichž by výše uvedené výdaje žalovaného bylo možné ověřit. V kartě zákazníka nebyly rovněž uvedeny ani žádné další listiny, z nichž by bylo možné posoudit míru zadlužení žalovaného. Kopiemi takovýchto dokladů žalobkyně ani její právní předchůdkyně nedisponuje, tyto, dle sdělení žalobkyně, ověřuje pouze zástupce právní předchůdkyně žalobkyně při sjednávání a uzavírání smlouvy, Anonymizováno8. Žalobkyně poukazovala také na skutečnost, že smlouva o úvěru byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), přičemž neposouzení úvěruschopnosti dlužníka věřitelem nezakládá absolutní neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 tohoto zákona).9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.15. K námitce žalobkyně, že porušení povinnosti úvěrujícího řádně ověřit schopnost dlužníka úvěr splácet zakládá jen relativní neplatnost smlouvy a soud zkoumá, zda věřitel řádně ověřil úvěruschopnost dlužníka, jen k jeho námitce (§ 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru), je třeba odkázat na rozhodnutí Ústavního soud ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018, v němž Ústavní soud zdůraznil veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti úvěrujícího řádně ověřit úvěruschopnost dlužníka úvěr splácet. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Řádným splněním povinnosti prověřit schopnost dlužníka úvěr řádně splácet není tedy chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako úvěrující, ale v širším pojetí celá společnost.16. Je-li dán veřejný zájem na řádném a s odbornou péčí provedeném posouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet, nelze ochranu dlužníkům v soudním řízení poskytnout jen selektivně, pokud jsou v řízení aktivní a namítají, že v jejich případě úvěrující schopnost úvěr splácet řádně nezkoumal.17. V uvedeném nálezu Ústavní soud poukázal na nezměněný obsah § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve srovnání s § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a zdůraznil, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, přičemž schopností dlužníka úvěr reálně splatit by se jako obecným principem měly zabývat bez ohledu na to, zda je výslovně zakotven v zákoně, jinak dochází k porušení práva na spravedlivý proces.18. S ohledem na shora uvedené judikaturní závěry, má soud za to, že neplatnost smlouvy v důsledku porušení povinnosti úvěrujícího řádně posoudit schopnost dlužníka úvěr splácet (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) je nutno chápat jako absolutní dle § 588 věty první o. z., protože odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přičemž soud k ní přihlíží z úřední povinnosti.19. I když žalovaný v tomto případě neplatnost uzavřené smlouvy namítal, žalobkyně nepředložila jediný důkaz, že by úvěruschopnost žalovaného posoudila řádně. Důkazy, z nichž by vyplýval příjem žalovaného uvedený v kartě zákazníka, nebyly k tvrzení žalobkyně připojeny, výdaje žalovaného a míra jeho zadlužení nebyly prověřeny dle soudu vůbec. V zákaznické kartě nebyl uveden žádný důkaz, z něhož by informace k výdajům či k zadlužení žalovaného mohly vyplývat. Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž by byly ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací. Již gramatickým a logickým výkladem § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojila-li se právní předchůdkyně žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jejích osobních a majetkových poměrech, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).20. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně je povinna v řízení prokázat nejen, že příjmy, výdaje a míru zadlužení od žalovaného zjišťovala, ale že jím uvedené skutečnosti i ověřila. Jedině tak lze mít povinnost posoudit úvěruschopnost před uzavřením smlouvy za řádně splněnou. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdila, že žalovaným uvedené skutečnosti jsou pravdivé a ověřeny byly, ale důkazy o tom, jak bylo uvedeno výše, nepředložila. Řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného tak žalobkyně neprokázala.21. Podpis žalovaného pod smlouvou o zápůjčce, který měl podle žalobkyně stvrdit, že řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy proběhlo, není dostatečným důkazem. Žalovaný v pozici žadatele o úvěr, jehož jednání je ovlivněno zájmem úvěr získat, z povahy věci není a nemůže být garantem náležitého prověření úvěruschopnosti ze strany věřitele.22. Jelikož tedy žalobkyně neprokázala splnění zákonné povinnosti spočívající v posouzení úvěruschopnosti žalovaného je smlouva o úvěru absolutně neplatná a účastníci tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku [částka], kterou od právní předchůdkyně žalobkyně v hotovosti dne [datum] obdržel. Dle provedeného dokazování žalovaný tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně před podáním žaloby k datu [datum] zcela uhradil, proto soud o žalobě žalobkyně rozhodl tak, že žalobu jako nedůvodnou zamítl.23. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování účastnickou výpovědí žalovaného svědeckou výpovědí otce žalovaného [jméno FO], svědeckou výpovědí manželky žalovaného, výpisy z registru NRKI, BRKI a Solus, smluvní dokumentací k předcházejícímu úvěrovému závazku u společnosti [Anonymizováno], smluvní dokumentací úvěru u [Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno]., nájemní smlouvu k bytu a výpisy z účtu otce žalovaného, a to pro jejich nadbytečnost, neboť to, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany předchůdkyně žalobkyně řádně posouzena, měl soud v řízení za prokázané již jinými provedenými důkazy.24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů právního zastoupení žalovaného advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z 5 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ze dne [datum], nahlédnutí do spisu a další porada s klientem, písemné podání soudu ze dne [datum] a účast u jednání soudu dne [datum]) včetně 5 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 1, 4 a. t., cestovné osobním automobilem RZ [SPZ] k jednání soudu dne [datum] při cestě [adresa] a zpět, celkem [hodnota] km, při průměrné spotřebě 7,9 l benzínu Natural 95 na 100 km, ve výši [částka], a náhrada za čas strávený při cestě k jednání soudu a zpět dne [datum] za 4 půlhodiny po [částka] dle § 14 odst. 1a), odst. 3. Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalovaného, do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).