Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], úroku v kapitalizované výši [částka], úroku ve výši 10,6 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení v kapitalizované výši [částka] a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „banka“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce č. [hodnota], na jejímž základě banka žalovanému poskytla úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr a zaplatit úrok ve výši 10,60 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 24. dni kalendářního měsíce. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto banka přistoupila dne [datum] k zesplatnění dluhu. Pohledávka za žalovaným byla společností [právnická osoba]. smluvně postoupena žalobkyni. Žalovaná částka [částka] představuje podle žaloby zůstatek neuhrazené jistiny ve výši [částka] a dlužné poplatky ve výši [částka]. Vedle jistiny a poplatků se žalobkyně domáhala zaplacení 10,60% p.a. smluvního úroku za dobu od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a dále úroku ve výši 10,6 % p.a. z jistiny [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení za dobu od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a dále úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba].[IČO] IČO, a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce č. [hodnota], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který měl žalovaný splatit měsíčními splátkami ve výši [částka] [žádost o úvěrový produkt, návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. [hodnota], informace o certifikátech, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. [hodnota], výpis minutové půjčky, sdělení [právnická osoba].]. Žalovaný ke dni [datum] uhradil částku [částka] [výpis minutové půjčky]. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky z úvěrové smlouvy vyzván prohlášením o okamžité splatnosti a výzvou k uhrazení dluhu ze dne [datum] [prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne [datum] včetně přehledu podacích čísel]. Společnost [právnická osoba]. pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila společnosti I-[Anonymizováno] a.s. a ta následně žalobkyni [rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], dodatek č. [hodnota] k rámcové smlouvě, smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího čísla, smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího čísla].
4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v době žádosti zadáním do formuláře banky. V tomto směru bylo v žalobkyní předloženém souhrnu žádosti o úvěrový produkt vyplněno, že žalovaný je zaměstnaný a jeho deklarovaný příjem činí [částka]. Deklarované výdaje činily [částka], a to [částka] výdaje na bydlení a [částka] rodinné náklady a ostatní. Banka nahlédnutím do interních a externích databází zjistila, že celkové splátkové zatížení žalovaného činí [částka]. Banka deklarovaný příjem [částka] ověřila podle plateb připisovaných na účet žalovaného a započítala příjem ve výši [částka]. Z důvodu obezřetnosti deklarované výdaje navýšila oproti výdajům uvedeným na žádosti a zohlednila výdaje ve výši [částka], z toho výdaje na splátky půjček [částka], výdaje na bydlení včetně hypotéky ve výši [částka], výdaje na živobytí ve výši [částka]. Podle vyhodnocení banky žalovanému na splátku nové půjčky a nepředvídatelné výdaje zbývalo celkem [částka] a byl tedy schopen půjčku splácet. Na základě uvedených informací nebyly pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, a proto dne [datum] úvěr schválila.
5. Z výpisu z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum], předloženého žalobkyní, vyplývá, že účet žalovaného je aktivní, počáteční zůstatek na tomto účtu ke dni [datum] činil -[částka]. Žalovaný měl příjmy v celkové výši [částka] a výdaje v celkové výši [částka]. Konečný zůstatek na účtu ke dni [datum] činil -[částka].
6. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období listopad a prosinec 2024 vyžádaného soudem vyplývá, že měl žalovaný u [právnická osoba]. vedeny dva účty, korunový a eurový. Počáteční zůstatek na korunovém účtu ke dni [datum] činil [částka]. Celkové příjmy žalovaného v listopadu 2024 na tomto účtu činily [částka] a celkové výdaje [částka]. Konečný zůstatek na tomto účtu ke dni [datum] činil -[částka]. Počáteční zůstatek na eurovém účtu ke dni [datum] činil [částka]. Celkové příjmy žalovaného v listopadu 2024 na tomto účtu činily [částka] a celkové výdaje [částka]. Konečný zůstatek na tomto účtu ke dni [datum] činil [částka]. Počáteční zůstatek na korunovém účtu ke dni [datum] činil -[částka]. Celkové příjmy žalovaného v prosinci 2024 na tomto účtu činily [částka] a celkové výdaje [částka]. Konečný zůstatek na tomto účtu ke dni [datum] činil -[částka]. Počáteční zůstatek na eurovém účtu ke dni [datum] činil [částka]. Celkové příjmy žalovaného v prosinci 2024 na tomto účtu činily [částka] a celkové výdaje [částka]. Konečný zůstatek na tomto účtu ke dni [datum] činil [částka].
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.
9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Skutkový stav zjištěný dokazováním soud právně posoudil tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem a žalovaným jako spotřebitelem byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla v řízení prokázána smlouvami o postoupení pohledávky uzavřenými ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Skutečnost, že byla postoupená pohledávka ve smlouvách označena jako pohledávka ze smlouvy o úvěru, nebrání tomu, aby postupník uplatnil též právo na vydání plnění z neplatné smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).
12. Poskytovatel směl spotřebitelský úvěr poskytnout pouze tehdy, pokud z řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného nevyplynuly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Posouzení muselo vycházet z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Zahrnovat mělo zejména porovnání příjmů a výdajů, existujících závazků a dosavadního způsobu jejich plnění (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel přitom jedná s odbornou péčí a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele (§ 75 a § 76 tohoto zákona).
13. Banka při posouzení vycházela z příjmu žalovaného ve výši [částka] měsíčně a z výdajů ve výši [částka] měsíčně. Po zohlednění splátky nového úvěru [částka] tak žalovanému zbývalo pouze [částka] měsíčně. Již samotná tato rezerva byla vzhledem k výši a délce úvěru mimořádně nízká.
14. Nadto banka měla z vlastní činnosti k dispozici údaje o pohybech na účtech žalovaného. Z nich vyplývalo, že korunový účet vykazoval k [datum] záporný zůstatek -[částka] a k [datum] i k [datum] záporný zůstatek -[částka]. Eurový účet ke konci listopadu a prosince 2024 nevykazoval prakticky žádnou finanční rezervu. Tyto okolnosti, ve spojení s minimálním disponibilním zůstatkem vypočteným bankou, objektivně zpochybňovaly schopnost žalovaného hradit novou pravidelnou splátku i běžné nepředvídané výdaje. Banka neprokázala, že by tyto skutečnosti při rozhodování o úvěru jednotlivě vyhodnotila a objasnila jejich význam pro úvěruschopnost žalovaného.
15. Soud proto uzavírá, že již při uzavření smlouvy existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Banka přesto úvěr poskytla, čímž porušila § 86 odst. 1 větu druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva je proto podle § 87 odst. 1 tohoto zákona neplatná. Soud k této neplatnosti přihlíží z úřední povinnosti. Žalovaný je povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu poníženou o provedené úhrady. Žalovanému bylo poskytnuto [částka] a uhradil [částka]. Žalobkyni proto náleží pouze vrácení dosud neuhrazené jistiny ve výši [částka]. Nárok na smluvní úrok, poplatky ani smluvní sankce nevznikl.
16. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
17. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na zaplacení částky [částka] coby nesplacené jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.
18. Předmětem sporu byly nároky v souhrnné výši [částka] ([částka], kapitalizované úroky [částka], úroky kapitalizované ke dni rozhodnutí [částka], kapitalizované úroky z prodlení [částka] a úroky z prodlení kapitalizované ke dni rozhodnutí [částka]). Žalobkyně uspěla s částkou [částka], tj. z 82 %. Dle § 142 odst. 2 o.s.ř. jí příslušelo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 64 % (82 % - 18 %). Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši [částka] sestávající ze zaplaceného soudního poplatku [částka], odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši [částka] [2,5×[částka] dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.], náhrady hotových výdajů ve výši [částka] (tj. 3×[částka] dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a částky [částka] odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (64 % z [částka]) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.
19. Soud z důvodu neúčelného vynaložení nepřiznal žalobkyni náklady řízení v souvislosti s podáním ze dne [datum], jímž došlo k doplnění žaloby, neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě.