Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy do posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou dle tvrzení žalobkyně účastníci uzavřeli dne [datum] distančním způsobem prostřednictvím internetu. Žalovaná částka [částka] je tvořena jistinou ve výši [částka], poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka] a smluvní pokutou ve výši [částka].
2. Žalovaná uzavření smlouvy o zápůjčce nerozporovala. Uvedla, že v době uzavření smlouvy byla v tíživé finanční a zdravotní situaci, měla již více úvěrů a nebyla schopna je řádně splácet.
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě došlo téhož dne k připsání částky ve výši [částka] na účet žalované [smlouva o zápůjčce, údaje o provedených platbách, odeslané sms, sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum] ].
4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně sice tvrdila, že před uzavřením smlouvy vyžádala od žalované údaje o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a dalších poměrech a vyhodnotila je v zákaznické kartě, avšak přes výzvu soudu nepředložila žádné konkrétní podklady ani výsledek jejich vyhodnocení. Zejména nepředložila údaje, z nichž by bylo patrné porovnání příjmů žalované s jejími nezbytnými výdaji, existujícími závazky a způsobem jejich dosavadního plnění.
5. Žalovaná uvedla, že v roce 2025 pobírala invalidní důchod necelých [částka] měsíčně. Žila se dvěma nezletilými dcerami v nájemním bytě, nájemné činilo [částka] měsíčně, záloha na elektřinu [částka] měsíčně a záloha na plyn [částka] měsíčně. Na výživném na děti dostávala [částka] měsíčně. Její zdravotní stav jí tehdy neumožňoval soustavný přivýdělek. V roce 2025 se dostala do situace, kdy si půjčovala na úhradu nájemného a následně na úhradu splátek. Po vyhledání odborné pomoci v roce 2026 zjistila, že má celkem deset úvěrů.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.
8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno o tom, že před poskytnutím úvěru posouzení úvěruschopnosti žalované skutečně a řádně provedla. Neuvedla konkrétní zjištění o jejích příjmech, pravidelných výdajích a celkovém zadlužení ani jejich vyhodnocení. Zjištěné poměry žalované, která v době sjednání smlouvy o zápůjčce nebyla schopna ze svých příjmů hradit ani základní životní potřeby a tíživou finanční situaci řešila postupným zadlužováním, neumožňovaly závěr, že žalovaná bude schopna zápůjčku řádně splácet. Pokud žalobkyně za této situace žalované zápůjčku poskytla, je smlouva o zápůjčce podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná pro porušení povinnosti žalobkyně podle § 86 odst. 1 věty druhé téhož zákona. Soud k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu. Z neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni jistinu ve výši [částka], k jejíž zaplacení soud žalovanou zavázal a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
11. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
12. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky [částka] coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaná se doposud nedostala do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Žalovaná navrhla plnění ve splátkách po [částka] měsíčně.
13. Soud zohlednil, že žalovaná pobírá invalidní důchod [částka] měsíčně, na výživném na děti [částka] a na dávce státní sociální pomoci [částka]. Její náklady na bydlení činí [částka] měsíčně vedle nákladů na energie a běžných nákladů domácnosti se dvěma nezletilými dětmi. Soud s přihlédnutím k současným příjmům žalované, její vyživovací povinnosti ke dvěma nezletilým dětem, nákladům bydlení, [podezřelý výraz] stavu a dalším závazkům vyhodnotil její majetkovou situaci tak, že je schopna splácet dluh splátkami ve výši [částka] měsíčně, k čemuž pod ztrátou výhody splátek žalovanou zavázal. Soud proto upozorňuje žalovanou, že neuhradí-li včas a řádně byť jedinou splátku, nastane splatnost celého dluhu.
14. Předmětem sporu byly nároky v souhrnné výši [částka] ([částka] + úrok z prodlení vyčíslený dle žaloby do dne [datum] ve výši [částka] + náklady spojené s uplatněním pohledávky [částka] + smluvní pokuta [částka]). Žalobkyně uspěla s částkou [částka], tj. z 55 %. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků tak byl v zásadě stejný, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal.