Výrok
I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 59,64 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum].
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy do posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu.
III. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 8,7 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a úroku ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. Česká republika – Okresní soud ve [adresa] je povinna vrátit žalobkyni soudní poplatek ve výši [částka] do třiceti dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] představující podle žaloby jistinu ve výši [částka], smluvní pokutu do zesplatnění ve výši [částka] a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, dále částky ve výši [částka] představující smluvní pokutu po zesplatnění, úroku ve výši 68,34 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a úroku ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru číslo [hodnota], na jejímž základě byl žalované na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 68,34 % p.a. splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjen 2024. Žalovaná uhradila pouze částku ve výši [částka], proto došlo ke dni [datum] k zesplatnění úvěru.
2. Žalovaná se dovolávala neplatnosti úvěrové smlouvy, která je dána rozporem parametrů smlouvy (výše úrokové sazby a RPSN) s dobrými mravy a současně nesplněním povinnosti žalobkyně posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Smlouva se uzavírala na dálku. Žádost proběhla prostřednictvím internetového formuláře, do kterého zadala své rodné číslo a jaký úvěr požaduje. Nabídli jí [částka] a měla zatrhnout, jak dlouho chce splácet a v jaké výši. Vybrala si z nabídky jednu variantu a souhlasila. Ještě ten den se jí SMS zprávou ozvala paní s tím, že jestli pořád souhlasí, tak musí ještě udělat nějaká další ověření. Poslala jí kopii občanského průkazu. Chtěla doložit mzdu, tak jí poslala potvrzení o výplatě mzdy. Dále chtěli znát její výdaje, tak jim popsala výdaje na domácnost a další úvěry. Spláceli s manželem dvě hypotéky, jedna na [částka] a druhá na [částka], pak bankovní úvěry se splátkou [částka] měsíčně a dva nebankovní úvěry se souhrnnou splátkou [částka] měsíčně. Bydlí v domě manžela, tedy nájem neplatí. Náklady na energie jsou [částka], ty do formuláře uvedla taky. Poté jí přišel e-mailem návrh smlouvy s výši [částka], měsíční splátkou kolem [částka], úrok 68 % a RPSN 94 %. Souhlasila a napsala kód, který jí přišel SMS zprávou. Odsouhlasila smlouvu a potvrdila i výdaje. Pak přišly peníze na účet. Žalovaná uvedla, že mechanismus uzavření smlouvy nezajišťuje, že dochází opravdu k podpisu té totožné smlouvy ve znění, která byla žalované doručena na e-mail.
3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to ohledně částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a smluvního úroku ve výši 59,64 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum]. Soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. zastavil. Přitom podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalované, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci (výrok I.).
4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota]. Žalobkyně předložila kopii občanského průkazu žalované, potvrzení o odeslání částky [částka] ze dne [datum] s VS [var. symbol] a poznámkou „Pojistena pujcka [Anonymizováno]. Podpisovy kod a identifikace klienta pro poskytnuti spotrebitelského uveru. [právnická osoba]. IC: [IČO] “ na bankovní účet žalované. Dne [datum] byla žalované na telefonní číslo [tel. číslo] zaslána SMS „PojistenaPujcka: Vazeny kliente, na [jméno FO] jsme odeslali platbu ve vysi 1 Kc. VS této platby pouzijte jako podpisovy kod pro odpovedni SMS na tuto zpravu ve tvaru: Souhlasim Jmeno Prijmeni PodpisovyKod“. Dne [datum] byla doručena potvrzovací SMS pro vyplacení úvěru ve tvaru: „Souhlasim [Jméno žalované] [Anonymizováno] “ z telefonního čísla [hodnota]. Jedinečným kódem [Anonymizováno] byla poté smlouva o úvěru dne [datum] v 9:20 hod. podepsána. Žalovaná u jednání potvrdila, že žalobkyní předložená smlouva odpovídá návrhu, který jí byl před uzavřením smlouvy zaslán emailem. Popsaným způsobem dostatečně určitě projevila vůli být vázána předloženou smlouvou a smlouva o úvěru byla uzavřena. Žalovaná komunikovala s žalobkyní prostřednictvím SMS zpráv a u jednání potvrdila, že vůli projevila ona. Na základě uvedeného soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že uzavřela s žalovanou písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a to v souladu s § 562 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.). Žalovaná prokázala svou totožnost občanským průkazem, předložila potvrzení o příjmu a zasláním SMS kódu projevila svou vůli být vázána úvěrovou smlouvou [smlouva o úvěru, potvrzení o provedení transakce, kopie občanského průkazu, potvrzení o odeslání [částka], potvrzení o zaslané SMS a potvrzení o přijaté SMS, výpis z účtu žalované].
5. Na účet žalované byla dne [datum] připsána částka [částka] [výpisu z účtu žalované], na kterou žalovaná uhradila částku [částka] [shodná tvrzení účastníků].
6. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, provedla žalobkyně lustraci žalované v nebankovním registru klientských informací (NRKI). Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací činil počet bank a finančních institucí, u kterých si žalovaná žádala o úvěr 4. Z výpisu z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaná nebyla v době uzavření úvěrové smlouvy s žádnou částkou po splatnosti. Vedle toho žalobkyně v rámci daného zkoumání provedla hodnocení klienta dle údajů o příjmech a výdajích klienta. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané HODNOCENÍ KLIENTA vyplněno, že pravidelný čistý měsíční příjem žalované ze zaměstnání činil [částka], přičemž z potvrzení o příchozích úhradách předložených žalobkyní vyplývá, že žalovaná obdržela dne [datum] mzdu ve výši [částka] a dne [datum] mzdu ve výši [částka]. V kolonce výdaje žalované je v hodnotícím formuláři uvedena částka [částka] s poznámkou „životní minimum,“ u druhé osoby v domácnosti je uvedena nula, u počtu a výdajích na děti v domácnosti je uvedeno 0, stejně jako u spoření, splátek, konsolidovaných splátek 3. stran a splátek [Jméno žalobkyně]. Žalovaná mezi svými výdaji uvedla částku ve výši [částka] na náklady na bydlení a ostatní (doprava, kurzy, záliby, apod.) byla uvedena 0. Žádné relevantní důkazy, z nichž by vyplývalo, že se žalobkyně blíže zabývala výdaji žalované však ani na výzvu soudu předloženy nebyly.
7. Z výpisu z účtu žalované vyžádaného soudem za období od [datum] do [datum] vyplývá, že žalovaná nebyla schopná úvěr řádně splácet. Žalované byla na účet pravidelně poukazována mzda v průměrné výši [částka], čerpala a splácela další úvěr, platby v celkové výši [částka] odeslala na sazka.cz [výpis z účtu žalované za období od [datum] do [datum] ].
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Nadto námitku neplatnosti smlouvy uplatnila i žalovaná.
14. V dané věci, jak bylo popsáno výše, žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně nesplnila. Jak bylo soudem zjištěno, žalobkyně si od žalované vyžádala informace a doklady týkající se pouze jejích příjmů, nicméně podstatné výdaje žalované nebyly nijak blíže zjišťovány a ověřovány. Žalobkyně k výdajové stránce žalované uvedla, že by měly zcela postačovat údaje, které poskytuje zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, které byly stanoveny na částku [částka] a dále vycházela z údajů uvedených žalovanou v kartě hodnocení klienta, přičemž pokud jde o náklady na bydlení, nemá k dispozici doklad o výši nájemného anebo jiné potvrzení o nákladech žalované souvisejících s bydlením. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], čj. [spisová značka]). Pouhé uvedení údajů do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně si od žalované vyžádala pouze potvrzení o příchozí mzdě, přestože jí nic nebránilo v tom, aby si od žalované vyžádala kompletní výpis z jejího účtu za období alespoň 3 měsíců před poskytnutím úvěru. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalované v daném případě nemohlo dojít. S ohledem na uvedené, soud považuje v daném případě za neopodstatněnou argumentaci žalobkyně rozhodnutím Nejvyššího soudu v Brně ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], týkající se otázky přiměřenosti a obezřetnosti při posuzování schopnosti dlužníka úvěr splácet ve vztahu k výši poskytnutého úvěru, neboť poskytovatel úvěru by měl přesvědčivě zkoumat, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit (viz rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18).
15. Na základě neúplných a neověřených zjištění ohledně výdajů žalované dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaná má disponibilní prostředky na splácení úvěru, což však vyvrací výpis z jejího účtu za období červen 2024 až září 2024, z něhož vyplývá, že žalovaná nebyla schopná úvěr řádně splácet. Přestože na něj byla pravidelně poukazována mzda a opakovaně čerpala další úvěr (kontokorent), své příjmy prosázela, zadlužovala se a fakticky neměla disponibilní finanční prostředky na splácení poskytnutého úvěru, což by žalobkyně zjistila, pokud by řádně vyhodnotila veškeré zjištěné skutečnosti a neomezila se pouze na zjištění příjmů a další skutečnosti ignorovala.
16. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni jistinu úvěru ve výši [částka] poníženou o provedené úhrady ve výši [částka]. Soud tak žalovanou zavázal k zaplacení částky [částka] (výrok II.) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok III.).
17. K námitce žalobkyně, že žalovaná si nese odpovědnost za to, v jakém rozsahu popíše své poměry při žádosti o úvěr, přičemž v hodnocení klienta se neobjevily informace o poměrech, které žalovaná uvedla u jednání soudu, tudíž si žalovaná nezaslouží právní ochranu, soud uvádí, že zákon o spotřebitelském úvěru vychází z toho, že žalobkyně je zodpovědná jako úvěrující subjekt za to, komu úvěr poskytne a za tímto účelem musí v dostatečné míře posoudit úvěruschopnost žadatele, a to jak příjmy, tak i výdaje a míru zadlužení a následně zjištěné skutečnosti i ověřit, tzn. ověřovat nejen příjmy, jak žalobkyně učinila, ale ověřovat i výdaje. Jak posoudila výdaje, tedy odpovídá žalobkyně, nikoliv žalovaná.
18. Vzhledem k závěru soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., z důvodu, že žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., se soud již nezabýval námitkou žalované týkající se neplatnosti uvedené smlouvy z důvodu sjednání nemravného úroku a RPSN.
19. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
20. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na zaplacení částky [částka] coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaná se doposud nedostala do prodlení. Jelikož mezi účastníky byl spor o to, v jaké lhůtě je žalovaná povinna jistinu zaplatit, když žalobkyně navrhovala splátky ve výši [částka] měsíčně a žalovaná splátky ve výši maximálně [částka] měsíčně, bude-li však práce schopná, určil její splatnost po zhodnocení možností žalované soud (§ 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.).
21. K poměrům žalované soud zjistil, že je vdaná, žije s manželem v rodinném domě, který je zatížen hypotékou. Dále vlastní ½ bytu, který je rovněž zatížen hypotékou. Žádné úspory, vozidlo ani jiné movité věci vyšší hodnoty nemá. Vyživovací povinnost nemá. S manželem mají příjem každý [částka] měsíčně, přičemž mzda žalované v podstatě pokryje splátky úvěrů. Manžel žalované kromě společné hypotéky dluhy nemá. Oba splácí společně hypotéky celkovou částkou [částka] měsíčně, úvěr u [Anonymizováno], který splácí částkou ve výši [částka] měsíčně. Dále splácí tři nebankovní úvěry – dva u [právnická osoba] a jeden u [Anonymizováno], a to částkou v celkové výši [částka]. Se společností [Anonymizováno] se dohodla, že zaplatím jen jistinu [částka] ve splátkách po [částka] měsíčně. Se společností [Anonymizováno] se také dohodla na zaplacení jistiny ve výši [částka], kterou splácí částkou [částka] měsíčně. Kontokorent u [Anonymizováno] splácí částkou [částka] měsíčně. Na energie hradí [částka] měsíčně. Žalovaná je momentálně v pracovní neschopnosti s krční páteří. Zatím nemá jasnou prognózu a neví, jak dlouho bude v pracovní neschopnosti. S ohledem na výši dluhu [částka], povinnost splácet další výše popsané dluhy a pracovní neschopnost, kvůli které je žalovaná odkázaná jen na dávky [podezřelý výraz] pojištění, vyhodnotil soud její majetkovou situaci tak, že je schopna splácet dluh splátkami ve výši [částka] měsíčně, k čemuž pod ztrátou výhody splátek žalovanou zavázal. Soud proto upozorňuje žalovanou, že neuhradí-li včas a řádně byť jedinou splátku, nastane splatnost celého dluhu.
22. Předmětem řízení byl na jedné straně spor o zaplacení dluhu a vedle toho spor o jeho splatnost dle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb., přičemž jejich význam byl rovnocenný. Pro povinnost zaplatit je stejnou měrou určující výše dluhu jako lhůta stanovená k jeho zaplacení.
23. Žalobkyně procesně zavinila zastavení řízení. Předmětem sporu o částku tak byly nároky v souhrnné výši [částka] ([částka] + úrok vyčíslený dle žaloby do dne [datum] ve výši [částka] + úrok z prodlení vyčíslený dle žaloby do dne [datum] ve výši [částka]). Žalobkyně uspěla s částkou [částka], tj. ze 41 %.
24. Ve sporu o splatnost dluhu žalobkyně neuspěla s návrhem splátek ve výši [částka] měsíčně.
25. Ve věci v převažující míře uspěla žalovaná, proto by jí podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věty první a druhé o. s. ř. příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Jelikož se žalovaná práva na náhradu nákladů řízení vzdala, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok IV.).
26. Žalobkyně k úhradě soudního poplatku za žalobu zaplatila částku [částka]. Jelikož bylo řízení zčásti zastaveno před prvním jednáním, soud podle ustanovení § 6a odst. 3 věty třetí a čtvrté zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích rozhodl o vrácení přeplatku na soudním poplatku žalobkyni ve výši [částka] (základem pro výpočet soudního poplatku je částka [částka]). V souladu s ustanovením § 10a odst. 1 téhož zákona bude poplatek žalobkyni vrácen do třiceti dnů od právní moci rozsudku (výrok V.).