Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

26 C 185/2024

Soud: Okresní soud ve ZlíněDatum rozhodnutí: 1. 11. 2024Č. j.: 26 C 185/2024-57Soudkyně: Mgr. Silvie KasardováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 28. 3. 2025Předmět řízení: zaplacení 52 906,75 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSZL:2024:26.C.185.2024.1
smlouva o úvěrupostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (36) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 500 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 20 135,35 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 118,69 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 981,84 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 916,74 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrok ve výši 20,88 % ročně z částky 15 916,74 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 12 771,40 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 569,10 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 108,51 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 943,11 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrok ve výši 22,38 % ročně z částky 7 943,11 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 35 635,35 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 118,69 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 981,84 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 916,74 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky 15 916,74 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], uzavřené dne 11. 5. 2021 (smlouva o úvěru č. [hodnota]) a nárok žalobkyně na zaplacení částky 17 271,40 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 569,10 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 108,51 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 943,11 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 22,38 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ze smlouvy o úvěru č. [hodnota], uzavřené dne 27. 1. 2021 (smlouva o úvěru č. [hodnota]), a to žalovanou s poskytovatelem úvěru [právnická osoba], IČ: [IČO] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“).

2. Smlouvou o úvěru č. [hodnota] byla žalované hotovostně poskytnuta částka 18 000 Kč, kterou se zavázala splácet v 78 týdenních splátkách po 530 Kč až do 8. 11. 2022. Na splátkách žalovaná zaplatila částku 2 500 Kč, jež byla započtena dle smluvního ujednání na jistinu, pojištění a příslušenství. Žalovaná byla se splátkami v prodlení, protože naposledy na dluh zaplatila 18. 5. 2021.

3. Smlouvou o úvěru č. [hodnota] byla žalované hotovostně poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou se zavázala splácet v 78 týdenních splátkách po 317 Kč až do 27. 7. 2022. Na splátkách žalovaná zaplatila částku [částka], jež byla započtena dle smluvního ujednání na jistinu, pojištění a příslušenství. Žalovaná byla se splátkami v prodlení, protože naposledy na dluh zaplatila 11. 5. 2021.

4. Následně byla pohledávka z obou smluv o úvěru postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne 21. 9. 2023.

5. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl soud v její nepřítomnosti, protože se z účasti na jednání neomluvila. Soud proto z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní zjistil tento skutkový stav:

6. Právní předchůdkyně žalobkyně jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru uzavřela dne 11. 5. 2021 s žalovanou smlouvu pod číslem [hodnota] (smlouva o úvěru č. [hodnota]), jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžní částky 18 000 Kč žalované v hotovosti vyplacené při podpisu smlouvy. Žalovaná smlouvu podepsala, čímž potvrdila převzetí částky úvěrové jistiny. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet v pravidelných 78 týdenních splátkách ve výši 530 Kč splatných vždy ke konci splátkového období, počínaje 5. kalendářním dnem po uzavření smlouvy. Sjednaný úrok 88 % činil celkem 14 506 Kč a byl zahrnut v měsíční splátce. Celkově se tak žalovaná, společně s pojištěním ve výši 2 340 Kč a poplatky za zpracování ve výši [částka] a za komfortní splácení ve výši 4 792 Kč zavázala k úhradě částky 41 318 Kč s roční procentní sazbou nákladů 157,73 %. Nedílnou součástí smlouvy byly také smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]). Žalovaná sjednané splátky hradila řádně a včas jen do 5. splátky splatné dne [datum], protože dne [datum] uhradila částku 2 500 Kč, jež vystačila na včasnou úhradu 1. – 4. splátky a částečně na úhradu 5. splátky ve výši 380 Kč (tabulka umoření). S ostatními splátkami byla v prodlení.

7. Právní předchůdkyně žalobkyně jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru uzavřela dne 27. 1. 2021 s žalovanou smlouvu pod číslem [hodnota] (smlouva o úvěru č. [hodnota]), jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžní částky 10 000 Kč žalované v hotovosti vyplacené při podpisu smlouvy. Žalovaná smlouvu podepsala, čímž potvrdila převzetí částky úvěrové jistiny. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet v pravidelných 78 týdenních splátkách ve výši 317 Kč splatných vždy ke konci splátkového období, počínaje 5. kalendářním dnem po uzavření smlouvy. Sjednaný úrok 88 % činil celkem 8 059 Kč a byl zahrnut v měsíční splátce. Celkově se tak žalovaná, společně s pojištěním ve výši 2 340 Kč a poplatky za zpracování ve výši 1 500 Kč a za komfortní splácení ve výši 2 763 Kč zavázala k úhradě částky 24 661 Kč s roční procentní sazbou nákladů 174,27 %. Nedílnou součástí smlouvy byly také smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]). Žalovaná sjednané splátky hradila řádně a včas jen do 2. splátky splatné dne 8. 2. 2021. Na splátkách uhradila celkem částku 5 500 Kč, kdy částku 1 000 Kč zaplatila dne 3. 2., 16. 2., 24. 3. a 26. 4. 2021 a dne 11. 5. 2021 uhradila částku 1 500 Kč. S ostatními splátkami byla v prodlení (tabulka umoření).

8. Žalobkyně ke své aktivní legitimaci předložila smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, na základě které byly na žalobkyni jako na postupníka postoupeny pohledávky specifikované v příloze č. [hodnota], která byla nedílnou součástí smlouvy a do které byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] i ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] zahrnuta. Žalobkyně rovněž předložila dopis ze dne 29. 9. 2023, kterým právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávek z obou smluv v celkové výši 75 865,88 Kč. Oznámení bylo žalovanému zasláno 27. 10. 2023 doporučeně na adresu uvedenou žalovanou ve smlouvě o úvěru (smlouva o postoupení pohledávek, příloha č. [hodnota], oznámení o postoupení pohledávky a podací lístek). Žalobkyně se před podáním žaloby znovu pokusila vyzvat žalovanou k zaplacení dlužné částky včetně příslušenství, vypočtené na 65 453,79 Kč, v dopise ze dne 15. 2. 2024 a zároveň žalovanou upozornila na soudní vymáhání, pokud nedojde k úhradě do 1. 3. 2024. Předžalobní výzva byla žalované zaslána doporučeně dne 15. 2. 2024 na adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru (předžalobní výzva, podací lístek).

9. Ke schopnosti žalované splácet úvěr ze smlouvy č. [hodnota] žalobkyně tvrdila skutečnosti stran majetkových poměrů, a to že má žalovaná měsíční příjem ve výši 7 600 Kč z rodičovského příspěvku a že odhaduje její měsíční výdaje celkově na 2 000 Kč. Žalovaná měla sdílet společnou domácnost se svými rodiči a nezletilým dítětem. Celkové příjmy domácnosti měly činit 27 600 Kč, aniž by bylo zřejmé, z jakých zdrojů ostatní příjmy plynou. Své příjmy měla žalovaná doložit složenkami, které však nebyly k žalobě přiloženy. Informace o poměrech žalované vycházely výlučně z jejího prohlášení učiněného do zákaznické karty dne 6. 5. 2021 (zákaznická karta). Jiné údaje stran majetkových poměrů nebyly od žalované právní předchůdkyní žalobkyně zjištěny a požadovány k doložení, ani nebyla doložena provedená kontrola ve veřejných registrech SOLUS, NRKI a ISIR s negativním výsledkem.

10. Ke schopnosti žalované splácet úvěr ze smlouvy č. [hodnota] žalobkyně tvrdila skutečnosti stran majetkových poměrů, a to že má žalovaná měsíční příjem ve výši 8 100 Kč z rodičovského příspěvku a že odhaduje její měsíční výdaje celkově na 2 000 Kč. Žalovaná měla sdílet společnou domácnost se svými rodiči a nezletilým dítětem. Celkové příjmy domácnosti měly činit 23 100 Kč, aniž by bylo zřejmé, z jakých zdrojů ostatní příjmy plynou. Své příjmy měla žalovaná doložit složenkami, které však nebyly k žalobě přiloženy. Informace o poměrech žalované vycházely výlučně z jejího prohlášení učiněného do zákaznické karty dne 27. 1. 2021 (zákaznická karta). Jiné údaje stran majetkových poměrů nebyly od žalované právní předchůdkyní žalobkyně zjištěny a požadovány k doložení, ani nebyla doložena provedená kontrola ve veřejných registrech SOLUS, NRKI a ISIR s negativním výsledkem.

11. Soud právně podřadil věc pod příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni uzavření smluv o úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

12. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. V souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a aktuální judikaturou Ústavního, Nejvyššího soudu České republiky (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 či rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) soud v řízení nejprve zkoumal, zda žalobkyně, potažmo její právní předchůdkyně, jakožto úvěrující, při poskytnutí daného spotřebitelského úvěru žalované dostatečně prověřila její schopnost plánovaný úvěr splatit s ohledem na její aktuální osobní a majetkové poměry. Pokud by tak neučinila a žalované by úvěr poskytla i přes svá negativní zjištění, byla by úvěrová smlouva v takovém případě neplatná. Tato povinnost je úvěrujícímu uložena v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého platí, že součástí požadované odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, při které nespoléhá pouze na údaje o schopnosti úvěr splácet tvrzené samotným žadatelem, např. v kartě zákazníka, jak tomu bylo v tomto případě, ale sám si tyto sdělené údaje prověří, resp. nechá žadatelem o úvěr doložit. Žalobkyně v tomto směru však v řízení neprokázala, že by její právní předchůdkyně jako poskytovatelka úvěru této své zákonné povinnosti dostála, tedy že by v daném případě zjišťovala, či si nechala dostatečně prokazatelně žalovanou doložit, jaké jsou její skutečné výdaje, zda není zadlužena, tedy že nesplácí jiné závazky, či dokonce na ni nejsou nařízeny exekuce. Žalobkyně této své povinnosti nedostála, resp. její právní předchůdkyně, protože při svých úvahách o úvěruschopnosti žalované vycházela pouze z neúplných informací od žalované, aniž by jakkoliv tyto informace požadovala sdělit a doložit. Vycházela z výdajů, které nevypovídají o skutečných majetkových poměrech žalované jako žadatele o úvěr. Zohledněny tak do výdajů žalované byly částky, jež neodrážely konkrétní poměry žadatele, proto ani nemohou po odpočtu od jeho příjmů představovat skutečné možnosti a schopnosti žalované poskytnuté úvěrové prostředky splatit. Protože pokud by od měsíčního příjmu žalované měly být odečteny reálné životní náklady na zdravotní péči, dopravu, zálohy na energie a vodu, nájem, náklady na obživu, ošacení, drogerii včetně hygienických potřeb, mobilní telefon a dalších nutných výdajů, včetně dalších případných závazků, lze se jen domnívat, zda by žalovaná byla reálně schopna splácet další finanční závazek, což právní předchůdkyně žalobkyně, při řádném posouzení úvěruschopnosti žalované, vědět měla a mohla. Uvedená povinnost k posouzení bonity spotřebitele, tedy schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je zákonem uložena poskytovateli úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že by tak poskytovatel úvěru neučinil. Spotřebitelské úvěry měly být poskytnuty pouze v případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Takový zákonný postup představuje posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy úvěry jsou poskytovány s cílem jejich nesplacení, přičemž věřitel předem počítá s tím, že dlužník nebude pravděpodobně ani schopen poskytnutý úvěr splatit (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru).

16. České spotřebitelské právo ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru je mj. transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, kde se v článku 8 odst. 1 věta první stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. V článku 23 směrnice č. 2008/48/ES se dále stanoví, že členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření na zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Přesto, že přesný postup při ověřování úvěruschopnosti spotřebitele není nijak zákonem o spotřebitelském úvěru, ani transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES stanoven, je zřejmé, že poskytovatel úvěru je povinen vždy řádně a se všemi znalostmi profesionála a s péčí řádného hospodáře prověřit úvěruschopnost úvěrovaného. Poskytovatel úvěru by si měl veškeré údaje týkající se finančně majetkové situace spotřebitele řádně ověřit, a to zejména předložením potřebných listin, jako například výpisem z účtu, doklady o nákladech na bydlení atd. a nikoliv spoléhat na tvrzení spotřebitele, které může být úmyslně, či neúmyslně zkresleno jeho subjektivním vnímáním. Žalobkyně však v tomto řízení neprokázala, že by tuto svou povinnost splnila, resp. její právní předchůdkyně, když vycházela pouze z informací poskytnutých žalovanou, aniž by si vyžádala od žalované podklady k pravidelným výdajům a k jejím příjmům, a tím reflektovala reálnou schopnost žalované tento úvěr, jenž představoval na měsíčních splátkách více než 1/3 tvrzených příjmů, splatit.

17. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. S ohledem na shora popsané důvody uzavřenou smlouvu č. [hodnota] a smlouvu č. [hodnota] soud shledal za neplatnou a konstatoval, že úvěrové prostředky tak byly žalované poskytnuty na základě neplatných smluv. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy je přitom nutno chápat jako neplatnost absolutní. Podle § 588 o.z., k ní musí soud přihlédnout z úřední povinnosti a není k ní třeba námitky žalované jako spotřebitele, protože není stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, tedy aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen (viz rozsudek Nejvyšší soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

20. Jestliže je tedy smlouva č. [hodnota] a smlouva č. [hodnota] neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětných smluv. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky, poplatky a pojištění sjednané ve smlouvách o úvěru. Navíc pokud žalovaná není v prodlení s vrácením dlužné částky, nenáleží žalobkyni ani zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).

21. Žalobkyně však prokázala, že žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč (viz smlouva č. [hodnota]) a ve výši 10 000 Kč (viz smlouva č. [hodnota]). Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Vzhledem k tomu, že z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaná na dluh žalobkyni uhradila celkem částku 2 500 Kč na smlouvu č. [hodnota], dluží tedy pouze částku 15 500 Kč, odpovídající výši rozdílu mezi celkově poskytnutou jistinou 18 000 Kč a zaplacenou částkou 2 500 Kč, ohledně níž soud žalobě vyhověl (výrok I). Ve zbytku tak byla žaloba zamítnuta (výrok II). Pokud jde o úvěrové prostředky žalované vyplacené na základě smlouvy o úvěru číslo [hodnota] ve výši 10 000 Kč, splatila z nich žalovaná pouze částku 5 500 Kč, tudíž ve výši rozdílu odpovídacímu částce 4 500 Kč (10 000 – 5 500) soud žalobě vyhověl (výrok III) a ve zbývající části žalobu zamítl (výrok IV). Jelikož nejsou soudu známy majetkové poměry dlužníka, když tento byl po celou dobu soudního řízení nečinným, nemohl soud zohlednit v rámci splatnosti zbývající částky dlužné jistiny jeho majetkové možnosti, a proto soud stanovil splatnost dluhu v obecné pariční lhůtě dle § 160 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II).

22. Žalovaná byla ve věci převážně úspěšná, když jen na jistině její úspěch představoval 96 %. Žalovaná proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaná, jenž byla v soudním řízení procesně neaktivní, však žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložila a tyto se ani nepodávají z obsahu spisu, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací