Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 579,79 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,50 % denně z částky 6 079,79 Kč od 14. 10. 2025 do 26. 12. 2025 a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 6 079,79 Kč od 27. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 4 982,73 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,50 % denně z částky 4 982,73 Kč od 14. 10. 2025 do 26. 12. 2025 a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 4 982,73 Kč od 27. 12. 2025 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 004 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 11 562,52 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,50 % denně z částky 11 062,52 Kč od 14. 10. 2025 do 26. 12. 2025 a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 11 062,52 Kč od 27. 12. 2025 do zaplacení z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru č. [hodnota], kterou uzavřely dne 1. 9. 2025 prostřednictvím internetu. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit žalobkyni do 19. 9. 2025 spolu s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru a s úrokem. Žalovaná porušila svůj závazek ze smlouvy, když v termínu splatnosti neuhradila úvěr, za sjednání a čerpání úvěru a úrok, čímž se dostala do prodlení. Žalobkyně má v důsledku prodlení žalované nárok na poplatek za sjednání a čerpání úvěru, na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,50 % denně ze součtu dlužné jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru po dobu prvních 90 dnů od data prodlení, na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,10 % denně ze součtu dlužné jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru od 91. dne prodlení do zaplacení a na úhradu paušálního poplatku ve výši 500 Kč za každou písemnou upomínku zaslanou k 5., 10., 15. a 20. dnu trvání prodlení. Žalovaná uhradila dne 6. 10. 2025 částku 1 257 Kč a dne 13. 10. 2025 částku 5 000 Kč, tj. celkem 6 257 Kč. Žalovaná částka je po zohlednění úhrad žalované tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši 10 000 Kč, poplatkem za sjednání a čerpání úvěru ve výši 1 062,52 Kč a paušálním poplatkem za písemnou upomínku ve výši 500 Kč.
2. K nařízenému jednání soudu se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání řádně a včas doručeno. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl v nepřítomnosti účastnic.
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 1. 9. 2025 smlouvu o podnikatelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“), z níž vyplývala povinnost žalobkyně poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a povinnost žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 18 dnů, tj. do 19. 9. 2025, a zaplatit žalobkyni poplatek za sjednání a čerpání úvěru ve výši 4 419 Kč, který po slevě činí 1 325,70 Kč, a úrok ve výši 247 Kč, tj. celkem částku 4 666 Kč, která po slevě činí 1 572,70 Kč. Dle čl. 3.2. smlouvy je sleva sjednána s rozvazovací podmínkou, kdy v případě, že nebude úvěr řádně a včas uhrazen, zanikají práva a povinnosti vyplývající z ustanovení o slevě. Pro případ prodlení byl v čl. 5.3. smlouvy sjednán úrok z prodlení, který po dobu prvních 90 dnů prodlení žalované činí 0,50 % denně z jistiny úvěru a od 91. dne prodlení žalované činí 0,10 % denně z dlužné jistiny. Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení je žalobkyně oprávněna si nárokovat paušální poplatek ve výši 500 Kč za každou písemnou upomínku zaslanou k 5., 10., 15. a 20. dni prodlení žalované. V čl. 3.6. smlouvy bylo ujednáno, že budou pohledávky žalobkyně v případě částečné platby hrazeny v následujícím pořadí: náklady spojené s vymáháním jakékoli částky, poplatek za předání vymáhací agentuře, smluvní pokuta, úrok z prodlení, úrok, poplatek za sjednání a čerpání úvěru, a nakonec jistina úvěru (viz citovaná smlouva, fotografie občanského průkazu žalované). Dodatkem ke smlouvě ze dne 20. 9. 2025 byla splatnost úvěru prodloužena do 27. 9. 2025 (viz dodatek ke smlouvě ze dne 20. 9. 2025).
4. Dne 1. 9. 2025 žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované číslo [č. účtu] částku 10 000 Kč (viz detail pohybu – okamžitá odchozí platba, výpis z účtu žalované č. [č. účtu] za období od 1. 6. 2025 do 30. 9. 2025). Žalovaná uhradila dne 6. 10. 2025 částku 1 257 Kč a dne 13. 10. 2025 částku 5 000 Kč (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně). Žalobkyně odeslala žalované dne 2. 10. 2025, 7. 10. 2025, 12. 10. 2025 a 19. 11. 2025 upomínky, ve kterých vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení dluhu (viz upomínka ze dne 2. 10. 2025, 7. 10. 2025, 12. 10. 2025 a 19. 11. 2025 + dodejky datových zpráv). Právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalované dne 1. 12. 2025 předžalobní upomínku, ve které ji vyzvala k úhradě dlužné částky (viz předžalobní upomínka ze dne 1. 12. 2025, dodejka datové zprávy).
5. Dle přehledu úrokových sazeb České národní banky činila v okamžiku uzavření smlouvy, tj. v září 2025, úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami na krátkodobé podnikatelské úvěry se splatností do 1 roku 6,21 % ročně (viz přehled úrokových ARAD – Statistika úrokových sazeb – nové obchody – úvěry: Měsíční, Úroková sazba, Domácnosti - živnosti, CZK, Floating a do 1 roku včetně Banky včetně stavebních spořitelen, dostupný na www.cnb.cz).
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 547 o. z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
8. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 577 o. z., je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
11. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se do data splatnosti, tj. do dne 19. 9. 2025, zavázala úvěr vrátit a zaplatit žalobkyni poplatek za sjednání a čerpání úvěru ve výši 4 419 Kč, který po slevě činil 1 325,70 Kč, a úrok ve výši 247 Kč, tj. dohromady částku 4 666 Kč, která po slevě činila 1 572,70 Kč, s tím, že uvedená sleva byla sjednána s rozvazovací podmínkou, kdy v případě prodlení žalované zaniká právo na tuto slevu. Dodatkem ze dne 20. 9. 2025 bylo datum splatnosti prodlouženo do 27. 9. 2025. Žalobkyně své povinnosti vyplývající z předmětné smlouvy splnila, když částku úvěru poskytla žalované na účet uvedený ve smlouvě dne 1. 9. 2025. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy řádně nesplnila a žalobkyni neuhradila do data splatnosti ničeho, čímž se dostala do prodlení s úhradou úvěru.
14. Žalobou požadovaný poplatek za sjednání a čerpání úvěru ve výši 4 419 Kč (po slevě 1 325,70 Kč) soud právně kvalifikoval jako úrok, neboť tato platba svou povahou a účelem představuje peněžitou odměnu žalobkyně za poskytnutí peněz. Je-li poskytování úvěru předmětem podnikání žalobkyně, představuje úrok obchodní marži, z níž žalobkyně jakožto úvěrující hradí své náklady a vytváří zisk. Žádnou službu či mimořádné náklady při sjednávání a správě smlouvy, které by měly být hrazeny nad rámec úroku formou poplatku, žalobkyně netvrdila. S ohledem na znění § 2395 o. z. je nutno dovodit, že žalobkyni coby věřitelce z úvěrové smlouvy náleží úroky z úvěru, neboť zaplacení úroků je definičním znakem úvěrové smlouvy; žalobkyně požadovala jednak ujednaný úrok z úvěru ve výši 247 Kč a dále poplatek za sjednání a čerpání úvěru ve výši 4 419 Kč, tzn. že odměna za poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč na 18 dnů byla sjednána ve výši 4 666 Kč (4 419 Kč + 247 Kč), což představuje úrok přibližně ve výši 896,30 % ročně. Při zohlednění slevy z poplatku za sjednání a čerpání úvěru, po které by odměna za poskytnutí úvěru činila 1 572,70 Kč (1 325,70 Kč + 247 Kč), by tato odměna představovala úrok přibližně ve výši 302,10 % ročně. V obou případech se takto sjednaná výše úroku zjevně příčí dobrým mravům, když představuje úrok, který podle judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, či ze dne 15. 5. 2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011) mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u krátkodobých podnikatelských bankovních úvěrů, která v době uzavření smlouvy (září 2025) činila podle statistiky České národní banky 6,21 % ročně. Nejedná se o převýšení v řádu dvojnásobku či trojnásobku, které by bylo ještě akceptovatelné. V případě úroku před zohledněním slevy se jedná o převýšení o více jak 144násobek obvyklých úroků poskytovaných v rozhodné době bankami, v případě úroku po zohlednění slevy se pak jedná o převýšení o více jak 48násobek obvyklých úroků, což je v obou případech výše velmi vysoká a zcela mimo rámec toho, co by kdy mohlo být ještě shledáno akceptovatelným.
15. Pokud jde o námitku žalobkyně, že přiměřenost úroku je třeba posuzovat s ohledem na typ poskytnutého úvěru, který poskytuje celá řada subjektů (např. [webová stránka], [webová stránka]), nikoliv podle jakési referenční sazby bank, která vychází z úplně jiného typu úvěru, soud uvádí, že okolnost, že úvěr poskytl nebankovní subjekt, ani případná vyšší míra zadlužení, která dlužníka nutí k uzavření smlouvy o úvěru s nebankovním subjektem, nezakládá právo věřitele požadovat nepřiměřeně vysoké smluvní úroky. V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků je takové jednání věřitele, který se při úvěru “spokojí“ – bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá “zhodnotit“ běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o úvěru v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o úvěru a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci platil (musel platit) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce “lichvářské“ úroky. Za nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, resp. rozsudek Nejvyššího soudu dne 15. 5. 2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011). Ve smlouvě dohodnutá výše úroků z úvěru je zcela nepřiměřená a zjevně se příčí dobrým mravům a nic na tom nemění okolnost, že žalovaná není spotřebitelkou a výše úroku byla určena ve smlouvě.
16. Ujednání o výši úroku (byť označeného zčásti jako poplatek) soud vzhledem k výše uvedenému posoudil z důvodů zjevného rozporu s dobrými mravy jako absolutně neplatné podle § 588 o. z. Protože důvod neplatnosti tkví jen v nezákonném určení výše úroku, změnil soud podle § 577 o. z. výši úroku tak, aby odpovídala spravedlivému uspořádání vztahu mezi účastnicemi, za který je s ohledem na již popsané okolnosti případu na místě považovat průměrnou roční úrokovou sazbu ve výši 6,21 % ročně, poskytovanou bankami podnikatelům za krátkodobé podnikatelské úvěry v září 2025.
17. Jelikož žalobkyně v řízení prokázala, že žalované poskytla dne 1. 9. 2025 úvěr ve výši 10 000 Kč, vzniklo žalobkyni právo na obvyklý úrok ve výši 6,21 % ročně, což v kapitalizované výši za období od 1. 9. 2025 do 27. 9. 2025 představuje částku 45,93 Kč. Dohromady činí jistina a úrok 10 045,93 Kč. Tuto částku byla žalovaná povinna zaplatit k datu splatnosti dne 27. 9. 2025.
18. V čl. 5.4. smlouvy byl ujednán nárok žalobkyně na paušální poplatek v částce 500 Kč za každou upomínku odeslanou žalované k 5., 10., 15. a 20. dni prodlení. Žalobkyně doložila, že ke dnům 2. 10. 2025, 7. 10. 2025, 12. 10. 2025 a 19. 11. 2025 odeslala žalované písemné upomínky k úhradě dluhu, čímž žalobkyni vzniklo ke každému z uvedených dnů právo na paušální poplatek v částce 500 Kč.
19. Protože žalovaná neuhradila dlužnou částku 10 045,93 Kč k datu splatnosti, tj. k 27. 9. 2025, dostala se dnem následujícím po splatnosti do prodlení. Smluvní strany si ve smlouvě sjednaly úrok z prodlení ve výši 0,50 % denně z jistiny úvěru za prvních 90 dnů prodlení a úrok z prodlení ve výši 0,10 % denně z dlužné jistiny od 91. dne prodlení do zaplacení. Dle úpravy obsažené v § 1970 o. z. si mohou výši úroku z prodlení sjednat smluvní strany odlišně od jeho zákonné výše, a to za podmínky, že není dané smluvní ujednání v rozporu s dobrými mravy. Soud v dané věci shledal, že byl smluvní úrok z prodlení platně sjednán.
20. Žalovaná uhradila dne 6. 10. 2025 částku 1 257 Kč. K tomuto dni dlužila žalovaná 10 000 Kč na jistině, 45,93 Kč na úroku, 500 Kč na paušálním poplatku za upomínku ze dne 2. 10. 2025 a 450 Kč na smluvním úroku z prodlení (ve výši 0,50 % denně z částky 10 000 Kč od 28. 9. 2025 do 6. 10. 2025). Po započtení této úhrady v pořadí poplatek za upomínku – smluvní úrok z prodlení – úrok – jistina (viz čl. 3.6. smlouvy), zbývalo žalované uhradit 9 738,93 Kč na jistině. Žalovaná dále uhradila dne 13. 10. 2025 částku 5 000 Kč. K tomuto dni dlužila žalovaná 9 738,93 Kč na jistině, 1 000 Kč na poplatcích za upomínky ze dnů 7. 10. 2025 a 12. 10. 2025 a 340,86 Kč na smluvním úroku z prodlení (ve výši 0,50 % denně z částky 9 738,93 Kč od 7. 10. 2025 do 13. 10. 2025). Po započtení této úhrady ve výše uvedeném pořadí zbývalo žalované uhradit 6 079,79 Kč na jistině.
21. Žalovaná dosud dlužnou jistinu ve výši 6 079,79 Kč neuhradila. Dne 19. 11. 2025 zaslala žalobkyně čtvrtou upomínku žalované, na základě které jí vzniklo právo na paušální poplatek ve výši 500 Kč. Žalobkyně má tak při sečtení těchto nároků (6 079,79 Kč + 500 Kč) vůči žalované nárok na zaplacení částky 6 579,79 Kč.
22. Co se týče příslušenství, tj. smluvního úroku z prodlení, tak má žalobkyně nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,50 % denně z jistiny, tj. z částky 6 079,79 Kč, a to od 14. 10. 2025 do 90. dne prodlení, tj. do 26. 12. 2025. Od 91. dne prodlení, tj. od 27. 12. 2025, až do zaplacení má žalobkyně nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,10 % denně z jistiny ve výši 6 079,79 Kč.
23. Žalovaná je vzhledem k výše uvedenému povinna žalobkyni zaplatit částku 6 579,79 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,50 % denně z částky 6 079,79 Kč od 14. 10. 2025 do 26. 12. 2025 a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 6 079,79 Kč od 27. 12. 2025 do zaplacení. K tomu ji soud zavázal svým rozhodnutím (výrok I.).
24. Soud žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 982,73 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,50 % denně z částky 4 982,73 Kč od 14. 10. 2025 do 26. 12. 2025 a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 4 982,73 Kč od 27. 12. 2025 do zaplacení, pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).
25. Soud o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, tj. podle úspěchu účastnic řízení. Žalobkyně byla úspěšná v částce 9 662,24 Kč (6 579,79 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 3 082,45 Kč), přičemž předmětem řízení byla částka 17 171,21 Kč (11 562,52 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 5 608,69 Kč). Žalobkyně tak má úspěch ve výši 56 % a žalovaná má úspěch ve výši 44 %. Žalobkyni tudíž náleží náhrada nákladů řízení ve výši 12 % (56 % - 44 %). Náklady řízení žalobkyně ve výši 8 368,90 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z odměny advokátky ve výši 4 740 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) po 1 580 Kč podle § 6 a násl. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen „a. t.“), z náhrady hotových výdajů advokátky ve výši 1 350 Kč za tři úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 1, 4 a. t. a z daně z přidané hodnoty ve výši 1 278,90 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť je advokátka plátkyní daně z přidané hodnoty. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 004 Kč jakožto 12 % z částky 8 368,90 Kč. Žalovaná je v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně (výrok III.).
26. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.