Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 096,56 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 282,52 Kč a dále s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 19 296,56 Kč za dobu od 29. 6. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 2 115 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 21 096,56 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba]. (dále jen „banka“) a žalovaným byla dne 26. 9. 2008 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, jejíž nedílnou součástí byly dispozice ke smlouvě, na jejichž základě byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr [Anonymizováno] s výší úvěrového limitu 15 000 Kč. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Banka proto využila svého smluvního oprávnění a celý úvěr ke dni 24. 1. 2024 zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 9. 2024 postoupena žalobkyni. Žalobkyně požadovala jistinu ve výši 19 296,56 Kč, poplatky za upomínky ve výši 1 800 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny za dobu od 31. 8. 2023 do 28. 6. 2024 v kapitalizované výši 1 282,52 Kč a za navazující období jdoucí od 29. 6. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně z částky 19 296,56 Kč.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] [Anonymizováno], a.s. (nyní [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno], a.s.) a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb, jejíž součástí byly dispozice, na jejichž základě byl žalovanému poskytnut povolený debetní zůstatek [Anonymizováno], na základě kterého banka umožnila klientovi čerpat peněžní prostředky z běžného korunového účtu až do výše debetního zůstatku 15 000 Kč. Úroková sazba činila 21,99 % p.a. Nedílnou součástí dispozic byly všeobecné produktové podmínky, základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru a sazebník poplatků [smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb, dispozice ke smlouvě o poskytování bankovních produktů a služeb]. Dle bodu 29 všeobecných produktových podmínek byla banka oprávněna účtovat k tíži kteréhokoli účtu klienta vedeného u banky jakékoli své splatné pohledávky za klientem, a to i v případě zejména nepovoleného debetního zůstatku platebního účtu klienta či vzniku nepovoleného debetního zůstatku z důvodu takového zúčtování. Podle bodu 43 všeobecných produktových podmínek úroky, které nebudou ke dni jejich splatnosti řádně zaplaceny, má právo banka připisovat k částkám dříve splatným a dosud neuhrazeným a dále je pak úročit úrokem z prodlení nebo smluvním úrokem sjednaným v úrokovém lístku, není-li sjednáno v produktových podmínkách jinak. Dle bodu 23 písm. a) a bodu 24 písm. a) základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru je banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kterékoli závazky klienta vůči bance za ihned splatné, pokud klient poruší kterékoli smluvní ujednání obsažené ve smluvní dokumentaci. Podle bodu 24 písm. f) v případě překročení povoleného limitu je banka oprávněna převést debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet ke dni zrušení povoleného limitu a oznámit klientovi číslo nového úvěrového účtu, celkovou dlužnou částku, výši jednotlivých měsíčních splátek s tím, že délka splácení nepřesáhne dobu 48 měsíců. Dle sazebníku poplatků činil poplatek za zaslání každé upomínky částku 600 Kč [všeobecné produktové podmínky, základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru, sazebník poplatků].
4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o povolení debetního zůstatku [Anonymizováno] ze dne 31. 10. 2014. Žalovaný v žádosti uvedl, že je ženatý, má dvě vyživovací povinnosti, vlastní dům/byt, je zaměstnaný a jeho průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce činí 23 000 Kč. V domácnosti mají dva příjmy a celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 28 000 Kč. Ostatní životní náklady činí 1 300 Kč, měsíční splátky 1 240 Kč a srážky ze mzdy neměl.
5. Žalobkyně dále uvedla, že kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databáze MVČR. Příjmy a výdaje žalovaného ověřila z výpisu z jeho běžného účtu. Od příjmu žalovaného odečetla veškeré jeho výdaje, zohlednila životní a existenční minimum a normativní náklady na bydlení a vypočetla disponibilní částku ve výši 6 548,93 Kč. Z interních zdrojů zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek 7 665 Kč.
6. Z výpisu z účtu žalovaného za období 5 měsíců předcházejícím uzavření úvěrové smlouvy vyplývá, že průměrný příjem žalovaného za dané období činil 22 900 Kč, pravidelně hradil SIPO částkou 10 000 Kč měsíčně a splácel úvěry průměrně částkou 3 615 Kč. Dne 25. 7. 2014 čerpal úvěr ve výši 8 000 Kč. Z výpisu z účtu vyplývá, že žalovaný měl na běžném účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků ke splácení úvěru.
7. Vzhledem k opakovanému porušování smluvních ujednání [Anonymizováno] (překročení povoleného limitu dne 16. 6. 2023) banka sdělila žalovanému, že zrušila poskytování [Anonymizováno] a dluh ve výši 19 296,56 Kč z běžného účtu převedla na nově otevřený úvěrový účet a žalovanému umožnila vrátit peněžní prostředky ve splátkách. Jelikož žalovaný splátky nehradil, zaslala mu upomínku ze dne 14. 10. 2023, upomínku ze dne 4. 12. 2023 a upomínku ze dne 12. 1. 2024, za které si dle sazebníku poplatků naúčtovala poplatky ve výši 3×600 Kč. Následně banka uvedený dluh prohlásila za splatný ke dni 24. 1. 2024. Ke dni zesplatnění činil konečný zůstatek na účtu žalovaného 19 296,56 Kč (jistina) a k tíži účtu byly zaúčtovány poplatky v celkové výši 1 800 Kč [výpis z běžného účtu žalovaného za období červen a červenec 2023, ukončení poskytování [Anonymizováno] k běžnému účtu ze dne 31. 8. 2023, sazebník poplatků, upomínky ze dne 16. 10. 2023, ze dne 4. 12. 2023 a ze dne 12. 1. 2024, oznámení o zesplatnění ze dne 26. 1. 2024 včetně poštovního podacího archu, výpis z úvěrového účtu ze dne 29. 2. 2024].
8. Společnost [právnická osoba]. pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 9. 2024 postoupila žalobkyni [smlouva o postoupení pohledávek ze dne 20. 9. 2024, seznam postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty].
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. [jméno FO] [právnická osoba]. a žalovaným byla uzavřena podle § 2395 o. z. smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla banka žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 15 000 Kč úročený 21,99% p.a. smluvním úrokem. Před uzavřením smlouvy banka řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného zhodnocením jím uvedených informací (žádost o povolení debetního zůstatku ze dne 31. 10. 2014), posouzením jeho příjmů a výdajů z výpisu z běžného účtu žalovaného (výpis z běžného účtu žalovaného za období 5 měsíců předcházejícím uzavření úvěrové smlouvy) a informací z interního systému banky. Závěr banky o úvěruschopnosti žalovaného koresponduje se zjištěním soudu, že měl na svém účtu dostatek disponibilních prostředků na splácení úvěru.13. Jelikož povolený debet žalovaný přečerpal, banka využila svého dohodnutého oprávnění a úvěr ke dni 24. 1. 2024 zesplatnila. Žalobkyni, na kterou byla následně pohledávka za žalovaným postoupena, tak podle § 2395 o. z. svědčilo právo na zaplacení částky ve výši 19 296,56 Kč (dlužná jistina), k jejíž zaplacení soud žalovaného zavázal.14. Žalobkyni dále náleží právo na zaplacení poplatků v celkové výši 1 800 Kč (poplatky naúčtované za upomínky ze dne 16. 10. 2023, ze dne 4. 12. 2023 a ze dne 12. 1. 2024) dle sazebníku poplatků, v němž bylo právo účtovat poplatky ve výši 600 Kč za každou upomínku dohodnuto.15. Jelikož žalovaný neuhradil dlužnou částku úvěru ke dni převedení na úvěrový účet 30. 8. 2023, dostal se dnem následujícím do prodlení, pročež počínaje tímto datem žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění (k prodlení došlo po 1. 1. 2014), tj. v roční výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 15 % ročně). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 296,56 Kč za dobu od 31. 8. 2023 do 28. 6. 2024 v kapitalizované výši 1 282,52 Kč, k jehož zaplacení soud žalovaného zavázal. Žalobkyni dále náleží právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 19 296,56 Kč za navazující období jdoucí od 29. 6. 2024 do zaplacení.16. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalovanému přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 115 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 844 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 750 Kč [2,5×300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.], náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč [tj. 3×100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby] a částky 221 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.17. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]). Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 28. 1. 2016, č.j. 27Co 221/2015-104). Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s doplněním rozhodných skutečností a důkazů podáním ze dne [datum], neboť tyto skutečnosti a důkazní návrhy měly být uvedeny již v žalobě a z tohoto pohledu tak bylo jejich doplňování samostatným úkonem zástupce žalobkyně shledáno jako neúčelné.