RozsudekZamítnuto

Spisová značka

19 C 57/2026

Soud: Okresní soud ve ZlíněDatum rozhodnutí: 2026-04-09Č. j.: 19 C 57/2026-53Samosoudce: Mgr. Milan PolehlaAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2026-09-17Předmět řízení: zaplacení 15 903,28 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSZL:2026:19.C.57.2026.1
smlouva o úvěrupostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Označená místa (10) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 15 903,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 15 903,28 Kč od 7. 12. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 15 903,28 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], sídlem [adresa] (dále též „původní věřitelka“), a žalovaná uzavřely dne 6. 8. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpala žalovaná celkem částku 15 903,28 Kč. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původní věřitelky na bankovní účet žalované. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovanou žalobkyni.

2. K nařízenému jednání soudu se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání řádně a včas doručeno. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl v nepřítomnosti účastnic.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná a původní věřitelka uzavřely dne 6. 8. 2024 úvěrovou smlouvu, která původní věřitelka umožnila žalované na žádost čerpat úvěr až do úvěrového limitu 10 000 Kč. Smluvní úrok z úvěru činí 0,4026 % denně, tj. 146,949 % ročně (viz úvěrová smlouva ze dne 6. 8. 2024). Žalovaná čerpala celkem částku 30 000 Kč a uhradila celkem 28 289,04 Kč (viz proof of payment, výpisy z účtu žalované č. [č. účtu] za období od 1. 5. 2024 do 31. 8. 2024 a od 1. 3. 2025 do 31. 8. 2025). Žalovaná před uzavřením smlouvy uvedla, že má příjem ze zaměstnání ve výši 24 000 Kč, že má výdaje ve výši 3 000 Kč a že je vdaná (viz listina označená „creditworthiness“). Pro ověření své identity poskytla žalovaná fotografii svého občanského průkazu (viz fotografie občanského průkazu).

4. Z předložených důkazů nevyplývá, zda byly údaje uvedené žalovanou ze strany původní věřitelky ověřovány. Z výpisu z účtu žalované, který si soud vyžádal od banky žalované, vyplývá, že měla žalovaná vysoké výdaje, které se mimo jiné snažila pokrýt čerpáním několika nebankovních úvěrů (viz výpis z účtu žalované č. [č. účtu] za období od 1. 5. 2024 do 31. 8. 2024).

5. Dne 27. 1. 2020 uzavřela původní věřitelka coby postupitel a žalobkyně coby postupník smlouvu o opakovaném postoupení pohledávek (dále jen „postupní smlouva“), jejíž předmětem je opakovaný prodej pohledávek a jejich postupování žalobkyni. Původní věřitelka může dle postupní smlouvy požadovat jednou za měsíc po žalobkyni, aby od ní koupila soubor pohledávek, a to poté, co poskytne žalobkyni datový soubor, který obsahuje všechny relevantní informace a podklady nezbytné k vymáhání postupovaných pohledávek. Postoupení se stává účinné dnem, kdy žalobkyně akceptuje pohledávky a uhradí úplatu za ně. Původní věřitelka je povinna do patnácti pracovních dnů po skončení každého kalendářního měsíce poskytnout žalobkyni listinu o převodu, a to jako důkaz o postoupení pohledávek (viz postupní smlouva ze dne 27. 1. 2020). Dopisem původní věřitelky ze dne 23. 1. 2026 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky za ní žalobkyni. Dopis není opatřen žádným podpisem (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 1. 2026). Dne 27. 1. 202 byla žalované odeslána právní zástupkyní žalobkyně výzva k úhradě, ve které byla vyzvána k uhrazení dlužné částky (viz výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 23. 1. 2026, potvrdenie o podaji doporučenej zásielky).

6. Žalobkyně soudu předložila listinu – dokument v elektronické podobě nazvaný jako „Seznam“, jehož obsahem je tabulka obsahující sloupce označené (zleva doprava) RefNo, jméno, příjmení, rodné číslo, částka, VS. Jednotlivé kolonky jsou vyplněny, přičemž na jednom z řádků v seznamu je napsáno následující (ve sloupcích zleva doprava): [hodnota], [jméno FO], [jméno FO], [hodnota], [hodnota], [hodnota]. Lze sice dovodit, že se jedná o seznam o pohledávek, není však nijak označen ani datován a nelze tak určit, ke které konkrétní postupní smlouvě se vztahuje, resp. zda se vztahuje ke shora uvedené smlouvě o postoupení pohledávek a z jakého data je.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky8. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Podle § 1882 odst. 1 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.10. Podle § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.11. Původní věřitelka jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná si sjednaly smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě byla žalované poskytnuta celkem částka 30 000 Kč na její bankovní účet, kterou se zavázala vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím.12. Soud se nejprve zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Smluvními stranami úvěrové smlouvy byly žalovaná a původní věřitelka. Ta jako postupitel uzavřela se žalobkyní dne 27. 1. 2020 postupní smlouvu, dle které má k postupování pohledávek docházet na opakující se bázi, kdy je původní věřitelka oprávněna jednou za měsíc požadovat po žalobkyni, aby od ní koupila pohledávky, přičemž postoupení pohledávek nabývá účinnosti dnem, kdy dojde k akceptaci pohledávek a zaplacení úplaty za ně. Důkazem o postoupení pohledávek má být listina o převodu. Žalobkyně ale k žalobě nepřiložila žádnou listinu o převodu. Chybí i jakýkoli jiný doklad o tom, že by došlo k postoupení pohledávky za žalovanou, např. doklad o zaplacení úplaty nebo akceptace pohledávky. Předložila pouze seznam pohledávek, který ale není označen ani datován a nelze tak z něj dovodit, k jaké postupní smlouvě se vztahuje či z jakého data je. Uvedené nedostatky by mohly být zhojeny platným notifikačním úkonem postupitele, tj. původní věřitelky. Notifikační dopis sice žalobkyně předložila, notifikace ale byla učiněna bez podpisu, listina tak nemá náležitosti písemného právního jednání.13. V daném případě nebylo prokázáno postoupení pohledávky a rovněž absentuje i řádná notifikace ze strany původní věřitelky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne 9. 4. 2026 nezúčastnila, se tak tímto vzdala možnosti být poučena dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, ke kterým tvrzením je třeba doplnit důkazy k jejich prokázání. Za dané situace tedy nezbylo soudu než uzavřít, že žalobkyně neprokázala svou aktivní věcnou legitimaci k uplatnění žalobou uplatněných nároků, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.).14. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaná ale žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložila a žádné náklady žalované rovněž nevyplývají z obsahu spisu. Proto soud rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací