Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 250 Kč za dobu od 19. 1. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 250 Kč za dobu od 27. 8. 2019 do 18. 1. 2024.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 829 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 11 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 250 Kč za dobu od 27. 8. 2019 do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo [hodnota], kterou měl žalovaný uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba]. distančním způsobem prostřednictvím elektronické komunikace. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.
2. Žalobkyně tvrdila, že smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobkyně www.[Anonymizováno].cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby výši požadovaného úvěru a dobu splatnosti úvěru. Následně vyplnil registrační formulář zadáním osobních údajů. K ověření totožnosti byl žalovaný povinen uvést informace o své platební kartě jako je číslo platební karty, datum expirace, CVC/CVV kód a údaje pro 3-D Secure ověření do platební brány banky. Daným postupem žalovaný autorizoval provedení platby ve výši 1 Kč na bankovní účet původního věřitele. Totožnost žalovaného byla dále ověřena prostřednictvím fotokopie občanského průkazu. K ověření úvěruschopnosti žalovaného požadoval původní věřitel doložení příjmu žalovaného. Následně žalovaný odeslal návrh na uzavření smlouvy kliknutím na tlačítko „závazně žádám o půjčku“. Původní věřitel s návrhem souhlasil a svůj souhlas sdělil žalovanému prostřednictvím klientského profilu a emailu, čímž došlo k uzavření smlouvy. K prokázání svých tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy popsaným způsobem však žalobkyně nepředložila žádný důkaz. Předložená nepodepsaná smlouva o úvěru nemůže být důkazem o tom, že byl tvrzený postup dodržen. Žalobkyně tudíž neprokázala, že její právní předchůdce s žalovaným smlouvu o úvěru uzavřel.
3. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] byla na bankovní účet žalovaného připsána částka 11 250 Kč [výpis z účtu původního věřitele, sdělení [jméno FO] a.s. ze dne [datum] ], přičemž společnost [právnická osoba]. postoupila pohledávku za žalovaným společnosti [právnická osoba]. a ta následně žalobkyni [smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku]. Žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení částky 11 250 Kč z titulu bezdůvodného obohacení (ust. § 2991 o. z.), proto soud žalovaného k zaplacení této částky zavázal.
4. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění výzvou ze dne [datum], která byla předána k poštovní přepravě téhož dne a podle § 573 o. z. byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne [datum]. V této výzvě žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do tří dnů (tj. do 18. 1. 2024). Žalovaný na výzvu nijak nereagoval, ode dne následujícího se tedy ocitl v prodlení a žalobkyni vzniká od 19. 1. 2024 nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 (tj. 14,75 %). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení z částky 11 250 Kč od 27. 8. 2019 do zaplacení. Soud vázán jejím návrhem zavázal žalovaného k zaplacení úroku z prodlení v jí požadované nižší výši, avšak až od 19. 1. 2024 a za dobu od 27. 8. 2019 do 18. 1. 2024 žalobu ohledně úroku z prodlení zamítl.
5. Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, proto jí podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalovanému přísluší právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán poměrem částky 16 868,80 Kč (11 250 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle žalobního návrhu ke dni 22. 8. 2024 5 618,80 Kč) a částky 11 918,80 Kč (11 250 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle výroku I ke dni 22. 8. 2024 668,80 Kč) vyjádřeným v procentuální výši 70 %. Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu 40 % (70 % - 30 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 071 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 750 Kč [2,5×300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu], náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč [tj. 3×100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby] a částky 221 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 829 Kč (40 % z 2 071 Kč) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
6. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobci v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené.