Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 68,36 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] představující podle žaloby jistinu ve výši [částka], smluvní pokutu do zesplatnění ve výši [částka] a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, dále částky ve výši [částka] představující smluvní pokutu po zesplatnění, úroku ve výši 68,36 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru číslo [hodnota], na jejímž základě byl žalovanému na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 68,36 % p.a. splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2024. Žalovaný uhradil do data zesplatnění pouze částku ve výši [částka], proto došlo ke dni [datum] k zesplatnění úvěru.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř.
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota]. Žalobkyně předložila kopii občanského průkazu žalovaného, potvrzení o odeslání částky [částka] ze dne [datum] s VS [var. symbol] a poznámkou „Pojistena pujcka [Anonymizováno]. Podpisovy kod a identifikace klienta pro poskytnuti spotrebitelského uveru. [právnická osoba]. IC: [IČO] “ na bankovní účet žalovaného. Dne [datum] byla žalovanému na telefonní číslo [tel. číslo] zaslána SMS „PojistenaPujcka: Vazeny kliente, na [jméno FO] jsme odeslali platbu ve vysi 1 Kc. VS této platby pouzijte jako podpisovy kod pro odpovedni SMS na tuto zpravu ve tvaru: Souhlasim Jmeno Prijmeni PodpisovyKod“. Dne [datum] byla doručena potvrzovací SMS pro vyplacení úvěru ve tvaru: „Souhlasim [Jméno žalovaného] [Anonymizováno] “ z telefonního čísla [hodnota]. Jedinečným kódem [Anonymizováno] byla poté smlouva o úvěru dne [datum] v 6:43 hod. podepsána. Na základě uvedeného soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že uzavřela s žalovaným písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a to v souladu s § 562 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.). Žalovaný prokázal svou totožnost občanským průkazem, předložil potvrzení o příjmu a zasláním SMS kódu projevil svou vůli být vázán úvěrovou smlouvou [smlouva o úvěru, potvrzení o příchozí úhradě, kopie občanského průkazu, potvrzení o odeslání [částka], potvrzení o zaslané SMS a potvrzení o přijaté SMS].
4. Na účet žalovaného byla dne [datum] připsána částka [částka] [výpisu z účtu žalovaného], na kterou žalovaný uhradil celkem částku [částka] [karta klienta].
5. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, provedla žalobkyně lustraci žalovaného v nebankovním registru klientských informací (NRKI). Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací činil počet bank a finančních institucí, u kterých si žalovaný žádal o úvěr 1. Součet celkové zbývající částky kreditních karet, celkové čerpání úvěrového rámce nesplátkových [podezřelý výraz] a celkové zbývající částky splátkových [podezřelý výraz] v roli žadatele a spolužadatele činil [částka] a součet celkového úvěrového rámce nesplátkových [podezřelý výraz] a celkového limitu kreditních karet v roli žadatele a spolužadatele činil [částka]. Vedle toho žalobkyně v rámci daného zkoumání provedla hodnocení klienta dle údajů o příjmech a výdajích klienta. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané HODNOCENÍ KLIENTA vyplněno, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání činil [částka], přičemž z potvrzení o provedení transakce předložené žalobkyní vyplývá, že žalovaný obdržel dne [datum] mzdu ve výši [částka], dne [datum] mzdu ve výši [částka], dne [datum] mzdu ve výši [částka] a dne [datum] mzdu ve výši [částka]. V kolonce výdaje žalovaného je v hodnotícím formuláři uvedena částka [částka] s poznámkou „životní minimum,“ u druhé osoby v domácnosti je uvedena nula, u počtu a výdajích na děti v domácnosti je uvedeno 0, stejně jako u spoření, splátek a konsolidovaných splátek 3. stran. U splátek [Jméno žalobkyně]. je uvedena částka [částka] a u bydlení částka ve výši [částka]. U kolonky ostatní (doprava, kurzy, záliby, apod.) je uvedeno [částka]. Žádné relevantní důkazy, z nichž by vyplývalo, že se žalobkyně blíže zabývala výdaji žalovaného však ani na výzvu soudu předloženy nebyly.
6. Z výpisu z účtu žalovaného vyžádaného soudem za období od [datum] do [datum] vyplývá, že žalovaný neměl disponibilní prostředky ke splácení projednávaného úvěru. V období od [datum] do [datum] činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného [částka]. Příjmy žalovaného v tomto období činily celkem [částka], z toho mzda ve výši [částka] a čerpané úvěry v celkové výši [částka]. Výdaje žalovaného v tomto období činily celkem [částka], z toho splátky úvěrů v celkové výši [částka] a trvalé příkazy v celkové výši [částka]. Konečný zůstatek na účtu žalovaného ke dni [datum] činil [částka]. V období od [datum] do [datum] činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného [částka]. Příjmy žalovaného v tomto období činily celkem [částka], z toho mzda ve výši [částka] a čerpané úvěry v celkové výši [částka]. Výdaje žalovaného v tomto období činily celkem [částka], z toho splátky úvěrů v celkové výši [částka] a trvalé příkazy v celkové výši [částka]. Konečný zůstatek na účtu žalovaného ke dni [datum] činil [částka]. V období od [datum] do [datum] činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného [částka]. Příjmy žalovaného v tomto období činily celkem [částka], z toho mzda ve výši [částka] a čerpané úvěry v celkové výši [částka]. Výdaje žalovaného v tomto období činily celkem [částka], z toho splátky úvěrů v celkové výši [částka] a trvalé příkazy v celkové výši [částka]. Konečný zůstatek na účtu žalovaného ke dni [datum] činil [částka]. Bezprostředně před poskytnutím úvěru činil konečný zůstatek na účtu [částka] [výpis z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] ].
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, popřípadě i z dalších zdrojů. Daná povinnost je zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že úvěr poskytne, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti nevyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Tím poskytovatel plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila, a k neplatnosti smlouvy je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.
12. V dané věci, jak bylo popsáno výše, žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila. Jak bylo soudem zjištěno, žalobkyně si od žalovaného vyžádala informace a doklady týkající se pouze jeho příjmů, nicméně podstatné výdaje žalovaného nebyly nijak blíže zjišťovány a ověřovány. Žalobkyně k výdajové stránce žalovaného uvedla, že by měly zcela postačovat údaje, které poskytuje zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, které byly stanoveny na částku [částka] a dále vycházela z údajů uvedených žalovaným v kartě hodnocení klienta, přičemž tyto údaje nepodložila odpovídajícími doklady. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], čj. [spisová značka]). Pouhé uvedení údajů do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně si od žalovaného vyžádala pouze potvrzení o příchozí mzdě, přestože jí nic nebránilo v tom, aby si od žalovaného vyžádala kompletní výpis z jeho účtu za období alespoň 3 měsíců před poskytnutím úvěru. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít. S ohledem na uvedené, soud považuje v daném případě za neopodstatněnou argumentaci žalobkyně rozhodnutím Nejvyššího soudu v Brně ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], týkající se otázky přiměřenosti a obezřetnosti při posuzování schopnosti dlužníka úvěr splácet ve vztahu k výši poskytnutého úvěru, neboť poskytovatel úvěru by měl přesvědčivě zkoumat, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit (viz rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18).
13. Obezřetnost a důslednost žalobkyně při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k nereálným údajům uvedeným ze strany žalovaného, byť současně prohlásil, že jsou „pravdivé a úplné.“ U nákladů na stravu lze obecně vycházet z částky životního minima, nicméně tvrzený výdaj na bydlení ve výši [částka] neodpovídá obvyklým výdajům na bydlení v České republice, přesto nebyl nijak prověřován. Přitom právě obvyklé náklady na bydlení (zahrnující náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky), lze doložit poměrně snadno. Při odborném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se není možné spokojit s tvrzením o výdajích ve výši [částka] na volnočasové aktivity, ošacení, komunikační prostředky, dopravu atd. Na základě neúplných a neověřených zjištění ohledně výdajů žalovaného dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaný má disponibilní prostředky na splácení úvěru, což však vyvrací výpis z jeho účtu za období červenec 2024 až říjen 2024, z něhož plyne, že žalovaný své dosavadní závazky hradil jen za cenu dalšího zadlužování. Již samotné splátky jeho dosavadních dluhů převyšovaly jeho příjmy, a žalovaný se proto dále zadlužoval. Mzda mu byla po připsání na účet automaticky použita k úhradě dluhů, takže neměl žádné disponibilní prostředky pro splácení dalšího úvěru. Tyto okolnosti potvrzují, že zjištění žalobkyně o výdajích a dosavadních závazcích žalovaného nebyla úplná ani dostatečně ověřená. Při řádném posouzení by proto vznikly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.
14. Soud nezakládá svůj závěr pouze na neunesení důkazního břemene žalobkyní ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti, ale i na obsahu provedených důkazů. Z výpisu z účtu za období od července 2024 do října 2024 je zřejmé, že žalovaný před poskytnutím úvěru neměl disponibilní prostředky, z nichž by mohl bez důvodných pochybností hradit další pravidelnou splátku ve výši [částka] měsíčně. Jeho průměrná mzda činila asi [částka] měsíčně, zatímco splátky dosavadních úvěrů činily průměrně [částka] měsíčně. Po přičtení trvalých příkazů tak pravidelné měsíční zatížení žalovaného činilo nejméně [částka]. Tyto částky převyšovaly jeho průměrnou mzdu nejméně o [částka] měsíčně. Vzniklý rozdíl žalovaný kryl dalším čerpáním úvěrů a účet před poskytnutím nového úvěru vykazoval nulový zůstatek. Žalobkyně tak poskytla žalovanému úvěr, ačkoli z podkladů, které si při řádném postupu mohla a měla opatřit, by vyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Důsledkem porušení § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost úvěrové smlouvy podle § 87 odst. 1 téhož zákona, k níž soud přihlíží i bez návrhu.
15. Je-li smlouva neplatná, nemá žalobkyně nárok na sjednané úroky, poplatky, smluvní pokuty ani další plnění odvozená od neplatné smlouvy. Žalobkyni přísluší toliko vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru, a to po odečtení všeho, co žalovaný na plnění související s touto smlouvou již uhradil. Žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], zatímco žalovaný na plnění související s předmětnou smlouvou uhradil celkem [částka]. Nevrácená část jistiny proto činí [částka]. V tomto rozsahu proto soud žalobě vyhověl a ve zbývající části ji zamítl.
16. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
17. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky [částka] coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.
18. Ve věci měl převažující úspěch žalovaný, kterému by tak podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.