Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 000 Kč za dobu od 27. 3. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 284 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 800 Kč za dobu od 17. 3. 2023 do 26. 3. 2024, úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 7 000 Kč za dobu od 27. 3. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 800 Kč za dobu od 27. 3. 2024 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 11 284 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 800 Kč za dobu od 17. 3. 2023 do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [adresa], kterou měl žalovaný uzavřít s žalobkyní dne 5. 10. 2022 distančním způsobem prostřednictvím elektronické komunikace.
2. Žalobkyně tvrdila, že smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek žalobkyně www.[Anonymizováno].cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako výši požadovaného úvěru a dobu splatnosti. Následně vyplnil registrační formulář zadáním osobních údajů, čímž zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Registrace a vstup do uživatelského účtu byly podmíněny souhlasem žalovaného se smluvní dokumentací, kterou žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaný dokončil registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. Smlouva byla podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění [adresa] žalovaný následně vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdil svoji vůli být smlouvou vázán. K prokázání svých tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy popsaným způsobem však žalobkyně nepředložila žádný důkaz.
3. Žalobkyně disponuje údaji o žalovaném, z čehož lze usuzovat, že na jejích webových stránkách byly vyplněny jeho registrační údaje. Žalobkyně však neprokázala, že žalovaný smlouvu o úvěru zakládající žalované nároky uzavřel. Na předložené smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne 5. 10. 2022 chybí podpis žalovaného, ani z ní není zřejmý jiný způsob její akceptace. Tvrzení, že žalovaný o úvěr v poskytnuté výši požádal a zadáním verifikačního kódu odsouhlasil právě tu smlouvu o úvěru, kterou žalobkyně předložila, neprokázala. Neprokázala tedy, že byla projevena vůle uzavřít tvrzenou smlouvu o úvěru a že ji projevil skutečně žalovaný. Jelikož žalobkyně neprokázala, že žalovaný projevil vůli uzavřít smlouvu o úvěru za jí tvrzených podmínek, neprokázala, že jí vznikl nárok na plnění, která z této smlouvy vyplývají.
4. V řízení však bylo prokázáno, že dne 5. 10. 2022 byla na bankovní účet žalovaného připsána částka 7 000 Kč [sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum] ], aniž by byl prokázán právní důvod poskytnutí těchto prostředků. Žalobkyně tedy žalovanému plnila bez právního důvodu, čímž se žalovaný neoprávněně obohatil a žalobkyni vzniklo právo, aby jí žalovaný vydal to, oč byl ochuzen (ust. § 2991 o. z.). Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 7 000 Kč a ohledně dalších nároků žalobu zamítl.
5. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalobkyně prokázala, že žalovanému odeslala až výzvu z 15. 10. 2023. K dřívějším výzvám nepředložila důkaz o jejich odeslání. Výzva z 15. 10. 2023 byla ovšem odeslána na adresu: [adresa], [adresa]. Tato adresa ovšem není uvedena v žádosti o spotřebitelský úvěr, ve smlouvě o spotřebitelském úvěru a ani na předloženém občanském průkazu žalovaného. Z výpisu z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že uvedená adresa není a v minulosti ani nikdy nebyla adresou, na kterou mají být žalovanému doručovány písemnosti a není ani adresou trvalého pobytu žalovaného. Výzvu k plnění tak představuje žaloba, která byla žalovanému doručena dne 25. 3. 2024 na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. (adresa trvalého pobytu žalovaného evidovaná v informačním systému evidence obyvatel: [adresa]). Podle § 1958 odst. 2 o. z. měl žalovaný plnit následujícího dne, tedy 26. 3. 2024, a pokud tak neučinil, je podle § 1968 o. z. ode dne 27. 3. 2024[Anonymizováno] s plněním dluhu v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 (tj. 14,75 %). Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z přiznané částky 7 000 Kč za dobu od 27. 3. 2024 do zaplacení a nad rámec uvedeného byl úrok z prodlení zamítnut.
6. Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, náleželo by jí tedy podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalovanému právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Při rozhodování, zda žalobkyni soud toto právo přizná, soud ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. přihlížel k tomu, zda bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslala na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k žalobou požadovanému plnění. Žalobkyně k prokázání této skutečnosti předložila výzvu k úhradě ze dne [datum] odeslanou téhož dne na adresu [adresa], [adresa] (viz shora). Byť byla žalobkyně soudem vyzvána, aby označila a předložila soudu důkazy k prokázání tvrzení, že žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslala na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k zaplacení žalované částky (a to se zřetelem na skutečnost, že výzva byla žalovanému zaslána na adresu odlišnou od adresy uvedené ve smlouvě a dalších smluvních dokumentech), na výzvu soudu nereagovala.
7. Zřejmým účelem právní úpravy obsažené v ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř. je, aby žalobkyně svým chováním (zasláním výzvy na adresu, na níž žalovaný podle jí známých údajů přebírá nebo má možnost přebírat doručované písemnosti) žalovanému poskytla možnost předejít zahájení soudního řízení a splnit jeho existující dluh, a to tak, aby ještě před podáním žaloby byl k případnému splnění dluhu žalovaném ponechán rozumný časový prostor. K naplnění tohoto účelu je tedy významné zabývat se zejména tím, zda bylo prokázáno, že žalobkyní byla zaslána (předána k poštovní či jiné přepravě) listina, jejímž obsahem byla výzva k poskytnutí žalobou požadovaného plnění, a dále zda byla taková výzva zaslána žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby na adresu pro doručování, případně na jeho poslední známou adresu. Jak vyplývá z výše uvedeného, žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by předžalobní výzvu ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. žalovanému zaslala na adresu uvedenou žalovaným ve smlouvě ani na jeho poslední známou adresu. Nevyzvala-li žalobkyně žalovaného řádně k plnění před podáním žaloby, soud jí přes její převažující úspěch v řízení náhradu nákladů řízení nepřiznal.