Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], úroku v kapitalizované výši [částka] a dále úroku ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení v kapitalizované výši [částka], úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem v kapitalizované výši [částka] a dále úrokem ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka] a dále s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“), na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému možnost čerpat bezúčelový úvěr opakovaně až do sjednané výše [částka] a žalovaný se zavázal hradit právnímu předchůdci žalobkyně minimální měsíční platby , které byly žalovanému sděleny každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb. Žalovaný čerpal úvěr ve výši [částka], neplnil však smluvní podmínky řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou dlužné částky a úvěr byl v souladu se smlouvou zesplatněn ke dni [datum]. Pohledávka za žalovaným byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobkyni. Žalovaná částka tvoří jistinu ve výši [částka], poplatek ve výši [částka] a úrok do zesplatnění ve výši [částka].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.).
3. Žalobkyně tvrdila, že k uzavření smlouvy o úvěru na základě online žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru ze dne [datum], na jejímž základě byl žalovanému zaslán PIN k přihlášení do účtu [Anonymizováno] ze dne [datum]. K této žádosti žalovaný doložil všechny potřebné dokumenty k úvěruschopnosti a doklady o totožnosti žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně žádost o uzavření smlouvy posoudil a vyhodnotil všechny požadované doklady a žádost žalovaného o uzavření smlouvy akceptoval dne [datum] a oznámil tuto skutečnost žalovanému prostřednictvím potvrzující SMS zprávy a oznámením online v účtu [Anonymizováno] žalovaného, který mu byl v této souvislosti zřízen. Uzavřená smlouva byla žalovanému doručena dne [datum] do jeho účtu [Anonymizováno], se kterou se žalovaný přihlášením do tohoto účtu seznámil. Žalovanému byla dne [datum] vyplacena sjednaná částka úvěru [částka] na běžný účet, který uvedl ve smlouvě. K prokázání svých tvrzení o uzavření smlouvy popsaným způsobem předložila nepodepsanou smlouvu o spotřebitelském úvěru a nepodepsané smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru a kopii občanského průkazu žalovaného. Dále předložila listinu obsahující jméno a příjmení žalovaného a jeho telefon a emailovou adresu, kterou označila jako online žádost žalovaného o poskytnutí úvěru ze dne [datum]. Vůle žalovaného uzavřít s právním předchůdcem úvěrovou smlouvu a za jakých podmínek však z této listiny nevyplývá. Dále předložila oznámení PINu, jehož použitím měl žalovaný stvrdit svou žádost o úvěr, a sdělení, v němž právní předchůdce žalobkyně sděluje žalovanému, že jeho žádost o [Anonymizováno] půjčku je schválena a částka [částka] je na cestě na jeho bankovní účet. Žalobkyně dále předložila výstup z portálu zákaznické péče, který je pouze výstupem z interního systému právního předchůdce žalobkyně, kde jsou zaznamenány osobní a kontaktní údaje žalovaného (jméno, příjmení, rodné číslo, státní občanství, trvalé bydliště, kontaktní adresa, mobilní telefonní číslo, email, číslo bankovního účtu) a dále údaje o jeho příjmu, výdajích a závazcích. Z potvrzení o provedení transakce předloženého žalobkyní vyplývá, že žalovanému byla dne [datum] zaslána částka ve výši [částka]. Z žádného z předložených důkazů nevyplývá, že žalovaný projevil vůli uzavřít ve věci předloženou úvěrovou smlouvu.
4. Společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni [smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy č. [hodnota] - seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o uhrazení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku].
5. Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z. “) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.
6. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.
7. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.
8. Při právním hodnocení soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce smlouvu o spotřebitelském úvěru s žalovaným uzavřel. Žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] distančním způsobem prostřednictvím online účtu žalovaného. K prokázání tohoto tvrzení však předložila pouze nepodepsané vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru, nepodepsané smluvní podmínky, listinu označenou jako online žádost, z níž vyplývají toliko identifikační a kontaktní údaje žalovaného, dále oznámení PIN kódu, sdělení o schválení žádosti a interní výstupy ze systému právního předchůdce žalobkyně. Z těchto listin však nevyplývá konkrétní projev vůle žalovaného směřující k uzavření předložené úvěrové smlouvy. Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Skutečnost, že žalobkyně disponuje údaji o žalovaném, nelze považovat za důkaz o tom, že byla projevena vůle smlouvu uzavřít a že ji projevil skutečně žalovaný. Nadto nebylo prokázáno, že by se žalobkyně jakkoliv zabývala posouzením úvěruschopnosti žalovaného.
9. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], přičemž právní důvod poskytnutí prostředků prokázán nebyl.
10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
12. Podle § 1723 odst. 2 o. z. ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.
13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je poté povinen splnit i bez zbytečného odkladu.
14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaný se obohatil bez právního důvodu na úkor žalobkyně. Soud tak zavázal žalovaného k zaplacení částky [částka] odpovídající výši bezdůvodného obohacení. Ve zbytku žalobu zamítl, neboť žalobkyně neprokázala, že by se žalovaný zavázal k povinnosti platit poplatek a smluvní úrok.
17. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku.
18. Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo předáno k poštovní přepravě dne [datum] a podle § 573 o. z. bylo žalovanému doručeno třetí pracovní den po odeslání, tj. dne [datum]. V této výzvě žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do deseti dnů od data doručení (tj. do [datum]). Žalovaný na výzvu nijak nereagoval, ode dne následujícího se tedy ocitl v prodlení a žalobkyni vzniká od [datum] nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 (tj. 11,5 % ročně). Žaloba byla proto ve zbývající části co do úroku z prodlení zamítnuta.
19. Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, náleží jí tedy podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalovanému právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán poměrem částky [částka] ([částka] + kapitalizovaný úrok [částka] + úrok vyčíslený dle žaloby do dne [datum] ve výši [částka] + kapitalizovaný úrok z prodlení [částka] + úrok z prodlení vyčíslený dle žaloby do dne [datum] ve výši [částka]) a částky [částka] ([částka] + úrok z prodlení vyčíslený dle výroku I. do dne [datum] 2 608,70 Kč) vyjádřeným v procentuální výši 73 %. Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu 46 % (73 % - 27 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši [částka] sestávající ze zaplaceného soudního poplatku [částka], odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši [částka] [3,5×[částka] dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. a účast na jednání před soudem dle 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb.], náhrady hotových výdajů ve výši [částka] [tj. 4×[částka] dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke čtyřem shora uvedeným úkonům právní služby] a částky [částka] odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (46 % z [částka]) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
20. Soud z důvodu neúčelného vynaložení nepřiznal žalobkyni náklady řízení v souvislosti s podáním ze dne [datum], jímž došlo k doplnění žaloby, neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě.
21. Stanovené platební povinnosti soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.