Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

41 C 94/2024

Soud: Okresní soud ve ZlíněDatum rozhodnutí: 18. 9. 2024Č. j.: 41 C 94/2024-98Předsedkyně senátu: JUDr. Bronislava Tinklová LL.M.Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 21. 1. 2025Předmět řízení: zaplacení 202 956,29 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSZL:2024:41.C.94.2024.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (6) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 150 735,19 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 52 221,10 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 18 998,87 Kč od 3. 8. 2023 do 18. 3. 2024, kapitalizovaným úrokem ve výši 19 090 Kč od 3. 8. 2023 do 18. 3. 2024, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 202 956,29 Kč od 19. 3. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně z částky 199 989,29 Kč od 19. 3. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 941 Kč, k rukám zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou, podanou dne 24. 4. 2024 u Okresního soudu ve Zlíně (dále jen „soud“), domáhal po žalovaném zaplacení částky 202 956,29 Kč s příslušenstvím. V důvodech žaloby žalobce zejména uvedl, že mezí ním a žalovaným byla dne 20. 5. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému peněžité prostředky ve výši 219 639 Kč za účelem konsolidace v minulosti poskytnutých úvěrů. Částka 158 639 Kč byla použita jako konsolidace jiného úvěru poskytnutého žalobcem, zbylá částka byla poskytnuta bez uvedení účelu. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 5 453 Kč spolu s úrokem ve výši 16,49 % ročně splatných k 20. dni v měsíci. Žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy na základě porovnání měsíčních příjmů žalovaného s jeho měsíčními náklady a výší úvěrové splátky, v interním systému, ve veřejných registrech a rejstřících - insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, SOLUS, CBCB. Podle čl. 3.1 Smlouvy platí, že narostlé úroky se připisují k jistině dluhu a stávají se tak její součástí. Žalovaný na dluh zaplatil celkem 67 903,81 Kč. Žalovaný neuhradil řádně splátku úvěru splatnou dne 20. 4. 2023. Dne 30. 5. 2023 a dne 29. 6. 2023 byly žalovanému účtovány poplatky ve výši 900 Kč vždy za každých 30 dní prodlení. Dále žalovaný neuhradil pojistné ve výši 381 Kč za měsíce květen, červen a červenec roku 2023 a poměrnou částku pojistného ve výši 24 Kč za měsíc srpen 2023. V souladu s čl. 8.2 b) smlouvy prohlásil žalobce ke dni 2. 8. 2023 celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaná částka 202 956,29 Kč pak sestává z jistiny ve výši 199 989,29 Kč, pojistného ve výši 1 167 Kč a poplatků spojených s prodlením ve výši 1 800 Kč. Na příslušenství žalobce požaduje úrok od 3. 8. 2023 do 18. 3. 2024 kapitalizovaný na částku 19 090 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 199 989,29 Kč od 19. 3. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení od 3. 8. 2023 do 18. 3. 2024 kapitalizovaný na částku 18 998,87 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 202 956,29 Kč od 19. 3. 2024 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobce zaslanou dne 18. 3. 2024.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Skutková zjištění3. Z výpisu a úplného výpisu z obchodního rejstříku a ze smlouvy o úvěru vedené na účtu žalovaného č. [č. účtu], se podává, že dne 20. 5. 2022 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 218 639 Kč, z nichž částka 158 639 Kč bude použita ke konsolidaci tří úvěrů poskytnutých žalovanému v minulosti, žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s poplatkem za vyřízení úvěru ve výši 2 186 Kč (splatným v den uzavření Smlouvy) a s úrokem ve výši 16,49 % ročně, pojištěním ve výši 381 Kč a poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru dle aktuálního sazebníku v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 5 453 Kč formou inkasa z bankovního účtu vždy k 20. dni v měsíci. V případě prodlení žalovaného se splacením splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo prodlení se splacením více než 2 splátek, byl žalobce oprávněn v souladu s čl. 8.2 b) smlouvy prohlásit úvěr za splatný ve stanovené lhůtě. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobce, soukromá klientela a ceník.4. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 20. 5. 2022 se podává, že při uzavření smlouvy o úvěru žalovaný předložil občanský průkaz a sdělil žalobci, že je v důchodu, jeho čistý příjem činí 16 742 Kč, kdy tento bude doložen později. Žalovaný uvedl, že žije v nájemním bydlení s manželkou, kdy jeho výdaje činí 4 000 Kč za bydlení (nájem) a ostatní pravidelné výdaje 0 Kč. Žalovaný dále uvedl, že mimo žalobce nehradí jiné splátky (měsíční příjmy a výdaje).5. Z podkladů pre súdne konanie, výpisu z úvěrového účtu se podává, že žalobce umožnil žalovanému dne 20. 5. 2022 čerpat celkem částku 218 639 Kč a žalovaný na smlouvu uhradil celkem částku 67 903,81 Kč. Téměř na počátku smluvního vztahu (již v září 2022) se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátek.6. Z poslední výzvy ze dne 1. 7. 2023 se podává, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 13 602 Kč, která je po splatnosti, nejpozději do 2. 8. 2023 s upozorněním na možnost zesplacení celého úvěru.7. Z dopisu ze dne 2. 8. 2023 se podává, že žalobce oznámil žalovanému zesplatnění pohledávky ke dni 2. 8. 2023.8. Z oznámení ze dne 18. 3. 2024 spolu s podacím archem se podává, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 241 045,16 Kč s příslušenstvím nejpozději do 5 dnů od doručení této výzvy, zároveň byl upozorněn na následky jejího neuhrazení.9. Z úřední činnosti soudu (výpisů řízení zdejšího soudu pro žalovaného) se podává, že na žalovaného, jako povinného, byly vedeny před uzavřením úvěrové smlouvy opakovaně exekuce.10. Z informace CCB ze dne 20. 5. 2022 se podává, že žalovaný splácel žalobci tři úvěry. Z informace CCB nelze zjistit, zda se žalovaný ocitl v prodlení se splácením některého z těchto úvěrů.11. Ze složenky se podává, že žalovaný pobíral čistý měsíční důchod v měsíci květnu 2022 ve výši 14 691 Kč (16 742 Kč v hrubém).12. Z provedených důkazů žalobce – všeobecných obchodních podmínek, ceníku pro soukromou klientelu, kalkulačky ASPI – úroky z prodlení, soud nezjistil pro věc žádné další relevantní skutečnosti, a to i s ohledem na právní závěry níže.Závěr o skutkovém stavu13. Žalobce se smluvně dne 20. 5. 2022 zavázal poskytnout žalovanému úvěr; na základě tohoto smluvního vztahu byly žalovanému poskytnuty dne 20. 5. 2022 finanční prostředky ve výši 218 639 Kč.14. V době před uzavřením úvěrové smlouvy dne 20. 5. 2022 byly na žalovaného nařízeny exekuce.15. Žalovaný deklaroval v žádosti o úvěr žalobci příjem 16 742 Kč čistého měsíčně s tím, že tento bude ověřen později.16. Čistý příjem žalovaného (důchod) v době před uzavřením úvěrové smlouvy činil 14 691 Kč měsíčně.17. Žalovaný deklaroval v žádosti o úvěr, že jeho pravidelné výdaje činí 0 Kč (vyjma splátek úvěrů žalobci a nájmu 4 000 Kč).18. Žalovaný na dluh uhradil částku 67 903,81 Kč.Právní posouzení věci19. Soud věc právně podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).20. Podle § 9 odst. 2, věty první, o. z. soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy.21. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.22. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.24. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.25. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.26. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.27. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.28. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 20. 5. 2022 smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), když žalobce se zavázal poskytnout žalovanému částku 218 639 Kč (nikoliv 219 639 Kč, jak tvrdil žalobce) a žalovaný se zavázal žalobci tuto částku ve splátkách vrátit a zaplatit sjednané úroky, pojištění i poplatky.29. Soud posuzoval, zda šlo v daném případě o platné právní jednání.30. Podle judikatorních závěrů vyšších soudů „neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná“.31. Pro závěr o neplatnosti smlouvy (§ 580 odst. 1, § 588 o. z., § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) pak v daném případě postačí, že žalobce poskytl žalovanému úvěr přesto, že na žalovaného byly dříve nařízeny exekuce a žalovaný v žádosti o úvěr žalobci neuvedl ohledně svých příjmů a výdajů správné údaje, přičemž žalobce si musel být této skutečnosti vědom (minimálně co do příjmu žalobce, jenž si žalobce následně ověřil, i co do výdajů žalovaného na živobytí, neboť tyto nemohou objektivně být ve výši 0 Kč).32. Soud nad rámec ratio decidendi (obiter dictum) doplňuje, že z prověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobcem se rovněž nepodává, zda předchozí závazky žalovaného u žalobce, jež měly být konsolidovány částečně poskytnutým úvěrem, byly či nebyly žalovaným spláceny řádně a včas.33. Soud doplňuje, že uhradil-li žalovaný na dluh částku 67 903,81 Kč, nelze z uvedeného dovodit solventnost žalovaného, tj. schopnost žalovaného úvěr uhradit ve sjednaných splátkách, ale pouze to, že se jedná o „prostého“ dlužníka, který se snažil dostát svým závazkům, a nikoliv o „sprostého“ dlužníka. Žalovaný se již v září 2022 dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek úvěru.34. V posuzovaném případě je nutno konstatovat, že mezi žalobcem a žalovaným sice absentoval od počátku obligační vztah, v řízení však bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému částku 218 639 Kč, na níž žalovaný uhradil 67 903,81 Kč. Pročež je žalovaný povinen vrátit žalobci z důvodu plnění bez právního důvodu částku 150 735,19 Kč (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, § 2991 odst. 2 o. z., § 2993 o. z.).35. S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy, nebylo možné přiznat žalobci jakéhokoli poplatky či příslušenství, které žalobce odvozoval z předmětné úvěrové smlouvy. Příslušenství má k věci hlavní akcesorický charakter (§ 510 odst. 2 o. z., § 513 o. z.).36. Sankcí za poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je, že žalobci je vrácena toliko jistina, a to v nové lhůtě splatnosti (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalobci proto nebylo možno přiznat ani nárok na zákonný úrok z prodlení.37. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17).38. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobě vyhověl co do částky 150 735,19 Kč a ve zbylé části žalobu jako nedůvodnou zamítl.Náhrada nákladů řízení a lhůty k plnění39. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2, § 142a a § 151 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Žalobce byl úspěšný co do 60 % hodnoty sporu (I. výrok rozsudku) a neúspěšný co do 40 % (II. výrok rozsudku), počítáno z celkové hodnoty sporu včetně příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozhodnutí. Žalobce má tedy vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 20 % (60 – 40). Náklady řízení žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 8 119 Kč, v odměně právního zástupce za zastupování 36 560 Kč z tarifní hodnoty 202 956,29 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“) za čtyři úkony právní služby - převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání soudu dne 18. 9. 2024 a výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem; v náhradě hotových výdajů advokáta ve výši 1 200 Kč za shora uvedené čtyři úkony právní služby podle § 13 odst. 1, 4 a. t.; v náhradě jízdních výdajů ve výši 541,70 Kč podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. za použití osobního automobilu [jméno FO] registrační značky [SPZ] za cestu k soudnímu jednání konanému dne 18. 9. 2024 z [adresa] a zpět (celkem [hodnota] km) při kombinované spotřebě benzinu 5,6 l/100 km, ceně 38,20 Kč/1 litr a amortizační sazbě 5,60 Kč/1 km; v náhradě za ztrátu času ve výši 200 Kč v rozsahu 2 půlhodin po 100 Kč v souvislosti s cestou zástupce žalobce k jednání soudu konanému dne 18. 9. 2024 z [adresa] a zpět podle § 14 a. t.; v náhradě za daň z přidané hodnoty ve výši 8 085,36 Kč v rozsahu 21 % z odměny a hotových výdajů, náhrady jízdních výdajů a za ztrátu času podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., tj. celkem na náhradě nákladů řízení 54 706,06 Kč, přičemž 20 % z této částky činí 10 941 Kč, které je povinen žalovaný nahradit žalobci.40. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právního zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř.41. Soud nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení za doplnění žalobních tvrzení k výzvě soudu ze dne 9. 8. 2024, neboť nejde o účelně vynaložený náklad (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 4715/2017).42. V rozsudku uložené povinnosti jsou splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).43. Žalovaný do (kontradiktorního) řízení nevnesl žádné skutečnosti, které by soudu odůvodňovaly stanovení jiné lhůty k plnění.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací