Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], úroku v kapitalizované výši [částka], úroku ve výši 8,99 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení v kapitalizované výši [částka] a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „banka“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o [právnická osoba] č. [hodnota], na jejímž základě banka žalovanému poskytla úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr a zaplatit úrok ve výši 8,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 17. dni kalendářního měsíce. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto banka přistoupila dne [datum] k zesplatnění dluhu. Pohledávka za žalovaným byla společností [právnická osoba]. smluvně postoupena žalobkyni. Žalovaná částka [částka] představuje podle žaloby zůstatek neuhrazené jistiny ve výši [částka] a dlužné poplatky ve výši [částka]. Vedle jistiny a poplatků se žalobkyně domáhala zaplacení 8,99% p.a. smluvního úroku za dobu od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a dále úroku ve výši 8,99 % p.a. z jistiny [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení za dobu od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a dále úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba].[IČO] IČO, a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o [právnická osoba] č. [hodnota], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], kdy částka ve výši [částka] byla poskytnuta na splacení dluhu z úvěru, který banka poskytla na základě smlouvy o úvěru číslo [hodnota] a který je bankou evidován na účtu pro splácení úvěru č. [č. účtu]. Část úvěru ve výši [částka] byla poskytnuta neúčelově ve prospěch běžného účtu žalovaného [žádost o úvěrový produkt, návrh na uzavření smlouvy o [právnická osoba] č. [hodnota], akceptace návrhu o [právnická osoba] ze dne [datum], souhrnný výpis pohybů na účtu, sdělení [právnická osoba].]. Žalovaný ke dni [datum] uhradil částku [částka] [souhrnný výpis pohybů na účtu]. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky z úvěrové smlouvy vyzván prohlášením o okamžité splatnosti a výzvou k uhrazení dluhu ze dne [datum] [prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne [datum] včetně přehledu podacích čísel]. Společnost [právnická osoba]. pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila společnosti [Anonymizováno] -[Anonymizováno] a.s. a ta následně žalobkyni [smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího čísla, smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího čísla].
4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že banka vycházela z příjmu žalovaného ve výši [částka], namodelovaných výdajů ve výši [částka] a dluhového zatížení ve výši [částka] a ve výši [částka] (prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti vysvětlené zástupkyní žalobkyně u soudního jednání). V žalobkyní předloženém návrhu na uzavření smlouvy o [právnická osoba] bylo vyplněno, že žalovaný je zaměstnaný u společnosti [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem [částka]. V kolonce nezbytné měsíční výdaje je uvedeno [částka], limity KK a kontokorentů je uvedeno [částka] a u splátek úvěrů je uvedeno [částka]. Žalobkyně dále uvedla, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze [právnická osoba]. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného banka porovnávala příjem žalovaného a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Žalobkyně dále předložila dokument nazvaný souhrn žádosti o úvěrových produkt, ze kterého vyplývá, že banka z registru BRKI zjistila pravidelné měsíční splátky úvěrů [částka] a celkovou výši kreditních karet a kontokorentů [částka]. Žalovaný však uvedl, že výše uvedené částky skutečným závazkům neodpovídají a vyplnil vlastní, a to [částka] pravidelné měsíční splátky úvěrů, [částka] celková výše kreditních karet a kontokorentů, hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření nemá. Banka při kalkulaci nabídky vycházela z průměrných výdajů na živobytí ve výši [částka], žalovaný uvedl nezbytné měsíční výdaje [částka] a celkový čistý měsíční příjem [částka].
5. Z výpisu z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum], který měla banka k dispozici, a který si soud rovněž sám opatřil, vyplývá, že účet žalovaného je aktivní, byla mu na něj pravidelně poukazována mzda okolo [částka] a měl i další příjmy. Žalovaný z něj hradil své běžné i mimořádné výdaje, které však po celou dobu byly vyšší než žalovaným uvedené a se kterými banka při posuzování úvěruschopnosti žalovaného počítala. Žalovaný pravidelně každý měsíc posuzovaného období hradil na účet číslo [č. účtu] částku ve výši [částka]. Žalovaný měl v září 2022 příjmy v celkové výši [částka] a výdaje v celkové výši [částka]. Konečný zůstatek na účtu ke dni [datum] činil -[částka]. Celkové příjmy žalovaného v říjnu 2022 činily [částka] a celkové výdaje [částka]. Konečný zůstatek na jeho účtu ke dni [datum] činil -[částka]. V listopadu 2022 měl žalovaný celkové příjmy ve výši [částka] a celkové výdaje [částka]. Konečný zůstatek na účtu ke dni [datum] činil -[částka]. V období od [datum] do [datum] činily celkové příjmy žalovaného [částka] a celkové výdaje [částka]. Konečný zůstatek na účtu žalovaného bezprostředně před poskytnutím projednávaného úvěru činil [částka].
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Skutkový stav zjištěný dokazováním soud právně posoudil tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem a žalovaným jako spotřebitelem byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla v řízení prokázána smlouvami o postoupení pohledávky uzavřenými ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
11. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, s ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána věřiteli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak věřitel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. To žalobkyně nesplnila. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
12. V dané věci, jak z výše uvedeného vyplývá (bod 4 a 5 rozsudku), právní předchůdce žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnil. Soud vzal v úvahu, že nově poskytnutý úvěr nesloužil jen k vyplacení peněžních prostředků žalovanému, nýbrž převážně k refinancování jeho předchozího úvěru u téže banky. [adresa] 738,25 Kč byla použita na splacení dluhu z dřívější smlouvy o úvěru č. [hodnota], jehož pravidelná měsíční splátka činila [částka] a [částka] byla žalovanému poskytnuta neúčelově. Dosavadní splátka ve výši [částka] se navýšila na [částka]. Měsíční zatížení žalovaného se po refinancování nesnížilo, ale naopak mírně vzrostlo. Jestliže banka vycházela z příjmu žalovaného ve výši [částka], z namodelovaných výdajů [částka] a zohlednila úvěrové splátky ve výši [částka] (7 693+2 614), rozdíl mezi příjmy a výdaji činil [částka], což samo o sobě nepostačovalo k úhradě sjednané měsíční splátky nového úvěru ve výši [částka]. Z výpisu z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum], který banka měla před uzavřením smlouvy k dispozici, pak vyplývalo, že žalovaný sice disponoval pravidelným příjmem přibližně ve výši uváděné v žádosti, avšak jeho skutečné výdaje byly opakovaně vyšší než částky, se kterými banka při posouzení úvěruschopnosti pracovala, a pravidelně převyšovaly příjmy a účet žalovaného se dostával do záporného zůstatku. Banka tedy měla k dispozici konkrétní údaje nasvědčující tomu, že deklarované výdaje [částka] a namodelované výdaje [částka] neodpovídají realitě. Pokud by banka vycházela ze skutečných výdajů žalovaného a jeho reálné platební situace, musela by dospět k závěru, že žalovaný nemá dostatečné volné prostředky k úhradě splátek nového úvěru.
13. Z podkladů, které měla banka před uzavřením smlouvy k dispozici, vyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Přesto žalovanému úvěr poskytla a tím porušila § 86 odst. 1 větu druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem tohoto porušení je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaný je povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu poníženou o provedené úhrady. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení částky [částka] ([částka] - [částka]) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
14. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
15. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na zaplacení částky [částka] coby nesplacené jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.
16. Předmětem sporu byly nároky v souhrnné výši [částka] ([částka], kapitalizované úroky [částka], úroky kapitalizované ke dni rozhodnutí [částka], kapitalizované úroky z prodlení [částka] a úroky z prodlení kapitalizované ke dni rozhodnutí [částka]). Žalobkyně uspěla s částkou [částka], tj. z 72 %. Dle § 142 odst. 2 o.s.ř. jí příslušelo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 44 % (72 % - 28 %). Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši [částka] sestávající ze zaplaceného soudního poplatku [částka], odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši [částka] [3,5×[částka] dle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. a účast na jednání před soudem dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb.], náhrady hotových výdajů ve výši [částka] (tj. 4×[částka] dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke čtyřem shora uvedeným úkonům právní služby) a částky [částka] odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (44 % z [částka]) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.
17. Soud z důvodu neúčelného vynaložení nepřiznal žalobkyni náklady řízení v souvislosti s podáním ze dne [datum], jímž došlo k doplnění žaloby, neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě.