41 C 153/2020

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou [datum] domáhala vyslovení neplatnosti opakované dobrovolné veřejné dražby elektronické [číslo] [spisová značka], konané [datum rozhodnutí] 1. žalovanou jako dražebníkem, jejímž předmětem byl soubor pod názvem„ rodinný dům [adresa] “ (dále jen„ dražba/opakovaná dražba“), tvořený nemovitostmi zapsanými v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], a to pozemkem parc. č. St. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, pozemkem parc. [číslo] zahrada a stavbou rodinného domu [adresa] stojícího na pozemcích parc. č. St. [číslo] a parc. č. St. [číslo], jenž je zapsán na [list vlastnictví] (dále jen„ předmět dražby/dražené nemovitosti“). Žalobu odůvodnila tvrzením, že pochybením 1. žalované se nemohla aktivně dražby účastnit, čímž jí bylo podstatným způsobem zasaženo do práv.

2. Opakovaná dražba se konala elektronicky prostřednictvím dražebního systému na internetové adrese [webová adresa] dne [datum] v čase od 12:00 do 12:30 hod. Krátce před dražbou se žalobkyně zaregistrovala jako účastník a bylo jí 1. žalovanou zasláno přihlašovací jméno a heslo. Registraci provedla [jméno] [příjmení] na pověření svého syna, jednatele žalobkyně, která po registraci provedla úspěšně zkoušku přihlášení se do systému, ale bez možnosti ověření aktivní účasti v podobě činění podání. Při registraci si zvolila přihlašovací jméno„ [jméno] [anonymizováno]“ nebo„ [jméno] [anonymizována dvě slova]“, tedy buď s mezerou nebo bez ní, přesněji si to již nepamatuje a pro řízení to ani nepovažuje za důležité. Po provedené registraci ji nikdo nekontaktoval a neobdržela ani žádné heslo či potvrzující e-mail, což ji znepokojilo, proto dne [datum] provedla další registraci. Teprve poté byla kontaktována zaměstnankyní 1. žalované s tím, že její dvojí registrace není možná, proto bude první registrace zrušena. [příjmení] dne jí přišel e-mail potvrzující její registraci na jméno [jméno] [anonymizováno] s heslem [anonymizováno], které si změnila na [rok] a do systému se úspěšně přihlásila. ID registrace jí nebylo známo. Krátce před zahájením opakované dražby se opět přihlásila do dražebního systému pod ID [anonymizováno], ale nemohla se dražby aktivně účastnit a činit podání, pouze pasivně sledovat její průběh. Žalobkyně, opět prostřednictvím [jméno] [příjmení], po tomto zjištění obratem kontaktovala 1. žalovanou, avšak její zaměstnankyně nebyla schopna problém s přihlášením vyřešit, jen jí poradila, aby se do systému přihlásila pod první registrací, ohledně které měla paní [příjmení] za to, že byla zrušena. Zaměstnankyně 1. žalované jí doporučila vygenerování nového přístupového hesla, ale ani toto nevedlo k odstranění problému a opakovaná dražba, které se účastnily 3 subjekty, skončila dřív než byl problém vyřešen. Příklep byl udělen 2. žalovanému, který předmět dražby nabyl, protože 1. žalovaná odmítla dražbu zrušit. V době konání dražby byl elektronický dražební systém funkční a nedošlo ani k výpadku serveru.

3. Žalobkyně na účet 1. žalované složila dražební jistotu 400 000 Kč, doložila čestné prohlášení a provedla registraci. Byla připravena dražit až do výše 2 600 000 Kč, kterou by uhradila po započtení zálohy 400 000 Kč do 90 dnů od skončení dražby z úvěru poskytnutého společností [právnická osoba]. Do opakované dražby se [datum] přihlásila pod [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] provedla zkoušku přihlášení pod jménem [jméno] [anonymizována dvě slova] s heslem [anonymizováno], které změnila na nové heslo [rok] [jméno]. I pod tímto heslem se jí přihlášení podařilo. Po zahájení dražby [datum] se opět přihlásila pod [anonymizována dvě slova], avšak již jen mohla sledovat průběh dražby, nikoliv se jí aktivně účastnit a činit podání. Po tomto zjištění obratem volala 1. žalované, ale její zaměstnankyně jí pouze doporučila vygenerovat nové přístupové heslo anebo se přihlásit správně. Příčinou problému nebyla její dvojí registrace. Ke každému účtu jí byla přidělena unikátní hesla, po jejichž zadání jí byl umožněn vstup do dražebního portálu, proto předpokládala, že jí v něm bude i umožněno dražit. Chyba byla na straně 1. žalované, jejíž registrační systém umožnil stejnému účastníkovi dvojí přihlášení do systému.
4. 1. žalovaná (nebo také dále„ dražebník“) a 2. žalovaný navrhli žalobu zamítnout, protože opakovaná dražba proběhla řádně. Žalobkyně se zaregistrovala nejprve dne [datum]. Přihlásila se na dražebním portálu [webová adresa], kde provedla dvojí registraci, nejprve pod přihlašovacím jménem„ [jméno] [anonymizována dvě slova]“ s kontaktními údaji: [email], [číslo], [právnická osoba], [obec a číslo], [číslo] ([příjmení]), cz: [číslo] ([anonymizováno]) a [jméno] [příjmení] (statutární zástupce), přičemž této registraci bylo přiděleno [anonymizováno] dražitele [anonymizováno] (dále také„ 1. registrace“) a následně registraci pod přihlašovacím jménem„ [jméno] [anonymizováno]“ s kontaktními údaji: [email], [číslo], [právnická osoba], [obec a číslo], [číslo] ([příjmení]), CZ [číslo] (DIČ) a [jméno] [příjmení] (statutární zástupce), přičemž této registraci bylo přiděleno ID dražitele [anonymizováno] (dále také„ 2. registrace“). Právě tato dvojí registrace byla příčinou problémů žalobkyně při opakované dražbě, kterou 1. žalovaná nemohla nijak ovlivnit. Dne [datum] byl přístup do dražby povolen žalobkyni pod přihlašovacím jménem [jméno] beda 12 z 1. registrace. Vzhledem k tomu, že žalobkyně stejného dne provedla přihlášení do dražby i jako [jméno] [anonymizováno] pod 2. registrací, kontaktovala ji telefonicky zaměstnankyně 1. žalované, [jméno] [příjmení], s tím, že přístup do dražby a aktivní účast v ní je povolena stejnému subjektu pouze jednou, v jejím případě v rámci 1. registrace pod jménem [jméno] beda [anonymizováno] s ID [anonymizováno]. Zároveň byla žalobkyně upozorněna, že druhý přístup pod jménem [jméno] beda12 nemůže být povolen, protože je zřejmé, že se jedná o stejný subjekt. Dvojí registrace v systému se podařila pouze kvůli chybám v názvu společnosti a [anonymizováno] u 1. registrace a chybnému [anonymizováno] u 2. registrace, kdy automatický systém vyhodnotil tyto chyby jako registrace dvou odlišných subjektů, byť v obou případech šlo o jednu a tu stejnou žalobkyni. [příjmení] [příjmení] žalobkyni doporučila vyzkoušet si přihlašovací jméno a heslo pro 1. registraci a v případě problému s přihlášením vygenerovat si nové heslo. Žalobkyně to však neučinila a problém řešila až v průběhu dražby. V průběhu opakované dražby ostatní 3 přihlášení účastníci žádný problém neavizovali a ani samotný dražební systém nevykazoval žádnou poruchu. Opakovaná dražba probíhala standardně, její účastníci činili příhozy a subjektu s ID [anonymizováno], jenž učinil nejvyšší příhoz 2 300 000 Kč, byl udělen příklep v [anonymizováno]: [údaj o čase] hod. (tímto byl 2. žalovaný) . 1. žalovaná neměla žádný zájem blokovat schválenému zájemci o účast v dražbě přístup k dražbě, právě naopak její zájem je o co nejvyšší počet účastníků a o dosažení co nejvyšší ceny vydražením. Podmínkou pro povolení účasti v dražbě ale bylo řádné a včasné složení dražební jistoty, doložení čestného prohlášení, provedení registrace a přihlášení k dražbě. V průběhu dražby byly žalobkyní, za kterou jednala nějaká žena, hlášeny problémy s přihlášením, které nebyla schopna specifikovat a na žádost paní [příjmení] jí poslala prostřednictvím své e-mailové adresy [email] screenshot své obrazovky až v 13:01 hod., tedy těsně před ukončením opakované dražby. Z popisu problému žalobkyní nebylo jasné, v čem problém s přihlášením spočívá, kdy pouze sdělovala, že pod přihlašovacím jménem z 2 registrace [jméno] beda12 jí po přihlášení nelze dražit. Žalobkyně byla upozorněna, že se dražby může účastnit pouze pod přihlašovacím jménem z 1. registrace [jméno] beda 12 povolené pod ID [anonymizováno], a k ní si musí sama vygenerovat nové heslo, které je dražebníkovi utajeno. Elektronický dražební portál je počítačový program, který v zásadě funguje automaticky, bez vnějších zásahů ze strany 1. žalované.
5. Rovněž 3. žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, protože byl dražebníkem ujištěn, že dražba proběhla v souladu s právními předpisy. Z informací získaných od 1. žalované ví, že žalobkyně porušila pravidla dražby, když si zaregistrovala 2 účty s podobným jménem a ani v jedné registraci neuvedla správné údaje. K tíži žalobkyně jde i skutečnost, že byla 3 dny před konáním dražby na tuto skutečnost upozorněna, avšak chybu začala řešit až v dražební den, kdy se jí však i přes snahu 1. žalované nepodařilo přihlásit do dražby s aktivním účtem. Tato chyba však nemůže být přičítána 1. žalované, ale jde pouze k tíži žalobkyně.
6. Soud vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků:
- že se dne [datum] v čase od 12:00 do 13: 03:36 hod. konala opakovaná veřejná dražba dobrovolná elektronická pod [číslo] [spisová značka], organizovaná 1. žalovanou jako dražebníkem, jejímž předmětem byl soubor s názvem„ rodinný dům [adresa] “, tvořený nemovitostmi zapsanými v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], a to pozemkem parc. č. St. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, pozemkem parc. [číslo] zahrada a stavbou rodinného domu [adresa] stojícího na pozemcích parc. č. St. [číslo] a parc. č. St. [číslo], jenž je zapsán na [list vlastnictví],
- že podmínkou bylo do 90 dnů od příklepu složit cenu dosaženou vydražením,
- že dražba byla ukončena udělením příklepu 2. žalovanému jako vydražiteli za cenu 2 300 000 Kč.
7. Právní úprava veřejných dražeb je obsažena v zákoně č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách (dále jen„ ZVD“), ve spojení s vyhláškou č. 18/2014 Sb., o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě (dále jen„ ZED“), které soud (v platném a účinném znění ke dni konání opakované dražby) aplikoval na zjištěný skutkový stav. ZVD obsahuje komplexní úpravu veřejných dražeb, včetně otázky účastenství a lhůt. Těmito otázkami se soud zabýval ex offo před případným posouzením důvodnosti jednotlivých námitek neplatnosti provedené dražby.
8. Podle § 24 odst. 3 ZVD, každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.
9. Ustanovení § 24 odst. 3 věta druhá ZVD obsahuje úpravu prekluze práva na určení neplatnosti dražby, pokud není uplatněno u soudu do 3 měsíců ode dne konání dražby. Optikou předmětné věci k zániku tohoto práva nedošlo, protože žaloba byla podána [datum], tedy do 3 měsíců od konání opakované dražby [datum] (k uplynutí prekluzivní lhůty by došlo až dne [datum]).
10. Žalobkyně se žalobou domáhala vyslovení neplatnosti opakované dražby dobrovolné elektronické jako účastník, kterému bylo zabráněno v aktivní účasti v dražbě, od které dražebník neupustil, čímž bylo provedením dražby zasaženo do jejích práv podstatným způsobem. Žalobkyně měla zájem o vydražení předmětu dražby a jeho nabytí do svého vlastnictví za částku až do 2 600 000 Kč, o čemž mělo svědčit složení dražební jistoty 400 000 Kč a dohoda se společností [právnická osoba] o poskytnutí úvěru na financování ceny předmětu dražby. K tomuto zásahu mělo podle žalobkyně dojít dražebníkem, který
1. jí po provedené první registrace nezaslal potvrzující e-mail ani přístupové heslo k jejímu účtu,
2. jí umožnil provézt dvojí registraci na svém dražebním portále,
3. jí zrušil první registraci,
4. v průběhu dražby nebyl schopen vyřešit její problém s přihlášením, bránící jí v aktivní
účasti v dražbě.
11. Mezi účastníky sporným zůstalo:
- zda dražebník odpovídá za nemožnost žalobkyně aktivně se účastnit předmětné opakované elektronické dražby, a pokud ne, co tomu zabránilo,
- jakým způsobem provedla žalobkyně registraci do systému elektronických dražeb dražebníka,
- zda do práv žalobkyně, v důsledku neumožnění aktivní účasti v dražbě, bylo zasaženo podstatným způsobem.
12. Soud ohledně sporných skutkových tvrzení provedl dokazování s těmito závěry o skutkovém stavu:
13. Předmětná opakovaná veřejná dražba dobrovolná elektronická [číslo] se konala na základě smlouvy uzavřené [datum] 1. žalovanou jako dražebníkem a 3. žalovaným jako navrhovatelem dražby. Předmětem dražby byl soubor nemovitostí pod názvem„ Rodinný dům, [adresa] “, blíže specifikovaný v odstavci 1 odůvodnění, za nejnižší podání 1 500 000 Kč, s dražební jistotou 400 000 Kč (smlouva o provedení opakované veřejné dražby dobrovolné elektronické [číslo]). Konání dražby [datum] od 12:00 hod. na internetové adrese [webová adresa] bylo oznámeno pod [číslo] [spisová značka] s tím, že podmínkou účasti je registrace účastníka prostřednictvím žádosti přes elektronický dražební systém, doložení čestného prohlášení s úředně ověřeným podpisem a složení dražební jistoty. Registrace probíhala přes registrační formulář a po jejím dokončení bylo uživateli umožněno přihlášení do systému ke konkrétní dražbě. Pro zápis registrovaného uživatele do seznamu účastníků konkrétní dražby, jenž byl možný pouze před zahájením dražby, bylo třeba kliknutí na tlačítko„ zápis do seznamu účastníků dražby“ a zároveň splnění dvou podmínek: a) složení dražební jistoty do 16. hodiny pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni konání dražby a b) podpis čestného prohlášení a jeho doručení dražebníkovi. Teprve po splnění těchto podmínek mohlo dojít k zápisu do seznamu účastníků dražby, umožňujícího po kliknutí na tlačítko„ přihlásit“ a potvrzení o úspěšném přihlášení činit, po zahájení dražby, příhozy (oznámení o konání opakované dražby [číslo] [spisová značka]). Předmětná dražba proběhla dne [datum] v čase od 12:00 hod. do 13: 03:36 hod., kdy byl udělen příklep nejvyššímu podání učiněnému 2. žalovaným, identifikovaným pod [číslo] jako vydražitelem, za cenu 2 300 000 Kč (protokol o provedené dražbě [číslo] [spisová značka] ze dne 15. 6. 2020), která byla ve stanovené 90denní lhůtě uhrazena. Ke dni příklepu tak 2. žalovaný nabyl vlastnické právo k předmětu dražby (výpis z katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], [list vlastnictví] vedený Katastrálním úřadem pro [anonymizováno], [stát. instituce]). V seznamu předmětné dražby byli zapsáni 4 schválení účastníci, kterým byla přidělena ID [anonymizována tři slova] a [anonymizováno], avšak po celou dobu trvání dražby činily příhozy pouze účastníci pod [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], přičemž nejvyšší podání 2 300 000 Kč bylo učiněno účastníkem s [anonymizována dvě slova] v 12:58:36,972 hod. Dražba byla ukončena v 13: 03:36 hod. po uskutečnění 3 výzev licitátora (záznam o průběhu elektronické dražby).
14. Žalobkyně byla zapsána v seznamu účastníků dražby pod [anonymizována dvě slova] na základě registrace provedené dne [datum] v 22: 09:55 hod. z [anonymizováno] adresy [číslo], prostřednictvím registračního formuláře, do kterého uvedla obchodní firmu [právnická osoba], své sídlo a [IČO], e-mail [email], telefonní [číslo] [anonymizováno]: cz: [číslo] a jako přihlašovací jméno zvolila [jméno] [anonymizována dvě slova] (registrační formulář, seznam účastníků dražby, provozní data systému elektronických dražeb). Žalobkyně k registraci doložila čestné prohlášení s úředně ověřeným podpisem svého jednatele [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (čestné prohlášení) a doložila složení dražební jistoty 400 000 Kč (detail dražby). Žalobkyně se pod přiděleným ID [anonymizováno] přihlásila k předmětné dražbě pouze jednou, a to stejného dne, který byl zároveň posledním dnem jejího přihlášení (provozní data systému elektronických dražeb). Žalobkyně dne [datum] v 15: 28:07 hod. z IP adresy [číslo] provedla další registraci prostřednictvím registračního formuláře, do kterého uvedla obchodní firmu [právnická osoba], své sídlo a IČ: [číslo], e-mail [email], telefonní [číslo] DIČ: CZ [číslo] a jako přihlašovací jméno zvolila [jméno] [anonymizováno] (registrační formulář, provozní data systému elektronických dražeb). Registrace pod zvoleným přihlašovacím jménem [jméno] [anonymizováno] a heslem [anonymizováno] jí byla dražebníkem potvrzena na uvedenou e-mailovou adresu [email] dne [datum] (potvrzovací e-mail). K této své registraci dražební jistotu nesložila a ani nedoložila čestné prohlášení (seznam účastníků dražby). Žalobkyně se pod přiděleným ID [anonymizováno] přihlásila k předmětné dražbě stejného dne a znovu pak v den dražby (provozní data systému elektronických dražeb). Obě registrace žalobkyně provedla na internetové stránce dražebníka [webová adresa], která obsahovala uživatelskou příručku s pokyny vysvětlujícími postup při registraci, podmínky pro zápis do seznamu účastníků dražby a účast v dražbě. Po provedené registraci mohl registrovaný účastník požádat o zápis do seznamu účastníků dražby, a to vždy ke konkrétní dražbě po kliknutí na tlačítko„ přihlásit“, kde se mu zobrazily 2 podmínky, jejichž splnění bylo předpokladem zápisu do seznamu účastníků, přičemž účastník v přehledu„ moje dražby“ mohl sledovat stav splnění těchto podmínek ([webová adresa]).
15. Svědkyně [jméno] [příjmení], matka jediného jednatele žalobkyně, potvrdila, že za žalobkyni provedla obě registrace, v obou si přihlašovací jméno a heslo zvolila sama a v obou případech jí bylo vygenerováno stejné ID, pod kterým mohla dražit. Při registraci se řídila podmínkami fungování dražebního portálu. Po první registraci se jí podařilo přihlásit do dražebního systému, přesto provedla druhou registraci, což zdůvodnila tím, že jí nepřišlo od dražebníka žádné potvrzení o první registraci. Svědkyně toto své tvrzení ve výpovědi později změnila, když uvedla, že jí na e-mail přišlo potvrzení, že se může dražby účastnit. Ještě před touto druhou registrací se pokoušela znovu do systému přihlásit pod přihlašovacím jménem a heslem z první registrace, ale přihlášení se jí nezdařilo. Po druhé registraci ji telefonicky upozornila zaměstnankyně 1. žalované, že z registrací je zřejmé, že se vztahují k jednomu subjektu a sdělila jí, že první registraci zruší. O zrušení registrace žalobkyni nepřišlo žádné potvrzení. V den dražby se pokusila přihlásit druhou registrací, ale nepamatovala si heslo pro přihlášení, proto se jej v průběhu dražby pokusila změnit, což se jí podařilo, ale ani tak se dražby aktivně účastnit nemohla. Po tomto zjištění telefonicky kontaktovala dražebníka, který jí pouze poradil změnu hesla, což k vyřešení problému nevedlo. O předmět dražby měla žalobkyně zájem, protože jej chtěla využít ke zřízení své provozovny. [obec] chtěla financovat z vlastních zdrojů ve výši 1 400 000 Kč, z čehož 400 000 Kč připadlo na složení dražební jistoty. [příjmení] ceny chtěla financovat z úvěru poskytnutého jí společností [právnická osoba] (svědecká výpověď [jméno] [příjmení]).
16. Žalobkyně v den dražby v 13: 00:52 hod. z e-mailové adresy [email] sdělila 1. žalované, že se pod přihlašovacím jménem [jméno] [anonymizováno] a heslem [rok] nemůže do dražby přihlásit a nezdařilo se jí ani vygenerování nového hesla pro tuto registraci, pouze pro registraci pod přihlašovacím jménem [jméno] [anonymizována dvě slova] (e-mailová zpráva).
17. Svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně 1. žalované, potvrdila, že na dražebním portále elektronických dražeb kontroluje splnění podmínek účastníků dražby a povoluje jejich účast na dražbě. V pátek [datum] proto kontrolovala účastníky předmětné dražby, která se měla konat v pondělí [datum], kdy zjistila, že se žalobkyně zaregistrovala podruhé. Volala na kontaktní telefon uvedený v registraci a bylo jí nějakou paní řečeno, že druhá registrace byla provedena z její strany omylem a domluvily se, že jí povolí první registraci a ona si tuto první registraci vyzkouší. Vyjasnily si spolu, že jeden subjekt může mít pouze jednu registraci, respektive může mít registrací i více, ale účast v dražbě je povolena pouze pro jednu z těchto registrací. O nějakém zrušení registrace se spolu nebavily. Poté u první registrace v systému odklikla splnění podmínek složení dražební jistoty a předložení čestného prohlášení, čímž žalobkyni povolila účastnit se konkrétní dražby pod [anonymizována dvě slova]. Druhé registraci žalobkyně pod [anonymizována dvě slova] účast povolena nebyla. Obecně však povoleným účastníkům není sdělováno, že je jejich účast v dražbě povolena, protože to mohou sami zjistit z dražebního portálu, ve kterém se po přihlášení pod označením„ moje ID“ změní znak u příslušné dražby, u jednotlivých podmínek, z červeného křížku na zelenou faječku. Dne [datum] probíhala dražba standardně. V jejím průběhu ji telefonicky kontaktovala za žalobkyni paní [příjmení] kvůli přihlašovacímu jménu, protože údajně nemohla do dražby vstoupit, proto jí sdělila správné přihlašovací jméno pro první registraci. Následně spolu řešily heslo k této registraci. Heslo však dražebník nezná, proto jí doporučila vygenerovat si heslo nové (svědecká výpověď [jméno] [příjmení]).
18. Žalobkyně vyzvala dražebníka z adresy [email] dne [datum] k prohlášení neplatnosti předmětné opakované dražby z důvodu neumožnění její účasti v dražbě dne [datum] (e-mailová zpráva). Žalobkyně dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce, předžalobní výzvou, opětovně vyzvala 1. žalovanou ke zrušení dražby a k jejímu opakování, protože splnila všechny podmínky pro účast v dražbě pod [anonymizována dvě slova], což jí bylo dražebníkem potvrzeno dne [datum], přičemž chybou 1. žalované došlo k její dvojí registraci s tím, že jí měla být jedna z těchto registrací zrušena. V den konání dražby se však žalobkyni nepodařilo k dražbě přihlásit, čímž byla porušena její práva. 1. žalovaná v reakci na předžalobní výzvu sdělila stejné námitky jako v rámci svého vyjádření k podané žalobě (e-mailová komunikace, vyjádření k předžalobní výzvě).
19. Soudní znalec [celé jméno znalce], [anonymizováno], ustanovený z oboru kybernetika, výpočetní technika, k posouzení přihlášení žalobkyně do předmětné elektronické dražby dne [datum] a nemožnosti její aktivní účasti v ní, dospěl k závěru, že v elektronickém dražebním systému provozovaném 1. žalovanou došlo žalobkyní ke dvojí registraci, tedy k založení dvou účtů, které bylo možné spojit se společností [právnická osoba] Obě byly založeny z [anonymizováno] adresy [adresa] názvem [právnická osoba] a [IČO] a [email] dne [datum] s přihlašovacím jménem [jméno] [anonymizováno], názvem [právnická osoba] a [anonymizováno]: [číslo], přičemž oba účty se přihlásily do seznamu účastníků dražby [číslo] [spisová značka], a to první účet dne [datum] s identifikátorem [anonymizováno] a druhý dne [datum] s identifikátorem [anonymizováno]. Pro aktivní účast v dražbě s možností činit příhozy systém vyžadoval potvrzení 1. žalovanou v podobě záznamu o splnění podmínek (zaplacení dražební jistoty a předložení čestného prohlášení), jenž byl v daném případě pro danou dražbu učiněn pouze pro účet s [anonymizována dvě slova] založený k adrese [email], jak bylo možné uživatelem zjistit v sekci systému„ moje dražby“, po jeho přihlášení do systému přihlašovacím jménem a heslem, jež si uživatel sám zvolil při své registraci. V průběhu předmětné dražby systém standardně fungoval, kdy umožnil přihlášení účastníků i jejich aktivní účast v dražbě. Žalobkyně nebyla k předmětné dražbě v době jejího konání přihlášena jako účastník. Pokud by se k dražbě přihlásila pod účtem založeným [datum] k emailové adrese [email] svým přihlašovacím jménem [jméno] [anonymizována dvě slova] a heslem, které si zvolila a jenž bylo známo pouze jí, byly by z pohledu fungování systému splněny všechny podmínky systémem vyžadované a mohla tak činit příhozy. Podmínky omezující její aktivní účast v dražbě z uvedeného účtu nebyly znalcem zjištěny. Nemožnost aktivní účasti v předmětné dražbě dle znalce s nejvyšší mírou pravděpodobnosti spočívala v tom, že se žalobkyně k dražbě nepřihlásila z účtu založeného [datum] k emailové adrese [email], na který se naposledy přihlásila dne [datum] ve večerních hodinách, ale ze svého druhého účtu založeného k e-mailové adrese [email] dne [datum], u kterého nebylo 1. žalovanou vyznačeno splnění shora uvedených 2 podmínek, proto se tento účet choval pouze jako jakýkoliv jiný nepřihlášený uživatel (veřejnost). V průběhu dražby, které se účastnili pouze účastníci s identifikátory [anonymizována tři slova] a [anonymizováno], činili příhozy pouze účastníci s ID [anonymizováno] a [anonymizováno]. Znalec vyhodnotil dražební portál provozovaný 1. žalovanou pro běžné uživatele jako jednoduchý registrační systém, umožňující registraci spočívající ve vyplnění jednotlivých označených políček pro identifikaci, přičemž správnost zadaných údajů byla ponechána plně na uživateli. Mezi povinnými vyplňovanými údaji bylo přihlašovací jméno a heslo, jež bylo při zadávání skryté. Po vyplnění a odeslání formuláře zůstal uživatel v systému rovnou přihlášen a může se zapsat do seznamu účastníků vybrané elektronické dražby kliknutím na tlačítko u detailu konkrétní dražby s následným upozorněním na splnění podmínek (složení dražební jistoty a odeslání čestného prohlášení). Registrovaný a řádně přihlášený účastník následně může do svého účtu nahlédnout přes sekci„ moje dražby“, ve které je mu barevně zobrazeno splnění/nesplnění uvedených podmínek (znalecký posudek [číslo] ze dne [datum]).
20. [právnická osoba] k dotazu soudu dne [datum] sdělila, že ji žalobkyně o úvěr na doplacení ceny nejvyššího podání v dražbě nikdy nežádala, přičemž se nedokázala obecně vyjádřit k tomu, zda by úvěr byl žalobkyni poskytnut, pokud by tak učinila, avšak dosud žádný úvěr na pořízení nemovitostí nikomu neposkytly (vyjádření společnosti [právnická osoba]).
21. Žalobkyně ve výkazu zisku a ztrát za rok [rok] vykázala záporný výsledek hospodaření - 48 000 Kč, za rok 2018 + 85 000 Kč, stejně jako v roce 2019 + 9 000 Kč (výkazy zisků a ztrát).
22. Shora popsaný, provedeným dokazování zjištěný, skutkový stav soud aplikoval na v rozhodnutí citovaná ustanovení ZVD a ZED, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
23. Podle § 3 odst. 1 ZED se účastník dražby do elektronické dražby registruje prostřednictvím žádosti přes elektronický dražební systém. Dražebník je povinen bez zbytečného odkladu po obdržení této žádosti zaslat účastníkovi dražby na adresu jeho elektronické pošty podrobnosti týkající se účasti na elektronické dražbě, zejména pak základní informace o elektronické dražbě, o způsobu prokázání totožnosti účastníka dražby a způsobu složení dražební jistoty, pokud je požadována.
24. Podle § 3 odst. 2 ZED, elektronické dražby se může účastnit pouze účastník dražby, který splnil povinnosti vyplývající ze zákona a této vyhlášky a byl zapsán do seznamu účastníků dražby. O zapsání do seznamu účastníků dražby informuje dražebník každého účastníka dražby bez zbytečného odkladu na adresu jeho elektronické pošty.
25. Podle § 4 odst. 1 ZED je detail dražby uveřejněn na adrese ve veřejné datové síti, kde elektronická dražba probíhá.
26. Podle § 4 odst. 2 ZED musí být z detailu dražby možné získat informace v rozsahu stanoveném dražební vyhláškou, dále znalecký posudek předmětu dražby a v případě, kdy došlo k upuštění od dražby, také oznámení o upuštění od dražby. Na detailu dražby se zároveň zobrazuje doba zbývající do zahájení elektronické dražby a aktuální čas. Po zahájení elektronické dražby se na detailu dražby zobrazuje historie učiněných podání včetně označení účastníků dražby prostřednictvím jejich identifikátoru, výše dosažené ceny a zbývající doba, během které lze činit podání.
27. Podle § 2 se pro účely této vyhlášky se rozumí a) elektronickým dražebním systémem internetová aplikace umožňující provádění elektronických dražeb, b) elektronickým úkonem v elektronické dražbě úkon účastníka dražby, dražebníka nebo licitátora provedený prostřednictvím elektronického dražebního systému, c) identifikátorem bezvýznamové označení, které je účastníkovi dražby náhodně přiděleno v rámci každé elektronické dražby a slouží k jeho jednoznačnému rozlišení.
28. Předmět sporu a tedy i hlavní námitka žalobkyně souvisela s otázkou účastenství v tomto řízení a posouzením aktivní věcné legitimace žalobkyně k podání žaloby na určení neplatnosti předmětné dražby. Otázkou účastenství se soud zabýval ex offo, kdy vycházel z ustanovení § 24 odst. 3 ZVD ve spojení s § 3 ZED, obsahující taxativní výčet osob s aktivní věcnou legitimacích, oprávněných k podání žaloby, u nichž současně musí být prokázáno, že došlo k podstatnému zásahu do jejich práv provedenou dražbou. Tyto podmínky musí být splněny k tomu, aby s touto osobou soud mohl v řízení o vyslovení neplatnosti dražby jednat jako s žalobcem. V projednávané věci však soud dospěl k závěru, že žalobkyně, jako účastnice předmětné elektronické dražby, by sice patřila mezi výše vyjmenované subjekty, ač nebyla účastníkem aktivním (jak bude rozebráno níže), ale nebyla u ní naplněna zákonem požadovaná podmínka podstatného zásahu do jejích práv. Žalobkyně za podstatný zásah do svých práv považovala již samotnou nemožnost účasti v předmětné dražbě a tudíž zbavení možnosti nabýt předmět dražby do svého vlastnictví, přičemž ponechala tvrzení o zásahu do svých práv pouze v této obecné rovině, ačkoliv pro úspěšnost žaloby bylo v řízení třeba tvrdit a prokázat, že znemožněním účasti v dražbě bylo zasaženo do práv žalobkyně způsobem podstatným. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že i kdyby vinou 1. žalované bylo neoprávněně a nezákonně znemožněno žalobkyni se předmětné dražby zúčastnit, nelze bez dalšího, již v pouhé nemožnosti účasti shledat podstatný zásah do práv žalobkyně, protože samotná účast v dražbě by automaticky žalobkyni nezaručovala nabytí předmětu dražby. Pokud by se i žalobkyně předmětné dražby zúčastnila, lze jen hypoteticky předpokládat, zda by učinila nejvyšší podání a pokud ano, zda by cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě uhradila. Samotnou účastí v dražbě by totiž žalobkyni nevzniklo automaticky právo předmět dražby nabýt do svého vlastnictví, když náš právní řád právo na nabytí majetku nezakotvuje. V neprospěch žalobkyně vypovídá její celková hospodářská situace, vyplývající z výkazů zisku a ztrát založených žalobkyní ve sbírce listin vedené u [název soudu] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], podle nichž žalobkyně v roce předcházejícím konání dražby vykazovala sice kladný hospodářský výsledek, avšak pouze ve výši 9 000 Kč. [příjmení] na tom s hospodařením nebyla ani v předcházejících dvou letech, protože v roce 2017 dokonce hospodařila se záporným výsledkem – 48 000 Kč a v roce 2018 + 85 000 Kč. Žalobkyně v řízení netvrdila, že by disponovala částkou dosahující alespoň ceny nejnižšího podání 1 500 000 Kč, a to ani po započtení dražební jistoty 400 000 Kč. V neprospěch žalobkyně vyznělo i vyjádření společnosti [právnická osoba], jejímž prostřednictvím, formou poskytnutého úvěru, chtěla financovat cenu dosaženou vydražením, které sdělila, že ji žalobkyně o poskytnutí úvěru nepožádala a že se převážně zaměřuje na poskytování neúčelových spotřebitelských úvěrů, jež bývají poskytovány maximálně v desítkách tisíc. Soud proto uzavřel, že žalobkyně svou neúčastí v předmětné dražbě neutrpěla, a ani nemohla utrpět, podstatný zásah do svých práv, zejména majetkových, protože v době konání dražby ani nedisponovala majetkem, jenž by jí umožnil financovat pořízení nemovitého majetku, jenž byl předmětem dražby. Už jen samotný nedostatek této podmínky stanovené v § 24 odst. 3 ZVD postačil soudu k zamítnutí žaloby.
29. Poměrně rozsáhlé dokazování však bylo soudem vedeno i ohledně sporné otázky účastenství žalobkyně v tomto řízení, tedy ohledně existence aktivní věcné legitimace žalobkyně k podání předmětné žaloby. Konkrétně otázky, zda lze žalobkyni, v souladu s § 24 odst. 3 ZVD ve spojení s § 3 ZED, považovat za účastníka předmětné dražby, resp. účastníka, jemuž bylo chybou dražebníka zabráněno v aktivní účasti v dražbě. Soud v tomto směru dokazování zaměřil na otázku toho kdo nebo co způsobilo, že se žalobkyně (aktivním) účastníkem předmětné dražby nestala, kdy má z registračních formulářů, záznamu o průběhu elektronické dražby, svědeckých výpovědí a znaleckého posudku, za prokázané, že
- dražební portál provozovaný 1. žalovanou, veřejně přístupný z webové adresy [webová adresa], byl i pro běžného uživatele přehledný a jednoduchý, protože obsahoval vysvětlení jednotlivých kroků (včetně návodu v uživatelské příručce) potřebných pro registraci zájemce, pro jeho přihlášení ke konkrétní dražbě i pro splnění podmínek účasti v konkrétní dražbě,
- žalobkyně provedla svou dvojí registraci, a to nikoliv vinou 1. žalované, ale v důsledku chyby v registračním formuláři při uvedení obchodní firmy, kdy při registraci dne [datum] nesprávně uvedla svou [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] cz: [číslo], na rozdíl od registrace provedené dne [datum], ve které již právní formu opravila na s.r.o., ale udělala chybu v identifikačním čísle, ve kterém mezi číslicemi 4 a 7 vynechala 0. Počítačový automat, jenž registrace zpracovával, nebyl schopen vyhodnotit, že se obě registrace vztahují ke stejnému subjektu, protože díky odlišným údajům je vyhodnotil jako dva rozdílné subjekty. 1. žalovaná, prostřednictvím své zaměstnankyně kontrolující registrace účastníků dražby, byla žalobkyni nápomocna při nápravě této chyby, kdy díky stejným kontaktním osobám a telefonním číslům obě registrace vyhodnotila jako registrace stejného subjektu,
- tvrzení žalobkyně o zrušení první registrace 1. žalovanou, i tvrzení o nemožnosti přihlášení se k oběma registracím, se nezakládá na pravdě, naopak z dražebního portálu, výpovědi svědkyně [příjmení] a [příjmení] i z čestného prohlášení vyplynulo, že žalobkyně (pouze) k první registraci splnila obě požadované podmínky dne [datum], kdy dodala čestné prohlášení a složila dražební jistotu, jak jí bylo oznámeno zaměstnankyní 1. žalované dne [datum] při telefonátu po provedené druhé registraci. K oběma registracím se žalobkyně přihlásila, jak potvrdila svědkyně [příjmení] a jak vyplynulo ze závěrů znalce. Zcela nepochopitelně se však od [datum] již znovu k první registraci, umožňující jí aktivní účast v dražbě, nepřihlásila, naopak se tak snažila učinit prostřednictvím druhé registrace ze dne [datum], ke které nesplnila požadované podmínky pro aktivní účast v dražbě. Tato skutečnost, a nikoliv chyba na straně dražebníka, způsobila, že se žalobkyně dražby„ účastnila“ pouze pasivně, jako veřejnost, ač tak mohla učinit prostřednictvím své první registrace pod [anonymizována dvě slova], jež byla mezi zapsanými účastníky dražby. Co způsobilo, že se žalobkyně do první registrace od [datum] již nepřihlásila, ví jen ona. Přihlášení objektivně v systému dražeb nic nebránilo. Pokud to bylo z důvodu zapomenutého hesla, nic žalobkyni nebránilo ve vygenerování hesla nového, jak učinila u druhé registrace. Tvrzení o manipulaci 1. žalované s heslem žalobkyně z dokazování nevyplynulo.
30. Soud tak uzavřel, že žalobkyně nebyla oprávněna k podání předmětné žaloby z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace, které bránila neexistence podstatného zásahu do práv žalobkyně. Soud proto žalobu zamítl výrokem I.
31. Výsledek řízení se odrazil v rozhodnutí soudu o nákladech řízení ve výrocích II. až IV., kdy v řízení úspěšným žalovaným soud k náhradě přiznal jejich náklady účelně vynaložené na vedení tohoto sporu dle § 142 odst. 1 o. s. ř.
32. Výrokem II. soud zavázal žalobkyni k náhradě nákladů řízení 1. žalované ve výši 20 009 Kč, sestávajících
-z odměny za zastupování advokátem dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 7 200 Kč za 6 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření k žalobě, písemné vyjádření jako reakce k podání žalobce, účast u jednání dne [datum], [datum] a [datum]) po 1 200 Kč/úkon (1 500 – 20% z 1 500),
-z režijního paušálu dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za uvedených 6 úkonů po 300 Kč, ve výši 1 800 Kč,
-z hotových výdajů v podobě cestovních výdajů za cestu ze sídla právního zástupce v [obec] k Okresnímu soudu ve [obec] a zpět při ujetí 598 km dne [datum] ve výši ½ odpovídající částce 1 693 Kč, sestávající z amortizace ve výši 2 512 Kč a jízdného ve výši 874 Kč (průměrná spotřeba 4,6 litrů [číslo] km, nafta v sazbě 31,80 Kč/litr a amortizace 4,20 Kč/km), přičemž náhradu za cestovné soud rozdělil rovným dílem na oba zastoupené účastníky (1. a 2. žalovaní),
- z náhrady za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši ½ odpovídající částce 700 Kč za 14 půlhodin po 100 Kč strávených na cestě k jednání dne [datum], jež soud rovněž poměrně rozdělil mezi oba zastoupené účastníky (1. a 2. žalovaní),
-z hotových výdajů v podobě cestovních výdajů za cestu ze sídla právního zástupce v [obec] k Okresnímu soudu ve [obec] a zpět při ujetí 598 km dne [datum] ve výši ½ odpovídající částce 1 690 Kč, sestávající z amortizace ve výši 2 631 Kč a jízdného ve výši 749 Kč (průměrná spotřeba 4,6 litrů [číslo] km, nafta v sazbě 27,20 Kč/litr a amortizace 4,40 Kč/km), přičemž náhradu za cestovné soud rozdělil rovným dílem na oba zastoupené účastníky (1. a 2. žalovaní),
- z náhrady za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši ½ odpovídající částce 700 Kč za 14 půlhodin po 100 Kč strávených na cestě k jednání dne [datum], jež soud rovněž poměrně rozdělil mezi oba zastoupené účastníky (1. a 2. žalovaní),
-z hotových výdajů v podobě cestovních výdajů za cestu ze sídla právního zástupce v [obec] k Okresnímu soudu ve [obec] a zpět při ujetí 598 km dne [datum] ve výši ½ odpovídající částce 2 053 Kč, sestávající z amortizace ve výši 2 810 Kč a jízdného ve výši 1 296 Kč (průměrná spotřeba 4,6 litrů [číslo] km, nafta v sazbě 47,10 Kč/litr a amortizace 4,70 Kč/km), přičemž náhradu za cestovné soud rozdělil rovným dílem na oba zastoupené účastníky (1. a 2. žalovaní),
- z náhrady za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši ½ odpovídající částce 700 Kč za 14 půlhodin po 100 Kč strávených na cestě k jednání dne [datum], jež soud rovněž poměrně rozdělil mezi oba zastoupené účastníky (1. a 2. žalovaní),
- z 21% DPH z částky 16 536 Kč ve výši 3 473 Kč.
Žalobkyně je povinna nahradit 1. žalované náklady řízení k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. v obecné pariční lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
33. Výrokem III. soud zavázal žalobkyni k náhradě nákladů řízení 2. žalovaného ve výši 20 009 Kč, sestávajících
-z odměny za zastupování advokátem dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 7 200 Kč za 6 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření k žalobě, písemné vyjádření jako reakce k podání žalobce, účast u jednání dne [datum], [datum] a [datum]) po 1 200 Kč/úkon (1 500 – 20% z 1 500),
-z režijního paušálu dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za uvedených 6 úkonů po 300 Kč, ve výši 1 800 Kč,
-z hotových výdajů v podobě cestovních výdajů za cestu ze sídla právního zástupce v [obec] k Okresnímu soudu ve [obec] a zpět při ujetí 598 km dne [datum] ve výši ½ odpovídající částce 1 693 Kč, sestávající z amortizace ve výši 2 512 Kč a jízdného ve výši 874 Kč (průměrná spotřeba 4,6 litrů [číslo] km, nafta v sazbě 31,80 Kč/litr a amortizace 4,20 Kč/km), přičemž náhradu za cestovné soud rozdělil rovným dílem na oba zastoupené účastníky (1. a 2. žalovaní),
- z náhrady za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši ½ odpovídající částce 700 Kč za 14 půlhodin po 100 Kč strávených na cestě k jednání dne [datum], jež soud rovněž poměrně rozdělil mezi oba zastoupené účastníky (1. a 2. žalovaní),
-z hotových výdajů v podobě cestovních výdajů za cestu ze sídla právního zástupce v [obec] k Okresnímu soudu ve [obec] a zpět při ujetí 598 km dne [datum] ve výši ½ odpovídající částce 1 690 Kč, sestávající z amortizace ve výši 2 631 Kč a jízdného ve výši 749 Kč (průměrná spotřeba 4,6 litrů [číslo] km, nafta v sazbě 27,20 Kč/litr a amortizace 4,40 Kč/km), přičemž náhradu za cestovné soud rozdělil rovným dílem na oba zastoupené účastníky (1. a 2. žalovaní),
- z náhrady za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši ½ odpovídající částce 700 Kč za 14 půlhodin po 100 Kč strávených na cestě k jednání dne [datum], jež soud rovněž poměrně rozdělil mezi oba zastoupené účastníky (1. a 2. žalovaní),
-z hotových výdajů v podobě cestovních výdajů za cestu ze sídla právního zástupce v [obec] k Okresnímu soudu ve [obec] a zpět při ujetí 598 km dne [datum] ve výši ½ odpovídající částce 2 053 Kč, sestávající z amortizace ve výši 2 810 Kč a jízdného ve výši 1 296 Kč (průměrná spotřeba 4,6 litrů [číslo] km, nafta v sazbě 47,10 Kč/litr a amortizace 4,70 Kč/km), přičemž náhradu za cestovné soud rozdělil rovným dílem na oba zastoupené účastníky (1. a 2. žalovaní),
- z náhrady za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši ½ odpovídající částce 700 Kč za 14 půlhodin po 100 Kč strávených na cestě k jednání dne [datum], jež soud rovněž poměrně rozdělil mezi oba zastoupené účastníky (1. a 2. žalovaní),
- z 21% DPH z částky 16 536 Kč ve výši 3 473 Kč.
Žalobkyně je povinna nahradit 2. žalovanému náklady řízení k rukám jeho zástupce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. v obecné pariční lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
34. Výrokem IV. soud zavázal žalobkyni k náhradě nákladů řízení 3. žalovaného ve výši 17 714 Kč, sestávajících
-z odměny za zastupování advokátem dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 7 500 Kč za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření k žalobě, účast u jednání dne [datum], [datum] a [datum]) po 1 500 Kč/úkon,
-z režijního paušálu dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za uvedených 5 úkonů po 300 Kč, ve výši 1 500 Kč,
-z hotových výdajů v podobě cestovních výdajů za cestu ze sídla právního zástupce v [obec] k Okresnímu soudu ve [obec] a zpět při ujetí 210 km dne [datum] ve výši 1 196 Kč, sestávající z amortizace ve výši 882 Kč a jízdného ve výši 314 Kč (průměrná spotřeba 4,7 litrů [číslo] km, nafta v sazbě 31,80 Kč/litr a amortizace 4,20 Kč/km),
- z náhrady za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 600 Kč za 6 půlhodin po 100 Kč strávených na cestě k jednání dne [datum],
-z hotových výdajů v podobě cestovních výdajů za cestu ze sídla právního zástupce v [obec] k Okresnímu soudu ve [obec] a zpět při ujetí 210 km dne [datum] ve výši 1 192 Kč, sestávající z amortizace ve výši 924 Kč a jízdného ve výši 268 Kč (průměrná spotřeba 4,7 litrů [číslo] km, nafta v sazbě 27,20 Kč/litr a amortizace 4,40 Kč/km),
- z náhrady za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 600 Kč za 6 půlhodin po 100 Kč strávených na cestě k jednání dne [datum],
-z hotových výdajů v podobě cestovních výdajů za cestu ze sídla právního zástupce v [obec] k Okresnímu soudu ve [obec] a zpět při ujetí 210 km dne [datum] ve výši 1 452 Kč, sestávající z amortizace ve výši 987 Kč a jízdného ve výši 465 Kč (průměrná spotřeba 4,7 litrů [číslo] km, nafta v sazbě 47,10 Kč/litr a amortizace 4,70 Kč/km),
- z náhrady za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 600 Kč za 6 půlhodin po 100 Kč strávených na cestě k jednání dne [datum],
- z 21% DPH z částky 14 640 Kč ve výši 3 074 Kč.
Žalobkyně je povinna nahradit 3. žalovanému náklady řízení k rukám jeho zástupce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. v obecné pariční lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.