Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 14 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 17. 3. 2024 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 17. 3. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], sídlem [adresa] na ni převedla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 2. 2024 (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) pohledávku ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené s žalovaným. Žalovaný na jejím základě čerpal peněžní prostředky ve výši 14 500 Kč v 6 platbách, a to dne [datum] ve výši [částka], dne 9. 9. 2022 ve výši [částka], dne [datum] ve výši 950 Kč, dne [datum] ve výši 3 000 Kč, dne [datum] ve výši 850 Kč a dne [datum] ve výši 700 Kč [Anonymizováno] výplaty na jeho osobní bankovní účet č. [č. účtu]. Žalobkyně má za to, že žalovaný čerpal tyto peněžní prostředky bez právního důvodu, protože není schopna doložit tvrzený právní titul - smlouvu o revolvingovém úvěru.
2. Žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nutnosti nařízení jednání, a to za splnění podmínek stanovených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.Závěr o skutkovém stavu soud učinil z listin předložených žalobkyní:
3. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila na účet vedený na jméno žalovaného č. [č. účtu] dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne 13. 9. 2022 částku 3 000 Kč, dne 14. 9. 2022 částku 850 Kč a dne 16. 9. 2022 částku 700 Kč, celkem 14 500 Kč (sdělení [právnická osoba].). Žalovaný jí na vyplacené částce nic nevrátil, proto právní předchůdkyně žalobkyně nárok na výplatu částky [částka] po žalovaném, dle tvrzení žalobkyně, na ni postoupila smlouvou o postoupení pohledávek. Tato smlouva byla uzavřena dne 16. 2. 2024. Smlouvou měly být postoupeny pohledávky specifikované v příloze č. [hodnota] v celkové nominální hodnotě [částka]. Soudu předložená příloha č. [hodnota] obsahovala přehled postoupených pohledávek v počtu 292 kusů, specifikovaných těmito údaji: [Anonymizováno], ClientID, jménem a příjmením dlužníka, jeho rodným číslem. Příloha č. [hodnota] obsahovala pohledávku za žalovaným specifikovanou těmito údaji: contracID: [IBAN], clientID: [IBAN], rodné číslo: [hodnota] (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky mělo být žalovanému oznámeno postupitelem v dopise ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně, prostřednictvím svého právního zástupce, vyzvala žalovaného k zaplacení částky 37 430 Kč do 3 dnů s upozorněním na možnost podání žaloby. Výzva byla odeslána dne 6. 3. 2024 (oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínka, podací arch).
4. Žalobkyně byla usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne 19. 3. 2026 vyzvána k doplnění tvrzení, na základě jakých skutečností došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, a předložení důkazů tuto skutečnost prokazující, protože předložená smlouva o postoupení pohledávek ze dne 23. 2. 2024 neobsahuje podpis osoby oprávněné jednat za postupitele, případně byla žalobkyně vyzvána k doložení oprávnění této osoby, nevyplývá-li přímo z obchodního rejstříku. Žalobkyně byla rovněž vyzvána k upřesnění a doložení, kdy bylo žalovanému doručeno oznámení o postoupení pohledávky. Žalobkyně však žádné informace k procesu postoupení pohledávky nedoplnila.
5. Soud právní věc podřadil pod příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“).
6. Podle § 1879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Podle § 1887 o.z., postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.
8. Jelikož v postavení původního věřitele, z jehož účtu byla částka 14 500 Kč na účet žalovaného vyplacena, je osoba odlišná od žalobkyně, soud se nejprve po právní stránce zabýval tím, zda je žalobkyně ve věci aktivně legitimována.
9. Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou podle § 1879 a § 1887 občanského zákoníku dochází ke změně osoby věřitele a do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastupuje na místo původního věřitele (postupitel) věřitel nový (postupník), aniž by došlo zároveň ke změně obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávek dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již samotným uzavřením smlouvy, bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal. Ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní také aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění (rozsudek Nejvyšší soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Žalobkyně však v tomto směru v řízení neprokázala, a to ani po výzvě soudu, že by mezi ní (jako postupníkem) a právní předchůdkyní žalobkyně (jako postupitelem) byla uzavřena postupní smlouva, na základě které by byla účinně postoupena žalobou uplatněná pohledávka, a to primárně z toho důvodu, že na předložené postupní smlouvě absentuje podpis postupitele, přičemž z předložené postupní smlouvy a její přílohy není patrno, co bylo předmětem postoupení, tedy zda mezi postoupené pohledávky patřila i pohledávka za žalovaným uplatňovaná v tomto řízení, když pohledávky v příloze č. [hodnota] postupní smlouvy jsou označeny identifikačními údaji: číslo smlouvy (ContractID), jménem, příjmením a rodným číslem dlužníka, bez bližší specifikace pohledávek v podobě jejich výše, přičemž žalobkyně nedoložila předmětnou smlouvu o úvěru, ani nesdělila, kdy byla smlouva uzavřena či pod jakým číslem byla vedena a svůj nárok tak uplatňovala z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně. Tento nedostatek nebyl zhojen ani předloženou tzv. notifikační listinou (oznámení o postoupení pohledávky), když tato sice byla soudu předložena jako důkaz, nicméně zde absentuje doklad o řádném odeslání žalovanému tak, aby se s ní mohl seznámit. Žalobkyně tedy nepředložila žádný důkaz o odeslání a doručení notifikační listiny žalovanému, tedy že se do sféry žalovaného dostala informace o tomto postoupení. Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že citovaná postupní smlouva nebyla řádně uzavřena, a tato skutečnost nebyla zhojena ani prostřednictvím notifikační listiny, tudíž nemohlo ani řádně dojít k postoupení práva na aktivní věcnou legitimaci k úspěšnému vymáhání nároků žalobkyně. Žalobkyně neprokázala, že pohledávka za žalovaným byla vůbec předmětem postoupení, že by postoupení pohledávky za žalovaným ze strany právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému oznámeno, když nebyl předložen poštovní podací arch prokazující odeslání oznámení, přičemž žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by bylo toto oznámení žalovanému zasláno jinak. Nebylo-li prokázáno postoupení pohledávky z právní předchůdkyně na žalobkyni, nebylo prokázáno, že došlo k postoupení v souladu s § 1879 a násl. o.z. Žalobkyně v tomto směru byla před jednáním soudem vyzvána, avšak chybějící tvrzení a důkazy neoznačila a nedoložila.
10. Žalobkyně neprokázala svoji aktivní legitimaci v tomto sporu, proto soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl (výrok I), přičemž z dalších, při jednání provedených důkazů, soud nečiní žádná další relevantní skutková zjištění.
11. Při rozhodování o nákladech řízení soud vycházel z toho, že žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná, přičemž s ohledem na pasivitu žalovaného mu v řízení žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).