26 C 31/2021

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky[částka], částky [částka] odpovídající dluhu na splátkách, částky [částka] odpovídající účelně vynaloženým nákladům za zaslání upomínek, smluvní pokuty [částka], smluvní pokuty [částka], úroku z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 21,24 % ročně a úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že její nárok vyplývá z nesplaceného úvěru poskytnutého žalované na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum].

2. Žalobkyně se omluvila z účasti na jednání prostřednictvím právního zástupce, ke kterému se rovněž nedostavila žalovaná, a to bez řádné a včasné omluvy. Soud proto za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl v její nepřítomnosti.

3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, z nichž zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru[číslo] na základě které jí poskytla bankovním převodem částku ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši ve výši 21,24 % ročně, tedy částku v celkové výši [částka], v 36 měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž splatnost první splátky byla sjednána dne [datum] (smlouva o úvěru, formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, záznam o vložení do systému, výpis z obchodního rejstříku). V článku II. písm. b) smlouvy o úvěru bylo mezi účastníky sjednáno, že zákazník tímto dává poskytovateli pro případ, kdy poskytovatel zákazníkovi úvěr schválí, výslovný pokyn k převodu peněžitých prostředků v částce celkové výše spotřebitelského úvěru uvedené v žádosti, je-li předmětem úvěru standardní neúčelový úvěr nepřímý – finance, v případě, kdy neúčelový úvěr je zprostředkován zprostředkovatelem, kdy celková výše spotřebitelského úvěru bude poskytovatelem zákazníkovi poskytnuta tak, že část z celkové výše spotřebitelského úvěru uvedené v žádosti a provize zprostředkovatele, bude poskytovatelem zákazníkovi poskytnuta do 5 pracovních dnů od schválení žádosti ze strany poskytovatele na účet zákazníka a zbytek částky z celkové výše spotřebitelského úvěru, tedy provize zprostředkovatele, bude poskytovatelem zákazníkovi poskytnuta do 5 pracovních dnů od schválení žádosti ze strany poskytovatele na účet zprostředkovatele, a to jako provize, kterou si zákazník sjednal se zprostředkovatelem, přičemž úvěr je zákazníkem čerpán okamžikem, kdy je žádost zákazníka ze strany poskytovatele schválena (smlouva o úvěru). [příjmení] [částka] byla proto žalované zaslána dne [datum] na účet č. [bankovní účet] a částka [částka] zaslána dne[datum] na účet č. [bankovní účet] jakožto provize zprostředkovatele (smlouva o úvěru, potvrzení o provedených transakcích). V čl. IV. odst. 1 písm. d) smlouvy o úvěru si účastníci sjednali, že úvěr, či jeho část tj. zbytek se stane splatným v důsledku porušení povinnosti zákazníka dle smlouvy o úvěru tím, že je v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a po dobu delší než dva měsíce, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy poskytovatel odeslal zákazníkovi písemné oznámení o zesplatnění úvěru. Neuhrazeným zůstatkem úvěru je tedy dosud neuhrazená část celkové výše spotřebitelského úvěru (jistiny), přičemž samotný okamžik zesplatnění úvěru nemá vliv na splatnost již splatných, ale k okamžiku zesplatnění úvěru neuhrazených či částečně neuhrazených splátek, které jsou tedy i nadále splatné každá samostatně. V článku IV. odst. 2 písm. b) smlouvy o úvěru bylo sjednáno, že zákazník se poskytovateli zavazuje v případě, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení zákazníka splatným dle článku IV. bod 1. smlouvy o úvěru, zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru,a to za každý den prodlení. V článku IV. odst. 2 písm. c) smlouvy o úvěru se zákazník poskytovateli zavázal pro každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši [částka] Smluvní strany se dohodly, že smluvní pokutu je poskytovatel oprávněn uplatnit vůči zákazníkovi jen do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení zákazníka splatným (článek IV. bod 1. smlouvy o úvěru). Dle článku IV. odst. 2 písm. e) smlouvy o úvěru je smluvní pokuta dle článku IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru splatná bez písemné výzvy poskytovatele vždy ke konci každého kalendářního dne, ve kterém je zákazník v prodlení s úhradou neuhrazeného zůstatku úvěru a smluvní pokuta dle článku IV. bod 2 písm. c) smlouvy o úvěru je splatná bez písemné výzvy poskytovatele okamžikem prodlení zákazníka se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru. V článku IV. odst. 4 písm. a) smlouvy o úvěru si smluvní strany dohodly, že poskytovatel má pro případ prodlení zákazníka s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o úvěru právo požadovat po zákazníkovi náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením zákazníka, kdy se jedná o poplatky uvedené v sazebníku poplatků v čl. IV bod 4 písm. b) smlouvy o úvěru. Podle čl. IV odst. 4 písm. b) smlouvy - sazebníku poplatků činil poplatek za každou písemně odeslanou upomínku pro nesplácení splátek [částka] (smlouva o úvěru).

4. Jelikož žalovaná nezaplatila řádně a včas splátky splatné dne [datum] a [datum], vyzvala ji žalobkyně upomínkou ze dne [datum] k úhradě dlužných splátek a současně ji upozornila, že pokud nebudou dlužné splátky uhrazeny do 30 dnů od odeslání výzvy, může dojít k zesplatnění úvěru. Upomínka byla odeslána dne [datum] (bonita smlouvy, upomínka ze dne [datum], čestné prohlášením, přehled odeslaných dávek z hybridní pošty). Žalovaná ani po výzvě žalobkyně nezaplatila dlužné splátky, přičemž neuhradila ani další splátku splatnou dne [datum]. Žalobkyně proto využila svého smluvního oprávnění a přípisem ze dne [datum] oznámila žalované zesplatnění úvěru a vyzvala ji k úhradě dlužné částky [částka], smluvní pokuty [částka] a upomínacích nákladů [částka] do 10 dnů od odeslání oznámení o zesplatnění. Zesplatnění bylo žalované odesláno dne [datum] (bonita smlouvy, přípis s předžalobní výzvou ze dne [datum], podací lístek).

5. K posouzení úvěruschopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že považovala příjmy žalované za dostačující. Při posuzování vycházela z výplatních lístků, kdy z pracovního poměru u [právnická osoba] s. r. o. plynul žalované příjem za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši [částka] a za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], což žalovaná doložila také částečným výpisem z bankovního účtu (výplatní lístky, výpis z bankovního účtu). Z částečného výpisu z bankovního účtu žalované však bylo soudem také zjištěno, že žalovaná měla ke dni [datum] na účtu záporný zůstatek- [částka] a její měsíční kreditní obrat byl [částka] a debetní obrat - [částka]. Žalobkyně dále uvedla, že lustrovala žalovanou s negativním výsledkem v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku (výpis z [příjmení], výpis z IR). Žalovaná také učinila čestné prohlášení o svých příjmech a výdajích, v němž uvedla, že její příjmy činí [částka], výdaje na bydlení činí [částka] a ostatní výdaje činí [částka] (posouzení úvěruschopnosti zákazníka, výdaje spotřebitele). Při stanovení výdajů žalované však žalobkyně vycházela z normativních nákladů na bydlení dle nařízení vládyč. 349/2019 Sb. a stanovila výdaje žalované na bydlení, oproti sdělení žalované, ve výši [částka] a přihlédla také k částce životního minima na jednotlivce pro rok 2020 ve výši [částka] (posouzení úvěruschopnosti zákazníka, výše normativních nákladů na bydlení, životní minimum 2020, výdaje na spotřebu domácností).

6. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána zástupcem žalobkyně dopisem dne [datum] k úhradě dlužné částky (předžalobní výzva). Výzva byla žalované zaslána doporučeně [datum] na doručovací adresu žalované (podací arch).

7. Žalovaná částka tak sestává z jistiny ve výši [částka], částky [částka] za neuhrazené splátky splatné dne [datum], [datum] a [anonymizována dvě slova], částky [částka] za zaslání upomínky ze dne[datum] a zesplatnění pohledávky ze dne [datum], částky [částka] jakožto smluvní pokuty za prodlení se dvěma splátkami ze dne [datum] a [datum] (2x499Kč), smluvní pokuty[částka] (0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum]), úroku z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 21,24 % ročně a úroku z prodlení z částky [částka] od[datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně.

8. Z interního systému soudu bylo zjištěno, že proti žalované jsou u zdejšího soudu vedena dvě řízení o zaplacení dlužné peněžité částky vzniklé nehrazením poskytnutých úvěrů, a to ze smlouvy uzavřené dne [datum] a dne [datum] (věc vedená pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]).
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
17. Ohledně zaplacení celkové částky [částka] vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru[číslo] má soud, vzhledem na popsaný skutkový stav, za to, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru, a to řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalované), na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Uvedená povinnost k posouzení bonity spotřebitele, tedy schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je zákonem uložena poskytovateli úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak jako poskytovatel úvěru neučinil. Spotřebitelský úvěr by měl být poskytnut pouze v případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Toto však v daném případě nebylo splněno, čemuž také odpovídá skutečnost, že žalovaná na svůj dluh nic neuhradila. Takový zákonný postup představuje posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy úvěry jsou poskytovány s cílem jejich nesplacení, přičemž věřitel předem počítá s tím, že dlužník nebude pravděpodobně ani schopen poskytnutý úvěr splatit (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru).
18. České spotřebitelské právo, ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru, je mj. transponovanou směrnicí č. 2008 /48/, kde se v článku 8 odst. 1 věta první stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. V článku 23 směrnice č. 2008 /48/ se dále stanoví, že členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nebytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Přesto, že přesný postup při ověřování úvěruschopnosti spotřebitele není nijak zákonem o spotřebitelském úvěru, ani transponovanou směrnicí č. 2008 /48/, stanoven, je zřejmé, že poskytovatel úvěru je povinen vždy řádně, se všemi znalostmi profesionála a s péčí řádného hospodáře prověřit úvěruschopnost úvěrovaného. Poskytovatel úvěru by si měl veškeré údaje týkající se finanční a majetkové situace spotřebitele řádně ověřit, a to zejména předložením potřebných listin, jako například výpisem z účtu, pracovní smlouvy, mzdového výměru, dokladu o nákladech na bydlení atd. a nikoliv spoléhat jen na tvrzení spotřebitele, které může být úmyslně, či neúmyslně zkresleno jeho subjektivním vnímáním. Žalobkyně však v tomto řízení neprokázala, že by tuto svou povinnost splnila, když si neověřila trvání pracovního poměru žalované prostřednictvím pracovní smlouvy, a to zejména s ohledem na dobu trvání zaměstnaneckého poměru, případně, zda žalovaná nebyla ve výpovědní době. Žalobkyně současně aktivně nezjišťovala výdaje žalované a spoléhala se pouze na její tvrzení a obecné údaje stanovené nařízením vlády. Záporný zůstatek na účtu žalované nebyl ze strany žalobkyně taktéž nijak reflektován a stejně tak skutečnost, že měsíční kreditní obrat na účtu žalované činil [částka], tedy násobně více, než činil její příjem ze zaměstnání a jako možnost zde mohlo připadat v úvahu čerpání finančních zdrojů z úvěrů od jiných společností. Tomuto odpovídají i zjištění učiněná soudem ohledně opakovaně sjednávaných úvěrů u jiných společností nejméně v roce 2018 a 2020.
19. Soud tedy uzavřenou smlouvu o úvěru shledal za neplatnou, a úvěr tak byl žalované poskytnut na základě neplatné smlouvy. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení došlo, je přitom nutno chápat jako neplatnost absolutní podle § 588 o. z., k níž musí soud přihlédnout z úřední povinnosti a není k ní třeba námitky žalované jako spotřebitele, protože není stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
20. Soud v souladu s § 118a odst. 2 o. s. ř. právně posoudil nárok uplatněný žalobkyní na zaplacení částky [částka] odpovídající poskytnutým finančním prostředkům jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z., poněvadž v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně, na základě neplatné smlouvy, poskytla žalované částku [částka], na kterou žalovaná nic neuhradila. Žalovaná je povinna tuto částku vrátit žalobkyni jako vlastnici pohledávky za žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení, přičemž splatnost pohledávky v daném případě není stanovena zákonem. Za den splatnosti je v tomto případě považován den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu po té, kdy byla žalovaná jako dlužník žalobkyní jako věřitelem požádána o plnění. Tímto dnem je den [datum], tedy den poté, co se žalovaná mohla seznámit s předžalobní výzvou zaslanou jí právním zástupcem žalobkyně dne [datum]. Žalované tak vedle povinnosti k úhradě dlužné částky byla uložena nově rovněž povinnost k zaplacení úroku z prodlení podle §§ 1968 a 1970 o. z. ve výši 8,25 % ročně podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
21. Soud v souladu s § 153 odst. 2 o. s. ř. tedy žalovanou zavázal k zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] z částky [částka] do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I).
22. Ohledně zbývající částky včetně příslušenství byla žaloba zamítnuta, jak je specifikováno ve výroku II., a to s ohledem na shora uvedené důvody, tedy nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalované, což způsobilo absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, kdy ostatní nároky vyplývající ze smlouvy o úvěru, jež je absolutně neplatná, tedy neplatná od samého počátku, nemohly žalobkyni vzniknout.
23. Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze částečně, a to v rozsahu 88 %, proto žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána, ovšem pouze ve výši 76 % odpovídající rozdílu mezi úspěchem žalobkyně a úspěchem žalované. Náklady řízení žalobkyni byly přiznány ve výroku III. ve výši[částka], odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku ve výši [částka]; odměně za zastupování žalobkyně advokátem podle §§ 8 odst. 1, 7 bodu 5 vyhlášky 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), spočívající v odměně za 2 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. a), d) ve výši 2 x [částka], za 1 úkon právní služby (jednoduchá předžalobní výzva bez právního posouzení) dle § 11 odst. 2 písm. h) ve výši 1 x [částka] a náhradě daně z přidané hodnoty 21 % ve výši [částka]. Z celkové částky [částka] tedy bylo žalobkyni přiznáno na nákladech řízení pouze zmiňovaných [částka] odpovídající 76 % požadovaných nákladů řízení.
24. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.