Výrok
I. Manželství [jméno FO], narozeného [Datum narození manžela] a [Jméno manželky], rozené [rodné přijmení], narozené [Datum narození manželky], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Manželka se domáhala žalobou podanou dne [datum] rozvodu manželství, neboť s manželem od roku [Anonymizováno] nesdílí společné bydliště a společnou domácnost, naposledy vedenou na adrese [adresa] ve [adresa]. Za příčinu rozvratu manželství považuje rozdílnost povah a rozdílnost mentality, ztrátu komunikace a důvěry.
2. Manžel s návrhem na rozvod manželství souhlasil a nevznesl žádné námitky proti žalobním tvrzením. Manžel se z jednání soudu omluvil z důvodu jeho pobytu v zahraničí, přičemž souhlasil s jednáním v jeho nepřítomnosti. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č 99/1963 Sb., občanský soudní řád jednal a rozhodoval nepřítomností manžela.
3. Z oddacího listu v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města [adresa] střed, ve [hodnota] zjištěno, že dne [datum] uzavřel manželství [jméno FO] a [Jméno manželky], rozené [rodné přijmení] [Anonymizováno]. U manžela se jednalo o manželství prvé, u manželky o manželství druhé.
4. Z účastnické výpovědi manželky k příčinám rozvratu manželství bylo zjištěno, že manželé uzavřeli manželství v [Anonymizováno], kde společně žili do roku 2019 a poté se přestěhovali do České republiky. Manžel následně manželce v roce 2022 sdělil, že má známost se [jméno FO] a dne [datum] se mu narodila dcera [Anonymizováno]. Manžel se odstěhoval do [Anonymizováno] a společné soužití manželů bylo ukončeno.
5. Mezinárodní příslušnost Okresního soudu ve Zlíně k projednání žaloby je dána Nařízením rady ES č.2019/1111 dle článku 3 bod 1 písm. a), neboť ve věci týkající se rozvodu jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území měli manželé poslední obvyklý pobyt, pokud zde jeden z nich ještě bydlí. Podle § 50 odst. 1 ve spojení s § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, rozvod manželství se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Soud proto aplikoval české právo a dle § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, shledal svou místní příslušnost.
6. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
7. Podle § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
8. Soud po provedeném dokazování shledal vztahy mezi účastníky hluboce a trvale rozvrácené, přičemž nelze očekávat obnovení společného soužití. Za příčinu rozvratu manželství lze považovat odlišné představy o manželském soužití v důsledku rozdílné mentality, ztrátu schopnosti komunikace a důvěry mezi manželi. Z manželství se děti nenarodily. Za splnění všech zákonných podmínek soud manželství účastníků rozvedl.
9. Podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť manželka se náhrady nákladů vzdala.