41 C 175/2024

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou, podanou dne [datum] u Okresního soudu ve Zlíně (dále jen „soud“), domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 400 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 570,62 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 648,13 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 762,13 Kč, úrokem ve výši 21 % ročně z částky 762,58 Kč od [datum] do zaplacení, částky 14 580 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13 411,88 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 14 580 Kč od [datum] do zaplacení.

2. V žalobních tvrzeních, ve znění pozdějších podání, uvedl, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jen „původní věřitel“) dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota]. Původní věřitel prověřil úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy vyhodnocením jím poskytnutých informací. Na základě smlouvy poskytl žalovanému částku 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úroky a poplatky v 60 týdenních splátkách po 245 Kč. Celkem žalovaný uhradil částku 15 087 Kč. S účinností k [datum] byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] postoupena na žalobce. Dlužná částka 1 400 Kč sestává z jistiny ve výši 762,58 Kč a poplatku ve výši 637,42 Kč. Dne [datum] mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce č. [hodnota]. Původní věřitel neměl povinnost posuzovat schopnost žalovaného půjčku splácet. Na základě smlouvy pak poskytl žalovanému částku 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, kterou se žalovaný zavázal vrátit se souhrnným poplatkem ve výši 10 032 Kč v 60 týdenních splátkách po 372 Kč. Celkem žalovaný uhradil částku 5 630 Kč. S účinností k [datum] byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] postoupena na žalobce. Dlužná částka 14 580 Kč sestává z jistiny ve výši 7 941,18 Kč a poplatku ve výši 6 638,82 Kč.

3. Žalobce vzal žalobu podáním ze dne [datum], ve znění podání ze dne [datum], částečně zpět co do částky 1 574,30 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení k [datum] a zákonném úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 711,41 Kč od [datum] do zaplacení u smlouvy č. [hodnota].

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Skutková zjištění5. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota], kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto vrátit spolu se sjednaným poplatkem, celkem částku 22 032 Kč v 60 týdenních splátkách po 372 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7 dnů od [datum], tj. do [datum] a každá následující do konce dalšího následujícího týdenního období (smlouva o půjčce č. [hodnota] spolu se smluvními podmínkami).6. Žalovaný potvrdil podpisem na smlouvě o půjčce č. [hodnota], že převzal dne [datum] částku 12 000 Kč v hotovosti (smlouva o půjčce č. [hodnota]).7. V zákaznické kartě dne [datum] žalovaný potvrdil podpisem, že žije s rodiči, má půjčku u původního věřitele, podniká s měsíčním příjmem 25 000 Kč a měsíční výdaje jeho domácnosti při jednom nezletilém dítěti činí 5 500 Kč; uvedené bylo ověřeno z OP a pracovní smlouvy žalovaného (zákaznická karta).8. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota], kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto vrátit spolu s úrokem a poplatky, celkem částku 10 541 Kč v 60 týdenních splátkách po 232 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7 dnů od [datum], tj. do [datum] a každá následující do konce dalšího následujícího sedmidenního období (smlouva o půjčce č. [hodnota] spolu se smluvními podmínkami).9. Žalovaný potvrdil podpisem na smlouvě o půjčce č. [hodnota], že převzal dne [datum] částku 8 000 Kč v hotovosti (smlouva o půjčce č. [hodnota]).10. Původní věřitel se zavázal postoupit na žalobce předmětné pohledávky za žalovaným. Původní věřitel a žalobci si ujednali, že práva a povinnosti z této postupní smlouvy se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] se seznamem a výpisem z obchodního rejstříku žalobce).11. Původní věřitel oznámil žalovanému postoupení pohledávek ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] a č. [hodnota] na žalobce dopisem ze dne [datum], odeslaným žalovanému dne [datum] (oznámení ze dne [datum] spolu s informací o zpracování osobních údajů a podacím lístkem).12. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla žalovanému zaslána dne [datum] (předžalobní výzva, podací lístek a detailní informace poštovního doručovatele k této zásilce).13. Žalovaný na půjčku č. [hodnota] ze dne [datum] uhradil celkem 5 630 Kč, a to dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 380 Kč, dne [datum] částku 1 250 Kč, dne [datum] částku 200 Kč a dne [datum] částku 200 Kč (přehled plateb č. l. 54).14. Žalovaný na půjčku č. [hodnota] ze dne [datum] uhradil celkem částku 15 087 Kč, přičemž již s první splátkou půjčky se ocitl v prodlení, když první splátku uhradil až dne [datum] jen ve výši 100 Kč; poslední částku uhradil dne [datum] ve výši 287 Kč (přehled plateb č. l. 52-53).15. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] a úrokových sazeb databáze časových řad ARAD soud nezjistil pro věc žádné relevantní skutečnosti.Závěr o skutkovém stavu16. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota], kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému hotovostní půjčku ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto vrátit spolu se sjednaným poplatkem, celkem částku 22 032 Kč v 60 týdenních splátkách 372 Kč, přičemž první splátka byla splatná do [datum] a každá následující do konce dalšího následujícího týdenního období.17. Žalovaný potvrdil podpisem na smlouvě o půjčce č. [hodnota], že převzal dne [datum] částku 12 000 Kč v hotovosti.18. V zákaznické kartě dne [datum] žalovaný potvrdil svým podpisem, že žije s rodiči, má půjčku u původního věřitele, je OSVČ s měsíčním příjmem 25 000 Kč a měsíční výdaje jeho domácnosti při jednom nezletilém dítěti činí 5 500 Kč.19. Žalovaný na půjčku č. [hodnota] ze dne [datum] uhradil celkem 5 630 Kč, a to dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 380 Kč, dne [datum] částku 1 250 Kč, dne [datum] částku 200 Kč a dne [datum] částku 200 Kč.20. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota], kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému hotovostní půjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto vrátit spolu s úrokem a poplatky, celkem částku 10 541 Kč v 60 týdenních splátkách po 232 Kč, přičemž první splátka byla splatná do [datum] a každá následující do konce dalšího následujícího sedmidenního období.21. Žalovaný potvrdil podpisem na smlouvě o půjčce č. [hodnota], že převzal dne [datum] částku 8 000 Kč v hotovosti.22. Žalovaný na půjčku č. [hodnota] ze dne [datum] uhradil celkem částku 15 087 Kč, přičemž již s první splátkou této půjčky se ocitl v prodlení, když první splátku uhradil až dne [datum] jen ve výši 100 Kč; poslední částku na dluh uhradil dne [datum] ve výši 287 Kč.23. Pohledávku ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] a č. [hodnota] se původní věřitel zavázal převést postupní smlouvou ze dne [datum] na žalobce; mezi smluvními stranami bylo ujednáno, že práva a povinnosti z této smlouvy se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem.24. Původní věřitel oznámil žalovanému postoupení pohledávek ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] a č. [hodnota] na žalobce dopisem ze dne [datum], odeslaným žalovanému dne [datum].25. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla žalovanému zaslána dne [datum].Právní posouzení věci26. Soud věc právně podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do [datum] (dále jen „obč. zák.“), zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění účinném do [datum] (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“), zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).27. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.28. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.29. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.30. Podle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.31. Soud pro částečné zpětvzetí žaloby před zahájením soudního jednání žalobcem řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil (§ 96 odst. 1 až 4 o. s. ř.).32. Předmětem posouzení je, zda má žalobce vůči žalovanému nárok na uplatněné pohledávky s příslušenstvím.33. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.34. Žalobce je ve věci aktivně legitimován, když na něj byly původním věřitelem postoupeny pohledávky za žalovaným (§ 1879 a násl. o. z., § 3028 odst. 3 věta druhá o. z.).35. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.36. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.37. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.38. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.39. Podle § 3030 o. z. i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I.40. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.41. Podle § 2 odst. 1 písm. s) zákona o ochraně spotřebitele je odbornou péčí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost.42. Mezi původním věřitelem a žalovaným byly dne [datum] a dne [datum] uzavřeny smlouvy o půjčce (§ 657 obč. zák.).43. Soud posuzoval, zda šlo v daných případech o platná právní jednání.44. Podle judikatorních závěrů vyšších soudů „neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná“.45. Povinnost přezkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr stíhala poskytovatele úvěru i v době, kdy takovou povinnost výslovně žádný právní předpis nestanovil (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 702/20).46. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Jednání banky, profesionála na trhu typicky bankovních produktů (jako je spotřebitelský úvěr), který zcela rezignoval na jakékoli zjišťování schopnosti spotřebitele splatit poskytnutý úvěr, musí mít za následek absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).47. Jinými slovy obchod s chudobou je amorální s dopady do veřejného pořádku.48. V případě smlouvy o půjčce ze dne [datum] původní věřitel poskytl žalovanému úvěr přesto, že žalovaný nebyl schopen splácet řádně první z poskytnutých půjček. Současně neprověřil výdaje žalovaného ve vztahu k jeho příjmům. Žalobce nedoložil, že by původní věřitel prověřil žalovaného v rejstřících NRKI, CEE či SOLUS, které tvoří základní rejstříky při prověřování solventnosti dlužníků. V případě smlouvy o půjčce ze dne [datum] pak neprověřil schopnost žalovaného půjčku splatit vůbec s odůvodněním, že toho nebylo třeba. Pokud přesto původní věřitel půjčky žalovanému poskytl, vymyká se takové počínání i jen běžné opatrnosti. Původní věřitel tak zcela rezignoval na svou obecnou povinnost přezkoumat úvěruschopnost žalovaného vyplývající mu z korektivu dobrých mravů (§ 2 odst. 3 o. z.) a veřejného pořádku, konkrétně ochrany spotřebitele, jako slabší smluvní strany, která má ústavněprávní dimenzi s ohledem na zásadu ekvity [§ 2 odst. 1 písm. s) zákona o ochraně spotřebitele, výše citovaný nález Ústavního soudu].49. Žalobce neprokázal, že by postupoval při poskytnutí půjček s řádnou péčí ani na výzvu soudu dle § 118a o. s. ř.50. Pročež jsou smlouvy o půjčce, jako spotřebitelské smlouvy (§ 52 odst. 1, 2, 3 obč. zák.), neplatné podle § 39 obč. zák. pro rozpor se zákonem.51. K této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C-679/18 v řízení OPR-[právnická osoba]. proti GK).52. K uvedenému soud pouze doplňuje, že na schopnost žalovaného řádně úvěr splatit nelze usuzovat z jeho úhrad, neboť téměř od počátku nebyl žalovaný schopen dostát ani u jedné ze smluv svým závazkům, nesplácel pravidelně, příp. nesplácel vůbec. Potud nelze klást k tíži žalovaného, že na dluh plnil dle svých možností v delším časovém horizontu.53. V posuzovaném případě je nutno konstatovat, že mezi žalobcem a žalovaným sice absentoval od počátku obligační vztah, v řízení však bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému dne [datum] částku 12 000 Kč. Žalovaný vrátil toliko částku 5 630 Kč. Pročež na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení v částce 6 370 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen žalobci vrátit (§ 451 odst. 1 obč. zák., § 457 obč. zák.). Poskytl-li původní věřitel žalovanému dne [datum] částku 8 000 Kč, tato již byla žalovaným vrácena, pročež ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] na straně žalovaného bezdůvodné obohacení již zaniklo (§ 451 obč. zák.).54. S ohledem na neplatnost smluv o půjčce, nebylo možné přiznat žalobci jakéhokoli poplatky či příslušenství, které žalobce odvozoval z předmětných smluv.55. Sankcí za poskytnutí úvěru v rozporu s povinnostmi úvěrujícího je, že žalobci je vrácena toliko jistina, a to v nové lhůtě splatnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], zejména bod 17). Soud má za to, že tento sankční mechanismus je třeba aplikovat též na právní vztahy vzniklé před účinností zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jelikož účelem je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami, a ta je platná napříč právními úpravami v duchu obecné zásady, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 o. z.). Jiný závěr by vedl ad absurdum k tomu, že by poskytovatel úvěru v takových případech těžil ze svého nepoctivého jednání, tedy z toho, že úvěr poskytl, byť jej v takových případech poskytnout neměl.56. Žalovaný se v prodlení s vrácením úvěru neocitl. Žalobci tak nebylo možno přiznat ani nárok na zákonný úrok z prodlení.57. Jelikož poměry žalovaného zůstaly soudu pro jeho pasivitu v řízení neznámé, postupoval soud dle § 160 ods.t 1 věty první o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost uhradit dlužnou částku v obecné pariční lhůtě, ve zbylé části soud žalobu jako nedůvodnou s poukazem na závěry shora zamítl.Náklady řízení a lhůty k plnění58. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci převážně neúspěšný, když soud žalobu v převážné části, počítáno včetně příslušenství pohledávek, zamítl. Procesní zavinění na částečném zastavení řízení je rovněž na straně žalobce, co by pána sporu, který vzal žalobu bez důvodu částečně zpět. Žalovaný má proto vůči žalobci právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Jelikož žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal.