RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

41 C 7/2026

Soud: Okresní soud ve ZlíněDatum rozhodnutí: 2026-03-16Č. j.: 41 C 7/2026-60Předsedkyně senátu: JUDr. Bronislava Tinklová LL.M.,Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2026-06-08Předmět řízení: zaplacení 12 831 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSZL:2026:41.C.7.2026.1
smlouva o úvěrulhůtynáhrada nákladůnáklady řízenípostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Označená místa (26) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 000 Kč v měsíčních splátkách po 2 500 Kč měsíčně splatných vždy do 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek pro nezaplacení i jen části některé ze splátek řádně a včas.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 5 831 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 800 Kč od 14. 5. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění

Předmět řízení1. Žalobce se žalobou, podanou dne 2. 1. 2026 u Okresního soudu ve [adresa] (dále jen „soud“), ve znění podání ze dne 6. 3. 2026, domáhal po žalované zaplacení částky 12 831 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 800 Kč od 14. 5. 2024 do zaplacení. V důvodech uvedl, že žalované byla původním věřitelem společností [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „původní věřitel“), poskytnuta bezhotovostním převodem z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 12. 1. 2024 částka ve výši 7 000 Kč, a to po prověření úvěruschopnosti žalované. Žalovaná ničeho dosud nezaplatila. Pohledávka byla postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 na společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , a dne [datum] touto společností na žalobce. Pohledávka sestává z dlužné jistiny 7 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 031 Kč a úroku dle čl. II odst. 1 bod 6 smlouvy ve výši 2 800 Kč.2. Žalovaná u jednání soudu učinila nesporným, že jí částka 7 000 Kč původním věřitelem byla poskytnuta a tato pohledávky byla postoupena žalobci. Uvedla, že hledala na webových stránkách, neboť potřebovala finanční prostředky. Dále požádala s ohledem na své možnosti (plat), o úhradu dluhu ve splátkách po 2 000 Kč až 3 000 Kč měsíčně.Skutková zjištění3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru spolu s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru se podává, že původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 12. 1. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], kterou se zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru s úvěrovým limitem 50 000 Kč s úrokem 40 % měsíčně s trváním smlouvy na dobu neurčitou.4. Z kopie občanského průkazu se podává, že byla ověřena totožnost žalované.5. Ze shodných tvrzení účastníků [§ 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] se podává, že původní věřitel poskytl ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 12. 1. 2024 žalované částku 7 000 Kč.6. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. [č. účtu] za říjen 2023 se podává, že počáteční zůstatek na účtu žalované činil 188,05 Kč a konečný zůstatek na účtu žalované činil 53,11 Kč, žalovaná byla v pracovní neschopnosti od 12. 9. 2023 do 6. 10. 2023.7. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. [č. účtu] za listopad 2023 se podává, že počáteční zůstatek na účtu žalované činil 53,11 Kč a konečný zůstatek na účtu žalované činil 25,31 Kč; žalovaná byla v pracovní neschopnosti od 7. 10. 2023 do 31. 10. 2023.8. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. [č. účtu] za prosinec 2023 se podává, že počáteční zůstatek na účtu žalované činil 25,31 Kč a konečný zůstatek na účtu žalované činil 14,77 Kč.9. Ze shodných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o. s. ř.) se podává, že pohledávka z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 12. 1. 2024 byla postoupena na žalobce.10. Z úřední činnosti soudu (výpis řízení č. l. 32 spisu) se podává, že na žalovanou, jako povinnou, byly nařízeny v roce 2024 i 2025 exekuce, vedené u soudu pod sp. zn. [spisová značka], 25 EXE 485/2024, 24 EXE 736/2024, 24 EXE 1587/2024, 25 EXE 66/2025[spisová značka], 25 EXE 465/2025, 24 EXE 720/2025.11. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. [hodnota], všeobecných obchodních podmínek, dopisu ze dne 13. 5. 2024 (zesplatnění spotřebitelského úvěru), smluv o postoupení pohledávek s přílohami a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 7. 2025 a dopisu ze dne 20. 7. 2025 (výzvy k úhradě před podáním žaloby) spolu s potvrzením (č. l. 31 spisu) soud nezjistil pro věc žádné další rozhodné skutečnosti.Závěr o skutkovém stavu12. Původní věřitel uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které žalované poskytl dne [datum] částku [částka].13. Před uzavřením smlouvy (před [datum]) vykazoval účet žalované téměř nulový zůstatek, výdaje žalované přesahovaly opakovaně její příjmy, přičemž v době před poskytnutím úvěru byla žalovaná dlouhodobě v pracovní neschopnosti.14. V roce 2024 i 2025 byly na žalovanou opakovaně nařízeny exekuce.15. Pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 12. 1. 2024 za žalovanou byla postoupena žalobci.Právní posouzení věci16. Předmětem posouzení je, zda má žalobce vůči žalované nárok na uplatněnou pohledávku s příslušenstvím.17. Soud věc právně podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).18. Žalobce je ve věci aktivně legitimován, neboť mu byla předmětná pohledávka s příslušenstvím postoupena (§ 1879 a násl. o. z.).19. Podle § 9 odst. 2 o. z. soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.21. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.24. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.25. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalované částku ve výši [částka] z titulu spotřebitelského úvěru.26. Podle judikatorních závěrů vyšších soudů „neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná“.27. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná v době uzavření úvěrové smlouvy nebyla úvěruschopnou. Před jejím uzavřením byla dlouhodobě v pracovní neschopnosti, její příjmy opakovaně přesahovaly její výdaje, byla zadlužená. V roce 2024 i 2025 byly na žalovanou opakovaně nařízeny exekuce. Proto je úvěrová smlouva (§ 1810 a násl. o. z., § 1935 o. z.) neplatná podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK).28. V posuzovaném případě je nutno konstatovat, že od počátku zde absentuje obligační vztah, původní věřitel však poskytl žalované částku [částka], na níž žalovaná dosud ničeho neuhradila. Žalovaná je proto povinna vrátit žalobci z důvodu plnění bez právního důvodu částku 7 000 Kč (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, § 2991 odst. 2 o. z., § 2993 o. z.).29. Sankcí za poskytnutí úvěru v rozporu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je, že žalobci je vrácena toliko jistina, a to v nové lhůtě splatnosti (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Žalobci proto soud nemohl přiznat ani nárok na zákonný úrok z prodlení.30. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17).31. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobě vyhověl co do částky 7 000 Kč a ve zbylé části žalobu jako nedůvodnou zamítl.32. Soud pouze podotýká, že pro vydání rozsudku pro uznání (§ 153a o. s. ř.) nebyly v řízení splněny hmotněprávní předpoklady, a to s ohledem na to, že soud zkoumá z úřední povinnosti, zda smlouva o spotřebitelském úvěru není z výše uvedených důvodů od počátku neplatnou.33. Na žádost žalované a s ohledem na její deklarované možnosti soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy do 15. dne daného měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení dluhu, a to pod ztrátou výhody splátek (§ 160 odst. 2 o. s. ř.).Náklady řízení34. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl dle zásady úspěchu ve věci (§ 142 odst. 2 o. s. ř., § 151 odst. 1 o. s. ř.).35. Žalovaná byla ve věci převážně úspěšná, počítáno včetně příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozhodnutí, pročež jí přináleží právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Jelikož žalovaná se v řízení práva na náhradu nákladů řízení vzdala, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací