Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 45 726,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 45 726,72 Kč od 26. 11. 2025 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 45 726,72 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], sídlem [adresa] (dále též „původní věřitelka“), a žalovaný uzavřeli dne 22. 7. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpal žalovaný celkem částku 45 726,72 Kč. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původní věřitelky na bankovní účet žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným žalobkyni.
2. Žalobkyně a žalovaný se z jednání omluvili. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný a původní věřitelka uzavřeli dne 22. 7. 2025 úvěrovou smlouvu, kterou se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Smluvní úrok z úvěru činí 0,4026 % denně, tj. 146,949 % ročně (viz úvěrová smlouva ze dne 22. 7. 2025). Žalovaný čerpal celkem částku 30 000 (viz proof of payment, výpisy z účtu žalovaného č. [č. účtu] za období od 2. 4. 2025 do 31. 7. 2025). Žalovaný před uzavřením smlouvy uvedl, že má příjem ze zaměstnání ve výši 30 000 Kč, že má výdaje ve výši 15 000 Kč a že žije s rodiči (viz listina označená „creditworthiness“). Pro ověření své identity poskytl fotografii svého občanského průkazu (viz fotografie občanského průkazu).
4. Z předložených důkazů nevyplývá, zda byly údaje uvedené žalovaným ze strany původní věřitelky ověřovány. Z výpisu z účtu žalovaného, který si soud vyžádal od banky žalovaného, vyplývá, že měl žalovaný velmi vysoké výdaje, které se mimo jiné snažil pokrýt čerpáním několika nebankovních úvěrů. Žalovaný měl na svém účtu jen malý disponibilní zůstatek, v červnu 2025 měl záporný zůstatek na účtu (viz výpisy z účtu žalovaného č. [č. účtu] za období od 2. 4. 2025 do 31. 7. 2025).
5. Dne 27. 1. 2020 uzavřela původní věřitelka coby postupitel a žalobkyně coby postupník smlouvu o opakovaném postoupení pohledávek (dále jen „postupní smlouva“), jejíž předmětem je opakovaný prodej pohledávek a jejich postupování žalobkyni. Původní věřitelka může dle postupní smlouvy požadovat jednou za měsíc po žalobkyni, aby od ní koupila soubor pohledávek, a to poté, co poskytne žalobkyni datový soubor, který obsahuje všechny relevantní informace a podklady nezbytné k vymáhání postupovaných pohledávek. Postoupení se stává účinné dnem, kdy žalobkyně akceptuje pohledávky a uhradí úplatu za ně. Původní věřitelka je povinna do patnácti dní po skončení každého kalendářního měsíce poskytnout žalobkyni listinu o převodu, a to jako důkaz o postoupení pohledávek (viz postupní smlouva ze dne 27. 1. 2020). Dopisem původní věřitelky ze dne 17. 12. 2025 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky za ním žalobkyni. Dopis nebyl opatřen žádným podpisem (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 12. 2025). Dne 19. 12. 2025 byla žalovanému odeslána právní zástupkyní žalobkyně výzva k úhradě, ve které byl vyzván k uhrazení dlužné částky (viz výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 17. 12. 2025, potvrdenie o podaji doporučenej zásielky).
6. Žalobkyně soudu předložila listinu – dokument v elektronické podobě nazvaný jako „Seznam“, jehož obsahem je tabulka obsahující sloupce označené (zleva doprava) RefNo, jméno, příjmení, rodné číslo, částka, VS. Jednotlivé kolonky jsou vyplněny, přičemž na jednom z řádků v seznamu je napsáno následující (v sloupcích zleva doprava): [hodnota], [jméno FO], [jméno FO], [hodnota], [hodnota], [hodnota]. Lze sice dovodit, že se jedná o seznam o pohledávek, není však nijak označen ani datován a nelze tak určit, ke které konkrétní postupní smlouvě se vztahuje, resp. zda se vztahuje ke shora uvedené smlouvě o postoupení pohledávek a z jakého data je.
7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Podle § 1882 odst. 1 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
9. Podle § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
10. Původní věřitelka jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný si sjednali dne 22. 7. 2025 smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 30 000 Kč na jeho bankovní účet, kterou se zavázal vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím.
11. Soud se nejprve zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Smluvními stranami úvěrové smlouvy byli žalovaný a původní věřitelka. Ta jako postupitel uzavřela se žalobkyní dne 27. 1. 2020 postupní smlouvu, dle které má k postupování pohledávek docházet na opakující se bázi, kdy je původní věřitelka oprávněna jednou za měsíc požadovat po žalobkyni, aby od ní koupila pohledávky, přičemž postoupení pohledávek nabývá účinnosti dnem, kdy dojde k akceptaci pohledávek a zaplacení úplaty za ně. Důkazem o postoupení pohledávek má být listina o převodu. Žalobkyně ale ke své žalobě nepřiložila žádnou listinu o převodu. Chybí i jakýkoli jiný doklad o tom, že by došlo k postoupení pohledávky za žalovaným, např. doklad o zaplacení úplaty nebo akceptace pohledávky. Předložila pouze seznam pohledávek, který ale není označen ani datován a nelze tak z něj dovodit, k jaké postupní smlouvě se vztahuje či z jakého data je. Uvedené nedostatky by mohly být zhojeny platným notifikačním úkonem postupitele, tj. původní věřitelky. Notifikační dopis sice žalobkyně předložila, notifikace ale byla učiněna bez podpisu, listina tak nemá náležitosti písemného právního jednání.
12. V daném případě nebylo prokázáno postoupení pohledávky a rovněž absentuje i řádná notifikace ze strany původní věřitelky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne 3. 3. 2026 nezúčastnila, se tak tímto vzdala možnosti být poučena dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, ke kterým tvrzením je třeba doplnit důkazy k jejich prokázání. Za dané situace tedy nezbylo soudu než uzavřít, že žalobkyně neprokázala svou aktivní věcnou legitimaci k uplatnění žalobou uplatněných nároků, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.).
13. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšným, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný však účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a žádné náklady žalovaného rovněž nevyplývají z obsahu spisu. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).