Výrok
I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 3 360 Kč a úroku ve výši 4 683 Kč.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 1 380,82 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 2. 2024 do zaplacení.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 579,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem v kapitalizované výši [částka], s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jen „Společnost“), a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru č. [tel. číslo] (dále též „Smlouva“), ve znění smlouvy o úvěru ze dne [datum], na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit částku [částka] do [datum]. Žalovaná nicméně dlužnou částku neuhradila řádně a včas, čímž Společnosti vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny ve výši [částka] a ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka]. Na příslušenství žalobkyně požaduje smluvní úrok v kapitalizované výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila i přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne [datum].
2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět v části, v níž se po žalované domáhala zaplacení úroku v kapitalizované výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. Soud řízení ve smyslu § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalované k tomuto zpětvzetí, neboť ke zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci (výrok I.).Závěr o skutkovém stavu3. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.4. Dne [datum] žalovaná odeslala z účtu č. [č. účtu] verifikační platbu ve výši [částka] (viz verifikační platba).5. Dne [datum] si Společnost a žalovaná ujednaly smlouvu o úvěru č. [tel. číslo], jíž se dohodly na poskytnutí spotřebitelského, bezúčelového úvěru ve výši [částka] převodem na účet žalované. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu úvěru do 30 dnů od jeho poskytnutí společně s poplatkem ve výši [částka]. Žalovaná byla oprávněna požádat celkem [hodnota] × o prodloužení splatnosti úvěru vždy o 30 dní za poplatek ve výši [částka]. V případě porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoli splátku dle Smlouvy řádně a včas bez ohledu na její zavinění byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, dále úrok z prodlení v zákonem stanovené výši a poplatek [částka] za každou zaslanou písemnou upomínku. Zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo Společnosti na náhradu škody v plné výši, sjednané úroky a úroky z prodlení ve výši stanovené obecně závaznými právními předpisy. Nedílnou součást Smlouvy tvořily obchodní podmínky a Sazebník poplatků (viz Smlouva o úvěru č. [tel. číslo] ze dne [datum]).6. Dne [datum] si Společnost a žalovaná ujednaly dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru č. [tel. číslo] (dále jen „Dodatek č. [hodnota] “), jímž se dohodly na navýšení jistiny úvěru na částku [částka] (viz dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru č. [tel. číslo]).7. Dne [datum] si Společnost a žalovaná ujednaly dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru č. [tel. číslo] (dále jen „Dodatek č. [hodnota] “), jímž se dohodly na prodloužení splatnosti úvěru do [datum] (viz dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru č. [tel. číslo] na č. l. 18).8. Dne [datum] si Společnost a žalovaná ujednaly dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru č. [tel. číslo], jímž se dohodly na prodloužení splatnosti úvěru do [datum] (dále jen „Dodatek č. [hodnota] “) (viz dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru č. [tel. číslo]).9. Dne [datum] poskytla Společnost žalované na její účet částku [částka], VS [var. symbol], a dne [datum] částku [částka] (viz čerpání úvěru, výpis z účtu na č. l. 13).10. Dne [datum] si Společnost coby postupitel a žalobkyně coby postupník ujednaly Rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek a následně dne [datum] dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost žalobkyni postoupila pohledávku za žalovanou, což smluvní strany stvrdily společným prohlášením o uzavření dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (viz Rámcová smlouva, společné prohlášení, potvrzení o provedení transakce ze dne [datum]).11. Dopisem ze dne [datum], oznámila Společnost žalované postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky vč. podacího archu).12. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu ve výši [částka] nejpozději do [datum] s upozorněním na vymáhání pohledávky soudní cestou (viz dopis ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do [datum] s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz dopis ze dne [datum] vč. podacího archu).Právní posouzení věci13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.16. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).17. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovanou ze Smlouvy postoupila Společnost žalobkyni na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo Rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek a společným prohlášením o uzavření dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne [datum], čímž nabylo postoupení pohledávky účinnosti ve vztahu k dlužníkovi. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.19. Společnost a žalovaná uzavřely dne [datum] Smlouvu ve znění Dodatku č. [hodnota] a Dodatku č. [hodnota] ke Smlouvě, kterou soud kvalifikoval podle svého obsahu nikoliv jako smlouvu o úvěru, nýbrž jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., neboť Smlouva splňovala podstatné náležitosti právě tohoto smluvního typu (zejm. nebylo sjednáno právo žalované vynutit si poskytnutí jistiny úvěru). Na základě Smlouvy Společnost jako zapůjčitel přenechala žalované coby vydlužiteli převodem na její bankovní účet částku [částka], čímž došlo ke vzniku právního vztahu zápůjčky. Žalované vznikla povinnost vrátit Společnosti do 30 dnů od jejího poskytnutí jistinu zápůjčky společně s poplatkem ve výši [částka]. V souladu se smlouvou uzavřely strany dne [datum] Dodatek č. [hodnota] k původní smlouvě o zápůjčce, kterou se dohodly na novém termínu splatnosti do [datum].20. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být Smlouvou vázány, má soud za to, že smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.21. Žalobkyně na výzvu soudu v usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], uvedla, že nedisponuje důkazními prostředky k prokázání řádného posouzení úvěruschopnosti žalované, v důsledku čehož vzala žalobu zpět co do smluvní pokuty ve výši [částka] a do úroku v kapitalizované výši [částka]. Na základě toho dospěl soud k závěru, že Společnost úvěruschopnost žalované řádně nezkoumala, tedy postupovala v rozporu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb.22. S účinností od [datum] stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.23. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).24. Samotný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase.25. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440).26. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).27. Poskytla-li žalobkyně na účet určený žalovanou bezhotovostním převodem celkem částku [částka], je žalovaná povinna tuto částku žalobkyni vrátit. Protože svou povinnost dosud nesplnila, zavázala ji k jejímu splnění svým rozhodnutím soud.28. Protože mezi stranami nedošlo k dohodě o době splatnosti vracené jistiny „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byla žalovaná v řízení nečinná a nejsou tedy osvědčeny její aktuální poměry, uložil soud žalované splnit stanovené platební povinnosti v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.29. Do prodlení s úhradou dlužné částky se pak žalovaná s ohledem na shora rozebrané skutečnosti dosud nedostala.30. Soud proto zavázala žalovanou pouze k zaplacení částky [částka] (výrok II.) a ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok III.).Náklady řízení a lhůta k plnění31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. (ve vztahu k částečnému zastavení žaloby po částečném zpětvzetí žaloby). Podle §146 odst. 2 věta první o.s.ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Z tohoto ustanovení je nutno dovodit, že jestliže bylo řízení částečně zastaveno co do částky [částka] (výrok I.), žalobkyně v tomto rozsahu zavinila, že řízení muselo být zastaveno, proto z pohledu § 146 odst. 2 věta první je žalobkyně povinna hradit žalované náklady řízení v souvislosti s částí nároku, o které bylo řízení takto zastaveno. Z pohledu § 142 odst. 2 o.s.ř. pak tento dílčí závěr znamená, že v této části neměla žalobkyně ve věci úspěch. Z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. pak vyplývá, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.32. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaných ustanovení bylo nutno k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně se žalobou původně domáhala zaplacení částky [částka] se smluvní pokutou ve výši [částka], s úrokem v kapitalizované výši [částka], s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, který lze ke dni vydání rozhodnutí kapitalizovat na částku [částka], celkem se tak domáhala zaplacení částky [částka]. Žalobkyni byla přiznána částka [částka]. Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 63,14 % v poměru k neúspěchu 36,86 %. Odečtením neúspěchu od úspěchu vychází, že žalobkyně má právo na náhradu 26,28 % nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění svého práva.33. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Předmětem řízení je částka nepřevyšující [částka] a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Protože byly splněny podmínky dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b cit. vyhl. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří:zaplacený soudní poplatek ve výši [částka];odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle cit. vyhl., a to v plné výši za dva úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a písemném podání žaloby a ve výši jedné poloviny za jeden úkon právní pomoci spočívající ve výzvě k plnění(žalobkyni nebyla přiznána odměna za písemné doplnění žaloby ze dne [datum], neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady, když určitá a konkrétní skutková tvrzení, tedy skutečnosti doplňované na výzvu soudu, měla obsahovat již perfektní žaloba - viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 988/12);sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty [částka] činí podle § 14b odst. 1 bod 2 cit. vyhl. částku [částka];celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku [částka];tři režijní paušály po [částka] za převzetí a přípravu zastoupení, písemné podání žaloby a výzvu k plnění [§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.], celkem tedy [částka];náhrada za 21 % DPH ze základu [částka], tedy DPH ve výši [částka].Takto vyčíslené náklady řízení činí částku [částka], z níž má žalobkyně právo na náhradu v rozsahu 26,28 %, tedy na náhradu částky [částka]. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně.34. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.