Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem v kapitalizované výši 21,87 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 8. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 2 218,13 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 240 Kč od 8. 11. 2024 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 464,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 10 240 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 240 Kč za dobu od 8. 11. 2024 do zaplacení z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, kterou účastníci uzavřeli dne 25. 10. 2024 distančním způsobem prostřednictvím internetu, a na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla částku 8 000 Kč, kterou měla žalovaná žalobkyni vrátit do 7. 11. 2024 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 240 Kč. Žalovaná částka je tvořena jistinou ve výši 8 000 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 240 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 25. 10. 2024 smlouvu o podnikatelském úvěru (dále jen „smlouva“), z níž vyplývala povinnost žalobkyně poskytnout peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč žalované a povinnost žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 14 dnů od čerpání úvěru a zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 % za každý den čerpání úvěru (ode dne čerpání úvěru do jeho úplného splacení), tedy poplatek ve výši 2 240 Kč. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem, kdy se žalovaná zaregistrovala na webové stránce www.nazivnost.cz zadáním svých osobních údajů. K ověření své totožnosti žalovaná uvedla své jméno a příjmení, rodné číslo, adresu místa podnikání a identifikační číslo. Následně žalobkyně ověřila totožnost žalované na základě žalovanou předložené kopie svého občanského průkazu. Po ověření identity žalované formou notifikační platby a prostřednictvím služby [služba] od společnosti [právnická osoba]., jí byl prostřednictvím výše specifikovaného webového portálu doručen návrh úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. K podpisu smlouvy ze strany žalované došlo dne 25. 10. 2024, a to zadáním unikátního kódu [hodnota], který byl žalované zaslán na jí uvedený mobilní telefon do systému žalobkyně (viz smlouva o podnikatelském úvěru č. [hodnota] ze dne 25. 10. 2024, payments info, výpis ze služby [služba]). Dne 25. 10. 2024 žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované číslo [č. účtu] částku 8 000 Kč (viz [právnická osoba] - Potvrzení o provedené platbě ze dne 10. 9. 2024). Předžalobní výzvou k úhradě ze dne 28. 4. 2025 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení částky v celkové výši 29 878,40 Kč, a to nejpozději ve lhůtě tří dnů, přičemž tato byla odeslána žalované téhož dne (viz výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 28. 4. 2025, podací lístek).
4. Dle přehledu úrokových sazeb České národní banky činila v okamžiku uzavření smlouvy, tj. v říjnu 2024, úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami na krátkodobé podnikatelské úvěry se splatností do 1 roku 7,13 % ročně (viz přehled úrokových ARAD - Statistika úrokových sazeb - nové obchody - úvěry: Měsíční, Úroková sazba, Domácnosti - živnosti, CZK, Floating a do 1 roku včetně, dostupný na www.cnb.cz).
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
7. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
10. Podle § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.
11. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 2048 věty první o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
15. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný uzavřely dne 25. 10. 2024 smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 2 % denně z poskytnuté částky za každý den čerpání úvěru, tedy úrok ve výši 2 240 Kč (žalobkyně sice označila částku 2 240 Kč jako poplatek za poskytnutí úvěru, nicméně vzhledem k tomu, že tato částka představuje jedinou odměnu žalobkyně za poskytnutí úvěru žalované, posoudil soud tento nárok dle jeho skutečného významu a účelu jako smluvní obchodní úrok za půjčení peněz). Částku v celkové výši 10 240 Kč byla žalovaná zavázána uhradit do 7. 11. 2024. Žalobkyně své povinnosti vyplývající z předmětné smlouvy splnila, když částku úvěru žalované poskytla na účet uvedený ve smlouvě dne 25. 10. 2024. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy řádně nesplnila, když žalobkyni neuhradila ničeho.
16. Žalovaná se vedle úvěru ve výši 8 000 Kč zavázala zaplatit smluvní úrok ve výši 2 % denně z poskytnuté jistiny úvěru, tj. 730 % ročně. Takto sjednaná výše úroku se však zjevně příčí dobrým mravům, když představuje úrok, který podle judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, či ze dne 15. 5. 2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011) mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u podnikatelských bankovních úvěrů, která v době uzavření smlouvy (říjen 2024) činila podle statistiky České národní banky u podnikatelských úvěrů na dobu do 1 roku 7,13 % ročně. Nejedná se o převýšení v řádu dvojnásobku či trojnásobku, které by bylo ještě akceptovatelné. Jedná se o převýšení o více jak stonásobek obvyklých úroků poskytovaných v rozhodné době bankami, což je výše nehorázná a zcela mimo rámec toho, co by kdy mohlo být ještě shledáno akceptovatelným. Ujednání o výši úroku (byť označeného jako poplatek) soud shledal zjevně v rozporu s dobrými mravy a posoudil jako absolutně neplatné podle § 588 o. z., přestože žalovaná uzavřela smlouvu jako podnikatel - živnostník. Protože bylo sjednáno, že jistina má být úročena, avšak výše úroku nebyla platně ujednána, je žalovaná v souladu s § 1802 o. z. povinna hradit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy, tj. jak bylo zjištěno ze statistiky České národní banky, v daném případě roční úrok ve výši 7,13 %.
17. Jelikož žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho a žalobkyně v řízení prokázala, že žalované poskytla dne 25. 10. 2024 úvěr ve výši 8 000 Kč, vzniklo žalobkyni právo na obvyklý úrok ve výši 7,13 % p. a., což v kapitalizované výši za žalobkyní požadované období od 25. 10. 2024 do 7. 11. 2024 představuje částku 21,87 Kč. Jelikož žalovaná dlužnou částku 8 000 Kč s úrokem v kapitalizované výši 21,87 Kč doposud dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím, přičemž ve zbytku žalobu zamítl pro nedůvodnost.
18. Protože žalovaná neuhradila dlužnou jistinu k datu její splatnosti, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tj. dne 8. 11. 2024, s úhradou dlužné částky do prodlení, čímž žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy v roční výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 12,75 % ročně). Žalobkyně v řízení požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 240 Kč od 8. 11. 2024 do zaplacení, soud jí s ohledem na výše uvedené přiznal úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně za jí požadované období ve vztahu k dlužné jistině 8 000 Kč a ve zbylém rozsahu soud úroky z prodlení pro nedůvodnost zamítl. Částka 21,87 Kč představuje kapitalizované smluvní úroky, tedy příslušenství, ze které lze přiznat úroky z prodlení pouze za situace, kdy je to stranami sjednáno. V daném případě však takové smluvní ujednání chybí, naopak smlouva obsahuje ujednání o (smluvních) úrocích z prodlení pouze z jistiny úvěru.
19. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem v kapitalizované výši 21,87 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 8. 11. 2024 do zaplacení (výrok I.), naopak žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 218,13 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 240 Kč od 8. 11. 2024 do zaplacení, soud pro nedůvodnost zamítl (výrok II).
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu jednání soudu kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 8 000 Kč (jistina) + 21,87 Kč + 606,41 Kč, tj. celkem 8 628,28 Kč, přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 11 016,20 Kč. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 56 %. Účelně vynaložené náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni provedení jednotlivých úkonů právní služby (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 240 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Náhradu nákladů řízení ve výši 1 464,40 Kč (56 % z 2 615 Kč) je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
21. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.