Výrok
I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka].
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], kterou měla žalovaná uzavřít s žalobkyní dne [datum] distančním způsobem prostřednictvím elektronické komunikace.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ačkoliv byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).
3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky [částka] představující smluvní pokutu s odůvodněním, že v žalobním návrhu udělala administrativní chybu, když kontrolou spisového materiálu zjistila, že žalovaná v době před podáním žalobního návrhu zaplatila žalobkyni částku v celkové výši [částka]. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I.). Přitom soud podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalované, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci.
4. Žalobkyně tvrdila, že smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek žalobkyně www.[Anonymizováno].cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry, jako výši požadovaného úvěru a dobu splatnosti. Následně vyplnila registrační formulář zadáním osobních údajů. Registrace a vstup do klientské zóny byly podmíněny souhlasem žalované se smluvní dokumentací, kterou žalovaná aktivně odsouhlasila zaškrtnutím pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaná dokončila a potvrdila registraci zadáním pětimístného kódu z verifikační SMS zaslané žalované na telefonní číslo, které uvedla do registračního formuláře v prostředí klientské zóny. Žalovaná uzavřela smlouvu v prostředí klientské zóny vložením kódu [Anonymizováno] dne [datum]. K prokázání svých tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy popsaným způsobem však žalobkyně nepředložila žádný důkaz.
5. Žalobkyně disponuje údaji o žalované, z čehož lze usuzovat, že na jejích webových stránkách byly vyplněny její registrační údaje. Žalobkyně však neprokázala, že žalovaná smlouvu o úvěru zakládající žalované nároky uzavřela. Na předložené smlouvě o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] chybí podpis žalované, ani z ní není zřejmý jiný způsob její akceptace. Tvrzení, že žalovaná o úvěr v poskytnuté výši požádala a zadáním verifikačního kódu odsouhlasila právě tu smlouvu o úvěru, kterou žalobkyně předložila, neprokázala. Neprokázala tedy, že byla projevena vůle uzavřít tvrzenou smlouvu o úvěru a že ji projevila skutečně žalovaná. Jelikož žalobkyně neprokázala, že žalovaná projevila vůli uzavřít smlouvu o úvěru za jí tvrzených podmínek, neprokázala, že jí vznikl nárok na plnění, která z této smlouvy vyplývají.
6. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost ověřovala výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, přičemž klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu. Současně byla žalovaná lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Žalobkyně předložila výpis z účtu žalované za období tří měsíců před poskytnutím úvěru, ze kterého vyplývá, že výdaje žalované dosahovaly jejích příjmů. Ke dni [datum] činil počáteční zůstatek na účtu žalované částku -[částka]. V období od [datum] do [datum] na účet žalované celkem přišlo [částka] a celkem odešlo [částka]. Ke dni [datum] činil zůstatek na účtu žalované -[částka]. V období od [datum] do [datum] celkem přišlo [částka] a celkem odešlo [částka]. Ke dni [datum] činil zůstatek na účtu žalované [částka]. V období od [datum] do [datum] na účet žalované celkem přišlo [částka] a celkem odešlo [částka]. Ke dni [datum] činil zůstatek na účtu žalované [částka] [výpis z účtu žalované za období od [datum] do [datum] ].
7. V období od [datum] do [datum] byla na bankovní účet žalované připsána částka v celkové výši [částka] [sdělení [právnická osoba].].
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Jak bylo uvedeno výše (bod 4 a 5 rozsudku), žalobkyně ke svým tvrzením o uzavření úvěrové smlouvy nepředložila žádný důkaz. Předložená nepodepsaná smlouva o úvěru a nepodepsané obchodní podmínky nemohou být důkazem o tom, že byl tvrzený postup dodržen. Žalobkyně tudíž neprokázala, že s žalovanou smlouvu o úvěru uzavřela.
14. I kdyby bylo prokázáno, že smlouva uzavřena byla, byla by smlouva absolutně neplatná pro rozpor s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně úvěruschopnost žalované nevyhodnotila s odbornou péčí ve smyslu § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, byť k tomu měla dostatečné podklady. Měla k dispozici výpis z účtu žalované za dobu tří měsíců před poskytnutím úvěru, ze kterého vyplývá, že výdaje žalované každý měsíc dosahovaly výše jejích příjmů a účet žalované vykazoval každý měsíc téměř nulový zůstatek. Žalovaná utratila všechny své příjmy a ve skutečnosti neměla finanční prostředky na splácení poskytnutého úvěru.
15. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla.
16. V řízení však bylo prokázáno, že na bankovní účet žalované byla připsána částka v celkové výši [částka] [výpis z účtu žalované]. Žalobkyně tedy žalované plnila bez právního důvodu, čímž se žalovaná neoprávněně obohatila a žalobkyni vzniklo právo, aby jí žalovaná vydala to, oč byla ochuzena.
17. Žalovaná žalobkyni uhradila částku [částka], kterou žalobkyně započetla na úhradu dlužné smluvní pokuty. Jelikož z neplatného ujednání právo na zaplacení smluvní pokuty nevzniklo, nebylo možné započíst na tuto neexistující pohledávku plnění žalované. Částkou 8 [Anonymizováno],[Anonymizováno] Kč, kterou žalovaná na úhradu úvěru dosud zaplatila, tak žalovaná v celém rozsahu plnila na jistinu [částka] a dlužná jistina tak činí [částka] ([Anonymizováno] [Anonymizováno] -[Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno]), přičemž k zaplacení této částky soud žalovanou výrokem II zavázal. Požadovala-li žalobkyně na jistině dalších [částka], soud žalobu ohledně této částky zamítl, neboť platbami žalované byla již jistina v tomto rozsahu zaplacena a na zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o úvěru (úroku a smluvní pokuty), žalobkyni právo nevzniklo (výrok III.).
18. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
19. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky [částka] coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaná se doposud nedostala do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byla žalovaná v řízení nečinná a nesdělila, jaké jsou její aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.
20. Ve věci měla převažující úspěch žalovaná, které by tak podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalované v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok IV.).