Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

35 C 295/2024

Soud: Okresní soud ve ZlíněDatum rozhodnutí: 7. 1. 2025Č. j.: 35 C 295/2024-17Samosoudkyně: JUDr. Martina KocábováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 5. 3. 2025Předmět řízení: zaplacení 15 980 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSZL:2025:35.C.295.2024.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (56) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 5 198 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 28. 2. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 372,69 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že po předchozím posouzení úvěruschopnosti žalované uzavřela se žalovanou prostřednictvím své webové stránky www.rerum.cz smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované bezhotovostně finanční prostředky ve výši [částka], které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % p. m. v dohodnuté lhůtě splatnosti. Žalovaná částka [částka] sestává z jistiny ve výši [částka], smluvního úroku ve výši [částka] a z částky [částka] představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny [částka] vypočtenou od [datum] do [datum]. Žalovaná navzdory upomínkám ze strany žalobkyně na svůj dluh neuhradila ničeho.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Ačkoliv byla k jednání řádně a včas předvolána, žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).Závěr o skutkovém stavu4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten, který skutkový závěr.5. Žalobkyně a žalovaná si sjednaly dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“). Na základě této Smlouvy měla žalobkyně poskytnout žalované úvěr do výše [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 40 % p. m. Úrok byl splatný vždy k 24. dni v měsíci, jistinu mohla žalovaná splatit kdykoliv během trvání smlouvy. Pro případ neuhrazení dlužné částky byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž se ocitla v prodlení (viz citovaná Smlouva).6. Dne [datum] odeslala žalobkyně ze svého bankovního účtu č. [č. účtu] na bankovní účet žalované č. [č. účtu] uvedený žalovanou ve Smlouvě částku [částka] (viz potvrzení o platbě, citovaná Smlouva).7. Dopisem ze dne [datum] oznámila žalobkyně žalované zesplatnění úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka] do tří dnů od doručení této výzvy (viz dopis ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě dlužné částky [částka] do tří dnů na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] vč. podacího lístku z téhož dne).Právní posouzení věci8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.10. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.11. Podle § 420 odst. 2 o. z. pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Žalobkyně a žalovaná si sjednaly dne [datum] Smlouvu, kterou soud posoudil podle jejího obsahu jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 40 % p. m. v průběhu trvání Smlouvy.17. Ačkoliv soud shledal smluvní konsensus obou smluvních stran být vázán touto smlouvou, má za to, že výše specifikovaná Smlouva ze dne [datum] je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně neprokázala řádné posouzení úvěruschopnosti žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, jak vyžaduje § 86 odst. 1 tohoto zákona. Soud v souladu s § 87 odst. 1 věty druhé k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu účastníků. Žalobkyně, ani přes to, že k tomu byla soudem vyzvána (viz usnesení Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka]), neprokázala, že by řádně posoudila úvěruschopnost žalované, neboť pouze tvrdila, že v rámci ověřování úvěruschopnosti provedla lustraci žalované v databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI, ke svým tvrzením však neposkytla žádné důkazy, na shora citovanou výzvu nereagovala a žádné další skutečnosti stran posouzení schopnosti žalované sama neuvedla. K jednání soudu se žalobkyně nedostavila, čímž se sama připravila o možnost být soudem poučena dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.18. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti v daném případě způsobuje neplatnost Smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možno od ostatního obsahu oddělit. Je-li Smlouva ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, nebylo možné přiznat žalobkyni jakékoliv plnění, jenž od této Smlouvy odvozovala. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu úvěru ze Smlouvy č. [hodnota], ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení), stejně tak ani požadovanou smluvní pokutu.19. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).20. Samotný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase.21. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze [právnická osoba] vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2017, s. 436-440).22. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).23. Žalovaná neuhradila žalobkyni na svůj dluh ze Smlouvy ničeho a žalobkyni tak s ohledem na shora uvedené dluží částku [částka] co by poskytnutou jistinu.24. Protože mezi stranami nedošlo k dohodě o době splatnosti vracené jistiny „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byla žalovaná v řízení nečinná a nejsou tedy osvědčeny její aktuální poměry, uložil soud žalované splnit stanovené platební povinnosti v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.25. Do prodlení s úhradou dlužných částek se pak žalovaná s ohledem na shora rozebrané skutečnosti dosud nedostala.26. Soud proto zavázal žalovanou pouze k zaplacení částky [částka] a ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl.Náklady řízení a lhůta k plnění27. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch pouze částečný soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí.28. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vydání rozhodnutí ([datum]) v řízení úspěšná co do přiznání částky [částka] (jistina), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku [částka] (jistina [částka] + smluvní úrok [částka] + smluvní pokuta [částka] + kapitalizovaný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku [částka]). Co do vyjádření v procentech úspěch žalobkyně v řízení činil 59 % v poměru k neúspěchu ve výši 41 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 18 %.29. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Předmětem řízení je částka nepřevyšující [částka] a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Protože byly splněny podmínky dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v účinném znění, soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b cit. vyhl. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří:zaplacený soudní poplatek ve výši [částka];odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle cit. vyhl., a to v plné výši za dva úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a písemném podání žaloby a ve výši jedné poloviny za jeden úkon právní pomoci spočívající v jednoduché výzvě k plnění,sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty [částka] činí podle § 14b odst. 1 bod 2 cit. vyhl. částku [částka],celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku [částka];tři režijní paušály po [částka] za převzetí a přípravu zastoupení, písemné podání žaloby a výzvu plnění [§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.], celkem [částka];DPH 21 % ze základu [částka], tedy DPH ve výši [částka].Takto vyčíslené náklady řízení činí částku [částka], z níž má žalobkyně nárok na náhradu ve výši 18 %, tedy částku [částka]. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací