Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota], kterou měla žalovaná uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] distančním způsobem prostřednictvím elektronické komunikace. Žalovaná částka představuje neuhrazenou jistinu úvěru ve výši [částka], neuhrazený úrok ve výši [částka] a neuhrazenou smluvní pokutu ve výši [částka]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaná nezpochybňovala, že si předmětný úvěr sjednala a že jí byly peněžní prostředky poskytnuty. Uvedla však, že úvěr byl sjednán přes internet, kdy po vyplnění základních údajů jí byla nabídnuta maximální výše [částka]. Ke svému příjmu ničeho nedokládala. Uvedla, že tehdy pobírala starobní důchod ve výši [částka] a příspěvek na bydlení [částka]. Dále sdělila měsíční náklady na bydlení ve výši [částka]. Současně uvedla, že již v době sjednání tohoto úvěru měla další dluhy, zejména úvěr u [právnická osoba], původně ve výši [částka], následně navýšený na [částka], se splátkou [částka] měsíčně, dále úvěr u [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši [částka] a ještě další menší úvěry u nebankovních subjektů. Na tyto dluhy se jí poskytovatel úvěru nijak nedotazoval.
3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“), na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalované na bankovní účet č. [č. účtu] úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši [částka], celkem tedy částku ve výši [částka] do 23 dnů ode dne jeho poskytnutí [smlouva o úvěru ze dne [datum] ]. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích, lustrací ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Ke svým tvrzením žalobkyně ani na výzvu soudu nepředložila žádný důkaz. Uvedla, že žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích.
4. Dne [datum] byla na bankovní účet žalované číslo [č. účtu] připsána částka ve výši [částka] [výpis z účtu žalobkyně a potvrzení [právnická osoba]. ze dne [datum] ]. Žalovaná uhradila celkem [částka] [potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. [hodnota] ].
5. Společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni [smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku].
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni [datum] (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.
8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. Tuto povinnost právní předchůdce žalobkyně nesplnil. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalované jako spotřebitelky (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
11. Jak bylo uvedeno v bodu 3 rozsudku, žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce ověřoval před uzavřením smlouvy o úvěru příjmy, výdaje a míru zadlužení žalované, neboť nepředložila důkaz o tom, že se její právní předchůdce úvěruschopností žalované vůbec zabýval. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích. Jaký byl příjem žalované a v jaké výši byly její výdaje, neuvedla. Současně neuvedla, zda a případně v jaké výši byly zjištěny další závazky žalované. Žalobkyně sice tvrdila, že úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy posouzena byla, ale důkazy o tom nepředložila. Řádné posouzení úvěruschopnosti tak neprokázala.
12. Žalobkyně neprokázala, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy zjistil a ověřil příjmy, výdaje, existující závazky žalované a způsob plnění jejích dosavadních dluhů. Současně z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná již v době uzavření smlouvy pobírala příjem jen v omezené výši, měla náklady na bydlení a současně byla zatížena dalšími úvěrovými závazky, zejména vůči [právnická osoba], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a dalším nebankovním věřitelům. Za této situace by při řádném posouzení její úvěruschopnosti musely vyvstat důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splatit. Poskytnutí úvěru proto bylo v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, a smlouva je tudíž podle § 87 odst. 1 tohoto zákona neplatná. Účastníci tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). V řízení bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta částka [částka], přičemž dne [datum] uhradila částku [částka], dne [datum] uhradila částku [částka] a dne [datum] uhradila částku [částka] (potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. [hodnota]). Z ustanovení § 1882 odst. 1 o. z., vyplývá, že do oznámení postoupení postupitelem se může dlužník zprostit povinnosti plněním postupiteli. Společnost [právnická osoba] jako postupitel vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávky oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo žalované odesláno dne [datum] (podací lístek). Dle zákonné domněnky doručení (§ 573 o. z.) bylo doručeno dne [datum]. Všechny platby žalované byly učiněny před tímto datem, žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku [částka] (rozdíl poskytnuté jistiny [částka] a zaplacených [částka]), k jejíž zaplacení ji soud zavázal a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
13. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
14. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky [částka] coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaná se doposud nedostala do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto stanovil splatnost až soud svým rozhodnutím. K poměrům žalované soud zjistil, že její současný příjem tvoří starobní důchod [částka], příspěvek na bydlení [částka] a přivýdělek přibližně [částka] měsíčně, přičemž na nájemné a služby vynakládá [částka] měsíčně. Současně je zatížena dalšími dluhy a navrhla, aby jí bylo umožněno hradit dluh ve splátkách po [částka] měsíčně. Soud po zhodnocení jejích současných sociálních a majetkových poměrů, výše pravidelných příjmů a nákladů i celkové zadluženosti dospěl k závěru, že právě splátka [částka] měsíčně odpovídá jejím reálným možnostem. S ohledem na majetkové poměry žalované a závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], proto soud podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru určil dobu vrácení jistiny tak, že uložil žalované povinnost uhradit dlužnou částku [částka] v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení jedné ze splátek.
15. Předmětem sporu byly nároky v souhrnné výši [částka] ([částka] a úroky z prodlení kapitalizované ke dni rozhodnutí [částka]). Žalobkyně uspěla s částkou [částka], tj. ze 44 %. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků tak byl v zásadě stejný, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal.