Výrok
I. Soud nahrazuje projev vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene č. [hodnota], která je nedílnou přílohou rozsudku včetně geometrického plánu č. [hodnota] zhotoveného společností [právnická osoba] a ověřeného oprávněným zeměměřičským inženýrem [jméno FO] dne 15. 1. 2024 pod č. [hodnota] a za [katastrální úřad] potvrzeným [jméno FO] dne 18. 1. 2024 pod č. [hodnota].
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se na žalovaném coby výlučném vlastníku nemovitosti – pozemku [pozemek] zapsané na LV č. [hodnota] v katastrálním území [katastrální území] [obec] obec, (dále jen „zatížená nemovitost") domáhala nahrazení jeho projevu vůle uzavřít s ní shora uvedenou smlouvu.
2. Žalobu zdůvodnila tím, že je právním nástupcem [právnická osoba] se sídlem [adresa], IČ [IČO]. Tato společnost uzavřela s žalovaným dne 22. 8. 2022 Smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídající věcnému břemeni. V této smlouvě se dohodli, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do 12 měsíců od správního rozhodnutí – nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení resp. převzetí dokončené stavby – zařízení distribuční soustavy s názvem ,,[Anonymizováno] ‘‘. [úřad] vydal dne 15. 8. 2023 kolaudační souhlas s užíváním stavby. Předmětná stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby, číslo stavby: [hodnota] dne 7. 9. 2023. Na opakované výzvy ke splnění jeho závazku, tedy uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, žalovaný nereagoval. Proto je nucena podat tuto žalobu na nahrazení projevu vůle žalovaného rozhodnutím soudu tak, aby žalobkyně po právní moci rozhodnutí ve věci mohla sama podat návrh do katastru nemovitostí ke vkladu práva odpovídající věcnému břemeni.
3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
4. K nařízenému jednání se žalobkyně (s omluvou) ani žalovaný (bez omluvy) nedostavili, soud tedy jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
5. Po provedením dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalovaný je výlučným vlastníkem nemovitosti – pozemku [pozemek] zapsané na LV č. [hodnota] v katastrálním území [katastrální území] [obec] obec, (viz výpis z katastru nemovitostí).
6. Dne 22. 8. 2022 uzavřeli žalovaný coby "budoucí povinný" na straně jedné a právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], coby "budoucí oprávněná" na straně druhé Smlouvu č. [hodnota] o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. V této smlouvě se žalovaný coby výlučný vlastník pozemku [pozemek] zapsané na LV č. [hodnota] v katastrálním území [katastrální území] [obec] obec, , zavázal, že nejpozději do 12 měsíců od správního rozhodnutí – nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby – zařízení distribuční soustavy s názvem ,,[Anonymizováno] ‘‘ se společností [právnická osoba] uzavře smlouvu o zřízení věcného břemene s tím, že věcné břemeno bude povahou osobní služebností energetického vedení zřízenou ve prospěch budoucí oprávněné. Smlouva o zřízení věcného břemene měla být uzavřena za účelem umístění distribuční soustavy – [hodnota] kabelového pilíře, kabelového vedení NN, uzemnění na zatížené nemovitosti a za účelem jejího provozování. Jejím obsahem mělo být právo společnosti [právnická osoba] zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu na zatížené nemovitosti a současně na této distribuční soustavě provádět úpravy za účelem její obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení její výkonnosti včetně jejího odstranění. Průběh a rozsah věcného břemene měl být vymezen v geometrickém plánu, jenž měl být součástí smlouvy o zřízení věcného břemene. Věcné břemeno mělo být časově neomezené a úplata za jeho zřízení měla činit 2 000 Kč. Umístění energetického zařízení pak bylo patrné ze situačního snímku, který tvořil nedílnou součást smlouvy o smlouvě budoucí (viz Smlouva č. [hodnota], Smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene).
7. Dne 15. 8. 2023 vydal [úřad] kolaudační souhlas s užíváním stavby s názvem ,,[Anonymizováno] ‘‘. Předmětná stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby ze dne 7. 9. 2023 (kolaudační souhlas s užíváním stavby č. j. [číslo jednací], zápis o předání a převzetí budovy nebo stavby ze dne 7. 9. 2023).
8. Dne 14. 5. 2024 byl žalovanému zaslán návrh smlouvy o zřízení věcného břemene s výzvou k podpisu. Urgence mu byla zaslána dne 23. 7. 2024 (viz návrh smlouvy o zřízení věcného břemene, čestné prohlášení mandatáře ze dne 8. 11. 2024).
