Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, kterou dle tvrzení žalobkyně účastníci uzavřeli dne [datum] distančním způsobem prostřednictvím internetu. Žalovaná na základě úvěrové smlouvy obdržela úvěr ve výši [částka], který se zavázala uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] v pravidelných splátkách nejpozději do [datum]. Neuhradila však ničeho.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Žalobkyně předložila žalovanou nepodepsanou smlouvu o podnikatelském úvěru ze dne [datum] (dále jen „smlouva“), z níž vyplývala povinnost žalobkyně poskytnout peněžní prostředky ve výši [částka] a povinnost žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit do [datum] a zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Smlouva byla podepsána SMS podpisem dne [datum] a na účet žalované byla dle [právnická osoba]. dne [datum] připsána částka [částka].Předžalobní výzvou k úhradě ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky do tří dnů. Zásilka byla předána k poštovní přepravě žalované dne [datum].Podle § 562 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Žalobkyně tvrdila, že žalovaná se prostřednictvím webové stránky www.nazivnost.cz nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů a tím zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Následně zaslala žalobkyni žádost o poskytnutí úvěru, poté jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na její telefonní číslo, čímž uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě žalované dne [datum] vyplatila úvěr.Žalobkyně disponuje údaji o žalované, z čehož lze usuzovat, že na jejích webových stránkách byly vyplněny registrační údaje žalované. Žalobkyně však neprokázala, že se žalovaná do uživatelského účtu v elektronickém systému žalobkyně zadáním uživatelského jména a kódu přihlásila a v něm vyplněním požadovaných údajů požádala o úvěr, tedy učinila nabídku na uzavření smlouvy o úvěru, kterou žalobkyně následně akceptovala. Žalobkyně tedy uzavření smlouvy o úvěru neprokázala a neprokázala tak, že žalované vznikla povinnost úvěr vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru.V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], přičemž právní důvod poskytnutí prostředků prokázán nebyl.Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1723 odst. 2 o. z. ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je poté povinen splnit i bez zbytečného odkladu.Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Při absenci závěru o uzavření smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaná se obohatila bez právního důvodu na úkor žalobkyně. Žalobkyni vznikl nárok na vrácení částky [částka] z titulu bezdůvodného obohacení, proto soud žalovanou k zaplacení této částky zavázal. Ve zbytku žalobu zamítl, neboť žalobkyně neprokázala, že by se žalovaná zavázala k povinnosti platit poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokutu.Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku.Žalobkyně žalovanou vyzvala k plnění výzvou ze dne [datum], která byla předána k poštovní přepravě dne [datum] a podle § 573 o. z. byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne [datum]. V této výzvě žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky do tří dnů (tj. do [datum]). Žalovaná na výzvu nijak nereagovala, ode dne následujícího se tedy ocitla v prodlení a žalobkyni vzniká od [datum] nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 (tj. ve výši 11,5 % ročně). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Soud zavázal žalovanou k zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně od [datum] a jen z přiznané částky [částka] a ve zbývajícím rozsahu žalobu ohledně úroku z prodlení zamítl.Předmětem sporu byla částka [částka] ([částka] + úrok z prodlení vyčíslený dle žaloby ke dni vyhlášení rozsudku dne [datum] ve výši [částka]), přičemž úspěšná byla žalobkyně ohledně částky [částka] ([částka] + úrok z prodlení vyčíslený dle výroku I. tohoto rozsudku ke dni jeho vyhlášení dne [datum] ve výši [částka]), tedy ze 48 %. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků na celku tak byl v zásadě stejný, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal.Stanovené platební povinnosti soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.