Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], úroku v kapitalizované výši [částka], úroku ve výši 11,99 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], úroku ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení v kapitalizované výši [částka] a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „banka“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o [právnická osoba] č. [hodnota], na jejímž základě banka žalovanému poskytla úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr a zaplatit úrok ve výši 11,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto banka přistoupila dne [datum] k zesplatnění dluhu. Pohledávka za žalovaným byla společností [právnická osoba]. smluvně postoupena žalobkyni. Žalovaná částka [částka] představuje podle žaloby zůstatek neuhrazené jistiny ve výši [částka] a dlužné poplatky ve výši [částka]. Vedle jistiny a poplatků se žalobkyně domáhala zaplacení 11,99% p.a. smluvního úroku za dobu od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a dále úroku ve výši 11,99 % p.a. z jistiny [částka] za dobu od [datum] do [datum] a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení za dobu od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a dále úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba].[IČO] IČO, a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o [právnická osoba] č. [hodnota], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], kdy částka ve výši [částka] byla poskytnuta na splacení dluhu z úvěru, který banka poskytla na základě smlouvy o úvěru číslo [hodnota] a který je bankou evidován na účtu pro splácení úvěru č. [č. účtu]. Část úvěru ve výši [částka] byla poskytnuta neúčelově ve prospěch běžného účtu žalovaného [žádost o úvěrový produkt, návrh na uzavření smlouvy o [právnická osoba] č. [hodnota], akceptace návrhu o [právnická osoba] ze dne [datum], souhrnný výpis pohybů na účtu, sdělení [právnická osoba].]. Žalovaný ke dni [datum] uhradil částku [částka] [souhrnný výpis pohybů na účtu]. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky z úvěrové smlouvy vyzván prohlášením o okamžité splatnosti a výzvou k uhrazení dluhu ze dne [datum] [prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne [datum] včetně přehledu podacích čísel]. Společnost [právnická osoba]. pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila společnosti [Anonymizováno] -[Anonymizováno] a.s. a ta následně žalobkyni [smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího čísla, smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího čísla].
4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce č. [hodnota]. V tomto směru bylo v žalobkyní předloženém návrhu na uzavření smlouvy o [právnická osoba] vyplněno, že žalovaný je zaměstnaný u společnosti [právnická osoba]. s čistým měsíčním příjmem [částka]. V kolonce nezbytné měsíční výdaje je uvedeno [částka], limity KK a kontokorentů je uvedeno [částka] a u splátek úvěrů je uvedeno [částka]. Žalobkyně dále uvedla, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze [právnická osoba]. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného banka porovnávala příjem žalovaného a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Žalobkyně dále předložila dokument nazvaný souhrn žádosti o úvěrových produkt, ze kterého vyplývá, že banka z registru BRKI zjistila pravidelné měsíční splátky úvěrů [částka] a celkovou výši kreditních karet a kontokorentů [částka]. Žalovaný uvedl, že výše uvedené částky skutečným závazkům odpovídají a tyto částky potvrdil. Banka při kalkulaci nabídky vycházela z průměrných výdajů na živobytí ve výši [částka], žalovaný uvedl nezbytné měsíční výdaje rovněž částkou [částka]. Banka uvedla, že pro žalovaným zvolené parametry nabídky, uvedené závazky a výdaje by měl měsíční příjem žalovaného dosahovat [částka]. Žalovaný uvedl svůj celkový čistý měsíční příjem částkou [částka]. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného banka vycházela z příjmu [částka], z výdajů [částka] a výše měsíčních splátek [částka].
5. Z výpisu z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum], který měla banka k dispozici, a který si soud rovněž sám opatřil, vyplývá, že účet žalovaného je aktivní, žalovaný v březnu 2022 a v dubnu 2022 uhradil na účet číslo [č. účtu] částku ve výši [částka]. Žalovaný měl v březnu 2022 příjmy v celkové výši [částka] a výdaje v celkové výši [částka]. Konečný zůstatek na účtu ke dni [datum] činil [částka]. Celkové příjmy žalovaného v dubnu 2022 činily [částka] a celkové výdaje [částka]. Konečný zůstatek na jeho účtu ke dni [datum] činil [částka]. V květnu 2022 měl žalovaný celkové příjmy ve výši [částka] a celkové výdaje [částka]. Konečný zůstatek na účtu ke dni [datum] činil [částka]. Konečný zůstatek na účtu žalovaného bezprostředně před poskytnutím projednávaného úvěru činil [částka]. Listiny, z nichž by vyplýval tvrzený příjem, výdaje a míra zadlužení žalovaného, žalobkyně ani na výzvu soudu nepředložila.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Skutkový stav zjištěný dokazováním soud právně posoudil tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem a žalovaným jako spotřebitelem byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla v řízení prokázána smlouvami o postoupení pohledávky uzavřenými ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.
11. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, s ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána věřiteli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak věřitel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. To žalobkyně nesplnila. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
12. V dané věci, jak z výše uvedeného vyplývá (bod 4 a 5 rozsudku), právní předchůdce žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnil. Banka podle tvrzení žalobkyně vycházela z údajů, podle nichž žalovaný měl čistý měsíční příjem [částka], nezbytné měsíční výdaje [částka], pravidelné měsíční splátky úvěrů [částka] a limity kreditních karet a kontokorentů [částka]. Listiny, z nichž by tvrzený příjem, výdaje a míra zadlužení žalovaného skutečně vyplývaly, žalobkyně však ani přes výzvu soudu nepředložila.
13. Z výpisu z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum], který měla banka při uzavírání smlouvy k dispozici, nevyplývá, že na účet žalovaného přicházely peněžní prostředky odpovídající tvrzenému čistému měsíčnímu příjmu ve výši [částka]. V březnu 2022 činily celkové příjmy [částka], v dubnu [částka] a v květnu [částka]. Současně zůstatky na účtu žalovaného byly každý měsíc v minimální výši, a to [částka] ke dni [datum], [částka] ke dni [datum] a [částka] ke dni [datum], přičemž bezprostředně před poskytnutím úvěru činil zůstatek [částka]. Již tyto údaje musely u banky vyvolat důvodné pochybnosti o správnosti a dostatečné spolehlivosti údajů uvedených žalovaným v žádosti, zejména o tvrzené výši jeho čistého měsíčního příjmu. Pokud banka vycházela z tvrzeného čistého příjmu přes [částka] měsíčně, avšak z jí dostupného výpisu z účtu takový příjem zjevně nevyplýval a nebyly předloženy ani jiné listiny, jimiž by byl doložen, nemohla při zachování odborné péče uzavřít, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, aniž by tvrzený příjem ověřila dalšími spolehlivými podklady. Za takové situace nebylo možno uzavřít, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Naopak takové pochybnosti zde zjevně byly. Tento závěr potvrzuje i skutečnost, že žalovaný již v době uzavření smlouvy měl podle tvrzení žalobkyně vysoké pravidelné měsíční splátky jiných úvěrů ve výši [částka] a vysoké úvěrové limity. Projednávaný úvěr byl převážně novým neúčelovým zadlužením, když na splacení dřívějšího úvěru byla použita jen menší část projednávaného úvěru ve výši [částka], kdežto částka [částka] byla žalovanému vyplacena bez určení účelu.
14. Dodatečná lhůta k doplnění tvrzení a označení důkazů žalobkyni poskytnuta nebyla, neboť byla vyzvána k doplnění těchto skutečností již písemně před jednáním a k poskytnutí další dodatečné lhůty tak nebyl důvod.
15. Lze tedy uzavřít, že z podkladů, které měla banka před uzavřením smlouvy k dispozici, vyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Přesto žalovanému úvěr poskytla a tím porušila § 86 odst. 1 větu druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem tohoto porušení je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaný je povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu poníženou o provedené úhrady. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení částky [částka] ([částka] – [částka]) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
16. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
17. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na zaplacení částky [částka] coby nesplacené jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.
18. Předmětem sporu byly nároky v souhrnné výši [částka] ([částka], kapitalizované úroky [částka], úroky kapitalizované ke dni rozhodnutí [částka], kapitalizované úroky z prodlení [částka] a úroky z prodlení kapitalizované ke dni rozhodnutí [částka]). Žalobkyně uspěla s částkou [částka], tj. z 50 %. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků tak byl v zásadě stejný, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal.