36 C 67/2026

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ze smlouvy o hotovostním úvěru „[Anonymizováno] [Anonymizováno] “ č. [Anonymizováno] uzavřené mezi účastníky dne [datum] elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného. Žalovaná úvěrová pohledávka ve výši [částka] představuje neuhrazenou jistinu úvěru. Dále žalobkyně požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 7,99 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka], úroku ve výši 19,49 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka], smluvního úroku z dlužné jistiny ode dne [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ode dne [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka] [žádost o poskytnutí hotovostního úvěru [Anonymizováno] [Anonymizováno] – předschválená nabídka, smlouva o hotovostním úvěru „[Anonymizováno] [Anonymizováno] “ č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], SMS potvrzení, transakční historie účtu, historie úvěru], na který žalovaný uhradil celkem částku ve výši [částka] [historie úvěru, transakční historie účtu].

4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru na základě údajů o příjmech, výdajích, závazcích a dalších informací uvedených žalovaným. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl příjem ve výši [částka], což žalobkyně ověřila prostřednictvím příchozích transakcí za 6 měsíců před poskytnutím úvěru na účet žalovaného. Částka odpovídala průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Žalovaný v žádosti uvedl výdaje ve výši [částka]. Žalobkyně na základě interního ekonomického modelu stanovila orientační měsíční životní výdaje žalovaného na částku [částka]. Žalobkyně vycházela z kombinace informací uvedených žalovaným v úvěrové žádosti a interního modelového přístupu založeného na typových životních nákladech, běžné spotřebě a dalších parametrech reflektujících profil žalovaného. Žalovaný v žádosti uvedl splátky mimo žalobkyni ve výši [částka]. Žalobkyně dotazem do [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti úvěry se splátkovým zatížením ve výši [částka] [žádost o poskytnutí hotovostního úvěru [Anonymizováno] [Anonymizováno], výpis z běžného účtu, zpráva [Anonymizováno] ]. Žalobkyně dále uvedla, že prověřila interní blacklist, registr neplatných a odcizených dokladů, centrální evidenci exekucí a insolvenční rejstřík. V tomto směru nepředložila žádné důkazy. Za účelem finálního posouzení úvěruschopnosti žalobkyně provedla výpočet tzv. disponibilního (čistého) příjmu, spočívajícího v rozdílu mezi čistým příjmem žalovaného a jeho životními náklady včetně měsíčních splátek jiných závazků. Na základě této kalkulace stanovila žalobkyně maximální přípustné zatížení pro novou úvěrovou splátku ve výši [částka]. Nová měsíční splátka činila [částka]. Nové splátkové zatížení tedy činilo [částka]. Celkové zatížení bylo vyhodnoceno jako přiměřené vzhledem k deklarovaným i ověřeným výdajům.

5. Žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum], přičemž při posuzování úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím projednávaného úvěru ověřovala žalobkyně transakce na účtu za 6 měsíců před poskytnutím úvěru. Z výpisu z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] (tj. do poskytnutí projednávaného úvěru) vyplývá, že účet žalovaného je aktivní, žalovanému na něj byla v období od června 2022 do října 2022 pravidelně poukazována platba od Úřadu práce [adresa] v průměrné výši [částka] a měl i další příjem z nájmu v průměrné výši [částka]. Dne [datum] a dne [datum] obdržel platby ve výši [částka] od společnosti [právnická osoba]. (blíže neidentifikované). Dne [datum] mu byl na účet vyplacen úvěr ve výši [částka]. Z účtu hradil své běžné i mimořádné výdaje. V období od června 2022 do srpna 2022 splácel úvěr částkou ve výši [částka] a od srpna 2022 splácel úvěry celkovou částkou [částka]. Konečný zůstatek na účtu žalovaného činil ke dni [datum] -[částka], konečný zůstatek ke dni [datum] činil -[částka], konečný zůstatek ke dni [datum] činil [částka], konečný zůstatek ke dni [datum] činil [částka], konečný zůstatek ke dni [datum] činil [částka], konečný zůstatek ke dni [datum] činil [částka], konečný zůstatek ke dni [datum] činil -[částka] a konečný zůstatek ke dni [datum] činil -[částka] [výpis z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] ].

6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Povinností poskytovatele úvěru je řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

12. V dané věci, jak z výše uvedeného vyplývá (bod 4 a 5 rozsudku), žalobkyně úvěruschopnost žalovaného nevyhodnotila s odbornou péčí ve smyslu § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, a současně nepostupovala v souladu s § 86 odst. 1 a 2 téhož zákona, ačkoli k tomu měla dostatečné podklady. Měla k dispozici výpis z účtu žalovaného za dobu šesti měsíců před poskytnutím úvěru, na který byla pravidelně poukazována platba od Úřadu práce [adresa] cca [částka] i další příjmy v průměrné výši [částka], a z něhož žalovaný současně hradil své běžné výdaje. Z tohoto výpisu přitom vyplývá, že příjem, s nímž žalobkyně při hodnocení pracovala, neodpovídal reálnému stavu, neboť žalobkyně vycházela z částky [částka], zatímco z výpisů z účtu vyplývá, že žalovanému byla na účet vyplácena částka v průměrné výši pouze [částka] měsíčně. Další dvě platby po [částka] od společnosti [právnická osoba]. měly zjevně nahodilý charakter. Současně skutečné výdaje žalovaného byly podstatně vyšší, než s jakými žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti pracovala. Výdaje převzala z tvrzení žalovaného a současně je potvrdila vlastním interním modelem rovněž částkou [částka], aniž by je poměřila skutečnými pohyby na účtu žalovaného. Reálné výdaje na účtu přitom byly zjevně vyšší a žalovaný je hradil jen za cenu dalšího zadlužování. Účet žalovaného opakovaně končil v záporném zůstatku, kdy ke dni [datum] činil konečný zůstatek -[částka] a ke konci dalšího měsíce (tj. ke dni [datum]) už více než dvojnásobek, tj. -[částka]. Přestože dne [datum] obdržel úvěr ve výši [částka], již ke dni [datum] činil konečný zůstatek na jeho účtu pouze [částka] a o měsíc později (ke dni [datum]) pouze [částka] a nadále se snižoval. Po třech měsících (tj. ke dni [datum]) už činil konečný zůstatek na účtu žalovaného -[částka] a ke dni [datum], tedy bezprostředně před poskytnutím projednávaného úvěru, činil konečný zůstatek na účtu -[částka]. Příjem žalovaného pohybující se kolem [částka] měsíčně tak zjevně nepostačoval k úhradě jeho skutečných výdajů. Při řádném vyhodnocení všech zjištěných skutečností žalobkyně musela dospět k závěru, že žalovaný fakticky nedisponuje volnými finančními prostředky, z nichž by mohl splácet další úvěr, neboť jeho výdaje převyšovaly jeho příjmy, což zakládá důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet, a žalobkyně mu jej proto neměla poskytnout.

13. Pokud jde o argument žalobkyně, že o správnosti úsudku žalobkyně o úvěruschopnosti žalovaného svědčí i fakt, že žalovaný byl schopen splácet úvěr až do 9/2024, soud uvádí, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného znamená posouzení možnosti žalovaného splácet úvěr před jeho poskytnutím, takže rozhodné jsou skutečnosti, které byly v době, kdy byl úvěr poskytnut. Úvěruschopnost žalovaného nelze hodnotit zpětně z okolností, které nastaly až po poskytnutí úvěru. Navíc to, že žalovaný platil splátky, ještě neznamená, že byl úvěruschopný, neboť tak mohl činit za cenu postupného zadlužování.

14. Smyslem posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr, je nejen nezbytné podklady shromáždit, ale i je pečlivě vyhodnotit, což se v případě žalované nestalo, neboť žalobkyně musí zkoumat reálné příjmy, reálné výdaje a míru zadlužení a nemůže vycházet pouze z informací, které uvedl žadatel o úvěr. V projednávaném případě je z výsledku dokazování zřejmé, že informace nebyly žalovaným poskytnuty správně. Jak vyplývá z výpisu z účtu žalovaného za období 6-12/2022 jeho skutečný příjem byl nižší a výdaje byly mnohem vyšší a žalovaný byl schopen své výdaje a splátky úvěrů hradit jen za cenu postupného zadlužování.

15. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou jí zákonem, neboť posouzení úvěruschopnosti žalovaného neprovedla řádně a s odbornou péčí. Posouzení proběhlo převážně formálně, aniž by žalobkyně dostatečně vyhodnotila reálnou příjmovou a výdajovou situaci žalovaného a jeho skutečnou schopnost úvěr splácet. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost úvěrové smlouvy, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobkyni pouze dosud neuhrazenou část poskytnuté jistiny, tj. částku [částka] ([částka] – [částka]). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

16. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

17. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky [částka] coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

18. Předmětem sporu byly nároky v souhrnné výši [částka] (jistina [částka] + kapitalizovaný úrok [částka] + úrok vyčíslený dle žaloby do dne [datum] ve výši [částka] + úrok z prodlení vyčíslený dle žaloby do dne [datum] ve výši [částka]). Žalobkyně uspěla s částkou [částka], tj. z 62 %. Dle § 142 odst. 2 o.s.ř. jí příslušelo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 24 % (62 % - 38 %). V řízení žalobkyně účelně vynaložila náklady v celkové výši [částka] sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši [částka] [2,5×[částka] dle § 14b odst. 1 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 1×[částka] dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za účast zástupce u jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb.], náhrady hotových výdajů ve výši [částka] (tj. 3×[částka] dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění, sepis žaloby a 1×[částka] dle § 14b odst. 6 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. za účast zástupce u jednání soudu) a částky [částka] odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Soud tak zavázal žalovaného k náhradě nákladů řízení ve výši [částka] (24 % z [částka]). Náhradu nákladů řízení je žalovaný v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

19. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]), v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující [částka], přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. Soud z důvodu neúčelného vynaložení nepřiznal žalobkyni náklady řízení v souvislosti s podáním ze dne [datum], jímž došlo k doplnění žaloby, neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě.