Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, kterou dle tvrzení žalobkyně účastníci uzavřeli dne [datum] distančním způsobem prostřednictvím internetu. Žalovaná částka [částka] je tvořena jistinou ve výši [částka], poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a smluvní pokutou ve výši [částka].Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Žalobkyně předložila žalovaným nepodepsanou smlouvu o podnikatelském úvěru ze dne [datum] (dále jen „smlouva“), z níž vyplývala povinnost žalobkyně poskytnout peněžní prostředky ve výši [částka] a povinnost žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 70 dní ode dne čerpání úvěru a zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Smlouva byla podepsána SMS podpisem dne [datum] a na účet žalovaného byla dle [právnická osoba]. dne [datum] připsána částka [částka].Předžalobní výzvou k úhradě ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky do tří dnů. Zásilka byla předána k poštovní přepravě žalovanému téhož dne.Podle § 562 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Žalobkyně tvrdila, že žalovaný se prostřednictvím webové stránky www.[Anonymizováno].cz nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů. K ověření žalovaným uvedených údajů byl povinen poskytnout fotokopii svého dokladu totožnosti. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Následně zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, poté mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo, čímž uzavřel s žalobkyní smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě níž mu poskytla úvěr ve výši [částka].Žalobkyně disponuje údaji o žalovaném, z čehož lze usuzovat, že na jejích webových stránkách byly vyplněny registrační údaje žalovaného. Žalobkyně však neprokázala, že se žalovaný do uživatelského účtu v elektronickém systému žalobkyně zadáním uživatelského jména a kódu přihlásil a v něm vyplněním požadovaných údajů požádal o úvěr, tedy učinil nabídku na uzavření smlouvy o úvěru, kterou žalobkyně následně akceptovala. Žalobkyně tedy uzavření smlouvy o úvěru neprokázala a neprokázala tak, že žalovanému vznikla povinnost úvěr vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokutu.V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], přičemž právní důvod poskytnutí prostředků prokázán nebyl.Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1723 odst. 2 o. z. ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je poté povinen splnit i bez zbytečného odkladu.Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Při absenci závěru o uzavření smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaný se obohatil bez právního důvodu na úkor žalobkyně. Soud tak zavázal žalovaného k zaplacení částky [částka] odpovídající výši bezdůvodného obohacení. Ve zbytku žalobu zamítl, neboť žalobkyně neprokázala, že by se žalovaný zavázal k povinnosti platit poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokutu.Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku.Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění výzvou ze dne [datum], která byla předána k poštovní přepravě téhož dne a podle § 573 o. z. byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne [datum]. V této výzvě žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do tří dnů (tj. do [datum]). Žalovaný na výzvu nijak nereagoval, ode dne následujícího se tedy ocitl v prodlení a žalobkyni vzniká od [datum] nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 (tj. 12,75 % ročně). Žaloba byla proto ve zbývající části co do úroku z prodlení zamítnuta.Předmětem sporu byla částka [částka] [56 900 + 17 751,20 (14,75% p.a. úrok z prodlení z [částka] od [datum] do [datum] (vyhlášení rozhodnutí)], přičemž úspěšná byla žalobkyně ohledně částky [částka] [32 000 + 6 863,30 (12,75% p.a. úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum])], tedy z 52 %. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků tak byl v zásadě stejný, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal.