Výrok
I. Vyživovací povinnost žalobce k žalované stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. P 15/2014-124, na částku [částka], se s účinností od [datum] zrušuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] domáhal zrušení své vyživovací povinnost k žalované, s odůvodněním, že žalovaná se již vyučila, školu skončila a dál studovat nechce, chce jít bydlet do Prahy, kde chce pracovat.Žalovaná se ve věci nevyjádřila.K jednání nařízenému na den [datum] se žalovaná, ač řádně a včas obeslána, bez omluvy nedostavila, jednání tak za splnění předpokladů § 101 odst. 3 o.s.ř. proběhlo v její nepřítomnosti.Závěr o skutkovém stavuSoud provedl dokazování rozsudkem Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] a účastnickou výpovědí otce, na jejichž základě dospěl k následujícím závěrům.Žalobce je otcem žalované. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalované, tehdy nezletilé byla naposledy stanovena rozsudkem Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. P [Anonymizováno], kterým byla schválena dohoda rodičů, na jejímž základě bylo s účinností od [datum] výživné zvýšeno na částku [částka] měsíčně. Žalobce stanovené výživné platí, je zaplaceno i za červenec 2025.Žalobce má za to, že žalovaná se vyučila a ukončila školu k [datum]. Při posledním kontaktu s žalobcem žalovaná žalobci řekla, že ještě neví, jestli půjde dál studovat, teď chce jít na brigádu do Prahy.Žalovaná nedoložila, že se stále připravuje studiem na svoje budoucí povolání.Právní posouzení věciPodle § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Vznik vyživovací povinnosti rodičů k dětem je dán ex lege založením rodinněprávního statusového poměru rodič–dítě (tj. u matky narozením, u otce uplatněním jedné ze tří domněnek otcovství, u obou pak osvojením; statusové rozsudky jsou konstitutivní). Výživné je zásadně trvalým obsahem rodinněprávního vztahu rodič-dítě. Doba trvání vyživovací povinnosti je dle § 911 o. z. dána stavem odkázanosti dítěte na výživu od svých rodičů. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá zásadně tak dlouho, dokud dítě není schopno se samo živit. Tato schopnost je interpretována extenzivně jako schopnost samostatně uspokojovat všechny své potřeby (hmotné, kulturní, bytovou apod.), ať už vlastní prací či ze svého majetku a z dávek z pojistných systémů, např. důchodu či peněžité pomoci v mateřství, či z i nepojistných systémů, např. dávek státní sociální podpory. Vyživovací povinnost se vyznačuje vlastností elasticity, může tzv. relativně zanikat a obnovovat se podle toho, jak se mění stav odkázanosti dítěte na výživu od rodičů.Schopnost, resp. neschopnost sám se živit byla vždy formulována jako připravenost na to, vlastní prací si získávat prostředky k uspokojování svých potřeb, přitom zletilý jedinec by měl být zásadně schopen se postarat sám o sebe, a důvod pro stanovení vyživovací povinnosti by proto měl být odůvodněn konkrétními okolnostmi daného případu.V případě, že dítě, byť zletilé, pokračuje ve studiu (dokončuje studium), které zvyšuje úroveň jeho vzdělání, a tím i jeho šance na pracovním trhu, jedná se o soustavnou přípravu na budoucí povolání.Žalovaná jako zletilé dítě žalobce měla dokončit přípravu na svoje budoucí povolání ke dni [datum], kdy se dle informací žalobce měla vyučit. Žalovaná v řízení neprokázala, když zůstala zcela nečinná, že se studiem připravuje na svoje budoucí povolání. V důsledku toho je nutno učinit závěr, že nebyl prokázán stav odkázanosti žalované na výživu ve smyslu § 911 o. z., protože pokud se žalovaná, která je zletilá, takže schopnost sama se živit se již předpokládá, nepřipravuje studiem na svoje budoucí povolání, je nutno učinit závěr, že sama se živit schopna je. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalované tak zanikla ke dni [datum], ke kterému měla žalovaná podle posledních informací žalobce ukončit studium. Za této situace je požadavek na zrušení vyživovací povinnosti žalobce vůči žalované s účinností od [datum] důvodný, proto soud žalobě vyhověl.Náklady řízeníŽalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přísluší právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění jejího práva. Protože se žalobce práva na náhradu nákladů řízení vzdal, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno v odst. II. výroku.