9. Podle Projektu rozdělení formou vyčlenění sloučením vyhotoveného dne 22. listopadu 2024 zúčastněnými společnostmi – [právnická osoba], IČ: [IČO] na straně jedné a žalobkyní na straně druhé jako nástupnickou společností, společnost [právnická osoba] nezanikla, ale vyčleněná část jejího jmění uvedená v projektu přešla k 31. 12. 2024 na žalobkyni. Dle uvedeného projektu, bodů 4.1. a 4.2 na nástupnickou společnost z rozdělované společnosti přecházejí veškerý majetek a závazky související s distribucí elektřiny včetně dokumentace a dle bodu 4.4. se nástupnická společnost stává procesním nástupcem rozdělované společnosti ve všech řízení týkající se uvedené vyčleněné části jmění, včetně řízeních o nahrazení projevu vůle (viz Projekt rozdělení ze dne 22. 11. 2024, Notářský zápis [hodnota], [hodnota] ze dne 27. 12. 2024). Dle výpisu z obchodního rejstříku v projektu rozdělení uvedená část jmění na žalobkyni opravdu přešla (viz výpis z OR).
10. Žalovaný se společností [právnická osoba] ani s žalobkyní coby její právní nástupkyní tuto smlouvu nepodepsal (nesporná tvrzení žalobkyně). Dne 10. 2. 2025 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene (viz předžalobní výzva, údaje sledování zásilky).
11. Podle § 1785 o. z. (zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání k ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.
12. Podle § 1786 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.
13. Podle § 1787 odst. 1, 2 o. z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.
14. Právní hodnocení: ve smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene ze dne 22. 8. 2022 uzavřené dle § 1785 a násl. o. z. se žalovaný jako výlučný vlastník předmětného pozemku zavázal uzavřít s právní předchůdkyní žalobkyně po splnění sjednané podmínky nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby – zařízení distribuční soustavy s názvem ,,[Anonymizováno] ‘‘ smlouvu o zřízení věcného břemene, a to na výzvu některé ze stran do 12 měsíců od uvedeného data. Kolaudační souhlas s užíváním stavby s názvem,, [Anonymizováno] ‘‘ vydal [úřad] dne 15. 8. 2023: Samotná stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby ze dne 7. 9. 2023. Žalovaný byl vyzván k uzavření smlouvy o zřízení věcného řemene dne 14. 5. 2024, následně dne 23. 7. 2024 a nakonec i předžalobní výzvou ze dne 10. 2. 2025, avšak doposud tak neučinil. Za tohoto stavu vzniklo žalobkyni podle § 1787 odst. 1 o. z. právo požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud. Podle § 1787 odst. 2 o. z. se obsah budoucí smlouvy určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za nichž byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.
15. Návrh realizační smlouvy o zřízení věcného břemene č. [hodnota], která je nedílnou přílohou rozsudku včetně geometrického plánu č. [hodnota] zhotoveného společností [právnická osoba] a ověřeného oprávněným zeměměřičským inženýrem [jméno FO] dne 15. 1. 2024 pod č. [hodnota] a za [katastrální úřad] potvrzeným [jméno FO] dne 18. 1. 2024 pod č. [hodnota], svým obsahem plně odpovídá účelu, který účastníky uzavřená smlouva o smlouvě budoucí sledovala. Touto realizační smlouvou je zřizováno věcné břemeno ve prospěch žalobkyně jakožto provozovatelky distribuční soustavy, která mimo jiné vlastní a provozuje stavbu ,,[Anonymizováno] ‘‘. Za účelem umístění distribuční soustavy v rozsahu zakresleném ve shora citovaném geometrickém plánu, je tedy realizační smlouvou zřizováno věcné břemeno, jehož obsahem je právo žalobkyně zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu na předmětném pozemku, který je ve výlučném vlastnictví žalovaného, přičemž věcné břemeno zahrnuje rovněž právo žalobkyně provádět na distribuční soustavě úpravy za účelem její obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení výkonnosti, včetně jejího odstranění. Úplata za zřízení věcného břemene činí podle realizační smlouvy 2 000 Kč. Věcné břemeno je sjednáváno jako časově neomezené.
16. Protože předložený návrh realizační smlouvy o zřízení věcného břemene plně odpovídal účelu, který byl uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí sledován a rovněž svým obsahem odpovídal obsahu realizační smlouvy, která měla být mezi účastníky podle smlouvy o smlouvě budoucí uzavřena, určil soud obsah budoucí (realizační) smlouvy v souladu s tímto návrhem, a to tak, že nahradil projev vůle žalovaného tuto smlouvu uzavřít a zřídit tak ve prospěch žalobkyně shora specifikované věcné břemeno, jehož obsahem je de facto služebnost inženýrské sítě podle § 1267 a násl. o. z.
17. Vyhovění žalobě nebrání ani skutečnost, že v katastru nemovitostí je uvedena poznámka spornosti. Poznámka spornosti v katastru nemovitostí totiž nepředstavuje překážku vzniku smlouvy o věcném břemeni ani provedení vkladu, neboť její právní účinek spočívá pouze ve varování třetích osob a oslabení materiální publicity a nijak neomezuje smluvní volnost žalovaného a nevylučuje možnost nahrazení jejich projevu soudem.
18. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalobci přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sama požadovala. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 2 600 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč, paušální náhrady nákladů ve výši 600 Kč (2×300 Kč za následující úkony: předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby) dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.