Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 12 401,91 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 899,12 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 009,31 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 078,74 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 13 078,74 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou, podanou dne 27. 8. 2025 u Okresního soudu ve Zlíně (dále jen „soud“), ve znění podání ze dne 15. 11. 2025, domáhal po žalovaném zaplacení částky 22 601,91 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II tohoto rozhodnutí, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], uzavřené dne 14. 11. 2022 mezi společností [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jen „původní věřitel“) a žalovaným. V důvodech žalobce uvedl, že na základě uvedené spotřebitelské smlouvy byla žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuta částka [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit v 52 týdenních splátkách po 556 Kč. Částka 22 601,91 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 13 078,74 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 9 523,17 Kč. Žalovaný z titulu smlouvy o úvěru uhradil částku 4 800 Kč. Před poskytnutím úvěru původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalovaného a pohledávka ze smlouvy o úvěru byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Skutková zjištění3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva o úvěru“) se podává, že smlouva o úvěru byla uzavřena mezi žalovaným a původním věřitelem dne 14. 11. 2022. Ve smlouvě o úvěru se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši [částka] a dalším poplatky, a to v 52 týdenních splátkách po 556 Kč. Žalovaný potvrdil podpisem smlouvy poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč (smlouva o úvěru spolu se smluvními podmínkami).4. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr se podává, že žalovaný deklaroval dne 14. 11. 2022 příjem ze zaměstnání ve výši [částka] a další příjmy domácnosti ve výši [částka], odhadované měsíční výdaje uváděl ve výši 10 000 Kč, dále uvedl, že má další spotřebitelský úvěr (zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum]).5. Z oznámení o postoupení pohledávky se podává, že původní věřitel oznámil žalovanému dne 28. 4. 2025 postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru žalobci.6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce se podává, že žalobce byl založen dne 16. 5. 2005.7. Z tabulky umoření se podává, že žalovaný čerpal úvěr ze smlouvy o úvěru dne 14. 11. 2022 a uhradil dne 21. 11. 2022, [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] vždy částku [částka], dne [datum] uhradil částku 1 200 Kč, celkem uhradil žalovaný na úvěr částku ve výši 4 800 Kč (tabulka umoření).8. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 29. 7. 2025 spolu s podacím lístkem se podává, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, zároveň byl upozorněn na následky jejího neuhrazení včetně možnosti soudního vymáhání (výzva k plnění s podacím lístkem ze dne 30. 7. 2025).9. Z výpisu řízení pro žalovaného (ISAS) zdejšího soudu, tj. z úřední činnosti je soudu známo, že na žalovaného, jako povinného, před poskytnutím úvěru bylo nařízeno pět exekucí (sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]).10. Ze zařazení zákazníka do pojistného programu, informace o zpracování osobních údajů ze dne 28. 7. 2025, smlouvy o postoupení pohledávek s přílohou č. 1 a rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, soud nezjistil pro věc žádné další relevantní skutečnosti.Závěr o skutkovém stavu11. Původní věřitel uzavřel dne 14. 11. 2022 s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byla dne 14. 11. 2022 žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednaným úrokem a poplatky v 52 týdenních splátkách po 556 Kč.12. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou již páté splátky úvěru; tedy téměř od počátku nesplácel úvěr řádně a včas.13. Žalovaný na úvěr uhradil v době od 14. 11. 2022 do 9. 1. 2023 celkem částku 4 800 Kč.14. Před poskytnutím úvěru původní věřitel věděl, že žalovaný má další spotřebitelský úvěr.15. Na žalovaného, jako povinného, před poskytnutím úvěru bylo nařízeno u zdejšího soudu pět exekucí (sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]).Právní posouzení věci16. Soud věc právně podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).17. Žalobce je ve věci aktivně legitimován, když na něj přešla uplatněná pohledávka z původního věřitele na základě postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.).18. Podle § 9 odst. 2, věty první, o. z. soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy.19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.23. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne 14. 11. 2022 smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), když původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve sjednaných splátkách spolu s úrokem (a poplatky).24. Soud posuzoval, zda šlo v daném případě o platné právní jednání.25. Podle judikatorních závěrů vyšších soudů „neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná“.26. Pro závěr o neplatnosti smlouvy (§ 580 odst. 1, § 588 o. z., § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) pak v daném případě postačí, že původní věřitel poskytl žalovanému úvěr, přestože žalovaný deklaroval zadlužení u jiné společnosti, a to aniž by původní věřitel prověřil skutečné dluhové zatížení žalovaného a jeho dluhovou minulost v dostupných rejstřících. Na žalovaného přitom před poskytnutím úvěru bylo nařízeno již pět exekucí. O nesolventnosti žalovaného, tj. neschopnosti žalovaného úvěr hradit ve sjednaných splátkách, svědčí i fakt, že žalovaný se již se pátou splátkou úvěru ocitl v prodlení. Žalobce v řízení proto neprokázal, že by původní věřitel posoudil s odbornou péčí před uzavřením smlouvy o úvěru schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr ve sjednaných splátkách.27. K jednání soudu, u kterého by se žalobci dostalo poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. se žalobce nedostavil.28. V posuzovaném případě je nutno konstatovat, že mezi původním věřitelem a žalovaným absentoval ex tunc obligační vztah, v řízení však bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému v hotovosti částku 15 000 Kč, žalovaný z toho již uhradil 4 800 Kč, pročež je žalovaný povinen vrátit žalobci z důvodu plnění bez právního důvodu částku 10 200 Kč (§ 87 odst. 1, věta třetí, zákona o spotřebitelském úvěru, § 2991 odst. 2 o. z., § 2993 o. z.).29. Sankcí za poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je, že žalobci je vrácena toliko jistina, a to v nové lhůtě splatnosti (§ 87 odst. 1, věta třetí, zákona o spotřebitelském úvěru). Žalobci proto soud nemohl přiznat ani nárok na zákonný úrok z prodlení.30. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17).31. Jelikož mezi účastníky nedošlo k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, musel přistoupit ke stanovení splatnosti dluhu soud. Žalovaný v řízení zůstal nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, proto stanovené platební povinnosti uložil soud žalovanému splnit v obecné pariční lhůtě, když do tohoto řízení, jakožto sporného, nebyly žalovaným vneseny žádné okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší, případně jiný postup (§ 10 odst. 1 o. z., § 160 odst. 1 o. s. ř. per analogiam).32. S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy, nebylo možné přiznat žalobci jakékoliv poplatky, příslušenství, které žalobce odvozoval z předmětné úvěrové smlouvy.33. Sankcí za poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je, že žalobci je vrácena toliko jistina, a to v nové lhůtě splatnosti (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalovaný se tak nemohl ocitnout ani v prodlení s vrácením úvěru. Žalobci proto nebylo možno přiznat ani nárok na uplatněný zákonný úrok z prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17).34. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobci přiznal nárok na zaplacení částky 10 200 Kč v nové lhůtě splatnosti a žalobu ve zbylé části žalobu jako nedůvodnou zamítl.Náhrada nákladů řízení35. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci převážně neúspěšný, žalovaný má proto vůči žalobci právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Jelikož žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal.