Výrok
I. Vyživovací povinnost žalobce k žalovanému naposledy stanovená rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] částkou [částka] měsíčně se počínaje dnem [datum] zrušuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobce se domáhal zrušení vyživovací povinnost k žalovanému počínaje dnem [datum], protože ukončil studium a nastoupil do zaměstnání.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání se bez omluvy nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Dle § 911 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Z výučního listu žalovaného soud zjistil, že žalovaný [datum] ukončil vzdělávání v oboru mechanik opravář motorových vozidel.Jelikož žalovaný je schopen sám se živit, vyživovací povinnost žalobce k němu zanikla. Soud proto vyhověl návrhu žalobce a k jím navrženému datu (návrhem žalobce je soud vázán) vyživovací povinnost k žalovanému zrušil.Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný a příslušelo mu tak vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. V řízení mu však žádné náklady nevznikly, proto soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.